ECLI:CZ:NSS:2009:4.AZS.98.2008:51
sp. zn. 4 Azs 98/2008 – 51
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar
Nygrínové a soudců JUDr. Marie Turkové, JUDr. Lenky Matyáš ové, JUDr. Petra Průchy
a JUDr. Jaroslava Vlašína v právní věci žalobce: Ch. M., zast. Mgr. Bc. Ivo Nejezchlebem,
advokátem, se sídlem Joštova 4, Brno, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad
Štolou 3, Praha 7, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne
25. 8. 2008, č. j. 63 Az 7/2007 – 35,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Rozhodnutím žalovaného ze dne 13. 1. 2007, č. j. OAM -2/VL-20-08-2007, byla žádost
žalobce o udělení mezinárodní ochrany zamítnuta jako zjevně nedůvodná podle §16 odst. 1
písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České
republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“).
Krajský soud v Ostravě v záhlaví označeným usnesením odmítl žalobu proti uvedenému
rozhodnutí žalovaného pro neodstranění vad podání (žaloby), které nebylo způsobilé zahájit
řízení o přezkoumání rozhodnutí žalovaného.
Proti tomuto usnesení žalobce (dále též „stěžovatel“) podal kasační stížnost. Krajský soud
v Ostravě ji Nejvyššímu správnímu soudu předložil k r ozhodnutí se stanoviskem, že se jedná
o kasační stížnost podanou opožděně.
Ze spisu Krajského soudu v Ostravě zdejší soud zjistil, že písemnost obsahující napadené
usnesení, v němž stěžovatel byl řádně poučen o možnosti podat kasační stížnost do dvou týdnů
ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, byla uložena na poště dne 8. 9. 2008 z důvodu,
že adresát nebyl zastižen. Stěžovatel tuto písemnost převzal podle záznamu na do ručence
dne 18. 9. 2008.
Podle §106 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „ s. ř. s.“),
musí být kasační stížnost podána do dvou týdnů od doručení rozhodnutí. Podle téhož ustanovení
nelze zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti prominout. Podle §40 odst. 2 s. ř. s. pak lhůta
určená podle týdnů končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil
počátek lhůty. Podle §40 odst. 4 s. ř. s. lhůta je zachována, bylo -li podání v poslední den lhůty
předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě zvláštní
poštovní licence anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit. Podle §42 odst. 5 s. ř. s.
v návaznosti na §46 odst. 1 a 3 a §50b a §50c odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní
řád, ve znění pozdějších předpisů, platí, že nebyl-li adresát písemnosti, která se ne doručuje
do vlastních rukou, zastižen v místě, které označil, uloží se písemnost na poště a adresát
se o tom vyrozumí s tím, že si má písemnost vyzvednout. Nevyzvedne-li si písemnost do 3 dnů
od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení
nedozvěděl; vychází se tedy z tzv. fikce doručení. Poslední den uvedené třídenní lhůty počítané
od uložení zásilky nastal v dané věci 11. 9. 2008. Protože dnem, který určil počátek běhu lhůty
pro podání kasační stížnosti (dnem doručení), byl v projednávané věci čtvrtek 11. 9. 2008
a jednalo se o lhůtu dvoutýdenní, posledním dnem lhůty pro podání kasační stížnosti
byl potom čtvrtek 25. 9. 2008. Tento den se totiž svým označením – čtvrtek – shoduje se dnem,
jenž určil počátek lhůty. Nejpozději v tento den mohlo být podání (kasační stížnost) odesláno
s účinky zachování lhůty.
Podle otisku prezentačního razítka Nejvyššího správního soudu a záznamu podatelny
na kasační stížnosti byla kasační stížnost u tohoto soudu podána osobně až dne 6. 10. 2008. Stalo
se tak po marném uplynutí lhůty k podání kasační stížnosti, která skončila ve čtvrtek 2 5. 9. 2008.
Nezbývá tudíž než konstatovat, že lhůta pro podání kasační stížnosti byla zmeškána a Nejvyšší
správní soud musel kasační stížnost podle §46 odst. 1 písm. b), za použití §120 s. ř. s.,
jako opožděně podanou odmítnout.
K tomu Nejvyšší správní soud poznamenává, že fikce doručení neboli tzv. náhradní
doručení je institutem, který – jsou-li k tomu dány zákonné předpoklady – zcela nahrazuje
doručení skutečné. Proto s ním zákon také spojuje totožné následky. Náhradní doručení
je neúčinné pouze tehdy, pokud účastník soudu prokáže, že se v místě doručování nezdržoval
v den, kdy nebyl zastižen, a ve 3 dnech následujících; žádný takový důkaz však stěžovatel soudu
nepředložil a nic takového ani netvrdí.
Ostatně kasační stížnost by musela být považována za podanou opožděně i v případě,
kdyby soud vycházel z data faktického převzetí písemnosti obsahující napadené usnesení.
K tomu došlo ve čtvrtek 18. 9. 2008 a lhůta pro podání kasač ní stížnosti by pak uplynula
ve čtvrtek 2. 10. 2008. Kasační stížnost ovšem – jak již bylo konstatováno – byla podána
až dne 6. 10. 2008.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 3 s. ř. s., ve spojení s §120 s. ř. s.,
podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízen í o kasační stížnosti,
jestliže kasační stížnost byla odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 29. ledna 2009
JUDr. Dagmar Nygrínová
předsedkyně senátu