ECLI:CZ:NSS:2009:5.AFS.97.2009:73
sp. zn. 5 Afs 97/2009 - 73
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily
Valentové a soudců JUDr. Lenky Matyášové, Ph.D. a JUDr. Jakuba Camrdy, Ph.D. v právní věci
žalobkyně: KIMOS com.-CZ, s. r. o., se sídlem Plzeň, Samaritánská 14, zastoupené Ing. T. H.,
daňovým poradcem, proti žalovanému Finančnímu ředitelství v Plzni, se sídlem Plzeň,
Hálkova 14, v řízení o kasační stížnosti žalovaného jako stěžovatele proti rozsudku Krajského
soudu v Plzni ze dne 31. 7. 2009, č. j. 57 Ca 21/2009 – 45,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Žalovaný jako stěžovatel ve své kasační stížnosti napadl shora uvedený rozsudek
Krajského soudu v Plzni (dále jen „krajský soud“), kterým bylo zrušeno rozhodnutí Finančního
ředitelství v Plzni ze dne 12. 12. 2008, č. j. 10857/08-1200-400358 (dále jen „rozhodnutí
žalovaného“) a dodatečný výměr Finančního úřadu Plzeň-sever ze dne 3. 4. 2007, č. j.
32399/07/145910 a věc byla vrácena žalovanému k dalšímu řízení.
Rozhodnutím žalovaného bylo zamítnuto odvolání žalobkyně proti dodatečnému výměru
na daňovou ztrátu z příjmů právnických osob za zdaňovací období od 1. 1. 2001 do 31. 12. 2001
vystavenému Finančním úřadem Plzeň-sever dne 3. 4. 2007 pod č. j. 32399/07145910.
Dodatečným výměrem byla žalobkyni dodatečně snížena daňová ztráta z částky 1 183 149 Kč
na částku 554 409 Kč, tj. o částku 628 740 Kč.
Dne 22. 9. 2009 podal stěžovatel osobně ke Krajskému soudu v Plzni blanketní kasační
stížnost, kterou napadl rozsudek krajského soudu v obou výrocích z důvodu nezákonnosti
ve smyslu ustanovení §103 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“).
Krajský soud v Plzni svým usnesením ze dne 29. 9. 2009, č. j. 57 Ca 21/2009 - 63 vyzval
stěžovatele, aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení tohoto usnesení odstranil vady kasační
stížnosti tak, že uvede, z jakých důvodů rozhodnutí soudu napadá a dále uvede návrh výroku
rozhodnutí, resp. co navrhuje. Stěžovatel byl výše uvedeným usnesením taktéž vyzván, aby takto
doplněné podání doručil v uvedené lhůtě krajskému soudu ve dvojím podepsaném a datovaném
vyhotovení.
K odstranění vad kasační stížnosti byl stěžovatel vyzván podle ustanovení §108 odst. 1
s. ř. s. za použití ustanovení §37 odst. 5 s. ř. s. z důvodu, že kasační stížnost neobsahuje všechny
povinné náležitosti uvedené v ustanovení §37 odst. 3 a §106 odst. 1 s. ř. s. (absence návrhu
výroku rozsudku a důvodů, pro které je kasační stížnost podána).
Krajský soud ve výše citovaném usnesení stěžovatele taktéž poučil, že nebude-li kasační
stížnost ve stanovené lhůtě doplněna a v řízení nebude možno pro tyto nedostatky pokračovat,
Nejvyšší správní soud kasační stížnost odmítne.
Usnesení bylo stěžovateli doručeno dne 1. 10. 2009.
Stěžovatel k výzvě krajského soudu vady kasační stížnosti neodstranil, když na výzvu
krajského soudu nijak nereagoval.
S ohledem na výše uvedené Nejvyšší správní soud kasační stížnost podle ustanovení §37
odst. 5 s. ř. s. ve spojení s ustanovením §120 s. ř. s. odmítl.
O nákladech řízení rozhodl Nejvyšší správní soud podle ustanovení §60 odst. 3 s. ř. s.,
podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže byla kasační
stížnost (za použití §120 s. ř. s.) odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 26. listopadu 2009
JUDr. Ludmila Valentová
předsedkyně senátu