Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 16.09.2009, sp. zn. 5 As 56/2009 - 58 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NSS:2009:5.AS.56.2009:58

Zdroj dat je dostupný na http://www.nssoud.cz
ECLI:CZ:NSS:2009:5.AS.56.2009:58
sp. zn. 5 As 56/2009 - 58 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové, Ph.D. a soudců JUDr. Jakuba Camrdy, Ph.D. a JUDr. Ludmily Valentové v právní věci žalobce: P. P., zast. JUDr. Vojtěchem Krupkou, advokátem se sídlem Lučanská 5, Jablonec nad Nisou, proti žalovanému: Krajský úřad Libereckého kraje, se sídlem U Jezu 642/2a, Liberec, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 22. 6. 2009, č. j. 59 Ca 7/2009 - 28, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, takto: Návrh žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se zamítá . Odůvodnění: Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci výše označeným rozsudkem zamítl žalobu, jíž žalobce brojil proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 11. 2008, č. j. OÚPSŘ 204/2008-330-rozh., kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Železný Brod, stavebního úřadu, ze dne 26. 6. 2007, č. j. Stav. 4487/07/Br-528/179, kterým byla povolena stavebníku městu Železný Brod stavba zpevněné plochy za čp. X v Železném Brodě - parkoviště, chodníky, zeleň, veřejné osvětlení, oplocení - na pozemku parcelní číslo X v katastrálním území Ž. B. Žalobce je přitom vlastníkem rodinného domu nacházejícího se na pozemku sousedícím s pozemky, na kterých má být realizována uvedená stavba. Proti tomuto rozsudku krajského soudu podal žalobce (stěžovatel) dne 7. 7. 2009 kasační stížnost, v níž současně požádal, aby Nejvyšší správní soud přiznal kasační stížnosti odkladný účinek. Žádost přitom odůvodnil tím, že výkon či jiné právní následky žalobou napadeného rozhodnutí pro něj znamenají nenahraditelnou újmu spočívající ve znehodnocení jeho majetku, nemožnosti řádného výkonu jeho vlastnického práva a také obtěžování hlukem, imisemi a pachem nad míru přiměřenou poměrům. Dodal, že zvláště s ohledem nedostatečného zkoumání vlivu stavby z hlediska požárního dozoru je jeho požadavek v souladu s veřejným zájmem. Žalovaný se k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nevyjádřil. Podle §107 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (s. ř. s.) nemá kasační stížnost odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však na návrh stěžovatele přizná, jsou-li k tomu splněny zákonné předpoklady. Ty definuje pro odkladný účinek žaloby i kasační stížnosti §73 odst. 2 s. ř. s., podle něhož je k přiznání odkladného účinku třeba, aby výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele (resp. žalobce) nenahraditelnou újmu a zároveň se přiznání odkladného účinku nesmí dotknout nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a nesmí být v rozporu s veřejným zájmem. Od stěžovatele, který žádá o přiznání odkladného účinku, se tedy očekává v prvé řadě tvrzení o tom, že mu v důsledku napadeného rozhodnutí krajského soudu vznikne nenahraditelná újma, a vysvětlení, v čem spočívá tato újma a její nenahraditelnost. Stěžovatel však svůj návrh odůvodnil pouze shora uvedenými tvrzeními, aniž by vznik nenahraditelné újmy doložil. Vylíčení podstatných skutečností o této nenahraditelné újmě musí svědčit o tom, že negativní následek, jehož se stěžovatel v souvislosti s napadeným rozsudkem krajského soudu obává, by pro něj byl zcela zásadním a nezhojitelným zásahem (např. trvalé poškození zdraví, nemožnost zajišťovat potřeby své a osob, které jsou odkázány na jeho péči apod.). Takové skutečnosti však stěžovatel nepředestřel. Je také třeba říci, že negativní následky nastaly pro stěžovatele již okamžikem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí žalovaného, přičemž žaloba proti rozhodnutí správního orgánu obecně nemá (až na zákonem stanovené výjimky) odkladný účinek (§73 odst. 1 s. ř. s.) a stěžovatel přiznání odkladného účinku žalobě nenavrhl, krajský soud o něm tudíž nerozhodoval (takový návrh stěžovatel vznesl pouze v předchozím soudním řízení, kdy na základě jeho žaloby krajský soud rozsudkem ze dne 26. 6. 2008, č. j. 59 Ca 153/2007 - 37, původní rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení). Nejvyšší správní soud by přesto za výjimečných okolností mohl vztáhnout odkladný účinek kasační stížnosti nejen na kasační stížností napadený rozsudek krajského soudu, ale i na žalobou napadené rozhodnutí správního orgánu (viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 12. 2005, č. j. 2 Afs 77/2005 - 96, publikované pod č. 786/2006 Sb. NSS), v daném případě však pro takový krok neshledal důvod. Stěžovatelem uváděné nepříznivé následky nelze kvalitativně podřadit pod pojem nenahraditelná újma dle §73 odst. 2 s. ř. s. Možnost závažného ohrožení např. svého zdraví či nevratné poškození svého majetku stěžovatel nedoložil, pouze některé z těchto následků v obecné rovině zmiňoval. Co se týká ochranného pásma kyslíkové stanice, která sousedí se stavbou a v jejíž blízkosti se má navíc podle stěžovatele nacházet zastaralá plynová přípojka, stěžovatel pouze naznačuje nepříznivé následky, které by mohly nastat v případě požáru či jiné podobné události. Stěžovatel blíže nedoložil, že by stanovením ochranného pásma v projektové dokumentaci ke stavbě parkoviště ve vzdálenosti 3 m došlo k závažnému ohrožení osob či majetku a pouze se odvolává na projektovou dokumentaci vypracovanou Ing. T. (co do zásobování technickými plyny) a Ing. M. K. (co do podmínek provozování této stanice), dle níž mělo údajně ochranné pásmo činit 11 m. Tuto projektovou dokumentaci stěžovatel nepředložil a Nejvyšší správní soud ji neměl k dispozici, neboť tato projektová dokumentace byla zpracována pro účely stavebního řízení ohledně předmětné stanice. K otázce kyslíkové stanice a jejího ochranného pásma se v rámci stavebního řízení vyjadřoval i Hasičský záchranný sbor, aniž by měl k plánované stavbě připomínek a rovněž ji posuzoval v napadeném rozsudku krajský soud. Nejvyššímu správnímu soudu nezbývá za této situace než konstatovat, že v návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podané stěžovatelem proti rozsudku krajského soudu neuvedl stěžovatel žádné konkrétní skutečnosti, z nichž by bylo možné splnění podmínek pro přiznání odkladného účinku dovodit; proto Nejvyšší správní soud dle §107 ve spojení s §73 odst. 2 s. ř. s. odkladný účinek kasační stížnosti nepřiznal. Tím Nejvyšší správní soud žádným způsobem nepředjímá své budoucí rozhodnutí o věci samé. Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 16. září 2009 JUDr. Lenka Matyášová, Ph. D. předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí / napadení:16.09.2009
Číslo jednací:5 As 56/2009 - 58
Forma /
Způsob rozhodnutí:
Usnesení
nepřiznání odkl. účinku
Účastníci řízení:Krajský úřad Libereckého kraje
Prejudikatura:
Kategorie rozhodnutí:E
ECLI pro jurilogie.cz:ECLI:CZ:NSS:2009:5.AS.56.2009:58
Staženo pro jurilogie.cz:10.05.2024