ECLI:CZ:NSS:2008:NAO.89.2008:126
sp. zn. Nao 89/2008 - 126
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila
a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Milana Kamlacha v právní věci žalobce: JUDr. I. Z.,
proti žalovanému: Finanční ředitelství v Praze, se sídlem Žitná 12, Praha 2, v řízení o námitce
podjatosti, vznesené v řízení vedeném u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. Nao 55/2008,
takto:
Soudci Nejvyššího správního soudu JUDr. Eliška Cihlářová, JUDr. Jaroslav Hubáček
a JUDr. Karel Šimka n e jsou v yl oučeni z projednávání a rozhodnutí v řízení vedeném
o námitce podjatosti pod sp. zn. Nao 55/2008.
Odůvodnění:
Žalobce podal dne 4. 10. 2006 žalobu proti několika rozhodnutím žalovaného ze dne
25. 7. 2006, která byla u Městského soudu v Praze vedena pod sp. zn. 10 Ca 311/2006.
V průběhu řízení o žalobě byla vznesena námitka podjatosti. Námitka podjatosti byla poté
Městským soudem v Praze předložena Nejvyššímu správnímu soudu, který je podle §8 odst. 5
zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), věcně příslušný o námitce
podjatosti rozhodnout.
Nejvyšší správní soud poučil účastníky řízení o tom, že v dané věci bude podle rozvrhu
práce rozhodovat sedmý senát ve složení JUDr. Eliška Cihlářová, JUDr. Jaroslav Hubáček
a JUDr. Karel Šimka v případě dlouhodobé nepřítomnosti některého ze jmenovaných soudců
může být senát doplněn některým ze soudců pátého senátu. Současně je poučil o tom, že mají-li
za to, že některý z uvedených soudců je vyloučen z projednávání a rozhodování věci pro svůj
poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům, mohou namítnout jeho podjatost
v propadné lhůtě jednoho týdne od tohoto vyrozumění.
Na toto poučení reagoval stěžovatel podáním, ve kterém uvedl, že navrhuje, aby soudci,
kteří bydlí v bytech s regulovaným nájemným sami podali návrh na vyloučení z projednávání
a rozhodování ve věci, případně aby byli vyloučeni z projednávání a rozhodování ve věci
pro podjatost z důvodu vztahu k projednávané věci (předmětem věci činí žalobce otázku,
zda regulované nájemné je ziskové nebo ztrátové pro majitele bytu).
Námitka podjatosti byla sedmým senátem předložena jinému senátu Nejvyššího
správního soudu, který je podle §8 odst. 5 s. ř. s. věcně příslušný o námitce podjatosti
rozhodnout. Podle vyjádření členů senátu nejsou dány důvody jejich podjatosti.
Podle §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci,
jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod
pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání
nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem
k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané
věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Podle odst. 5 téhož ustanovení může účastník
nebo osoba zúčastněná na řízení namítnout podjatost soudce, soudní osoby, tlumočníka
nebo znalce. Námitku musí uplatnit do jednoho týdne ode dne, kdy se o podjatosti dozvěděl;
zjistí-li důvod podjatosti při jednání, musí ji uplatnit při tomto jednání. K později uplatněným
námitkám se nepřihlíží. Námitka musí být zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti,
z nichž je dovozována. Podle ustanovení §8 odst. 5 s. ř. s. je o námitce podjatosti věcně příslušný
rozhodnout Nejvyšší správní soud.
K uplatněným důvodům podjatosti Nejvyšší správní soud uvádí: Soudci jsou vyloučeni
z projednávání věci pro jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům. Poměr k věci
vyplývá především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci; tak je tomu
v případě, kdyby byl sám účastníkem řízení, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu
přímo dotčen na svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Vyloučen je
také soudce, který získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při řízení (např. jako
svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazovaní). V daném případě žalobce uvádí
jako důvod podjatosti případné bydlení výše jmenovaných soudců v bytech s regulovaným
nájemným (předmětem posouzení ve věci samé je totiž dle žalobce otázka, zda regulované
nájemné je ziskové nebo ztrátové pro majitele bytu). Tato obecná okolnost však nesvědčí
o přímém poměru jmenovaných soudců ke konkrétní věci, neboť zjevně není dán jejich přímý
právní zájem na výsledku konkrétního projednávaného sporu (a to ani v případně všeobecné
okolnosti jejich bydlení v bytech s regulovaným nájemným).
V postupu soudce při projednávání konkrétní věci se projevuje samotný výkon soudnictví
a výše jmenované okolnosti samy o sobě nemohou být důvodem k pochybnosti o nepodjatosti
soudce. Ani soudci si takového poměru nejsou vědomi, jak vyplývá z jejich vyjádření k námitce
podjatosti. V posuzované věci je třeba uvést, že rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů
uvedených v §8 odst. 1 s. ř. s. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být
odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1
Listiny základních práv a svobod). Vzhledem k tomu lze vyloučit soudce z projednávání
a rozhodnutí přidělené věci jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů, které mu reálně brání
rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě. Žalobcem tvrzené důvody, jak bylo
výše uvedeno, nejsou tohoto charakteru a důvod pochybovat o nepodjatosti členů senátu,
kteří mají rozhodovat v dané věci, nelze dovodit ani z vyjádření těchto soudců, v kterých
potvrzují, že k věci, ani k účastníkům a jejich zástupcům nemají žádný osobní vztah. O případné
podjatosti uvedených soudců pak nesvědčí ani jiná skutečnost obsažená ve spise. Pro úsudek
o podjatosti soudce a nemožnosti rozhodnout v důsledku toho nestranně a nezávislé není
dostačující toliko obecné či subjektivní přesvědčení žalobce. Z uvedených důvodů Nejvyšší
správní soud vznesené námitce podjatosti jmenovaných soudců nevyhověl, což vyjádřil ve výroku
tohoto usnesení (§8 odst. 5 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto usnesení n e jsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 24. září 2008
JUDr. Bohuslav Hnízdil
předseda senátu