ECLI:CZ:NSS:2009:1.APS.9.2008:53
sp. zn. 1 Aps 9/2008 - 53
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy a soudců
JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Zdeňka Kühna v právní věci žalobkyně:
KOMFI Engineering s. r. o., IČ 259 31 202, se sídlem Dvořákova 1001, Lanškroun,
zastoupena JUDr. Jaroslavem Brožem, advokátem se sídlem Marie Steyskalové 62, Brno,
proti žalovanému: Finanční úřad v Ústí nad Orlicí, se sídlem T. G. Masaryka 1393,
Ústí nad Orlicí, na ochranu před nezákonným zásahem, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně
proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 26. 8. 2008,
č. j. 52 Ca 36/2008 - 40,
takto:
Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 26. 8. 2008,
č. j. 52 Ca 36/2008 - 40, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu
řízení.
Odůvodnění:
I.
[1] Včas podanou kasační stížností se žalobkyně (dále též „stěžovatelka“) domáhá zrušení
shora uvedeného usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka Pardubice, kterým byla
odmítnuta její žaloba a žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení.
[2] Touto žalobou se stěžovatelka domáhala ochrany před nezákonným zásahem,
přičemž konkrétně požadovala, aby bylo žalovanému zakázáno pokračovat v porušování
jejího práva vyjádřit se před ukončením daňové kontroly k výsledku uvedenému ve zprávě
č. j. 31075/07/273930/2572 ze dne 28. 5. 2008, ke způsobu jeho zjištění a navrhnout doplnění
zjištění. Žalovanému měla být dále uložena povinnost obnovit stav daňové kontroly zahájené
dne 22. 5. 2006 ve stěžovatelčině sídle protokolem o ústním jednání č. j. 60183/06/273930/2572
a daňové kontroly zahájené dne 28. 8. 2006 protokolem o ústním jednání
č. j. 80653/06/273930/2572, v jakém se nacházela před dnem 28. 5. 2008.
[3] Krajský soud v odůvodnění svého rozhodnutí konstatoval, že ve věci již bylo rozhodnuto
usnesením téhož soudu č. j. 52 Ca 10/2008 – 121 ze dne 19. 6. 2008, jímž bylo řízení zastaveno.
Uvedené usnesení bylo odůvodněno tím, že tvrzený zásah nezákonné daňové kontroly již netrvá
ve smyslu §82 s. ř. s., neboť daňové kontroly byly ukončeny a byly vydány dodatečné platební
výměry. Dodatečné platební výměry přitom nelze považovat za nezákonný zásah či za trvající
důsledek zásahu správního orgánu ve smyslu §82 s. ř. s. Dle názoru krajského soudu je v daném
případě zachována totožnost věci, protože se jedná o shodné účastníky a shodný předmět řízení –
totožné daňové kontroly. Podle §87 odst. 1 (pozn. NSS: zřejmě s. ř. s.) soud rozhoduje ve věci
na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí, což znamená, že předmět řízení
není dotčen jinými skutkovými okolnostmi relevantními z pohledu soudního řízení.
Jelikož je ve věci dána překážka věci pravomocně rozhodnuté, soud žalobu
podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. odmítl.
II.
[4] Stěžovatelka v kasační stížnosti výslovně uvádí, že ji podává z důvodu nezákonnosti
dle §103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. Konkrétně namítá, že usnesením ze dne 19. 6. 2008 soud zastavil
řízení nezákonně, aniž se věcí meritorně zabýval, a proto stěžovatelka i toto usnesení napadla
kasační stížností, o níž nebylo ke dni podání její nové kasační stížnosti rozhodnuto.
V této souvislosti poukázala na rozsudek NSS publ. pod č. 735/2006 Sb. NSS.
[5] Stěžovatelka dále zejména namítá, že překážka věci rozhodnuté předpokládá totožnost
účastníků a totožnost skutku. Totožnost skutku nelze podle ní dovodit z toho, že nároky
uplatněné správní žalobou ze dne 4. 3. 2008 a správní žalobou ze dne 3. 7. 2008 se týkají
identické kontroly. Rozdílnost je dána vymezením nezákonného zásahu, neboť zatímco v žalobě
ze dne 4. 3. 2008 šlo o ochranu proti průběhu nezákonné kontroly, v případě žaloby
ze dne 3. 7. 2008 šlo o ochranu proti jejímu nezákonnému ukončení a uplatnění dalších nároků
dle petitu.
[6] Z výše uvedeného stěžovatelka dovodila, že krajský soud tím, že žalobu odmítl
a meritorně o ní nerozhodl, odepřel stěžovatelce soudní ochranu jejích základních práv.
To podpírá též judikaturou Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu.
[7] Žalovaný se ke kasační stížnosti nevyjádřil.
III.
[8] Nejvyšší správní soud přezkoumal napadené usnesení v rozsahu kasační stížnosti
a v rámci uplatněného důvodu (§109 odst. 2 a 3 s. ř. s.) a dospěl k závěru, že kasační stížnost
je důvodná.
[9] Podle §103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. lze kasační stížnost podat mj. z důvodu nezákonnosti
rozhodnutí o odmítnutí návrhu.
[10] Žalobou podle §82 a násl. s. ř. s. se lze domáhat soudní ochrany v případech, kdy byl
žalobce na svých právech přímo zkrácen nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením
správního orgánu, který není rozhodnutím, zásah byl zaměřen přímo proti němu
nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, za podmínky, že takový zásah v době
podání žaloby i v době, kdy soud o takové žalobě rozhoduje, trvá, popřípadě trvají jeho důsledky
nebo hrozí jeho opakování. Shledá-li soud žalobu důvodnou, zakáže žalovanému,
aby v porušování žalobcova práva pokračoval a přikáže mu, je-li to možné, aby obnovil stav
před zásahem.
[11] Nejvyšší správní soud se proto zabýval otázkou, zda krajský soud žalobu odmítl v souladu
se zákonem, tj. zda se vskutku jedná o věc již pravomocně rozhodnutou.
[12] Dle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu představují překážku věci
rozhodnuté ve smyslu ustanovení §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. pouze meritorní rozhodnutí
v téže věci. Za meritorní rozhodnutí je pak v případě správního soudnictví nutno považovat
především rozsudky, z usnesení pak pouze ta, kterými se rozhoduje ve věci samé
(§53 odst. 1 s. ř. s.) (viz rozsudek NSS ze dne 4. 11. 2004, č. j. 3 Azs 324/2004 - 52; obdobně
srov. rozsudek ze dne 20. 10. 2004, č. j. 5 Afs 140/2004 – 50; všechna zde cit. rozhodnutí NSS
jsou dostupná na www.nssoud.cz). Z uvedeného vyplývá, že je v daném případě nutno posoudit
dvě základní otázky, a to zaprvé, zda se jedná o tutéž věc, a zadruhé, zda již o ní bylo dříve
soudem meritorně rozhodnuto.
[13] Totožnost věci je právní vědou konstantně vykládána jako totožnost účastníků
a totožnost samotné věci, tzn. žalobního nároku i žalobního důvodu (srov. např. rozsudek NSS
ze dne 18. 12. 2008, č. j. 1 Ao 4/2008 – 110, ve věci územního plánu města
Rokytnice nad Jizerou, bod 25). O shodnosti účastníků v nyní posuzované věci sporu není, spor
zůstává jen co do otázky, zda bylo o tomtéž žalobním nároku již pravomocně rozhodnuto,
a to meritorním způsobem.
[14] Krajský soud odmítl žalobu s odkazem na své usnesení ze dne 19. 6. 2008,
č. j. 52 Ca 10/2008 – 121, které bylo ke stěžovatelčině kasační stížnosti rovněž přezkoumáváno
Nejvyšším správním soudem, přičemž kasační stížnost byla rozsudkem ze dne 17. 12. 2008,
č. j. 1 Aps 7/2008 – 152, zamítnuta. V tomto případě spatřovala stěžovatelka nezákonný zásah
žalovaného v samotných daňových kontrolách, tj. v jejich provádění (přičemž důvodem
pro zastavení řízení krajským soudem bylo ukončení těchto daňových kontrol). Krajský soud
řízení usnesením č. j. 52 Ca 10/2008 – 121 zastavil na základě §86 s. ř. s. z důvodu, že po podání
žaloby již zásah ani jeho důsledky netrvaly a nehrozilo opakování zásahu. Usnesení
podle §86 s. ř. s. tedy není (na rozdíl od rozhodnutí posuzujícího, zda úkon správního orgánu
může být pojmově nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením ve smyslu §82 s. ř. s. –
k tomu viz věc ArcelorMittal Ostrava, a.s. cit. v bodě [16] níže) rozhodnutím,
kterým by se rozhodovalo pravomocně ve věci samé, a proto takové usnesení nemůže založit
překážku věci pravomocně rozhodnuté (viz bod [12] shora). Navíc v případě nyní posuzovaném
stěžovatelka za nezákonný zásah označila právě ukončení těchto daňových kontrol a omezení
stěžovatelčina práva vyjadřovat se k výsledkům uvedeným ve zprávě o daňových kontrolách,
tedy též žalobní petit, jak jej stěžovatelka vymezila, je v jednotlivých případech odlišný,
neboť tvrzeným nezákonným zásahem ze strany žalovaného nebylo v obou případech
(tedy v případě posuzovaném touto kasační stížností a v případě rozhodovaném krajským
soudem pod sp. zn. 52 Ca 10/2008) totéž.
[15] Krajský soud proto pochybil, pokud stěžovatelčinu žalobu odmítl z důvodu překážky
rei iudicatae podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.
[16] V dalším řízení se krajský soud bude zabývat tím, zda stěžovatelkou tvrzený nezákonný
zásah, tj. ukončení daňových kontrol, nezákonným zásahem ve smyslu §82 s. ř. s. skutečně je.
Přitom zohlední relevantní judikaturu zdejšího soudu [srov. z poslední doby zejména usnesení
rozšířeného senátu NSS ze dne 16. 12. 2008, č. j. 8 Aps 6/2007 - 247 (ArcelorMittal Ostrava, a.s.),
podle něhož posouzení, zda úkon správního orgánu může být pojmově nezákonným zásahem,
pokynem nebo donucením ve smyslu §82 s. ř. s., je otázkou důvodnosti žaloby
(součástí rozhodnutí ve věci samé), nikoli otázkou existence podmínek řízení
dle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.].
IV.
[17] S ohledem na důvody výše uvedené Nejvyššímu správnímu soudu nezbylo, než napadené
usnesení krajského soudu podle §110 odst. 1 s. ř. s. zrušit a věc vrátit tomuto soudu k dalšímu
řízení.
[18] V souladu s §110 odst. 2 s. ř. s. rozhodne krajský soud v novém rozhodnutí i o náhradě
nákladů řízení o kasační stížnosti.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 8. ledna 2009
JUDr. Josef Baxa
předseda senátu