ECLI:CZ:NSS:2009:5.AZS.11.2009:54
sp. zn. 5 Azs 11/2009 - 54
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v pětičlenném senátě složeném z předsedkyně
JUDr. Ludmily Valentové a soudců JUDr. Lenky Matyášové, JUDr. Jakuba Camrdy, JUDr. Marie
Turkové a JUDr. Jiřího Pally v právní věci žalobce: O. B., zastoupený opatrovníkem Mgr.
Ondřejem Rejskem, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Buzulucká 431, proti žalovanému:
Ministerstvo vnitra, Nad Štolou 3, Praha 7, o udělení azylu, v řízení o kasační stížnosti žalobce
proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 10. 7. 2008, č. j. 29 Az 76/2007 - 27,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Opatrovníkovi Mgr. Ondřeji Rejskovi, se sídlem v Hradci Králové, Buzulucká 431,
se u r č u je odměna částkou 600 Kč, která mu bude vyplacena z účtu NSS do 60 dnů
od právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění:
Usnesením ze dne 10. července 2008, č. j. 29 Az 76/2007 - 27 Krajský soud v Hradci
Králové (dále jen „krajský soud“) zastavil ve smyslu ustanovení §33 písm. e) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zák. č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „zákon o azylu“) řízení proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 11. 2007,
č. j. OAM-10-494/LE-BE03-BE07-2007. Tímto rozhodnutím žalovaný žalobci neudělil azyl
dle ustanovení §12, §13, §14 a §14a) a §14 b) zákona o azylu.
Usnesení obsahovalo správné poučení o tom, že je proti němu přípustná kasační stížnost
do dvou týdnů po jeho doručení s tím, že kasační stížnost se podává prostřednictvím Krajského
soudu v Hradci Králové.
Ze spisového materiálu vyplynulo, že krajský soud usnesením č. j. 29 Az 76/2007 - 24
ze dne 25. 4. 2008 ustanovil žalobci opatrovníka – Mgr. Romana Rejska, advokáta se sídlem
v Hradci Králové, Buzulucká 431, když v průběhu řízení před krajským soudem vyšlo najevo,
že žalobce dne 15. 1. 2008 svévolně opustil PoS v Kostelci nad Orlicí bez udání adresy
a jeho místo pobytu nebylo známo. Tato skutečnost byla potvrzena orgány MV ČR.
Dne 10. 7. 2008 pak krajský soud řízení o žalobě kasační stížností napadeným usnesením
zastavil. Usnesení doručil ustanovenému opatrovníkovi dne 16. 7. 2008. Dne 15. 8. 2008 podal
žalobce (dále jen „stěžovatel“) proti usnesení kasační stížnost. Dne 4. 2. 2009 byla kasační
stížnost postoupena Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.
Dle §106 odst. 2 zák. č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s. ř. s.) musí
být kasační stížnost podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí, a bylo-li vydáno opravné
usnesení, běží tato lhůta znovu od doručení tohoto usnesení. Zmeškání lhůty pro podání kasační
stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost se podává u soudu, který napadené rozhodnutí vydal;
lhůta je zachována též tehdy, byla-li kasační stížnost podána u Nejvyššího správního soudu
(§106 odst. 4 s. ř. s.).
Dle §40 odst. 1 s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu
počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek.
Dle §40 odst. 2 s. ř. s. lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne,
který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Není-li takový den v měsíci,
končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce.
Bylo-li v dané věci rozhodnutí krajského soudu opatrovníkovi stěžovatele doručeno
ve středu 16. 7. 2008, počala ve smyslu ustanovení §40 odst. 1 s. ř. s. běžet lhůta k podání kasační
stížnosti ve čtvrtek 17. 7. 2008 a skončila uplynutím dne, který se svým označením shoduje
s dnem, který určil počátek lhůty, tedy ve středu 30. 7. 2008 (§40 odst. 2 s. ř. s.). Kasační stížnost
byla krajskému soudu doručena až dne 15. 8. 2008 a je podána opožděně.
Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost podle §46 odst. 1 písm. b) a §120 s. ř. s.
odmítl.
O náhradě nákladů řízení Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s ust. §60 odst. 3
s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s. podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů
řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Stěžovateli byl ustanoven opatrovník, který je advokátem; v takovém případě mu přísluší
odměna podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu. Podle §9 odst. 5 této vyhlášky
se při výkonu funkce opatrovníka ustanoveného soudem účastníku řízení, jehož pobyt
není znám, považuje za tarifní hodnotu částka 500 Kč. Podle §7 vyhlášky činí sazba
mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty do 500 Kč částku 300 Kč.
Soud proto určil odměnu advokátovi za jeden úkon právní služby částkou 1x 300 Kč a 1x 300 Kč
na úhradu hotových výdajů, v souladu s §9 odst. 5, §7, §11 odst. 1 písm. d), §13 odst. 3
advokátního tarifu, celkem 600 Kč. Tato částka bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního
soudu do šedesáti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 20. února 2009
JUDr.Ludmila Valentová
předsedkyně senátu