ECLI:CZ:NSS:2009:KONF.65.2009:6
sp. zn. Konf 65/2009 - 6
USNESENÍ
Zvláštní senát zřízený dle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých
kompetenčních sporů, složený z předsedy JUDr. Michala Mazance a soudců JUDr. Romana
Fialy, JUDr. Pavla Pavlíka, JUDr. Karla Podolky, JUDr. Petra Příhody a JUDr. Marie Žiškové,
rozhodl o návrhu Českého telekomunikačního úřadu, se sídlem Praha 9, Sokolovská 219
(adresa pro doručování: poštovní přihrádka 02, 225 02 Praha 025), na rozhodnutí kompetenčního
sporu mezi ním a Obvodním soudem pro Prahu 9, a dalších účastníků sporu vedeného
u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 51 C 30/2008, o zaplacení 4000 Kč
s příslušenstvím: žalobkyně: UPC Česká republika, a. s., se sídlem Praha 4, Závišova 5,
zastoupená JUDr. Janem Veverkou, advokátem AK Novotný & Partner, se sídlem Praha 2,
Londýnská 59, a žalovaného M. E.,
takto:
I. P ř í s l u š n ý vydat rozhodnutí ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9
pod sp. zn. 51 C 30/2008, o zaplacení smluvní pokuty za nevrácení zapůjčeného zařízení
v částce 4000 Kč s příslušenstvím, je soud.
II. Usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 22. 12. 2008, čj. 51 C 30/2008 - 21,
se zrušuje .
Odůvodnění:
Návrhem doručeným dne 26. 6. 2009 zvláštnímu senátu zřízenému podle zákona
č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, se Český telekomunikační úřad
domáhal, aby zvláštní senát rozhodl spor o pravomoc vzniklý ve smyslu §1 odst. 1 písm. a)
zákona č. 131/2002 Sb. mezi ním a Obvodním soudem pro Prahu 9 ve věci žaloby vedené
u tohoto soudu pod sp. zn. 51 C 30/2008 týkající se zaplacení částky 4000 Kč s příslušenstvím.
Z předloženého soudního spisu vyplynuly následující skutečnosti:
Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 28. 3. 2006 smlouvu č. 11503701, jejíž nedílnou
součástí byly Všeobecné podmínky pro poskytování veřejné telekomunikační služby přístupu
k síti Internet a v souladu se smlouvou zapůjčila žalovanému technické zařízení pro poskytování
služeb (modem). Jelikož žalovaný porušil svou povinnost vrátit vypůjčené zařízení do sedmi dnů
od ukončení smluvního vztahu, žalobkyně ho vyzvala k zaplacení jednorázové smluvní pokuty
ve výši 4000 Kč (odpovídající ceně nevráceného zařízení). Vzhledem k tomu, že žalovaný výše
specifikovanou pohledávku neuhradil ani po výzvě upomínkou, podala žalobkyně u Obvodního
soudu pro Prahu 9 návrh na vydání platebního rozkazu, kterým měla být žalovanému uložena
povinnost zaplatit uvedenou částku spolu se smluvní pokutou ve výši 0,1 % z dlužné částky
za každý den prodlení do zaplacení a dále nahradit náklady soudního řízení.
Obvodní soud pro Prahu 9 usnesením ze dne 22. 12. 2008, čj. 51 C 30/2008 - 21, řízení
zastavil s tím, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Českému telekomunikačnímu
úřadu. V odůvodnění uvedl, že k projednání předmětné věci není dána soudní pravomoc.
Právním předpisem, který k projednání a rozhodnutí nároku žalobkyně stanovil pravomoc jiného
orgánu, a to Českého telekomunikačního úřadu, je zákon č. 127/2005 Sb. (dle ustanovení §7
a §129 odst. 1).
Český telekomunikační úřad poté podal návrh zvláštnímu senátu k rozhodnutí
negativního kompetenčního sporu. Navrhovatel se domnívá se, že jeho pravomoc je dána pouze
v případě sporů o otázkách souvisejících se samotným poskytováním služeb elektronických
komunikací, eventuelně o ujednáních na ně úzce navazujících; ujednání o povinnosti zaplatit
smluvní pokutu za nevrácení zapůjčeného zařízení přitom takovým ujednáním není. Jedná
se o soukromoprávní vztah ze smlouvy o výpůjčce uzavřené dle občanského zákoníku. Vzhledem
k tomu, že povinnost zaplatit smluvní pokutu je akcesorickým závazkem k závazku hlavnímu,
tj. k povinnosti vrátit zapůjčené zařízení, k rozhodování o této věci je příslušný soud. Tento názor
již ostatně zvláštní senát vyslovil v usnesení ze dne 9. 9. 2008, čj. Konf 27/2008 - 7.
Při řešení vzniklého sporu o pravomoc mezi správním úřadem a obecným soudem
ohledně zaplacení částky 4000 Kč s příslušenstvím se zvláštní senát řídil následující úvahou:
S účinností od 1. 1. 2003 se postupuje při kladných nebo záporných kompetenčních
sporech o pravomoc nebo věcnou příslušnost vydat rozhodnutí podle zákona č. 131/2002 Sb.,
o rozhodování některých kompetenčních sporů.
Smluvní pokuta je soukromoprávním institutem, jde o způsob zajištění závazku,
jehož účelem je zpravidla peněžitá sankce za porušení nebo nesplnění smluvní povinnosti (§544
odst. 1 občanského zákoníku). Při posuzování pravomoci k rozhodování sporů na úseku
elektronických komunikací, jejichž předmětem je právě nárok na smluvní pokutu, je nutné
se zabývat povinností, která byla porušena. Vztah mezi porušenou povinností a nárokem
na smluvní pokutu je totiž vztahem mezi příčinou a následkem, nelze je tedy posuzovat odděleně.
Porušení povinnosti je základní podmínkou pro stanovení, zda existuje nárok na smluvní pokutu.
O smluvní pokutě bude tedy rozhodovat ten orgán, který je příslušný k rozhodování sporů
o porušení povinnosti, na jejímž základě vznikl nárok na smluvní pokutu.
Zákon o elektronických komunikacích rozdělil působnost ve vykonávání státní správy
v oblasti elektronických komunikací mezi Ministerstvo průmyslu a obchodu a Český
telekomunikační úřad (§3 a §105 a násl. zákona o elektronických komunikacích). Podle
ustanovení §108 odst. 1 písm. g) tohoto zákona rozhoduje ve sporech, stanoví-li tak tento zákon,
Český telekomunikační úřad. Podle §129 odst. 1 věta prvá zákona rozhoduje Český
telekomunikační úřad spory mezi osobou vykonávající komunikační činnost (§7) na straně jedné,
a účastníkem, popřípadě uživatelem na straně druhé, na základě návrhu kterékoliv ze stran sporu,
pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho základě.
Komunikačními činnostmi podle §7 zákona o elektronických komunikacích jsou
a) zajišťování sítí elektronických komunikací, b) poskytování služeb elektronických komunikací,
c) provozování přístrojů.
Podle §2 písm. k) cit. zák. se rozumí veřejnou telefonní sítí síť elektronických
komunikací, která slouží k poskytování veřejně dostupných telefonních služeb a která umožňuje
mezi koncovými body sítě přenos mluvené řeči, jakož i jiných forem komunikace,
jako je faksimilní a datový přenos.
Podle §2 písm. n) cit. zák. je službou elektronických komunikací služba obvykle
poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích
elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích
používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb,
které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají
redakční dohled nad obsahem přenášených sítěmi a poskytovanými službami elektronických
komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně
v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací.
V posuzovaném případě je proto nutné rozlišit, za jaké porušení povinnosti nárok
na smluvní pokutu vznikl. Pokud by se jednalo o porušení povinnosti vyplývající ze smlouvy
mezi osobou vykonávající komunikační činnost a účastníkem, ve které si tyto subjekty
dohodly smluvní pokutu pro případ, že účastník neuhradí cenu za poskytnutou službu,
pak by k rozhodování o smluvní pokutě byl příslušný Český telekomunikační úřad. Neuhrazení
ceny za poskytnuté služby je porušením zákona o elektronických komunikacích a nárok
na smluvní pokutu s tímto porušením přímo souvisí. V tomto případě by zvláštní senát potvrdil
názor obvodního soudu, tedy že je k rozhodování příslušný správní orgán.
Předmětem řízení v této věci je však smluvní pokuta za porušení povinnosti vrátit
zapůjčené zařízení poté, co byla smlouva ukončena. Výpůjčka věci je soukromoprávním vztahem
a příslušný k rozhodování o smluvní pokutě plynoucí z porušení povinností vztahujících
se k výpůjčce je tedy soud. Obdobnou otázkou se již zvláštní senát zabýval v usnesení ze dne
13. 10. 2005, čj. Konf 99/2004 - 5 (publikováno pod č. 1478/2008 Sb. NSS), podle kterého „spor
o nároky plynoucí z porušení povinnosti vypůjčitele vrátit zařízení sloužící k přijímání signálu digitálního
satelitního vysílání, které mu osoba vykonávající komunikační činnost coby půjčitel předala v návaznosti
na uzavření smlouvy o poskytování služby elektronických komunikací, není sporem týkajícím se povinností
uložených zákonem č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, nebo na jeho základě, o němž by měl
rozhodovat Český telekomunikační úřad (§129 odst. 1 tohoto zákona), nýbrž sporem vyplývajícím
ze soukromoprávního vztahu. Rozhodnout o takovém sporu proto přísluší soudu (§7 odst. 1 o. s. ř.).“
Zvláštní senát nezpochybňuje, že bez zapůjčeného zařízení by nebylo možné provozovat
služby na základě zákona o elektronických komunikacích; to ovšem z výpůjčky přijímacího
zařízení nečiní službu elektronických komunikací. Přestože k výpůjčce došlo v souvislosti
s uzavřením smlouvy o poskytování služby elektronických komunikací, rozhodování o smluvní
pokutě vyplývající z porušení povinnosti vrátit vypůjčené zařízení zákon o elektronických
komunikacích nesvěřuje Českému telekomunikačnímu úřadu, a proto tato věc patří
do příslušnosti soudů. Zvláštní senát tedy rozhodl, že věc, týkající se zaplacení smluvní
pokuty za nevrácení zapůjčeného zařízení s příslušenstvím, projedná a rozhodne soud (§9
odst. 1 o. s. ř.).
Zvláštní senát podle §5 odst. 3 zákona č. 131/2002 Sb. zruší rozhodnutí, kterým strana
kompetenčního sporu popřela svou pravomoc o věci rozhodovat, ačkoliv podle rozhodnutí
zvláštního senátu je vydání rozhodnutí ve věci uvedené v návrhu na zahájení řízení v její
pravomoci. Dalším výrokem proto zvláštní senát zrušil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9
ze dne 22. 12. 2008, čj. 51 C 30/2008 - 21, a odstranil tak překážku věci rozhodnuté.
Pravomocné rozhodnutí zvláštního senátu je podle §5 odst. 5 zákona č. 131/2002 Sb.
závazné pro strany kompetenčního sporu, účastníky řízení, v němž spor vznikl, pro správní
orgány [§4 odst. 1 písm. a) s. ř. s.] i soudy. Dále bude tedy Obvodní soud pro Prahu 9
pokračovat v původním řízení o podané žalobě.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 14. září 2009
JUDr. Michal Mazanec
předseda zvláštního senátu