ECLI:CZ:NSS:2008:PST.30.2007:36
sp. zn. Pst 30/2007 - 36
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Šimíčka,
a soudců JUDr. Josefa Baxy, Mgr. Jana Passera, JUDr. Petra Průchy, JUDr. Milady Tomkové,
JUDr. Jaroslava Vlašína a Mgr. Daniely Zemanové v právní věci navrhovatele: vláda,
se sídlem Praha 1, nábř. E. Beneše 4, zastoupeného JUDr. Václavem Henychem,
vrchním ředitelem Sekce legislativy a všeobecné správy Ministerstva vnitra, se sídlem
Praha 4, náměstí Hrdinů 3, proti odpůrci: politická strana Pravá alternativa, se sídlem
Mochov, 5. května 67, v řízení o návrhu na rozpuštění politické strany,
takto:
I. Politická strana Pravá alternativa se r o z p o u š t í .
II. Navrhovateli se nepřiznává náhrada nákladů řízení.
III. Likvidátorem se u r č u je Mgr. Radslav Janeček, advokát se sídlem
Bubeníčkova 44, Brno.
Odůvodnění:
Dne 5. 10. 2007 podala u Nejvyššího správního soudu vláda České republiky
(dále jen „navrhovatel“) návrh na rozpuštění politické strany Pravá alternativa na základě §15
odst. 1 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích
(dále jen „zákon o politických stranách“). Tento návrh odůvodnil navrhovatel tím, že politická
strana Pravá alternativa (dále jen „odpůrce“) ani po pozastavení činnosti rozsudkem
Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 10. 2005, č. j. Pst 6/2005 - 33, neučinil žádný úkon
zaměřený na odstranění stavu, který byl důvodem pro pozastavení jeho činnosti,
tj. nepředložil Poslanecké sněmovně výroční finanční zprávy za roky 2003, 2004, 2005
a 2006.
Odpůrce nevyužil možnosti se k návrhu vyjádřit.
Navrhovatel přípisem ze dne 17. 10. 2007 Nejvyššímu správnímu soudu sdělil,
že odpůrce do tohoto dne nepředložil Poslanecké sněmovně výše uvedené finanční zprávy
za roky 2003 – 2006.
Z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 10. 2005, č. j. Pst 6/2005 - 33,
vyplývá, že činnost odpůrce byla pozastavena proto, že nesplnil zákonnou povinnost
stanovenou mu v §18 odst. 1 zákona o politických stranách, když Poslanecké sněmovně
v zákonné lhůtě nepředložil výroční finanční zprávy za roky 2001 a 2002 v úplnosti stanovené
zákonem, neboť neobsahovaly přehled o celkových příjmech a výdajích v členění stanoveném
zákonem a účetní výkazy podle zvláštních právních předpisů. Toto rozhodnutí nabylo právní
moci dne 9. 12. 2005.
Podle §13 odst. 6 zákona o politických stranách platí, že strana a hnutí mohou být
zrušeny rozhodnutím soudu o jejich rozpuštění, jestliže je jejich činnost v rozporu s §1 až §5
zákona o politických stranách nebo jestliže i po uplynutí lhůty stanovené v rozhodnutí soudu
o pozastavení činnosti strany nebo hnutí trvají skutečnosti, pro které byla jejich činnost
pozastavena. V rozhodnutí o rozpuštění strany a hnutí určí soud současně likvidátora,
kterým nesmí být osoba, jež byla členem této strany a hnutí.
Podle §14 odst. 2 zákona o politických stranách může při pozastavení činnosti strana
a hnutí činit pouze úkony zaměřené na odstranění stavu, který byl důvodem k rozhodnutí
soudu o pozastavení jejich činnosti, a to nejdéle po dobu jednoho roku. Trvají-li i nadále
skutečnosti, pro které byla činnost strany pozastavena, podají orgány uvedené v §15
tohoto zákona žalobu ve správním soudnictví na rozpuštění strany.
Podle §15 odst. 1 citovaného zákona o rozpuštění strany a hnutí, pozastavení činnosti
strany a hnutí a o znovuobnovení jejich činnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Návrh podá
vláda, pokud tak neučiní do 30 dnů od doručení podnětu, může návrh podat prezident
republiky. O návrhu na rozpuštění politické strany nebo politického hnutí, pozastavení
nebo znovuobnovení jejich činnosti, rozhoduje Nejvyšší správní soud v řízení podle části třetí,
hlavy druhé, dílu pátého zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“).
Podle §96 s. ř. s. rozhoduje soud o takovém návrhu podle skutkového stavu,
který tu je v době rozhodnutí soudu.
V projednávané věci Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že podaný návrh
je důvodný, protože odpůrce po pozastavení jeho činnosti v zákonem stanovené době jednoho
roku neučinil žádné úkony k odstranění stavu, který byl důvodem pro rozhodnutí Nevyššího
správního soudu o pozastavení jeho činnosti, tj. do dnešního dne nepředložil Poslanecké
sněmovně výroční finanční zprávy za roky 2001 a 2002 v úplnosti stanovené zákonem. Nadto
je z obsahu spisového materiálu patrné, že odpůrce zjevně pokračuje v neplnění svých
zákonných povinností, když Poslanecké sněmovně vůbec nepředložil výroční finanční zprávy
za roky následující, a to 2003, 2004, 2005 a 2006. Uvedené skutečnosti vyplývají z usnesení
Poslanecké sněmovny č. 1136 z 31. schůze, konané dne 7. 5. 2004, ke Zprávě o kontrole
výročních finančních zpráv politických stran a politických hnutí za rok 2003; z usnesení
Poslanecké sněmovny č. 1699 ze 44. schůze, konané dne 12. 5. 2005, ke Zprávě o kontrole
výročních finančních zpráv politických stran a politických hnutí za rok 2004; z usnesení
Poslanecké sněmovny 2447 z 55. schůze, konané dne 26. 4. 2006, ke Zprávě o kontrole
výročních finančních zpráv politických stran a politických hnutí za rok 2005; a z usnesení
Poslanecké sněmovny č. 295 ze 14. schůze, konané dne 27. 4. 2007, ke Zprávě o kontrole
výročních finančních zpráv politických stran a politických hnutí za rok 2006.
Nejvyšší správní soud v dané souvislosti poukazuje na svou dosavadní judikaturu,
obsaženou např. v rozhodnutí ze dne 4. 12. 2003, č. j. Pst 5/2003 - 43, publikovaném
pod č. 299/2004 Sb. NSS, či rozhodnutí ze dne 17. 2. 2004, č. j. Pst 6/2003 - 46,
publikovaném na www.nssoud.cz, podle kterých: „Jestliže i po uplynutí lhůty stanovené
v rozhodnutí soudu o pozastavení činnosti politické strany nebo politického hnutí trvají
skutečnosti, pro které byla jejich činnost pozastavena, rozhodne Nejvyšší správní soud
o rozpuštění politické strany nebo politického hnutí podle §13 odst. 6 zákona č. 424/1991 Sb.,
o sdružování v politických stranách a v politických hnutích.“
V daném případě nebylo důvodu se od takto vysloveného právního názoru odchýlit,
a proto Nejvyšší správní soud rozhodl na základě návrhu oprávněného subjektu tak,
jak je uvedeno ve výroku I., tedy že se uvedená politická strana rozpouští. Ve věci rozhodl
zdejší soud bez jednání za podmínky souhlasu účastníků (§51 odst. 1 s. ř. s.).
Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení §60 odst. 1 s. ř. s.,
podle něhož neúspěšný odpůrce nemá právo na náhradu nákladů řízení ze zákona a úspěšný
navrhovatel náhradu nákladů nepožadoval a zjevně mu v této souvislosti ani žádné náklady
řízení nevznikly.
Podle §13 odst. 6 zákona o politických stranách určil Nejvyšší správní soud
likvidátorem odpůrce Mgr. Radslava Janečka, který bude při likvidaci postupovat přiměřeně
podle předpisů o likvidaci majetku a závazků obchodních společností (§12 odst. 4 zákona
o politických stranách).
Poučení: Proti tomuto rozsudku je přípustná obnova řízení za podmínek uvedených
v §111 a násl. s. ř. s. Návrh na obnovu řízení lze podat k Nejvyššímu
správnímu soudu ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy ten, kdo obnovu řízení
navrhuje, se dozvěděl o důvodu obnovy. Po třech letech od právní moci
napadeného rozhodnutí však může být návrh podán jen tehdy, jestliže byl
zrušen trestní rozsudek, jímž byl soud při svém rozhodování vázán.
V Brně dne 22. ledna 2008
JUDr. Vojtěch Šimíček
předseda senátu