ECLI:CZ:NSS:2009:6.ADS.84.2008:133
sp. zn. 6 Ads 84/2008 - 133
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila
a soudců JUDr. Milady Tomkové a JUDr. Jiřího Pally v právní věci žalobce: S. M., zastoupeného
Mgr. Dagmar Rezkovou Dřímalovou, advokátkou, se sídlem Muchova 9/223, Praha 6, proti
žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 1, Praha 2,
v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 4. 9. 2007,
č. j. 12 Ca 90/2005 - 41,
takto:
I. Kasační stížnost se zamítá .
II. Žalovanému se nepři znáv á náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Ustanovené zástupkyni žalobce, advokátce Mgr. Dagmar Rezkové Dřímalové,
se nepřiznáv á odměna za zastupování v řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Rozhodnutím žalovaného ze dne 22. 7. 2005, č. j. 2005/38361/21, bylo zamítnuto
odvolání žalobce rozhodnutí ředitele Krajského úřadu Olomouckého kraje ze dne 15. 6. 2005,
č. j. KUOK/16793/05/OSV - DS/7025/SD - 112, a toto rozhodnutí bylo potvrzeno.
Uvedeným rozhodnutím byl zamítnut návrh žalobce na povolení obnovy řízení ve věci
pravomocného rozhodnutí ředitele Krajského úřadu Olomouckého kraje ze dne 13. 5. 2005,
č. j. KUOK/11632/05/OSV - DS/7025/SD - 89. Žalobce v žalobě žádal, aby soud napadené
rozhodnutí zrušil z důvodu, že toto „rozhodnutí bylo vydáno trestným činem a vyloučenými
pracovníky“.
Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 4. 9. 2007, č. j. 12 Ca 90/2005 - 41, žalobu
napadající rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 7. 2005, č. j. 2005/38361/21, zamítl. V odůvodnění
rozhodnutí ve vztahu k zamítnutí žaloby soud uvedl, že v návrhu na povolení obnovy řízení
žalobce namítal, že rozhodnutí bylo vydáno vyloučeným pracovníkem správního orgánu a bylo
dosaženo trestným činem. Žalobce byl vyzván k odstranění vad podání a doplnění skutečností,
které odůvodňují obnovu řízení ve smyslu ust. §62 ods. 1 zákona č. 71/1967 Sb., o správním
řízení (správní řád). Vzhledem k tomu, že žalobce návrh nedoplnil a nedoložil svá tvrzení,
že rozhodnutí bylo dosaženo trestným činem ani že bylo rozhodováno vyloučenými pracovníky
správního orgánu, Krajský úřad Olomouckého kraje svým rozhodnutím ze dne 15. 6. 2005,
č. j. KUOK/16793/05/OSV - DS/7025/SD - 112, návrh na povolení obnovy řízení zamítl. Soud
proto v tomto ohledu uzavřel, že neshledal nezákonnost napadeného rozhodnutí žalovaného,
a proto žalobu směřující proti rozhodnutí žalovaného ze dne 22. 7. 2005, č. j. 2005/38361/21,
jako nedůvodnou zamítl.
Včas podanou kasační stížností žalobce (dále též „stěžovatel“) napadl rozsudek
městského soudu podáním téměř nečitelného obsahu, v němž namítl zmatečnost rozhodnutí
soudu spočívající v tom, že rozsudek byl vynesen v nepřítomnosti žalobce a rozhodoval soudce,
který byl z projednávání a rozhodování věci vyloučen. Výslovně uvedl, že kasační stížnost podává
z důvodů uvedených v §103 odst. 1 písm. a), b), c) a d) s. ř. s. Stěžovatel dodal, že soud porušil
ustanovení §39 odst. 1 a §64 s. ř. s., §103 a §83 odst. 1 o. s. ř., a podotkl že u soudu probíhá
řízení o 80 žalobách, které nebyly spojeny ke společnému projednání. Dále namítl, že nebyl
zastoupen advokátem a požádal o ustanovení advokáta. S ohledem na tyto skutečnosti
proto navrhl, aby Nejvyšší správní soud rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 4. 9. 2007,
č. j. 12 Ca 90/2005 - 41, zrušil a současně požádal o přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti.
Žalovaný se ke kasační stížnosti nevyjádřil.
Kasační stížnost je podle §102 a násl. s. ř. s. přípustná a stěžovatel v ní namítá důvody
odpovídající §103 odst. 1 písm. a), b), c) a d) s. ř. s. Jejím rozsahem a důvody je Nejvyšší správní
soud podle §109 odst. 2 a 3 s. ř. s. vázán. Nejvyšší správní soud přitom neshledal vady
podle §109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti.
Podle §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené
nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení.
Nesprávné posouzení právní otázky spočívá v tom, že je na správně zjištěný skutkový stav
aplikována nesprávná právní norma, popřípadě je aplikována správná právní norma,
která je však nesprávně vyložena. Nejvyšší správní soud neshledává tuto námitku důvodnou.
Žalobou napadené rozhodnutí se týkalo návrhu na povolení obnovy řízení v pravomocně
ukončené věci. Jak správně uvedl již městský soud, protože v případě věci ukončené
rozhodnutím Krajského úřadu Olomouckého kraje, odboru sociálních věcí, ze dne 15. 6. 2005,
č. j. KUOK/16793/05/OSV - DS/7025/SD - 112, stěžovatel svůj obecný a nekonkrétní návrh
na povolení obnovy ve věci pravomocného rozhodnutí Krajského úřadu Olomouckého kraje,
ze dne 13. 5. 2005, č. j. KUOK/11632/05/OSV - SD/7025/SD - 89, vzdor výzvě a poučení,
náležitým způsobem nedoplnil, správní orgány nijak nepochybily, když návrh na povolení obnovy
řízení zamítly. Podle Nejvyššího správního soudu městský soud správně posoudil právní otázku,
neboť k povolení obnovy řízení nebyly zjištěny a prokázány zákonné důvody.
Stěžovatel dále uplatnil důvod kasační stížnosti odpovídající §103 odst. 1 písm. b) s. ř. s.,
podle něhož lze kasační stížnost podat z důvodu vady řízení spočívající v tom, že skutková
podstata, z níž správní orgán v napadeném rozhodnutí vycházel, nemá oporu ve spisech
nebo je s nimi v rozporu, nebo že při jejím zjišťování byl porušen zákon v ustanoveních o řízení
před správním orgánem takovým způsobem, že to mohlo ovlivnit zákonnost, a pro tuto důvodně
vytýkanou vadu soud, který ve věci rozhodoval napadené rozhodnutí správního orgánu měl
zrušit. Ani tuto námitku neshledává Nejvyšší správní soud důvodnou. Jak již uvedl městský soud,
vzhledem k tomu, že stěžovatel neposkytl řádnou součinnost k tomu, aby odůvodnil
a konkretizoval důvody obnovy řízení ve věci pravomocného rozhodnutí Krajského úřadu
Olomouckého kraje, ze dne 15. 6. 2005, č. j. KUOK/16793/05/OSV - DS/7025/SD - 112,
správní orgány proto jeho návrhu nemohly vyhovět. Nejvyšší správní soud proto neshledal,
obdobně jako to již neshledal městský soud, že by v řízení před žalovaným byla porušena
stěžovatelova procesní práva a ustanovení o řízení před správními orgány. Pokud stěžovatel
odkazoval, a to bez jakékoliv konkretizace či upřesnění na jednotlivá ustanovení s. ř. s. či o. s. ř.,
pak z jejich pouhého výčtu nelze nijak dovodit, zda k jejich tvrzenému porušení došlo či nikoliv
a námitka jejich porušení je proto nedůvodná.
Třetím okruhem námitek stěžovatele odpovídajícím důvodům podle §103 odst. 1
písm. c) s. ř. s. bylo přesvědčení stěžovatele, že řízení před soudem bylo zmatečné, neboť ve věci
rozhodoval vyloučený soudce. Nejvyšší správní soud rovněž ani tuto námitku neshledává
důvodnou. Stěžovatel v ní bez jakékoli bližší konkretizace - toliko s odkazem, že uvedený soudce
již rozhodoval v jiných věcech žalobce, namítá, že soudce městského soudu byl z projednávání
a rozhodování jeho věci vyloučen, neuvádí však žádné konkrétní důvody, proč by tomu tak být
mělo. Vzhledem k tomu, že tato námitka postrádá bližší a náležité odůvodnění a důvody nebyly
Nejvyšším správním soudem shledány, nemohla být shledána důvodnou.
Další stížnostní námitkou stěžovatel uplatnil důvod podle §103 odst. 1 písm. d) s. ř. s.
podle kterého lze podat kasační stížnost z důvodu nepřezkoumatelnosti spočívající
v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí, popřípadě v jiné vadě řízení
před soudem, mohla-li taková vada mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé.
Důvodem kasační stížnosti podle stěžovatele v tomto ohledu je skutečnost, že soud rozhodl
v jeho nepřítomnosti. Nejvyšší správní soud neshledal jako jinou vadu řízení, že soud rozhodl
ve stěžovatelově nepřítomnosti. Žalobce byl řádně předvolán, poté kdy ve smyslu řádného
poučení podle §51 odst. 1 s. ř. s. požádal ve lhůtě o nařízení jednání ve věci, k jednání
u Městského soudu v Praze nařízenému na den 4. 9. 2006 – doručení vykázáno dne 13. 8. 2007.
Přípisem ze dne 15. 8. 2007 žalobce soudu sdělil, že podle jeho mínění je překážka na straně
soudu, který nezajistil podmínky řízení žalobci, který je ve stavu hmotné nouze a nemá finanční
prostředky na cestu na soud, a že u městského soudu probíhá řízení o 80 žalobách, které nebyly
spojeny ke společnému projednání, a z tohoto důvodu žalobce žádá o odročení nařízeného
jednání. Právo na veřejné projednání nebylo žalobci odepřeno vzhledem k tomu, že ve věci bylo
nařízeno jednání a soud žádost žalobce o odročení jednání neshledal jako důvodnou.
Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost podle §110 odst. 1 s. ř. s. jako nedůvodnou
zamítl.
O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud podle §60 odst. 1, 2
s. ř. s. Stěžovatel, který nebyl v řízení úspěšný, nemá právo na náhradu nákladů řízení, a právo
žalovaného na náhradu nákladů řízení je v posuzované věci ze zákona vyloučeno.
Stěžovateli byla usnesením Městského soudu v Praze č. j. 12 Ca 90/2005 - 57 ze dne
4. 9. 2007 pro řízení o kasační stížnosti ustanovena zástupcem advokátka; v takovém případě platí
hotové výdaje a odměnu za zastupování stát (§35 odst. 8 s. ř. s.). Protože ustanovená advokátka
k výzvě soudu výslovně sdělila přípisem ze dne 22. 8. 2008, že v dané věci neuplatňuje odměnu
za právní zastupování stěžovatele, bylo rozhodnuto, že ustanovené zástupkyni stěžovatele,
advokátce Mgr. Dagmar Rezkové Dřímalové, se nepřiznává odměna za zastupování v řízení
o kasační stížnosti, jak uvedeno v bodě III. výroku tohoto rozsudku.
Poučení: Proti tomuto rozsudku ne jsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 28. ledna 2009
JUDr. Bohuslav Hnízdil
předseda senátu