ECLI:CZ:NSS:2009:6.ADS.114.2008:38
sp. zn. 6 Ads 114/2008 - 38
OR IG IN ÁL
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Milady Tomkové
a soudců JUDr. Bohuslava Hnízdila a JUDr. Jiřího Pally v právní věci žalobce: J. U.,
proti žalovaným: 1) Finanční úřad v České Lípě, se sídlem Pátova 2892, Česká Lípa, 2) Česká
správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, v řízení o kasační stížnosti
žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka Liberec, ze dne 31. 7. 2008,
č. j. 59 Ca 66/2008 - 16,
takto:
I. Kasační stížnost se od m ít á .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Žalobce (dále jen „stěžovatel“) svou kasační stížností napadá usnesení Krajského soudu
v Ústí nad Labem, pobočka Liberec, č. j. 59 Ca 66/2008 - 16 ze dne 31. 7. 2008, kterým byla
odmítnuta jeho žaloba ze dne 20. 5. 2008 proti žalovaným.
Z obsahu soudního spisu Nejvyšší správní soud zjistil, že napadené usnesení krajského
soudu bylo stěžovateli doručeno dne 9. 9. 2008. Dále ze spisu vyplývá, že kasační stížnost
adresovaná Nejvyššímu správnímu soudu v Brně byla stěžovatelem podána k poštovní přepravě
dne 24. 9. 2008.
Stěžovatel je osobou oprávněnou k podání kasační stížnosti, neboť byl účastníkem řízení,
z něhož napadené rozhodnutí krajského soudu vzešlo (§102 zákona č. 150/2002 Sb., soudního
řádu správního, dále jen „s. ř. s.“), nicméně kasační stížnost nepodal včas (§106 odst. 2 s. ř. s.).
Podle ustanovení §106 odst. 2 s. ř. s. musí být totiž kasační stížnost podána do dvou týdnů
po doručení rozhodnutí, proti němuž směřuje, přičemž zmeškání lhůty nelze prominout.
Napadené usnesení krajského soudu přitom obsahuje řádné poučení o lhůtě k podání kasační
stížnosti, jakož i o místu, kde je třeba kasační stížnost podat.
Podle §40 odst. 1 s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím
soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující
její počátek. To neplatí o lhůtách stanovených podle hodin. Podle odst. 2 téhož ustanovení lhůta
určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se
dnem, který určil počátek lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního
dne tohoto měsíce. Podle ustanovení §40 odst. 3 s. ř. s., připadne-li poslední den lhůty
na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.
Podle ustanovení §40 odst. 4 téhož zákona je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den
lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, anebo předáno
orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak.
Jak již bylo výše uvedeno, napadené usnesení bylo stěžovateli doručeno v úterý dne
9. 9. 2008. Lhůta dvou týdnů k podání kasační stížnosti tedy počala běžet ve středu dne
10. 9. 2008 a skončila v úterý dne 23. 9. 2008. Stěžovatel tedy kasační stížnost podal
až po uplynutí zákonné lhůty.
Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost proti usnesení Krajského soudu v Ústí
nad Labem, pobočka Liberec, odmítl podle ustanovení §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. jako opožděně
podanou, aniž se mohl zabývat důvodností kasační stížnosti.
O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení §60 odst. 3 s. ř. s., neboť v případě
odmítnutí návrhu – kasační stížnosti – nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení
o něm.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne jsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 22. ledna 2009
JUDr. Milada Tomková
předsedkyně senátu