ECLI:CZ:NSS:2009:5.AS.30.2009:91
sp. zn. 5 As 30/2009 - 91
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové,
Ph.D. a soudců JUDr. Jakuba Camrdy, Ph.D. a JUDr. Ludmily Valentové v právní věci žalobců:
1) J. B., zastoupený JUDr. Josefem Skácelem, advokátem se sídlem Londýnská 55, Praha 2, 2) J.
B., 3) PhDr. O. P., zastoupená JUDr. Josefem Skácelem, advokátem se sídlem Londýnská 55,
Praha 2, proti žalovanému: Magistrát hl. m. Prahy, se sídlem Mariánské nám. 2, Praha 1,
v řízení o kasační stížnosti žalobců proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 11. 2008,
č. j. 11 Ca 318/2007 - 56, o návrhu žalobců na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Návrh žalobců na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se zamítá .
Odůvodnění:
Městský soud v Praze výše označeným rozsudkem zamítl žalobu, jíž žalobci brojili proti
rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 9. 2007, č. j. S-MHMP 284710/2007/OST/Če, kterým bylo
ve dvou podmínkách změněno a v ostatním potvrzeno rozhodnutí Úřadu Městské části Praha 5
ze dne 3. 4. 2007, č. j. OUR.Sm.p.2043-1190/06-Za-UR, kterým byla na pozemku parcelní číslo
X v katastrálním území Smíchov v Praze 5 umístěna stavba označená jako „Stavební úpravy
a přístavba autovýtahu činžovní vily č. p. X“.
Proti tomuto rozsudku městského soudu podali žalobci (stěžovatelé) dne 14. 1. 2009
kasační stížnost, v níž současně požádali, aby Nejvyšší správní soud přiznal kasační stížnosti
odkladný účinek. Žádost přitom odůvodnili tím, že mají za to, že pokud bude na základě
předmětného územního rozhodnutí vydáno stavební povolení a započato s realizací stavby,
účinky této realizace na území i životní prostředí budou nezvratné a pro rezidenty budou
znamenat nenahraditelnou újmu. Do území totiž již bude zasaženo, a to i v případě, že by
soudem byla následně konstatována nezákonnost napadeného rozhodnutí. Rozpor s veřejným
zájmem nelze shledat, stejně tak jako se přiznání odkladného účinku nepřiměřeným způsobem
nedotkne nabytých práv třetích osob. Stěžovatelé dodávají, že na základě rozhodnutí o umístění
stavby lze požádat o vydání stavebního povolení a jakmile by k tomu došlo, mohlo by být
započato s realizací stavby, což by mělo nezvratné důsledky jak na dotčené území tak
na stěžovatele samotné – právě tato skutečnost představuje zákonem požadovanou
nenahraditelnou újmu. V následném stavebním řízení by již nebyly posuzovány stejné otázky,
které je třeba posuzovat v územním řízení, nebyla by v něm brána v potaz všechna práva
stěžovatelů, která jsou brána v potaz v územním řízení. Odkladný účinek je třeba kasační stížnosti
přiznat proto, aby nemohlo být vydáno stavební povolení a nemohlo být započato se stavbou
samotnou, neboť její účinky na území by byly nezvratné a újma pro stěžovatele nenahraditelná.
Podle §107 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (s. ř. s.) nemá kasační stížnost
odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však na návrh stěžovatele přizná, jsou-li k tomu
splněny zákonné předpoklady. Ty definuje pro odkladný účinek žaloby i kasační stížnosti §73
odst. 2 s. ř. s., podle něhož je k přiznání odkladného účinku třeba, aby výkon nebo jiné právní
následky rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele (resp. žalobce) nenahraditelnou újmu a zároveň
přiznání odkladného účinku se nesmí dotknout nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích
osob a nesmí být v rozporu s veřejným zájmem. Od stěžovatele, který žádá o přiznání
odkladného účinku, se tedy očekává v prvé řadě tvrzení o tom, že mu v důsledku napadeného
rozhodnutí vznikne nenahraditelná újma, a vysvětlení, v čem spočívá tato újma a její
nenahraditelnost. Stěžovatelé však svůj návrh odůvodnili pouze shora uvedenými tvrzeními, aniž
by skutečně doložili vznik nenahraditelné újmy.
Vylíčení podstatných skutečností o této nenahraditelné újmě musí svědčit o tom,
že negativní následek, jehož se stěžovatelé v souvislosti s napadeným rozsudkem městského
soudu obávají, by pro ně byl zcela zásadním a nezhojitelným zásahem (např. trvalé poškození
zdraví, nemožnost zajišťovat potřeby své a osob, které jsou odkázány na jejich péči apod.).
Takové skutečnosti však stěžovatelé nepředestřeli.
Je také třeba říci, že právní následky nastaly pro stěžovatele již okamžikem, kdy nabylo
právní moci rozhodnutí žalovaného, přičemž žaloba proti rozhodnutí správního orgánu obecně
nemá (až na zákonem stanovené výjimky) odkladný účinek (§73 odst. 1 s. ř. s.). Stěžovatelé sice
přiznání odkladného účinku žalobě navrhli, městský soud však tento návrh usnesením ze dne
14. 5. 2008, č. j. 11 Ca 318/2007 - 36, zamítl, přičemž mj. uvedl, že povaha rozhodnutí o umístění
stavby obecně vylučuje možnost přivodit újmu, kterou by bylo možné kvalifikovat
jako nenahraditelnou, neboť toto rozhodnutí ještě potenciálnímu stavebníkovi nezakládá
subjektivní právo stavět. Oprávnění stavebníka uskutečnit konkrétní stavbu na konkrétním místě
a za určitých podmínek je zřízeno až pravomocným stavebním rozhodnutím.
Nejvyšší správní soud by přesto za výjimečných okolností mohl vztáhnout odkladný
účinek kasační stížnosti nejen na kasační stížností napadený rozsudek krajského soudu, ale i na
žalobou napadené rozhodnutí správního orgánu (viz usnesení Nejvyššího správního soudu
ze dne 6. 12. 2005, č. j. 2 Afs 77/2005 - 96, publikované pod č. 786/2006 Sb. NSS), v daném
případě však pro takový krok neshledal jakýkoliv důvod. Stěžovateli uváděné nepříznivé následky
nelze kvalitativně podřadit pod pojem nenahraditelná újma dle §73 odst. 2 s. ř. s. Možnost
závažného ohrožení např. svého zdraví či nevratné poškození hodnoty svého majetku stěžovatelé
neprokázali, pouze některé z těchto následků v obecné rovině zmiňovali.
Nadto, jak bylo opakovaně judikováno, povaha napadeného rozhodnutí o umístění stavby
může většinou jen stěží přivodit újmu předpokládanou v §73 odst. 2 s. ř. s., tj. újmu, kterou by
bylo možné kvalifikovat jako nenahraditelnou. Pravomocné rozhodnutí o umístění stavby
nezakládá ještě potenciálnímu stavebníkovi subjektivní právo stavět. Oprávnění stavebníka
uskutečnit konkrétní stavbu (příp. změnu stavby) na konkrétním místě a za určitých podmínek
je konstituováno až stavebním povolením, které nabylo právní moci.
Navíc, jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 2. 2009, č. j.
1 As 79/2008 - 128, publikovaného pod č. 1815/2009 Sb. NSS, pokud je územní rozhodnutí
zrušeno, může být o námitkách účastníků rozhodnuto v novém územním rozhodnutí odlišně,
a to i když stavba již byla na základě stavebního povolení realizována. Pokud by námitkám bylo
nově vyhověno, vedlo by to buď ke stanovení nové podmínky pro umístění stavby v území,
nebo v krajním případě až k zamítnutí žádosti o vydání územního rozhodnutí. Tato skutečnost
pak dle okolností povede k obnově stavebního řízení, neboť se změnily podmínky pro vydání
stavebního povolení, které je nutno reflektovat [§100 odst. 1 písm. b) správního řádu z roku
2004].
Nejvyššímu správnímu soudu nezbývá za této situace než konstatovat, že v návrhu
na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podané stěžovateli proti rozsudku městského
soudu neuvedli stěžovatelé žádné konkrétní skutečnosti, z nichž by bylo možné splnění
podmínek pro přiznání odkladného účinku dovodit; proto Nejvyšší správní soud dle §107
ve spojení s §73 odst. 2 s. ř. s. odkladný účinek kasační stížnosti nepřiznal. Tím Nejvyšší správní
soud žádným způsobem nepředjímá své budoucí rozhodnutí o věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 16. září 2009
JUDr. Lenka Matyášová, Ph.D.
předsedkyně senátu