ECLI:CZ:NSS:2008:NAO.57.2008:32
sp. zn. Nao 57/2008 - 32
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové
a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Zdeňka Kühna v právní věci žalobce S. M., proti
žalovanému Krajskému úřadu Olomouckého kraje, se sídlem Jeremenkova 40a, 779 11
Olomouc, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 1. 21007, č. j. KUOK 171/2007, v řízení
o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 1. 2007, č. j. 38
Cad 2/2007 - 7, o námitce podjatosti vznesené ve věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod
sp. zn. 6 Ads 34/2008 vůči soudcům JUDr. Bohuslavu Hnízdilovi, JUDr. Miladě Tomkové a
JUDr. Brigitě Chrastilové,
takto:
Soudci Nejvyššího správního soudu JUDr. Bohuslav Hnízdil, JUDr. Milada Tomková
a JUDr. Brigita Chrastilová nejsou v y l o u č e n i z projednávání a rozhodování právní
věci vedené pod sp. zn. 6 Ads 34/2008.
Odůvodnění:
Usnesením ze dne 26. 1. 2007 přerušil Krajský soud v Ostravě řízení o žalobě
proti rozhodnutí žalovaného, neboť ze spisu Okresního soudu v Šumperku zjistil, že usnesením
tohoto soudu ze dne 7. 6. 1994, č. j. P 335/88 - 101, bylo zahájeno řízení o zbavení
nebo omezení způsobilosti žalobce k právním úkonům, a toto řízení není doposud ukončeno.
Proti usnesení krajského soudu podal žalobce kasační stížnost, která byla Nejvyššímu správnímu
soudu předložena k rozhodnutí dne 17. 3. 2008.
Dne 19. 3. 2008 zaslal Nejvyšší správní soud žalobci poučení o složení senátu, který bude
zmíněnou kasační stížnost posuzovat. Na to žalobce v obtížně čitelném podání doručeném
zdejšímu soudu dne 1. 4. 2008 vznesl námitku podjatosti vůči soudcům JUDr. Bohuslavu
Hnízdilovi, JUDr. Miladě Tomkové a JUDr. Brigitě Chrastilové. Tvrzenou podjatost spatřuje
žalobce v tom, že ve stejné věci a ve věci samé na Městském soudě v Praze a na Krajském soudě
v Ostravě dle čl. 30 Listiny základních práv a svobod opakovaně jednají všichni vyloučení soudci
Nejvyššího správního soudu v čele s Baxou dle §7 a §8 odst. 1 s. ř. s. Ve stejné věci už vydali
na 400 rozhodnutí, pouze se opakují. Tyto soudce vyloučila vláda ČR, Parlament ČR
svým zákonem, proto nemohou jednat o svém vyloučení. Dále žalobce uvedl, že soud doposud
nerozhodl o vyloučení JUDr. Vítězslava Nováka, zločince a vraha komunistického režimu,
bývalého soudce Okresního soudu v Šumperku, který se podílel na zločinech na osobě žalobce.
Soudci Nejvyššího správního soudu JUDr. Bohuslav Hnízdil, JUDr. Milada Tomková
a JUDr. Brigita Chrastilová ve svém vyjádření ze dne 4. 4. 2008 uvedli, že nemají žádný poměr
k věci, účastníkům ani k jejich zástupcům.
Věc byla poté postoupena jinému senátu Nejvyššího správního soudu k rozhodnutí
o námitce podjatosti (§8 odst. 3 s. ř. s. in fine).
Nejvyšší správní soud neshledal důvod pro vyloučení soudců JUDr. Hnízdila,
JUDr. Tomkové a JUDr. Chrastilové z projednávání a rozhodování dané věci, a to z následujících
důvodů:
Podle ustanovení §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí
věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán
důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli
na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení.
Důvodem k vyloučení soudce přitom nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení
o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Za poměr k věci se považuje přímý zájem soudce na projednávané věci, zejména zájem
na jejím výsledku. Vyloučen by byl také soudce, který by získal o věci poznatky jiným způsobem
než dokazováním při jednání. Pochybnosti o nepodjatosti soudce pro jeho poměr k účastníkům
či jejich zástupcům - kromě vztahů příbuzenských a obdobných vztahů - mohou vzniknout
i tehdy, je-li soudcův vztah k účastníkům, případně zástupcům, přátelský či naopak zjevně
nepřátelský. V projednávané věci však žádný z těchto důvodů není dán. Jmenovaní soudci
se rovněž nepodíleli na projednávání nebo rozhodování věci u žalovaného správního orgánu
ani v předchozím soudním řízení. „Předchozí soudní řízení“ je přitom třeba chápat nikoli časově
(tedy jako jakékoliv soudní řízení, jehož byl žalobce účastníkem, resp. které by se týkalo stejného
předmětu) nýbrž instančně: vyloučen by tak byl soudce, který by o téže věci rozhodoval nejprve
v řízení u krajského soudu a následně pak v řízení kasačním u Nejvyššího správního soudu.
O tento případ se tu však nejedná.
Žalobce vytýká soudcům JUDr. Hnízdilovi, JUDr. Tomkové a JUDr. Chrastilové,
že ve stejné věci a ve věci samé na Městském soudě v Praze a na Krajském soudě v Ostravě
dle čl. 30 Listiny základních práv a svobod opakovaně jednají všichni vyloučení soudci
Nejvyššího správního soudu a že ve stejné věci už vydali na 400 rozhodnutí, pouze se opakují.
Ačkoliv je námitka formulována velmi obecně, bezpochyby se týká postupu uvedených soudců
v projednávané věci (resp. jejich rozhodování ve věcech skutkově obdobných). Taková námitka
však není důvodná, neboť podle ustanovení §8 odst. 1 s. ř. s. poslední věty nejsou důvodem
k vyloučení soudce okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci
nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Na závěr o nepodjatosti uvedených soudců nemůže
mít vliv ani neurčitá zmínka žalobce o podjatosti předsedy Nejvyššího správního soudu,
JUDr. Josefa Baxy, neboť ten v dané věci nijak nerozhoduje.
Pokud žalobce zastává názor, že soudci JUDr. Hnízdil, JUDr. Tomková
a JUDr. Chrastilová nemohou rozhodovat o své podjatosti, má zcela jistě pravdu. Nicméně
v právě projednávané věci tito soudci o své podjatosti nerozhodovali a věc byla předána
k rozhodnutí jinému senátu Nejvyššího správního soudu v souladu se soudním řádem správním
(§8 odst. 3), jehož se žalobce dovolává.
Konečně za zcela irelevantní k posouzení podjatosti soudců Nejvyššího správního soudu
lze označit námitku žalobce, že soud doposud nerozhodl o vyloučení JUDr. Vítězslava Nováka.
Z dokumentů předložených žalobcem vyplývá, že JUDr. Novák byl ustanoven jako zástupce
žalobce v jiném soudním řízení, s čímž žalobce zřejmě nesouhlasil. Tato skutečnost však nemůže
být důvodem pro vyloučení uvedených soudců, neboť nemá s podjatostí těchto soudců
nic společného. Má-li žalobce vážné důvody k tomu, aby mu byl ustanoven jiný zástupce, může
se toho domáhat u příslušného soudu (Krajského soudu v Ostravě); námitka podjatosti
vůči soudcům Nejvyššího správního soudu však k řešení takové situace neslouží.
Nejvyšší správní soud proto o námitce podjatosti rozhodl tak, jak je ve výroku uvedeno.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 22. dubna 2008
JUDr. Marie Žišková
předsedkyně senátu