ECLI:CZ:NSS:2009:3.ADS.137.2008:80
sp. zn. 3 Ads 137/2008 - 80
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína
a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Jiřího Pally v právní věci žalobce: S. M., proti
žalovanému: Městský úřad Zábřeh, odbor sociálních věcí, Masarykovo náměstí 6, Zábřeh, o
návrhu na zahájení řízení o předběžném opatření ve věci přiznání životního minima, o kasační
stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 5. 2008, č. j. 38 Cad
27/2003 - 63,
takto:
I. Kasační stížnost se z a m ít á .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Žalobce se návrhem podaným u Krajského soudu v Ostravě dne 10. 12. 2003 domáhal
vydání předběžného opatření ve věci přiznání životního minima. Současně požádal o ustanovení
zástupce.
Krajský soud v Ostravě jeho žádost zamítl usnesením ze dne 16. 5. 2008, č. j. 38 Cad
27/2003 - 63. V odůvodnění uvedl, že si od žalobce vyžádal potvrzení o osobních, majetkových
a výdělkových poměrech. Žalobce soudu zaslal toto potvrzení datované dnem 7. 4. 2008,
v něm však nechal nevyplněné všechny údaje ohledně příjmů z pracovního nebo obdobného
poměru, z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, z podnikání a z jiné samostatné
výdělečné činnosti, z hmotného a sociálního zabezpečení a dalších příjmů. Vyplnil toliko,
že je spoluvlastníkem rodinného domu. Soudu bylo z jeho rozhodovací činnosti známo, že Česká
správa sociálního zabezpečení rozhodnutím ze dne 4. 9. 2007 uvolnila žalobci od 2. 12. 2003
výplatu částečného invalidního důchodu ve výši 4790 Kč měsíčně, od ledna 2007 pak ve výši
5820 Kč měsíčně. Česká správa sociálního zabezpečení ve svém rozhodnutí rovněž uvedla,
že důchod bude žalobci vyplácen od října 2007 a doplatek za období od 3. 8. 2004 do 1. 10. 2007
činí 203 997 Kč, přičemž tato částka již byla žalobci vyplacena. Z rozhodnutí České správy
sociálního zabezpečení podle krajského soudu vyplývá, že žalobce zaslal soudu nepravdivě
vyplněné prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech. Rovněž údaje
o výdělkových a majetkových poměrech manželky žalobce soud shledal nepravdivými, neboť
ze své činnosti zjistil, že i manželka žalobce, s níž žalobce žije ve společné domácnosti,
je poživatelkou invalidního důchodu. Krajský soud tedy neustanovil žalobci pro žalobní řízení
advokáta, neboť s ohledem na to, že žalobce neuvedl všechny údaje o svých majetkových
poměrech, nemohl soud posoudit, zda žalobce splňuje zákonem stanovené podmínky
pro ustanovení zástupce.
Proti tomuto usnesení podal žalobce včasnou kasační stížnost z důvodů podle ust. §103
odst. 1 písm. a), b), c) a d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Namítl, že napadené usnesení je zmatečné, vydané vyloučenou
soudkyní, byla porušena nezávislost soudce a soudu. Částka 203 992 Kč je zpětný dluh
za poslední tři roky. Stěžovatel navrhl, aby bylo napadené usnesení zrušeno a aby mu byl
ustanoven advokát JUDr. Vít Vohánka.
Na poučení o složení senátu, který bude danou věc podle rozvrhu práce rozhodovat,
reagoval žalobce velmi obtížně čitelným podáním ze dne 7. 11. 2008, v němž mj. uvedl,
že proti uvedeným osobám Nejvyššího správního soudu byly opětovně již dříve prostřednictvím
tohoto soudu podány návrhy na zbavení způsobilosti k právním úkonům. Dále žádal nařízení
jednání a provedení dokazování.
Žalovaný se ke kasační stížnosti nevyjádřil.
Nejvyšší správní soud nejprve zkoumal formální náležit osti kasační stížnosti, přičemž
zjistil, že je podána osobou oprávněnou a je proti označenému usnesení přípustná za podmínek
§102 a §104 s. ř. s. Přestože v řízení o kasační stížnosti p roti rozhodnutí krajského soudu musí
být stěžovatel, který sám nemá v ysokoškolské právnické vzdělání, vyžadované podle zvláštních
zákonů pro výkon advokacie, zastoupen advokátem podle §105 odst. 2 s. ř. s., Nejvyšší správní
soud již opakovaně judikoval, že v řízení, v němž kasační stížnost směřuje proti usnesení
krajského soudu o zamítnutí žádosti o ustanovení zástupce, není třeba splnění této podmínky
již z povahy věci vyžadovat.
Nejvyšší správní soud přezkoumal napadené usnesení v rozsahu uplatněných stížních
bodů, po posouzení věci dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná.
Podle ust. §35 odst. 8 s. ř. s. navrhovateli, u něhož je předpoklad, aby byl osvobozen
od soudních poplatků, a je-li to třeba k ochraně jeho práv, může předseda senátu na návrh
ustanovit usnesením zástupce, jímž může být i advokát. Podle ust. §36 odst. 3 může být účastník,
který doloží, že nemá dostatečné prostředky, na vlastní žádost usnesením předsedy senátu
osvobozen od soudních poplatků. V souzené věci soud stěžovateli neustanovil zástupce,
neboť stěžovatel řádným způsobem neuvedl všechny údaje ve formuláři prohlášení o osobních
majetkových a výdělkových poměrech tak, jak jej soud vyzval.
Nezbytným předpokladem pro to, aby byl účastníku řízení ustanoven zástupce podle
§35 odst. 8 s. ř. s., je splnění předpokladů pro osvobození od soudních poplatků. Aby soud mohl
tuto skutečnost zhodnotit, musí mu žalobce poskytnout součinnost v tom smyslu, že soudu sdělí
své majetkové poměry. Jestliže žalobce v souzené věci neposkytl soudu navzdory řádné výzvě
pravdivou informaci o svých majetkových poměrech, nebylo možné dovodit, že je u něj splněn
předpoklad pro osvobození od soudních poplatků. Proto Nejvyšší správní soud shledal postup
krajského soudu, jímž soud žalobci neustanovil zástupce pro řízení o žalobě proti shora
uvedeným rozhodnutím, jako zákonu odpovídající.
Co se týče podání žalobce ze dne 7. 11. 2008, je nutno konstatovat, že u Nejvyššího
správního soudu nebyl podán žádný návrh na zahájení řízení o zbavení způsobilosti k právním
úkonům soudců uvedených v poučení ze dne 30. 10. 2008, č. j. 3 Ads 137/2008 - 75. Takové
řízení pak nebylo vedeno ani u jiného příslušného soudu.
Stěžovatel nevznesl žádné konkrétní návrhy důkazů, ani Nejvyšší správní soud neshledal
důvod k provedení dokazování. Nařízení jednání ve věci proto nebylo opodstatněné .
Nejvyšší správní soud uzavřel, že kasační stížnost není důvodná, a proto ji zamítl (§110
odst. 1 s. ř. s.).
O nákladech řízení rozhodl Nejvyšší správní soud podle §60 odst. 1 a 2 s. ř. s. ve spojení
s §120 téhož zákona. Neúspěšnému žalobci náhrada nákladů řízení nepřísluší, žalovaná nemá
právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti ze zákona.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné (§53 odst. 3
s. ř. s.).
V Brně dne 19. února 2009
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu