ECLI:CZ:NSS:2009:3.AZS.70.2008:49
sp. zn. 3 Azs 70/2008 - 49
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína
a soudců JUDr. Milana Kamlacha, JUDr. Jiřího Pally, JUDr. Vojtěcha Šimíčka a JUDr. Petra
Průchy v právní věci žalobce: A. L., neznámého pobytu, zastoupený opatrovníkem SOZE -
Sdružení občanů zabývajících se emigranty, se sídlem Mostecká 5, Brno, proti žalovanému:
Ministerstvo vnitra, Nad Štolou 3, Praha 7, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 24. 1.
2008, č. j. OAM-63/LE-PA04-PA04-2008, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku
Krajského soudu v Brně ze dne 4. 7. 2008, č. j. 56 Az 23/2008 – 28,
takto:
I. Řízení se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Včas podanou kasační stížností napadl žalobce (dále též „stěžovatel“) v záhlaví uvedený
rozsudek Krajského soudu v Brně, jímž byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí Ministerstva
vnitra ze dne 24. 1. 2008, č. j. OAM-63/LE-PA04-PA04-2008. Rozhodnutím správního orgánu
byla zamítnuta žádost stěžovatele o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodná podle
ust. §16 odst. 1 písm. f) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb.,
o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“).
Současně s kasační stížností podal stěžovatel i žádost o ustanovení právního zástupce.
V tomto podání uvedl, že donedávna pobýval v zařízení pro zajištění cizinců. Krajský soud dne
2. 9. 2008 z evidence Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky, zjistil, že stěžovatel
do dne 22. 8. 2008 pobýval v PoS Zastávka u Brna, následné místo pobytu zde nebylo uvedeno.
Podle sdělení Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, bylo stěžovateli
dne 22. 8. 2008 vydáno Oddělením povolování pobytu Brno vízum za účelem strpění platné
do 17. 2. 2009. Tuto skutečnost potvrdilo přípisem ze dne 9. 10. 2008 i Oblastní ředitelství služby
cizinecké policie Brno, Inspektorát cizinecké policie Brno, s tím, že současný pobyt stěžovatele
není znám. Krajský soud proto stěžovateli v souladu s ust. §29 odst. 3 o. s. ř. a §64 s. ř. s.
usnesením ze dne 10. 10. 2008, č. j. 56 Az 23/2008 – 42, ustanovil opatrovníka. Poté krajský
soud předložil spis Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o kasační stížnosti.
Podle ustanovení §47 písm. c) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento
nebo zvláštní zákon. Zvláštním zákonem je v tomto řízení zákon o azylu, který v ust. §33
písm. b) ukládá soudu řízení zastavit, nelze-li zjistit místo pobytu žadatele o udělení mezinárodní
ochrany.
V souzené věci není sporu o tom, že místo pobytu stěžovatele na území České republiky
není ode dne 22. 8. 2008 známé; tuto skutečnost si Nejvyšší správní soud před vydáním svého
rozhodnutí ověřil z internetové databáze žalovaného. Vzhledem k tomu, že běžnými procesními
postupy ze strany soudu místo pobytu stěžovatele nelze zjistit, Nejvyšší správní soud shledal
naplnění podmínek ust. §47 písm. c) s. ř. s. ve spojení s §33 písm. b) zákona o azylu a řízení
zastavil.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení §60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení
s §120 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže bylo
řízení zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky (§53 odst. 3
s. ř. s.).
V Brně dne 8. ledna 2009
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu