ECLI:CZ:NSS:2009:NAO.15.2009:258
sp. zn. Nao 15/2009 - 258
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Hubáčka
a soudců JUDr. Elišky Cihlářové a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobce: B. V., zastoupen
Mgr. Janem Kutějem, advokátem, se sídlem Preslova 1269/17, Praha 5, proti žalovanému:
Krajský úřad Středočeského kraje, se sídlem Zborovská 11, Praha 5, v řízení o námitce
podjatosti soudců uplatněné žalobcem,
takto:
Soudkyně Městského soudu v Praze JUDr. Karla Cháberová, JUDr. Dana Černá
a JUDr. Naděžda Treschlová nejsou vyloučeny z projednávání a rozhodnutí věci vedené
u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 6 Ca 200/2008.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze vede pod sp. zn. 6 Ca 200/2008 řízení o žalobě B. V. proti
rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje, odboru územního a stavebního řízení ze dne
25. 4. 2003, č. j. ÚSŘ/18402/03/Jan, jímž bylo zamítnuto odvolání B. a J. V. a potvrzeno
rozhodnutí Městského úřadu Čáslav, stavebního úřadu ze dne 16. 1. 2003, č. j. Výst. 956/2000,
kterým byla manželům J. a M. M. dodatečně povolena stavba kolny a krbu a užívání těchto staveb
na pozemku st. p. č. X v k. ú. Č..
V rámci řízení o uvedené žalobě vznesl žalobce podáním ze dne 26. 2. 2009, které bylo
doručeno Městskému soudu v Praze dne 2. 3. 2009, námitku podjatosti soudkyň senátu 6 Ca
Městského soudu v Praze. Tuto námitku odůvodnil žalobce tím, že byl peskován z důvodu
neznalosti spisu. Byl to však naopak tento senát, který se neseznámil se spisem, a navíc bylo
nepravdivě tvrzeno, že o podjatosti pracovníka odboru územního a stavebního řízení nebylo
jednáno z důvodu omylu v čísle jednacím.
Dotčené soudkyně Městského soudu v Praze JUDr. Karla Cháberová, JUDr. Dana Černá
a JUDr. Naděžda Treschlová ve svém vyjádření k námitce podjatosti shodně uvedly, že se
v projednávané věci necítí být podjaté a že k účastníkům řízení, jejich zástupcům a k věci samé
nemají žádný vztah.
Věc byla v souladu s ustanovením §8 odst. 5 s. ř. s. předložena dne 18. 3. 2009
k rozhodnutí Nejvyššímu správnímu soudu, kterému následujícího dne došlo ještě doplnění, resp.
upřesnění důvodu podjatosti od žalobce. Žalobce uvedl, že ve věci je dána podjatost senátu 6 Ca
Městského soudu v Praze, případně tohoto soudu jako celku a stejně tak i Krajského soudu
v Praze. V tomto případě pak požaduje přikázat věc k projednání Krajskému soudu v Brně.
Městský soud v Praze způsobil prodlení ve věci svou vlastní vinou, neboť žalobci upřel právo
účasti u jednání a materiální stav účelově překrucoval. V roce 2006 pak městský soud přebíral
podvodné jednání geodeta H. vytvořeného v koordinaci s komunální sférou. Městský soud také
přehlédl, že žalovaný krajský úřad nebyl pro vznesenou podjatost ani oprávněn ve věci
rozhodovat. Ostatně žalovaný kryl i podvody komunální sféry a nečinnost Městského úřadu
v Čáslavi. Městský soud v důsledku svých pochybení proto učinil celou věc i nepřehlednou.
Jelikož Nejvyšší správní soud dovodil, že námitka podjatosti uvedených soudkyň
Městského soudu v Praze nebyla náležitě odůvodněna a neobsahuje konkrétní skutečnosti,
z nichž je dovozována, vyzval ještě téhož dne zástupce žalobce, aby do 14 dnů od doručení výzvy
doplnil námitku podjatosti o uvedení jmen konkrétních soudců Městského soudu v Praze
a Krajského soudu v Praze, jichž se námitka týká, o uvedení konkrétních skutečností, které
zakládají důvod pochybností o nepodjatosti soudkyň a jež se týkají některé ze skutkových podstat
vyloučení soudce, o označení důkazů, kterými mohou být prokázány skutečnosti zakládající
důvod vyloučení soudců a o údaje stran toho, kdy se účastník dozvěděl o důvodu vyloučení.
Zástupce žalobce sice převzal výzvu dne 30. 3. 2009, na kterou však vůbec nereagoval.
Podle ustanovení §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí
věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům
je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli
na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení.
Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení
o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Předpokladem pro zajištění záruky správného a spravedlivého rozhodnutí je, aby v řízení
jednal a rozhodoval soudce nepodjatý, který není v žádném osobním vztahu k účastníkům
a k jejich zástupcům a který není nikterak zainteresován na výsledku řízení. Proto důvodem
vyloučení soudce je soudcův poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům. Poměr k věci
vyplývá především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci; tak je tomu
v případě, kdyby byl sám účastníkem řízení, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu
přímo dotčen na svých právech (např. kdyby jinak mohl být osobou zúčastněnou na řízení).
Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům může být také založen především
příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, např. vztahem přátelským či naopak zjevně
nepřátelským. Zákon dále vylučuje soudce, který věc již projednával anebo o ní rozhodoval
v jiném stupni, v předchozím soudním řízení nebo v řízení u správního orgánu (podíl
na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení
znamená, že musí jít o totožnou věc; podílem na předcházejícím soudním řízení pak bude
například situace, kdy soudce působil ve věci jak u krajského soudu, tak posléze u Nejvyššího
správního soudu, popřípadě naopak kdy by jako člen senátu Nejvyššího správního soudu
věc vrátil krajskému soudu, kde by zasedal jako člen senátu, nebo jako specializovaný
samosoudce a měl by ji znovu projednávat). Vyloučen je také soudce, který získal o věci poznatky
jiným způsobem než z dokazování při řízení (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou
předmětem dokazování). Okolnosti spočívající v postupu soudce či jeho rozhodování v konkrétní
věci, zásadně nejsou samy o sobě - aniž by ukazovaly na důvod jiný (např. na poměr k věci
či účastníkům) - důvody relevantními pro vyloučení soudce. V postupu soudce při projednávání
konkrétní věci, a to i nesprávném, se totiž projevuje samotný výkon soudnictví a tyto okolnosti
proto nemohou být důvodem k pochybnosti o nepodjatosti soudce.
Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v §8 s. ř. s. představuje výjimku
z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost
soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Tak, jak zákon
tuto příslušnost stanovil, je tato zásadně dána a postup, kterým je věc odnímána příslušnému
soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Vzhledem k tomu
lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen vskutku výjimečně a z opravdu
závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě
a spravedlivě. Podjatost sama zasahuje vždy do principu nezávislosti soudce, neboť nestrannost
tento princip předpokládá. Samotný pojem soudce totiž s sebou nese atribut nezaujatosti
a nestrannosti a bez toho, že by se nepředpokládal, nebylo by důvodu ani ke konstituování
soudní moci jako pilíře demokratické společnosti.
Z výše uvedeného vyplývá, že žalobce namítá zcela jistě podjatost soudkyň Městského
soudu v Praze JUDr. Karly Cháberové, JUDr. Dany Černé a JUDr. Naděždy Treschlové (námitka
podjatosti Městského soudu v Praze a Krajského soudu v Praze jako celku nebyla přes výzvu
doplněna o uvedení jmen konkrétních soudců těchto soudů, jichž se námitka týká, a stejně
tak nebyly doplněny a uvedeny konkrétní skutečnosti, které zakládají důvod pochybností
o nepodjatosti soudkyň a jež se týkají některé ze skutkových podstat vyloučení soudce, ani nebyly
označeny důkazy, jimiž mohly být prokázány skutečnosti zakládající důvod vyloučení soudců).
Žalobce na podporu svých závěrů o podjatosti uvedených soudkyň Městského soudu v Praze
pak tvrdí skutkově okolnosti, jež by se daly maximálně podřadit pod ustanovení §8 odst. 1
poslední věty s. ř. s., tedy jako okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení
o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (peskování žalobce z důvodu
neznalosti spisu, senát se neseznámil se spisem, Městský soud v Praze způsobil prodlení ve věci
svou vlastní vinou, neboť žalobci upřel právo účasti u jednání a materiální stav účelově
překrucoval, v roce 2006 pak městský soud přebíral podvodné jednání geodeta H. vytvořeného
v koordinaci s komunální sférou, Městský soud také přehlédl, že žalovaný krajský úřad nebyl pro
vznesenou podjatost ani oprávněn ve věci rozhodovat, Městský soud v důsledku svých pochybení
proto učinil celou věci nepřehlednou apod.).
Podle ustanovení §8 odst. 1, poslední věty s. ř. s. důvodem k vyloučení soudce nejsou
okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho
rozhodování v jiných věcech.
Nejvyšší správní soud proto musí konstatovat, že výše uvedené okolnosti, v nichž
spatřuje žalobce důvod pro námitku podjatosti soudkyň Městského soudu v Praze JUDr. Karly
Cháberové, JUDr. Dany Černé a JUDr. Naděždy Treschlové podle platné právní úpravy nejsou
důvodem k vyloučení těchto soudkyň, a to ani v případě, že by jejich postup a rozhodování
nebyly správné. Žalobcem tvrzené skutečnosti by mohly být uplatněny v opravném prostředku
proti rozhodnutí Městského soudu v Praze v této věci, kterým je za podmínek uvedených
v ustanovení §102 a násl. s. ř. s. kasační stížnost, o níž rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Žádnými dalšími konkrétními skutečnostmi, které by nasvědčovaly důvodům podjatosti
námitka žalobce odůvodněna nebyla, stejně tak z obsahu soudního spisu Nejvyšší správní soud
žádné skutečnosti nasvědčující podjatosti nezjistil. Žalobcem uváděné důvody proto nelze
bez dalšího považovat za okolnost, která by bránila dotčeným soudkyním Městského soudu
v Praze v nepodjatém rozhodování o žalobě proti napadenému rozhodnutí Krajského úřadu
Středočeského kraje.
Vzhledem ke shora uvedenému a s přihlédnutím k tomu, že se samy soudkyně
JUDr. Karla Cháberová, JUDr. Dana Černá a JUDr. Naděžda Treschlová necítí být v této věci
podjatými, neshledal Nejvyšší správní soud důvodným návrh žalobce na vyloučení těchto
soudkyň Městského soudu v Praze z projednávání a rozhodování věci vedené pod
sp. zn. 6 Ca 200/2008.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 22. dubna 2009
JUDr. Jaroslav Hubáček
předseda senátu