ECLI:CZ:NSS:2009:4.ADS.1.2009:87
sp. zn. 4 Ads 1/2009 - 87
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar
Nygrínové a soudců JUDr. Marie Turkové a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: J. S., zast.
JUDr. Milanem Ostřížkem, advokátem, se sídlem Stodolní 977/26, Ostrava - Moravská Ostrava,
proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, o kasační
stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 25. 9. 2008, č. j. 21 Cad
76/2007 - 68,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Žalobce se žalobou podanou dne 4. 5. 2007 u Krajského soudu v Ostravě domáhal
zrušení rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 16. 2. 2007, č. X, kterým
žalovaná zamítla jeho žádost o starobní důchod pro nesplnění podmínek ustanovení §29 zákona
č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, s odůvodněním, že žalobci nárok na starobní důchod
nevznikl, neboť nezískal potřebných 25 roků pojištění, ale jen 24 roků a 220 dní pojištění a proto
mu nadále náleží plný invalidní důchod. Namítal, že žalovaná nezhodnotila správně dobu
pojištění, která podle jeho názoru činí celkem 33 roků a 181 dnů a označil rozhodnutí žalované
za zmatečné a v zásadě nepřezkoumatelné.
Krajský soud v Ostravě rozhodl shora označeným, kasační stížností napadeným
rozsudkem tak, že rozhodnutí žalované ze dne 16. 2. 2007, č. X, zrušil pro vady řízení a věc vrátil
žalované k dalšímu řízení. Vyslovil současně, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu
nákladů řízení a ustanovenému zástupce žalobce JUDr. Milanu Ostřížkovi, advokátovi přiznal
odměnu za zastupování ve výši 1904 Kč. Krajský soud konstatoval, že doby pojištění, které
nejsou v evidenci žalované je třeba prokazovat. Doba zaměstnání se prokazuje jakýmikoliv
doklady, i neúplnými, pokud žadatel o důchod jiné doklady nemá k dispozici. Žalobcem
předložené materiály vyhodnotil soud jako průkazné, neboť jde o potvrzení o zaměstnání žalobce
vydané jeho jednotlivými zaměstnavateli, opatřené razítkem organizace a podepsané odpovědným
pracovníkem, většina žalobcem předložených potvrzení obsahuje i další údaje o průběhu
pracovního poměru žalobce, je uváděna doba pracovní neschopnosti, údaje o srážkách ze mzdy
na výživné nebo na půjčky. Nemůže jít k tíži žalobce, že předchozí zaměstnavatelé žalobce
nesplnili svoji zákonnou povinnost, nevyhotovili evidenční listy důchodového pojištění a
nedoručili je žalované. Vzal tím za prokázané, že kromě doby pojištění zhodnocené v osobním
listě důchodového pojištění je zhodnotitelná doba od 1. 9. 1957 do 25. 11. 1957 (učební poměr),
od 7. 3. 1961 do 2. 8. 1962, od 1. 10. 1964 do 13. 5. 1965, od 6. 2. 1961 do 2. 3. 1961, od 3. 2.
1969 do 3. 3. 1969, od 25. 5. 1965 do 5. 6. 1965, od 28. 8. 1965 do 3. 5. 1966, od 8. 12. 1978 do
31. 5. 1979 a od 1. 1. 1980 do 31. 1. 1980. Žalovanou zavázal vydat nové rozhodnutí, v němž by z
těchto skutečností vycházela.
Proti tomuto rozsudku žalobce (dále též „stěžovatel“) podal kasační stížnost,
v níž namítal, že mu neprávem nebyla hodnocena doba pojištění od 15. 10. 1980 do 31. 12. 1993
a navrhoval, aby to Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí zohlednil. Krajský soud v Ostravě
ji Nejvyššímu správnímu soudu předložil k rozhodnutí se stanoviskem, že není podána včas.
Ze spisu Krajského soudu v Ostravě vyplývá, že napadený rozsudek tohoto soudu,
v němž byl stěžovatel poučen o možnosti podání kasační stížnosti do dvou týdnů
ode dne jeho doručení, byl stěžovateli (zástupci) doručen - jak vyplývá ze záznamu
na doručence - dne 29. 10. 2008. Kasační stížnost byla osobně podána u krajského soudu
dne 18. 11. 2008.
Podle §106 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“),
musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů od doručení rozhodnutí. Podle téhož ustanovení
nelze zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti prominout. Ustanovení §40 odst. 2 s. ř. s.
pak stanoví, že lhůta určená podle týdnů končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje
se dnem, který určil počátek lhůty. Podle §40 odst. 4 s. ř. s. lhůta je zachována, bylo-li podání
v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence,
popřípadě zvláštní poštovní licence anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit.
Protože dnem, který určil počátek běhu lhůty pro podání kasační stížnosti (dnem doručení),
byla v projednávané věci středa 29. 10. 2008 a jednalo se o lhůtu dvoutýdenní, posledním dnem
lhůty pro podání kasační stížnosti byla potom středa 12. 11. 2008. Tento den
se totiž svým označením – středa – shoduje s označením dne, jenž určil počátek lhůty.
Nejpozději v tento den mohla být kasační stížnost podána s účinky zachování lhůty.
Podle otisku prezenčního razítka Krajského soudu v Ostravě a záznamu na kasační
stížnosti byla kasační stížnost u tohoto soudu podána osobně v úterý dne 18. 11. 2008
v 12:31 hod. Stalo se tak až po marném uplynutí lhůty k podání kasační stížnosti, která skončila
ve středu 12. 11. 2008. Ostatně opožděnost podání kasační stížnosti je patrna
i z data jejího sepsání – dne 14. 11. 2008. Nezbývá tudíž než konstatovat, že lhůta pro podání
kasační stížnosti byla zmeškána a Nejvyšší správní soud musel kasační stížnost podle §46 odst. 1
písm. b), za použití §120 s. ř. s., jako opožděně podanou odmítnout.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 3 s. ř. s., ve spojení s §120 s. ř. s.,
podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti,
jestliže kasační stížnost byla odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 27. ledna 2009
JUDr. Dagmar Nygrínová
předsedkyně senátu