ECLI:CZ:NSS:2009:6.ADS.124.2009:143
sp. zn. 6 Ads 124/2009 - 143
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila
a soudkyň JUDr. Milady Tomkové a JUDr. Kateřiny Šimáčkové v právní věci žalobce: S. M.,
proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 1,
Praha 2, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 6.
2009, č. j. 3 Cad 104/2006 - 111,
takto:
I. Kasační stížnost se zamítá .
II. Žalovaný n emá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Žalobce podal u Městského soudu v Praze žalobu proti rozhodnutí žalovaného
ze dne 6. 11. 2006, č. j. 2006/67525 - 212, ze dne 6. 11. 2006, č. j. 2006/67527 - 212, ze dne
9. 11. 2006, č. j. 2006/68119 - 212, která byla zamítnuta rozsudkem městského soudu ze dne
19. 5. 2009, č. j. 3 Cad 104/2006 - 77. Proti tomuto rozsudku podal žalobce v zákonné lhůtě
kasační stížnost a současně požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení
o této kasační stížnosti.
Městský soud v Praze usnesením ze dne 29. 6. 2009, č. j. 3 Cad 104/2006 - 111, žalobci
neustanovil zástupce z řad advokátů. S odkazem na ustanovení §35 odst. 8 zákona
č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), dospěl k závěru, že žalobce,
který pravdivě nedoložil své osobní, majetkové a výdělkové poměry, neprokázal tak, že splňuje
předpoklady pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů,
a proto soud žalobci advokáta neustanovil.
Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal proti uvedenému usnesení kasační stížnost téměř
nečitelného obsahu, v níž žádá jeho zrušení. Jak vyplývá z obsahu podání kasační stížnosti,
podává z důvodu uvedeného v §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Stěžovatel odkazuje na některá
rozhodnutí Nejvyššího správního soudu a žádá, aby mu byl ustanoven zástupcem advokát
JUDr. Vít Vohánka, který ho v řízeních u městského soudu již zastupuje.
Vyjádření žalovaného ke kasační stížnosti nebylo podáno.
Nejvyšší správní soud nejprve zkoumal formální náležitosti kasační stížnosti,
přičemž zjistil, že je podána osobou oprávněnou a je proti označenému usnesení přípustná
za podmínek ustanovení §102 a §104 s. ř. s. Přestože v řízení o kasační stížnosti
proti rozhodnutí krajského soudu musí být stěžovatel, který sám nemá vysokoškolské právnické
vzdělání, vyžadované podle zvláštních zákonů pro výkon advokacie, zastoupen advokátem
podle §105 odst. 2 s. ř. s., Nejvyšší správní soud již opakovaně judikoval, že v řízení,
v němž kasační stížnost směřuje proti usnesení krajského soudu o zamítnutí žádosti
na ustanovení zástupce, není třeba splnění této podmínky již z povahy věci vyžadovat.
Nejvyšší správní soud napadené rozhodnutí krajského soudu přezkoumal v souladu
s ust. §109 odst. 2, 3 s. ř. s., vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své kasační
stížnosti. Z obsahu kasační stížnosti lze zjistit, že se stěžovatel dovolává důvodu kasační stížnosti
uvedeného v §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., tedy tvrzené nezákonnosti, spočívající v nesprávném
posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. Nejvyšší správní soud přitom neshledal
vady podle §109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti.
Kasační stížnost není důvodná.
O kasační stížnosti Nejvyšší správní soud usoudil následovně:
Ze spisu Městského soudu v Praze vyplývá, že ke kasační stížnosti ze dne 13. 7. 2009
stěžovatel následně zaslal soudu vyplněné a podepsané „Potvrzení o osobních, majetkových
a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce“ ze dne
23. 6. 2009. Stěžovatel v tomto „potvrzení“ všechny údaje ohledně příjmů z pracovního
(obdobného) poměru, dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, z podnikání a z jiné
samostatné výdělečné činnosti, z hmotného a sociálního zabezpečení a další příjmy, ponechal
nevyplněné. Jediné, co stěžovatel vyplnil, byl údaj o osobním majetku, kde uvedl,
že je spoluvlastníkem rodinného domku. V údaji o výdělkových a majetkových poměrech
manželky, s níž žije ve společné domácnosti, pak stěžovatel pouze uvedl, že je spoluvlastnicí
rodinného domku. A dále uvedl v kolonce týkající se příjmů z pracovního (obdobného) poměru,
že není zaměstnán z důvodu poškození soudem.
V odůvodnění kasační stížností napadeného usnesení Městský soud v Praze uvedl,
že je mu z jeho rozhodovací činnosti známo, že rozhodnutím ze dne 4. 9. 2007 uvolnila Česká
správa sociálního zabezpečení stěžovateli od 2. 12. 2003 výplatu částečného invalidního důchodu
podle ustanovení §54 zákona č. 155/1995 Sb., v platném znění, a částečný invalidní důchod činil
podle rozhodnutí celkem 4790 Kč měsíčně s tím, že od ledna 2007 podle nařízení vlády
č. 461/2006 Sb. náleží částečný invalidní důchod ve výši 5820 Kč měsíčně. V rozhodnutí bylo
rovněž uvedeno, že důchod bude stěžovateli vyplácen od října 2007 a doplatek na důchodu
za dobu od 3. 8. 2004 do 1. 10. 2007 ve výši 203 997 Kč byl již stěžovateli vyplacen. Dále městský
soud konstatoval, že manželka žijící se stěžovatelem ve společné domácnosti je poživatelkou
invalidního důchodu.
Z uvedeného vyplývá, že stěžovatel zaslal soudu „potvrzení“, které nevyplnil pravdivě.
Rovněž údaje o výdělkových a majetkových poměrech manželky jsou nepravdivé.
Podle §35 odst. 8 s. ř. s. může navrhovateli, u něhož jsou předpoklady, aby byl
osvobozen od soudních poplatků, a je-li to třeba k ochraně jeho práv, předseda senátu na návrh
ustanovit usnesením zástupce, jímž může být i advokát. Pro ustanovení zástupce účastníkovi
řízení ve smyslu citovaného ustanovení musí být splněny dvě podmínky, a to jednak předpoklady
pro osvobození od soudních poplatků a jednak potřeba ochrany práv účastníka řízení.
Osvobozen od soudních poplatků může být dle §36 odst. 3 s. ř. s. účastník, který doloží, že nemá
dostatečné prostředky. Podle citovaného ustanovení, jakož i podle judikatury Nejvyššího
správního soudu je povinnost doložit nedostatek prostředků jednoznačně na účastníkovi řízení,
aby soud mohl posoudit, jsou li splněny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.
Stěžovatel v „Potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození
od soudních poplatků a ustanovení zástupce“ neuvedl údaje o svých příjmech z přiznaného
částečného invalidního důchodu a neuvedl, že jeho manželka je poživatelkou invalidního
důchodu, takže jeho tvrzení, že nemá dostatečné prostředky, což je důvodem pro osvobození
od soudních poplatků, neodpovídá jeho skutečným poměrům. Za tohoto stavu městský soud
postupoval správně, když stěžovateli zástupce pro řízení o žalobě neustanovil.
Nejvyšší správní soud tedy po posouzení námitek uplatněných v kasační stížnosti uzavírá,
že neshledal nezákonnost rozhodnutí Městského soudu v Praze. Z těchto důvodů Nejvyšší
správní soud kasační stížnost jako nedůvodnou podle §110 odst. 1 s. ř. s. zamítl.
O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud podle §60 odst. 1, 2
s. ř. s. Stěžovatel, který nebyl v řízení úspěšný, nemá právo na náhradu nákladů řízení, a právo
Ministerstva práce a sociálních věcí na náhradu nákladů řízení je v posuzované věci ze zákona
vyloučeno.
Poučení: Proti tomuto rozsudku ne jsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 30. září 2009
JUDr. Bohuslav Hnízdil
předseda senátu