ECLI:CZ:NSS:2009:3.AO.5.2007:85
sp. zn. 3 Ao 5/2007 - 85
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína
a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Jiřího Pally v právní věci navrhovatele: M. B., bytem
zastoupený Mgr. Luďkem Šikolou, advokátem se sídlem Dvořákova 13, Brno, proti odpůrci:
Hlavní město Praha, se sídlem Mariánské nám. 2, Praha 1, o návrhu na zrušení části opatření
obecné povahy – změny Územního plánu sídelního útvaru hlavního města Prahy č. Z 0939/05,
schválené usnesením Zastupitelstva hl. m. Prahy č. 40/13 ze dne 14. 9. 2006,
takto:
I. Návrh se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Návrhem ze dne 10. 12. 2007 se navrhovatel domáhal zrušení části opatření
obecné povahy – změny Územního plánu sídelního útvaru hlavního města Prahy č. Z 939/05
(dále jen „změna Územního plánu Z 939/05“), který byl schválen usnesením Zastupitelstva
hl. m. Prahy č. 40/13 dne 14. 9. 2006. Předmětem změny Územního plánu Z 939/05 je realizace
nové letové dráhy RWY 06R/24L v prostoru letiště Ruzyně spolu se stavbou silničního okruhu
a trasování rychlodráhy, to vše před rokem 2010. Tato stavba je zároveň prohlášena za stavbu
veřejně prospěšnou. Touto změnou dochází rovněž k přesunutí stavby ze směrné části územního
plánu do části závazné a ke zvětšení plošného rozsahu koridoru této stavby a s tím související
změně navrhovaného funkčního využití některých ploch, dříve určených jako orná půda, louky,
pastviny a přírodní nelesní zeleň, na dopravní a vojenská letiště.
Pro posouzení přípustnosti předloženého návrhu je podle navrhovatele klíčová otázka
vztahu platnosti územního plánu, schváleného podle zákona č. 50/1976 Sb., o územním
plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 50/1976 Sb.“,
s účinností od 1. 1. 2007 zrušen a nahrazen zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování
a stavebním řádu, v platném znění, dále jen „nový stavební zákon“ - pozn. soudu), resp. jeho
změny, a jeho publikace obecně závaznou vyhláškou obce, to vše v kontextu nové právní úpravy
stavebního práva (tedy za současného právního stavu). Nový stavební zákon ve svých
přechodných ustanoveních §187 - §189 řeší otázku právní formy změn územních plánů,
schválených před jeho účinností. Konkrétně z ustanovení §187 odst. 7 a §188 odst. 4 nového
stavebního zákona navrhovatel vyvozuje, že změny územních plánů, schválených před 1. 1. 2007
(tedy podle zákona č. 50/1976 Sb.) jsou od 1. 1. 2007 vydávány ve formě opatření obecné
povahy. Vzhledem ke skutečnosti, že napadená změna Územního plánu Z 939/05 nebyla
publikována obecně závaznou vyhláškou, je navrhovatel přesvědčen, že je přezkoumatelná
ve správním soudnictví podle §4 odst. 2 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), a §101a s. ř. s. jako opatření obecné povahy.
Navrhovateli by jinak byl odepřen přístup ke spravedlnosti, navíc za situace, kdy odpůrce
nerespektoval rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 7. 2006, č.j. 1 Ao 1/2006 – 74,
a změnu Územního plánu Z 939/05 znovu předložil zastupitelstvu ke schválení, aniž by odstranil
vady, které byly důvodem k jejímu zrušení cit. rozsudkem.
Ohledně vlastní aktivní legitimace navrhovatel uvedl, že je vlastníkem nemovitostí
v katastrálním území Nebušice. V případě výstavby plánované letové dráhy by některé jeho
nemovitosti byly výstavbou přímo dotčeny, další by se ocitly uvnitř ochranného hlukového pásma
letiště Ruzyně. Realizace předmětu změny Územního plánu Z 939/05 a výstavba letové dráhy
by znamenala zásah do vlastnického práva navrhovatele, jakož i do jeho práva na ochranu
soukromí, zdraví a na příznivé životní prostředí. Výstavbou letové dráhy v sousedství nemovitostí
dochází navíc k jejich znehodnocení a v důsledku toho k výraznému poklesu tržní hodnoty.
Ve vztahu k jednomu z jeho pozemků znamená schválení územní změny ve spojení se zákonem
č. 544/2005 Sb., o výstavbě vzletové a přistávací dráhy 06R – 24L letiště Praha Ruzyně, současně
hrozbu vyvlastnění. Dále navrhovatel uvedl, že ve lhůtě podle §22 odst. 4 zákona č. 50/1976 Sb.
podal proti návrhu změny Územního plánu Z 939/05 písemnou námitku, na niž v rozporu
se zákonem neobdržel žádnou odpověď a z obsahu schválené změny Územního plánu Z 939/05
přitom vyplývá, že námitce navrhovatele nebylo vyhověno. Usnesení Zastupitelstva hl. m. Prahy
ze dne 14. 9. 2006 tak neobsahuje výrok rozhodnutí o námitkách dotčených vlastníků, ačkoliv
je obsah námitky navrhovatele uveden mezi připomínkami v příloze k uvedenému usnesení.
Navrhovatel je přesvědčen, že změna Územního plánu Z 939/05 nebyla ve smyslu
ustanovení §101d odst. 1 a 2 s. ř. s. vydána (projednána a schválena) zákonem stanoveným
způsobem z těchto důvodů: v rozporu se zákonem odpůrce nerozhodl o námitce navrhovatele,
odpůrce zcela pominul postup vyžadovaný ustanoveními §20 až 29 ve spojení s ust. §31 odst. 2
zákona č. 50/1976 Sb. při pořizování a schvalování změny Územního plánu Z 939/05, v rozporu
s zákonem nebyly posouzeny vlivy návrhu změny územního plánu na životní prostředí a rovněž
v rozporu se zákonem nebyla v územním plánu vymezena ochranná hluková pásma nové letové
dráhy RWY 06R/24L.
Odpůrce ve vyjádření k návrhu podanému navrhovatelem na zrušení části opatření
obecné povahy uvedl, že usnesení Zastupitelstva hl. m. Prahy ze dne 14. 9. 2006, kterým byla
přijata změna Územního plánu Z 939/05 není, dle názoru odpůrce, přezkoumatelné podle §4
odst. 2 písm. c) s. ř. s. a ustanovení §101a s. ř. s. jako opatření obecné povahy. K otázce aktivní
legitimace navrhovatele se odpůrce vyslovil, že navrhovatel není ve smyslu ustanovení zákona
č. 50/1976 Sb. dotčenou osobou, která by mohla v rámci řízení o pořizování územně - plánovací
dokumentace vznášet námitky, neboť jeho nemovitosti nejsou předmětnými funkčními změnami
územního plánu dotčeny. Z důvodů, které uvádí navrhovatel ve svém podání, je osobou
oprávněnou vznášet námitky v rámci řízení o vydání územního rozhodnutí a následných řízení
o vydání stavebního povolení. Na podporu své argumentace odkázal na rozhodnutí Nejvyššího
správního soudu č.j. 3 Ao 3/2007 – 48. Poukázal dále na ustanovení 188 odst. 3 nového
stavebního zákona, podle nějž činnosti ukončené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona
se posuzují podle dosavadních právních předpisů. Ustanovení §70 s. ř. s., dle názoru odpůrce,
vylučuje soudní přezkum sdělení o námitkách učiněného podle 23 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb.
Právní úprava účinná v době schválení předmětné změny územního plánu dne 14. 9. 2006,
územní plán a jeho změny za opatření obecné povahy nepovažovala.
Před posouzením důvodnosti návrhu se Nejvyšší správní soud nejprve zabýval
tím, zda jsou v projednávané věci splněny procesní podmínky řízení. Tím je, v řízení vedeném
dle části třetí hlavy druhé dílu sedmého soudního řádu správního, spolu s dalšími podmínkami
vyplývajícími z ustanovení §101a s. ř. s. existence předmětu řízení - opatření obecné povahy,
které by bylo možno ve smyslu uvedeného ustanovení podrobit přezkumu.
Z předložené spisové dokumentace a ze své úřední činnosti Nejvyšší správní soud zjistil,
že napadená změna Územního plánu Z 939/05 týkající se zapracování nové letové dráhy RWY
06R/24L Letiště Praha – Ruzyně do územního plánu hlavního města Prahy byla zahrnuta
do změny Územního plánu sídelního útvaru hlavního města Prahy č. Z 1000/00 (dále jen „změna
Územního plánu Z 1000/00“), vydané formou opatření obecné povahy č. 1/2008, schváleného
usnesením Zastupitelstva hl. m. Prahy č. 18/51 dne 19. 6. 2008.
V příloze E opatření obecné povahy č. 1/2008 obsahující rozhodnutí o zásadních
připomínkách městské části, ve vyhodnocení zásadní připomínky č. 8, jejímž obsahem byla
námitka nesprávného zahrnutí změny Z 939/05 do Z 1000/00, je výslovně uvedeno,
že do dokumentace návrhu změny Z 1000/00 byly zapracovány všechny platné změny, schválené
do 14. 9. 2006, tedy i změna Územního plánu Z 939/05. Též ve vyhodnocení připomínky č. 3
je konstatováno, že „změna související s novou veřejně prospěšnou stavbou je zapracováním schválené změny
Z 939/05. Návrhem nové paralelní dráhy a silničního okruhu, který je součástí ÚP SÚ hl. m. Prahy ode dne
jeho schválení nejsou funkční plochy a zastavitelné území rušeny“.
Rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 10. 2008, č.j. 9 Ao 2/2008 – 62,
dostupném na www.nssoud.cz, bylo dnem jeho právní moci (1. 12. 2008) zrušeno citované
opatření obecné povahy č. 1/2008. Tímto rozsudkem tak byla pravomocně zrušena shora
uvedená změna Územního plánu Z 1000/00 a zároveň i v ní zahrnutá změna Územního plánu
Z 939/05, která měla být předmětem přezkumu v nyní posuzované věci. Z uvedených
skutečností pak vyplývá, že nastala taková procesní situace, kdy v současné době chybí samotný
předmět řízení dané věci (nelze rozhodovat o tom, co již bylo zrušeno a neexistuje). Není tedy
splněna jedna ze základních podmínek řízení.
Podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne
návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá
nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes
výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat. Neexistence předmětu řízení
je svou povahou neodstranitelným nedostatkem podmínek řízení, Nejvyšší správní soud proto
návrh na zrušení změny Územního plánu Z 939/05 podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. ve spojení
s ustanovením §120 s. ř. s. odmítl.
O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud podle §60
odst. 3 s. ř. s. ve spojení s ustanovením §120 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo
na náhradu nákladů řízení, pokud byla kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 22. dubna 2009
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu