ECLI:CZ:NSS:2009:4.AS.26.2009:23
sp. zn. 4 As 26/2009 - 23
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové
a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Jiřího Pally v právní věci žalobkyně: M. K., proti
žalovanému: Krajský úřad Moravskoslezského kraje, se sídlem 28. října 117, Ostrava, o
kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 6. 2009, č. j. 38
Cad 35/2008 - 5,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 17. 6. 2009, č. j. 38 Cad 35/2008 - 5, rozhodl,
že se žalobkyni pro řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 8. 2008,
č. j. SOC/35722/2008/Zon, advokát neustanovuje a vyzval ji, aby doplnila a upřesnila žalobu.
V odůvodnění soud uvedl, že žalobkyně ve stanovené lhůtě neosvědčila své majetkové poměry,
proto soud neměl podklady pro posouzení, zda splňuje podmínky pro osvobození od soudních
poplatků.
Proti tomuto usnesení podala žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) včas kasační stížnost,
ve které namítala, že krajský soud pro nedostatek skutkových zjištění neposoudil řádně dané
skutečnosti a nezákonnost rozhodování spočívá především v důvodech kasační stížnosti
podle §103 odst. 1 písm. a) a d) zákona č. 150/2002, soudní řád správní, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Stěžovatelka navrhla, aby Nejvyšší správní soud napadené usnesení
pro nezákonnost a vady řízení zrušil a věc vrátil krajs kému soudu k novému projednání.
Stěžovatelka dále požádala o ustanovení zástupce.
Dne 7. 8. 2009 byl spis krajského soudu předložen Nejvyššímu správnímu soudu
k rozhodnutí o kasační stížnosti.
Nejvyšší správní soud přípisem ze dne 10. 8. 2009, č. j. 4 As 26/2009 - 14, vrátil spis
krajskému soudu, neboť shledal, že kasační stížnost nesplňuje náležitosti uvedené v §106 odst. 1
s. ř. s.
Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 1 4. 8. 2009, č. j. 38 Cad 35/2008 - 16,
stěžovatelku vyzval, aby ve lhůtě jednoho měsíce ode dne doručení usnesení doplnila své podání
tak, že uvede, v čem spatřuje nesprávnost rozhodnutí krajského soudu. Současně stěžovatelku
poučil, že nebudou-li doplněny důvody kasační stížnosti a v řízení nebude možno
pro tento nedostatek pokračovat, bude řízení o kasační stížnosti odmítnuto podle §37 odst. 5
s. ř. s. Toto usnesení bylo stěžovatelce doručeno dne 1. 9. 2009, stěžovatelka ve stanovené lhůtě
na výzvu nereagovala.
Dne 30. 10. 2009 byl spis krajského soudu opětovně předložen Nejvyššímu správnímu
soudu k rozhodnutí o kasační stížnosti.
Nejvyšší správní soud posoudil obsah podání stěžovatelky a dospěl k závěru, že kasační
stížnost nesplňuje náležitosti předepsané ustanovením §106 odst. 1 s. ř. s. ve spojení s §103
odst. 1 téhož zákona.
Podle §106 odst. 1 s. ř. s. kromě obecných náležitostí podání musí kasační stížnost obsahovat
označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, údaj o tom,
kdy mu rozhodnutí bylo doručeno. Ustanovení §37 platí obdobně.
Podle §37 odst. 5 s. ř. s. předseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě nebo odstranění vad
podání a stanoví k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno
pro tento nedostatek pokračovat, soud řízení o takovém podání us nesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný
procesní důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen.
Podaná kasační stížnost je neurčitá a nekonkrétní, v jejím textu stěžovatelka uvádí
pouze obecný odkaz na ustanovení §103 odst. 1 písm. a) a d) s. ř. s. Z textu kasační stížnosti
ovšem není seznatelné, v čem stěžovatelka spatřuje nesprávnost napadeného usnesení,
resp. jaká konkrétní pochybení krajskému soudu vytýká.
Nejvyšší správní soud zdůrazňuje, že stěžovatelka je v souladu s §103 odst. 1 s. ř. s.
povinna uvést, pod jaké ustanovení podřazuje důvod kasační stížnosti, který namítá, a současně
tento důvod obsahově popsat či formulovat, tedy uvést konkrétní skutečnosti, které k naplnění
označeného důvodu kasační stížnosti v dosavadním řízení vedly. Toto však stěžovatelka
v posuzované věci neučinila.
Nejvyšší správní soud k tomu doplňuje, že není přípustné, aby za stěžovatel ku domýšlel,
které skutečnosti a z jakých konkrétních pohnutek měla pro potřeby kasační stížnosti na mysli.
Pro podporu tohoto svého názoru Nejvyšší správní soud odkazuje např. i na usnesení Vrchního
soudu v Praze ze dne 19. 1. 1993, č. j. 6 A 85/92 - 5, v němž je uvedeno, že soud není povinen
ani oprávněn sám vyhledávat možné nezákonnosti správního aktu. Nepostačí pro to, vytýká-li žaloba obecně,
že zákon byl porušen a nebo to, že řízení bylo vadné, aniž by poukazovala na ko nkrétní skutečnosti,
z nichž je takové tvrzení dovozováno.
S ohledem na výše uvedené považuje Nejvyšší správní soud k asační stížnost podanou
stěžovatelkou za nedostačující ve smyslu §106 odst. 1 s. ř. s. se zřetelem k §103 odst. 1 s. ř. s.
Nejvyšší správní soud uzavírá, že stěžovatelka byla řádně vyzvána k odstranění
vytýkaných vad kasační stížnosti a současně byla poučena o následcích nerespektování
takového požadavku. Vytýkané vady však ve stanovené lhůtě neodstranila. Vzhledem k tomu,
že stěžovatelka nedoplnila konkrétní důvody napadení usnesení Krajského soudu v Ostravě,
nebyly splněny podmínky ustanovení §106 odst. 1 s. ř. s.
Za této procesní situace Nejvyššímu správnímu soudu nezbylo než kasační stížnost
podle §37 odst. 5 s. ř. s. ve spojení s §120 téhož zákona odmítnout, neboť tato nebyla
ve stanovené lhůtě doplněna a v řízení pro tento nedostatek není možno pokračovat.
O náhradě nákladů řízení o kasační st ížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud za použití
ustanovení §60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s §120 téhož zákona tak, že žádný z účastníků
nemá právo na jejich náhradu, neboť kasační stížnost byla odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 25. listopadu 2009
JUDr. Marie Turková
předsedkyně senátu