Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 22.04.2009, sp. zn. Nao 15/2009 - 258 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NSS:2009:NAO.15.2009:258

Zdroj dat je dostupný na http://www.nssoud.cz
ECLI:CZ:NSS:2009:NAO.15.2009:258
sp. zn. Nao 15/2009 - 258 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Hubáčka a soudců JUDr. Elišky Cihlářové a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobce: B. V., zastoupen Mgr. Janem Kutějem, advokátem, se sídlem Preslova 1269/17, Praha 5, proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, se sídlem Zborovská 11, Praha 5, v řízení o námitce podjatosti soudců uplatněné žalobcem, takto: Soudkyně Městského soudu v Praze JUDr. Karla Cháberová, JUDr. Dana Černá a JUDr. Naděžda Treschlová nejsou vyloučeny z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 6 Ca 200/2008. Odůvodnění: Městský soud v Praze vede pod sp. zn. 6 Ca 200/2008 řízení o žalobě B. V. proti rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje, odboru územního a stavebního řízení ze dne 25. 4. 2003, č. j. ÚSŘ/18402/03/Jan, jímž bylo zamítnuto odvolání B. a J. V. a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Čáslav, stavebního úřadu ze dne 16. 1. 2003, č. j. Výst. 956/2000, kterým byla manželům J. a M. M. dodatečně povolena stavba kolny a krbu a užívání těchto staveb na pozemku st. p. č. X v k. ú. Č.. V rámci řízení o uvedené žalobě vznesl žalobce podáním ze dne 26. 2. 2009, které bylo doručeno Městskému soudu v Praze dne 2. 3. 2009, námitku podjatosti soudkyň senátu 6 Ca Městského soudu v Praze. Tuto námitku odůvodnil žalobce tím, že byl peskován z důvodu neznalosti spisu. Byl to však naopak tento senát, který se neseznámil se spisem, a navíc bylo nepravdivě tvrzeno, že o podjatosti pracovníka odboru územního a stavebního řízení nebylo jednáno z důvodu omylu v čísle jednacím. Dotčené soudkyně Městského soudu v Praze JUDr. Karla Cháberová, JUDr. Dana Černá a JUDr. Naděžda Treschlová ve svém vyjádření k námitce podjatosti shodně uvedly, že se v projednávané věci necítí být podjaté a že k účastníkům řízení, jejich zástupcům a k věci samé nemají žádný vztah. Věc byla v souladu s ustanovením §8 odst. 5 s. ř. s. předložena dne 18. 3. 2009 k rozhodnutí Nejvyššímu správnímu soudu, kterému následujícího dne došlo ještě doplnění, resp. upřesnění důvodu podjatosti od žalobce. Žalobce uvedl, že ve věci je dána podjatost senátu 6 Ca Městského soudu v Praze, případně tohoto soudu jako celku a stejně tak i Krajského soudu v Praze. V tomto případě pak požaduje přikázat věc k projednání Krajskému soudu v Brně. Městský soud v Praze způsobil prodlení ve věci svou vlastní vinou, neboť žalobci upřel právo účasti u jednání a materiální stav účelově překrucoval. V roce 2006 pak městský soud přebíral podvodné jednání geodeta H. vytvořeného v koordinaci s komunální sférou. Městský soud také přehlédl, že žalovaný krajský úřad nebyl pro vznesenou podjatost ani oprávněn ve věci rozhodovat. Ostatně žalovaný kryl i podvody komunální sféry a nečinnost Městského úřadu v Čáslavi. Městský soud v důsledku svých pochybení proto učinil celou věc i nepřehlednou. Jelikož Nejvyšší správní soud dovodil, že námitka podjatosti uvedených soudkyň Městského soudu v Praze nebyla náležitě odůvodněna a neobsahuje konkrétní skutečnosti, z nichž je dovozována, vyzval ještě téhož dne zástupce žalobce, aby do 14 dnů od doručení výzvy doplnil námitku podjatosti o uvedení jmen konkrétních soudců Městského soudu v Praze a Krajského soudu v Praze, jichž se námitka týká, o uvedení konkrétních skutečností, které zakládají důvod pochybností o nepodjatosti soudkyň a jež se týkají některé ze skutkových podstat vyloučení soudce, o označení důkazů, kterými mohou být prokázány skutečnosti zakládající důvod vyloučení soudců a o údaje stran toho, kdy se účastník dozvěděl o důvodu vyloučení. Zástupce žalobce sice převzal výzvu dne 30. 3. 2009, na kterou však vůbec nereagoval. Podle ustanovení §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Předpokladem pro zajištění záruky správného a spravedlivého rozhodnutí je, aby v řízení jednal a rozhodoval soudce nepodjatý, který není v žádném osobním vztahu k účastníkům a k jejich zástupcům a který není nikterak zainteresován na výsledku řízení. Proto důvodem vyloučení soudce je soudcův poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům. Poměr k věci vyplývá především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci; tak je tomu v případě, kdyby byl sám účastníkem řízení, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen na svých právech (např. kdyby jinak mohl být osobou zúčastněnou na řízení). Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům může být také založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, např. vztahem přátelským či naopak zjevně nepřátelským. Zákon dále vylučuje soudce, který věc již projednával anebo o ní rozhodoval v jiném stupni, v předchozím soudním řízení nebo v řízení u správního orgánu (podíl na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení znamená, že musí jít o totožnou věc; podílem na předcházejícím soudním řízení pak bude například situace, kdy soudce působil ve věci jak u krajského soudu, tak posléze u Nejvyššího správního soudu, popřípadě naopak kdy by jako člen senátu Nejvyššího správního soudu věc vrátil krajskému soudu, kde by zasedal jako člen senátu, nebo jako specializovaný samosoudce a měl by ji znovu projednávat). Vyloučen je také soudce, který získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při řízení (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování). Okolnosti spočívající v postupu soudce či jeho rozhodování v konkrétní věci, zásadně nejsou samy o sobě - aniž by ukazovaly na důvod jiný (např. na poměr k věci či účastníkům) - důvody relevantními pro vyloučení soudce. V postupu soudce při projednávání konkrétní věci, a to i nesprávném, se totiž projevuje samotný výkon soudnictví a tyto okolnosti proto nemohou být důvodem k pochybnosti o nepodjatosti soudce. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v §8 s. ř. s. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Tak, jak zákon tuto příslušnost stanovil, je tato zásadně dána a postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Vzhledem k tomu lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen vskutku výjimečně a z opravdu závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě. Podjatost sama zasahuje vždy do principu nezávislosti soudce, neboť nestrannost tento princip předpokládá. Samotný pojem soudce totiž s sebou nese atribut nezaujatosti a nestrannosti a bez toho, že by se nepředpokládal, nebylo by důvodu ani ke konstituování soudní moci jako pilíře demokratické společnosti. Z výše uvedeného vyplývá, že žalobce namítá zcela jistě podjatost soudkyň Městského soudu v Praze JUDr. Karly Cháberové, JUDr. Dany Černé a JUDr. Naděždy Treschlové (námitka podjatosti Městského soudu v Praze a Krajského soudu v Praze jako celku nebyla přes výzvu doplněna o uvedení jmen konkrétních soudců těchto soudů, jichž se námitka týká, a stejně tak nebyly doplněny a uvedeny konkrétní skutečnosti, které zakládají důvod pochybností o nepodjatosti soudkyň a jež se týkají některé ze skutkových podstat vyloučení soudce, ani nebyly označeny důkazy, jimiž mohly být prokázány skutečnosti zakládající důvod vyloučení soudců). Žalobce na podporu svých závěrů o podjatosti uvedených soudkyň Městského soudu v Praze pak tvrdí skutkově okolnosti, jež by se daly maximálně podřadit pod ustanovení §8 odst. 1 poslední věty s. ř. s., tedy jako okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (peskování žalobce z důvodu neznalosti spisu, senát se neseznámil se spisem, Městský soud v Praze způsobil prodlení ve věci svou vlastní vinou, neboť žalobci upřel právo účasti u jednání a materiální stav účelově překrucoval, v roce 2006 pak městský soud přebíral podvodné jednání geodeta H. vytvořeného v koordinaci s komunální sférou, Městský soud také přehlédl, že žalovaný krajský úřad nebyl pro vznesenou podjatost ani oprávněn ve věci rozhodovat, Městský soud v důsledku svých pochybení proto učinil celou věci nepřehlednou apod.). Podle ustanovení §8 odst. 1, poslední věty s. ř. s. důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Nejvyšší správní soud proto musí konstatovat, že výše uvedené okolnosti, v nichž spatřuje žalobce důvod pro námitku podjatosti soudkyň Městského soudu v Praze JUDr. Karly Cháberové, JUDr. Dany Černé a JUDr. Naděždy Treschlové podle platné právní úpravy nejsou důvodem k vyloučení těchto soudkyň, a to ani v případě, že by jejich postup a rozhodování nebyly správné. Žalobcem tvrzené skutečnosti by mohly být uplatněny v opravném prostředku proti rozhodnutí Městského soudu v Praze v této věci, kterým je za podmínek uvedených v ustanovení §102 a násl. s. ř. s. kasační stížnost, o níž rozhoduje Nejvyšší správní soud. Žádnými dalšími konkrétními skutečnostmi, které by nasvědčovaly důvodům podjatosti námitka žalobce odůvodněna nebyla, stejně tak z obsahu soudního spisu Nejvyšší správní soud žádné skutečnosti nasvědčující podjatosti nezjistil. Žalobcem uváděné důvody proto nelze bez dalšího považovat za okolnost, která by bránila dotčeným soudkyním Městského soudu v Praze v nepodjatém rozhodování o žalobě proti napadenému rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje. Vzhledem ke shora uvedenému a s přihlédnutím k tomu, že se samy soudkyně JUDr. Karla Cháberová, JUDr. Dana Černá a JUDr. Naděžda Treschlová necítí být v této věci podjatými, neshledal Nejvyšší správní soud důvodným návrh žalobce na vyloučení těchto soudkyň Městského soudu v Praze z projednávání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. 6 Ca 200/2008. Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 22. dubna 2009 JUDr. Jaroslav Hubáček předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí / napadení:22.04.2009
Číslo jednací:Nao 15/2009 - 258
Forma /
Způsob rozhodnutí:
Usnesení
nepodjatý soudce
Účastníci řízení:Krajský úřad Středočeského kraje
Prejudikatura:
Kategorie rozhodnutí:E
ECLI pro jurilogie.cz:ECLI:CZ:NSS:2009:NAO.15.2009:258
Staženo pro jurilogie.cz:10.05.2024