ECLI:CZ:NSS:2009:2.AZS.2.2009:56
sp. zn. 2 Azs 2/2009 - 56
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové
a soudců JUDr. Vojtěcha Šimíčka, Mgr. Radovana Havelce, JUDr. Zdeňka Kühna
a JUDr. Milana Kamlacha v právní věci žalobkyně: O. K., proti žalovanému: Ministerstvo
vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského
soudu v Ostravě ze dne 25. 9. 2008, č. j. 62 Az 15/2007 - 36,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) brojí kasační stížností proti usnesení Krajského soudu
v Ostravě ze dne 25. 9. 2008, č. j. 62 Az 15/2007 - 36 (dále jen „napadené usnesení“), kterým
krajský soud ve výroku I. zamítl její návrh ze dne 24. 7. 2008 na ustanovení zástupce pro řízení
o kasační stížnosti proti rozsudku téhož soudu ze dne 7. 7. 2008, č. j. 62 Az 15/2007 - 22.
Současně krajský soud výrokem II. napadeného usnesení vyzval stěžovatelku, aby ve lhůtě
jednoho měsíce ode dne doručení tohoto usnesení opravila vady kasační stížnosti tak, že si zvolí
advokáta a předloží plnou moc k zastupování. Tento postup krajský soud odůvodnil
neprokázáním předpokladů pro osvobození od soudních poplatků stěžovatelkou,
neboť ta neosvědčila ve stanovené lhůtě své majetkové poměry, a tedy nesplnila jednu
ze zákonných podmínek pro ustanovení právního zástupce ex offo.
Nejvyšší správní soud se zabýval nejprve tím, zda jsou splněny všechny podmínky řízení
o kasační stížnosti. Jednou z těchto podmínek je i včasnost podání návrhu.
Podle ustanovení §106 odst. 2 soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), musí být
kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, přičemž zmeškání lhůty k podání
kasační stížnosti nelze prominout. Podle §106 odst. 4 s. ř. s. se kasační stížnost podává u soudu,
který napadené rozhodnutí vydal; lhůta je zachována, byla-li kasační stížnost podána u Nejvyššího
správního soudu.
Ze soudního spisu vyplynulo, že napadené usnesení krajského soudu bylo stěžovatelce
doručováno na adresu, kterou uvedla v kasační stížnosti proti shora uvedenému meritornímu
rozhodnutí krajského soudu, tedy „P. 9 – L., N. K. 1568/1“. Tam však stěžovatelka nebyla
zastižena a zásilka proto byla dne 10. 10. 2008 uložena u poštovního přepravce (č. l. 39 soudního
spisu). Protože si ji stěžovatelka ve lhůtě 3 dnů nevyzvedla, považuje se, v souladu s ustanovením
§50c odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), v návaznosti na §42 odst. 5 s. ř. s.,
poslední den této lhůty za den doručení. To konkrétně znamená, že k doručení usnesení cestou
uvedené fikce došlo dne 13. 10. 2007.
Podle ustanovení §40 odst. 2 s. ř. s. lhůta určená podle týdnů končí uplynutím dne,
který se svým označením shoduje se dnem, který určil její počátek; podle odst. 4 téhož ustanovení
je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno
prostřednictvím držitele poštovní licence, popř. zvláštní poštovní licence, anebo předáno orgánu,
který má povinnost je doručit.
Dnem určujícím počátek lhůty počítané podle týdnů bylo tedy pondělí 13. 10. 2008
a lhůta dvou týdnů proto skončila v pondělí 27. 10. 2008. Kasační stížnost podaná k poštovní
přepravě dne 16. 11. 2008 (viz obálka na č. l. 46), tak byla podána opožděně. Tuto opožděnost
přitom nelze s ohledem na výše zmiňované ustanovení §106 odst. 2 in fine s. ř. s. prominout.
Pro úplnost Nejvyšší správní soud dodává, že na opožděnosti kasační stížnosti nemůže
nic změnit ani to, že napadené usnesení bylo stěžovatelce (opět na adresu P. 9 – L., N. K. 1568/1)
dne 10. 11. 2008 doručeno opětovně, a to soudním doručovatelem (č. l. 40). Ani následné
doručení napadeného usnesení soudním doručovatelem poté, co bylo na základě zákonné fikce
považováno za doručené (§50c odst. 4 o. s. ř.), totiž neoživuje běh dvoutýdenní lhůty pro podání
kasační stížnosti. V uvedeném smyslu se vyjádřil již v minulosti Nejvyšší správní soud v usnesení
ze dne 18. 2. 2004, č. j. 1 Azs 12/2004 - 35 (dostupné z http://www.nssoud.cz). Bez ohledu na
další okolnosti je navíc zcela evidentní, že k tomuto doručení došlo až po datu 27. 10. 2008,
tedy po marném uplynutí lhůty k podání kasační stížnosti. Sluší na tomto místě poznamenat, že
není zřejmé, co krajský soud k takovému postupu vedlo; nově provedené doručení může mít pro
stěžovatelku význam toliko informativní.
Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost odmítl pro opožděnost [§46 odst. 1
písm. b), §120 s. ř. s.]. Stěžovatelku přitom nevyzýval k odstranění dalších chybějících podmínek
řízení (právní zastoupení), neboť by takový postup byl zjevně bezúčelný.
Podle ustanovení §60 odst. 3, §120 s. ř. s. nemá při odmítnutí návrhu žádný z účastníků
právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 9. ledna 2009
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně senátu