ECLI:CZ:NSS:2009:9.AS.37.2009:56
sp. zn. 9 As 37/2009 - 56
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka
a soudkyň Mgr. Daniely Zemanové a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci žalobce: E.
M., zastoupený Mgr. Ondřejem Kováčem, advokátem se sídlem Převrátilská 330, Tábor,
proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, se sídlem Zborovská 11, Praha
5, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 6. 2008, č. j. 91051/2008/KUSK, v řízení
o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. 2.
2009, č. j. 1 Ca 11/2008 – 28, ve znění opravného usnesení Městského soudu v Praze ze
dne 5. 3. 2009, č. j. 1 Ca 11/2008 - 39,
takto:
I. Řízení se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Včas podanou kasační stížností se žalovaný (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení
shora uvedeného rozsudku Městského soudu v Praze, ve znění jeho opravného usnesení,
kterým bylo zrušeno jeho rozhodnutí ze dne 17. 6. 2008, č. j. 91051/2008/KUSK, a věc
mu byla vrácena k dalšímu řízení. Tímto rozhodnutím bylo zamítnuto odvolání žalobce
proti rozhodnutí Městského úřadu Rakovník, odboru dopravy, ze dne 21. 4. 2008,
č. j. OD/2656/2008/Ti, a současně bylo napadené rozhodnutí potvrzeno.
Podáním ze dne 2. 6. 2009, které bylo doručeno Nejvyššímu správnímu soudu
dne 4. 6. 2009, vzal stěžovatel svoji kasační stížnost proti výše uvedenému rozsudku
Městského soudu v Praze v celém rozsahu zpět.
Podle ustanovení §47 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu
správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), soud usnesením řízení zastaví,
vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět.
Vzhledem k tomu, že projev vůle stěžovatele, jímž došlo ke zpětvzetí kasační
stížnosti, je zcela jednoznačný a nevzbuzuje pochybnosti o tom, že jím stěžovatel zamýšlel
ukončení řízení o kasační stížnosti jeho zastavením, Nejvyšší správní soud řízení o kasační
stížnosti zastavil dle shora citovaného ustanovení s. ř. s., za použití §120 s. ř. s.
Tento postup je výrazem dispoziční zásady, kterou je správní soudnictví ovládáno.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení §60 odst. 3, větu první, s. ř. s.,
dle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení
zastaveno nebo žaloba odmítnuta. Dle druhé věty citovaného ustanovení vzal-li však
navrhovatel podaný návrh zpět pro pozdější chování odpůrce nato bylo-li řízení
zastaveno pro uspokojení navrhovatele, má navrhovatel proti odpůrci právo na náhradu
nákladů řízení. Vzhledem k okolnosti, že v dané věci zákonem stanovené podmínky
v druhé větě nebyly naplněny, postupoval Nejvyšší správní soud podle věty první
citovaného ustanovení, za použití §120 s. ř. s., a náhradu nákladů řízení nepřiznal
žádnému z účastníků řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 11. června 2009
JUDr. Radan Malík
předseda senátu