ECLI:CZ:NSS:2009:5.AS.1.2009:51
sp. zn. 5 As 1/2009 - 51
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily
Valentové a soudců JUDr. Lenky Matyášové Ph.D. a JUDr. Jakuba Camrdy Ph.D. v právní věci
žalobce A. Č., zastoupeného JUDr. Zlatuší Čaňovou, advokátkou se sídlem v Českých
Budějovicích, Kněžská 11, proti žalovanému Krajskému úřadu Jihočeského kraje, odbor
regionálního rozvoje, územního plánování stavebního řádu a investic, se sídlem v Českých
Budějovicích, U Zimního stadionu 1952/2, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení
Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 17. 12. 2008, č. j. 10 Ca 234/2008 - 32,
takto:
Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 17. 12. 2008,
č. j. 10 Ca 234/2008 – 32, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu
řízení.
Odůvodnění:
Žalobce jako stěžovatel včasnou kasační stížností brojí proti shora uvedenému usnesení
Krajského soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“). Výrokem napadeného
usnesení byl žalobce částečně osvobozen od soudních poplatků.
Stěžovatel se podáním ze dne 25. 11. 2008 domáhal přezkoumání rozhodnutí Krajského
úřadu Jihočeského kraje, odboru regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu
a investic ze dne 10. 10. 2008, č. j. KUJCK 26118/2008 OREG 3, vydaného příslušným odborem
jako odvolacím orgánem v řízení o územním rozhodnutí o umístění stavby. Stěžovatel současně
s žalobním návrhem požádal o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení advokáta.
Krajský soud v odůvodnění napadeného usnesení ohledně otázky osvobození
od soudních poplatků dospěl k závěru, že žalobce nemá dostatek finančních prostředků k tomu,
aby zcela hradil příslušný soudní poplatek, avšak není zcela nemajetný, a proto mu přiznal
částečné osvobození od soudních poplatků, a to z jedné poloviny.
V odůvodnění napadeného rozhodnutí se krajský soud zabýval taktéž otázkou ustanovení
zástupce na návrh ve smyslu ustanovení §35 odst. 8 s. ř. s. Krajský soud v této otázce dospěl
k závěru, že ochrana práv v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu nebude ohrožena
a v odůvodnění přezkoumávaného usnesení uvedl, že z tohoto důvodu nevyhovuje návrhu
stěžovatele na ustanovení zástupce.
Stěžovatel usnesení krajského soudu napadl včas podanou kasační stížností, a to jednak
z důvodu tvrzené zmatečnosti řízení spočívající v tom, že chyběly podmínky řízení ve smyslu
ustanovení §103 odst. 1 písm. c) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), a jednak z důvodu tvrzené nezákonnosti rozhodnutí
o odmítnutí návrhu ve smyslu ustanovení §103 odst. 1 písm. e) s. ř. s.
V kasační stížnosti pak stěžovatel konkrétně namítá, že nikoliv z výroku, ale teprve
z odůvodnění rozhodnutí krajského soudu se dozvěděl, že byl osvobozen od soudních poplatků
v rozsahu jedné poloviny, stejně jako se až z odůvodnění rozhodnutí dozvěděl, že krajský soud
nevyhověl jeho žádosti o ustanovení právního zástupce, aniž by o jeho žádosti bylo ve výroku
jakkoliv rozhodnuto. Ve výše uvedeném pochybení stěžovatel spatřuje zmatečnost
a nepřezkoumatelnost napadeného usnesení.
Stěžovatel navrhuje, aby Nejvyšší správní soud usnesení krajského soudu zrušil a věc
mu vrátil k dalšímu řízení.
Žalovaný se ke kasační stížnosti stěžovatele nevyjádřil.
Nejvyšší správní soud ve věci vychází z toho, že napadeným usnesením rozhodl asistent
soudce. Učinil tak dne 17. 12. 2008, tedy po 1. 7. 2008, to je po nabytí účinnosti zákona
č. 121/2008 Sb. o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství
a o změně souvisejících zákonů. Tento zákon v §10 odst. 3 písm. e) a i) upravuje, že nestanoví-li
zvláštní zákon jinak, může vyšší soudní úředník provádět v občanském soudním řízení
a v soudním řízení správním tyto úkony soudu: rozhodování ve věcech soudních poplatků,
včetně rozhodování o osvobození od povinnosti platit soudní poplatek, rozhodování o zastavení
řízení z důvodu nezaplacení poplatku a zrušení uvedeného rozhodnutí, s výjimkou případů,
kdy uložení povinnosti zaplatit poplatek souvisí s rozhodnutím ve věci samé, a rozhodování
o ustanovení zástupce účastníků podle §30 občanského soudního řádu a podle §35 odst. 8
soudního řádu správního a o náhradě nákladů takto ustanoveného zástupce. Podle §36a odst. 5
zákona č. 6/2002 Sb. o soudech a soudcích, asistent soudce je oprávněn podílet
se na rozhodovací činnosti soudu v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem pro vyšší
soudní úředníky; na jeho postavení se přiměřeně použijí ustanovení upravující postavení vyšších
soudních úředníků. Asistent soudce byl tedy oprávněn v této věci rozhodnout.
Nejvyšší správní soud vázán rozsahem a důvody podané kasační stížnosti (ustanovení
§109 odst. 2 a 3 s. ř. s.), přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že kasační stížnost
je důvodná.
Nejvyšší správní soud na tomto místě považuje za nutné uvést, že tvrzené důvody kasační
stížnosti soud posuzuje podle jejich obsahu a nikoliv podle formálního označení (srovnej
např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 3. 2004 ve věci 1 As 7/2004, dostupný
na www.nssoud.cz).
Nejvyšší správní soud z posuzované kasační stížnosti k námitce zmatečnosti řízení
před krajským soudem a stejně tak k námitce nezákonnosti rozhodnutí o odmítnutí návrhu zjistil,
že konkrétně tvrzené důvody kasační stížnosti podle jejich obsahu jsou podřaditelné pod kasační
důvod nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí ve smyslu ustanovení §103 odst. 1 písm. d)
s. ř. s. V projednávané věci tak Nejvyšší správní soud posoudil důvody kasační stížnosti
podle jejich obsahu a nikoliv podle formálního označení.
Nepřezkoumatelnost napadeného usnesení stěžovatel spatřuje v tom, že se teprve
z odůvodnění rozhodnutí krajského soudu dověděl, že byl osvobozen od soudních poplatků
v rozsahu jedné poloviny, a také, že se až z odůvodnění rozhodnutí dověděl, že krajský soud
jeho žádosti o ustanovení právního zástupce nevyhověl. Dle stěžovatele tak o jeho žádosti nebylo
rozhodnuto.
Nejvyšší správní soud v posuzované věci shledal kasační námitku nepřezkoumatelnosti
napadeného usnesení krajského soudu důvodnou za situace, kdy krajský soud dle odůvodnění
napadeného usnesení nevyhověl návrhu stěžovatele na ustanovení zástupce z důvodu, že ochrana
práv v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu nebude ohrožena, ale ve výroku
usnesení ohledně otázky ustanovení zástupce vůbec nerozhodl. Usnesení krajského soudu
je tak nepřezkoumatelné pro rozpornost výroku s odůvodněním.
Krajský soud pochybil i v tom, že nikoliv z výroku, ale až z odůvodnění jeho rozhodnutí
lze zjistit, v jakém rozsahu byl stěžovatel osvobozen od soudních poplatků.
Nejvyšší správní soud závěrem shrnuje, že kasační námitku zmatečnosti řízení
před krajským soudem ve smyslu ustanovení §103 odst. 1 písm. c) s. ř. s., stejně tak i kasační
námitku nezákonnosti rozhodnutí o odmítnutí návrhu ve smyslu ustanovení §103 odst. 1
písm. e) s. ř. s., posoudil podle obsahu jako kasační námitku nepřezkoumatelnosti napadeného
usnesení ve smyslu ustanovení §103 odst. 1 písm. d) s. ř. s., a tuto námitku shledal důvodnou.
Nezbylo tak, než na základě podané kasační stížnosti usnesení krajského soudu zrušit
a věc mu vrátit k dalšímu řízení (§110 odst. 1 s. ř. s.). Krajský soud je v dalším řízení vázán
právním názorem vysloveným v tomto rozsudku a v novém rozhodnutí o věci rozhodne
i o nákladech řízení o kasační stížnosti (§110 odst. 2 a 3 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné (§53 odst. 3,
§120 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní ).
V Brně dne 19. února 2009
JUDr. Ludmila Valentová
předsedkyně senátu