ECLI:CZ:NSS:2009:9.AZS.17.2009:67
sp. zn. 9 Azs 17/2009 - 67
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka
a soudců JUDr. Barbary Pořízkové, Mgr. Daniely Zemanové, JUDr. Michala Mazance
a JUDr. Lenky Kaniové v právní věci žalobce: F. K., zastoupeného opatrovníkem: SOZE
(Sdružení občanů zabývajících se emigranty), se sídlem Mostecká 5, Brno, proti žalovanému:
Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7,
proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 3. 2008, č. j. OAM-10-606/LE-07-HA08-2007, ve
věci mezinárodní ochrany, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu
v Ostravě ze dne 19. 8. 2008, č. j. 63 Az 24/2008 – 33,
takto:
I. Řízení o kasační stížnosti se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížností napadá v záhlaví označený rozsudek
Krajského soudu v Ostravě (dále jen „krajský soud“), kterým byla zamítnuta jeho žaloba
proti rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky (dále jen „správní
orgán“), ze dne 10. 3. 2008, č. j. OAM-10-606/LE-07-HA08-2007, jímž byla zamítnuta
jeho žádost o udělení mezinárodní ochrany podle ustanovení §12, §13, §14, §14a a §14b
zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České
republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu), ve znění účinném v rozhodné
době.
V kasační stížnosti stěžovatel požádal o ustanovení zástupce a jako adresu svého
pobytu označil Pobytové středisko Kostelec nad Orlicí, Rudé Armády 1000, Kostelec
nad Orlicí. Krajský soud však zjistil, že se stěžovatel na uvedené adrese nezdržuje, přičemž
ze sdělení Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, ze dne 10. 11. 2008,
č. j. CPR-20-6902/čj-2008-9CEVV, vyplynulo, že uvedené pobytové středisko svévolně
opustil a jeho současné místo pobytu není známé (č. l. 53). Usnesením ze dne 21. 11. 2008,
č. j. 63 Az 24/2008 – 56, proto krajský soud rozhodl o ustanovení opatrovníka SOZE
(Sdružení občanů zabývajících se emigranty) pro řízení o kasační stížnosti ve smyslu §29
odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů,
ve spojení s §64 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „s. ř. s.“), a vyzval ho k prohlášení o majetkových poměrech stěžovatele
formou vyplnění tiskopisu (formuláře) – vyjádření o osobních, výdělkových a majetkových
poměrech.
Vzhledem k tomu, že majetkové poměry stěžovatele nebyly ve stanovené lhůtě
osvědčeny, neboť opatrovník zůstal vůči krajskému soudu zcela nečinný, usnesením ze dne
14. 1. 2009, č. j. 63 Az 24/2008 – 59, rozhodl krajský soud (I.) o neustanovení advokáta
a (II.) vyzval k doplnění kasační stížnosti jednak o plnou moc udělenou advokátovi pro
zastupování v řízení o kasační stížnosti a jednak o konkrétní důvody kasační stížnosti
dle §103 odst. 1 s. ř. s. Citované usnesení přitom zaslal opatrovníkovi, který však opět nijak
nereagoval ve vztahu ke krajskému soudu, který posléze přistoupil k předložení věci
Nejvyššímu správnímu soudu.
Podle §47 písm. c) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo
zvláštní zákon. Zvláštním zákonem je v tomto řízení zákon o azylu, který v ustanovení §33
písm. b) ukládá soudu řízení zastavit, jestliže nelze zjistit místo pobytu žadatele o udělení
mezinárodní ochrany (žalobce, resp. stěžovatele).
Vzhledem k výše uvedenému zjištění, že stěžovatel opustil Pobytové středisko
Kostelec nad Orlicí a neoznámil krajskému soudu a následně ani Nejvyššímu správnímu
soudu své současné místo pobytu na území České republiky (v evidenci vedené
Ministerstvem vnitra je v rubrice popis pobytu pouze poznámka: odchod na privát), shledal
Nejvyšší správní soud naplnění podmínek §47 písm. c) s. ř. s., ve spojení s §33 písm. b)
zákona o azylu, a řízení zastavil.
Vycházel přitom i ze své judikatury, podle které pokud v azylové věci nastane situace,
kdy u stěžovatele, který je žadatelem o azyl, nelze zjistit místo jeho pobytu, soud řízení
o kasační stížnosti zastaví podle §33 písm. b) zákona o azylu, bez ohledu na to, zda kasační
stížnost má všechny zákonné náležitosti a zda jsou splněny všechny podmínky řízení, včetně
povinného zastoupení advokátem, či nikoliv (srov. usnesení ze dne 14. 2. 2008,
č. j. 7 Azs 91/2007 – 66, publikované na www.nssoud.cz).
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 3, větu první, s. ř. s., ve spojení
s §120 s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li
řízení zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 23. dubna 2009
JUDr. Radan Malík
předseda senátu