ECLI:CZ:NSS:2009:4.ADS.43.2009:53
sp. zn. 4 Ads 43/2009 - 53
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar
Nygrínové a soudců JUDr. Petra Průchy a JUDr. Marie Turkové v právní věci žalobce: V. S.,
proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, v řízení o
kasační stížnosti žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 18. 2. 2009,
č. j. 42 Cad 34/2008 - 27, o návrhu žalované na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Kasační stížnosti žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne
18. 2. 2009, č. j. 42 Cad 34/2008 - 27, se p ř i z n á v á odkladný účinek.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ústí nad Labem zrušil rozsudkem ze dne 18. 2. 2009, č. j. 42 Cad 34/2008
– 27, (dále jen „napadený rozsudek“) rozhodnutí žalované ze dne 4. 4. 2008, č. X, a věc jí vrátil k
dalšímu řízení. Tímto rozhodnutím žalovaná (dále jen „stěžovatelka“) zamítla žádost žalobce o
přiznání starobního důchodu pro nesplnění podmínek Dohody mezi Československou
republikou a Svazem sovětských socialistických republik o sociálním zabezpečení (publikována
pod č. 116/1960 Sb.), konkrétně pro nesplnění podmínky přesídlení do České republiky.
V kasační stížnosti stěžovatelka navrhla, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek
Krajského soudu v Ústí nad Labem zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
Zároveň požádala o přiznání odkladného účinku podané kasační stížnosti. Uvedla, že v případě,
pokud by Nevyšší správní soud rozsudek krajského soudu zrušil, krajský soud by mohl z důvodu
vázanosti právním názorem Nejvyššího správního soudu, rozhodnout opačně než v prvním
žalobním řízení, na základě čehož by došlo k „obživnutí“ původního rozhodnutí stěžovatelky.
Důsledkem nového rozhodnutí krajského soudu by však nebylo zrušení v mezidobí vydaného
nového rozhodnutí stěžovatelky. Nastala by tak situace, kdy by vedle sebe existovala dvě opačná
rozhodnutí o téže věci. Výsledek je zcela nežádoucí, neboť takovou situaci není možné
podle stěžovatelky existujícími procesními instituty prakticky řešit. To by podle názoru
stěžovatelky znamenalo naplnění pojmu „nenahraditelné újmy“.
Podle ustanovení §107 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního
(dále jen „s. ř. s.“), nemá kasační stížnost odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může
na návrh stěžovatele přiznat. Přitom se přiměřeně použijí ustanovení §73 odst. 2 až 4 s. ř. s.
Podle ustanovení §73 odst. 2 s. ř. s. soud na návrh žalobce přizná žalobě odkladný účinek,
jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nenahraditelnou
újmu, přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích
osob a není v rozporu s veřejným zájmem. Podle §73 odst. 3 s. ř. s. se přiznáním odkladného
účinku pozastavují do skončení řízení před soudem účinky napadeného rozhodnutí.
Podmínky přiznání odkladného účinku kasační stížnosti již ve své judikatuře Nejvyšší
správní soud několikrát vyložil. Obecně lze konstatovat, že Nejvyšší správní soud vnímá možnost
přiznání odkladného účinku jako určitou výjimku z pravidla, že kasační stížnost nemá odkladný
účinek ze zákona a rozhodnutí krajského soudu napadená kasační stížností jsou tak v zásadě
pravomocná a vykonatelná. Dále Nejvyšší správní soud judikoval, že není-li odkladný účinek dán
ze zákona, je správní orgán poté, co bylo jeho rozhodnutí zrušeno krajským soudem, povinen
pokračovat v řízení a řídit se přitom závazným právním názorem vyjádřeným v pravomocném
soudním rozhodnutí, bez ohledu na to, zda je ve věci podána kasační stížnost (viz blíže usnesení
rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 4. 2007, č. j. 2 Ans 3/2006 - 49,
přístupné na www.nsssoud.cz). Z tohoto rozhodnutí rovněž vyplývá, že i správní orgán
může navrhnout při podání kasační stížnosti, aby mu byl přiznán odkladný účinek,
a to ze stejných důvodů jako žalobce (§73 odst. 2 a 4, §107 s. ř. s.). Samotné podání kasační
stížnosti, není-li ze zákona spojeno s odkladným účinkem či nebyl-li vysloven soudním
rozhodnutím, nemá však na plnění povinností správním orgánem žádný vliv.
V témže usnesení však rozšířený senát Nejvyššího správního soudu poukázal i na možné
negativní dopady, které mohou nastat v souvislosti s přezkumem rozsudku krajského soudu,
jímž bylo zrušeno správní rozhodnutí, na základě kasační stížnosti podané žalovaným. Nejvyšší
správní soud uvedl, že za situace, kdy by byl takový rozsudek krajského soudu zrušen, dostala
by se věc do stadia nového posuzování žaloby krajským soudem. Ten, vázán právním názorem
kasačního soudu (§110 odst. 3 s. ř. s.), může rozhodnout o zákonnosti správního rozhodnutí
opačně, načež původní (zrušené) správní rozhodnutí „obživne“, aniž by důsledkem nového
rozhodnutí krajského soudu bylo současné zrušení v mezidobí případně vydaného dalšího
správního rozhodnutí. Vedle sebe tu tak mohou být dvě odlišná či dokonce opačná správní
rozhodnutí o téže věci. Při odhlédnutí od situace, že i nové rozhodnutí krajského soudu může
být napadeno kasační stížností, stejně tak jako nové správní rozhodnutí další žalobou, následně
rozsudek krajského soudu také kasační stížností, jde jistě o výsledek nežádoucí a procesními
instituty příslušných správních procesních předpisů obtížně řešitelný. Nejvyšší správní soud
v citovaném usnesení připustil, že takový případ lze řešit přiznáním odkladného účinku podané
kasační stížnosti.
V posuzované věci Nejvyšší správní soud shledal, že podmínky pro přiznání odkladného
účinku kasační stížnosti stěžovatelky jsou naplněny. Dal tak stěžovatelce za pravdu v tom,
že nebezpečí hrozící v případě vydání nového rozhodnutí o žádosti žalobce ještě předtím,
než zdejší soud rozhodne o předmětné kasační stížnosti stěžovatelky, je v rozporu s principem
právní jistoty a naplňuje tak znaky nenahraditelné újmy. Zároveň Nejvyšší správní soud neshledal,
že by přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se nepřiměřeným způsobem dotýkalo
nabytých práv třetích osob či bylo v rozporu s veřejným zájmem.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 30.června 2009
JUDr. Dagmar Nygrínová
předsedkyně senátu