ECLI:CZ:NSS:2009:NAO.4.2009:151
sp. zn. Nao 4/2009 - 151
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily
Valentové a soudců JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Jakuba Camrdy v právní věci žalobce:
Ing. V. Ž., proti žalovanému: Magistrát města Plzně, se sídlem v Plzni, Škroupova 4, v řízení o
žalobě ze dne 15. 9. 2008 na zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 9. 2008 sp. zn.
STAV/4849/08, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Úřadu městského
obvodu Plzeň 1 ze dne 19. 5. 2008, č. j. VS/928/07/ReSc-23, o návrhu žalobce na vyloučení
soudců - členů senátu 57 Ca Krajského soudu v Plzni z projednávání a rozhodnutí právní věci
vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 57 Ca 81/2008,
takto:
Soudci Krajského soudu v Plzni JUDr. Zdeněk Pivoňka, Mgr. Miroslava Kašpírková
a JUDr. Jana Daňková nejsou v y l o u č e n i z projednávání a rozhodnutí právní věci
vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 57 Ca 81/2008.
Odůvodnění:
Žalobou podanou u Krajského soudu v Plzni (dále jen „krajský soud“) dne 15. 9. 2008
se žalobce domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 9. 2008 sp. zn. STAV/4849/08,
jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Úřadu městského obvodu Plzeň 1
ze dne 19. 5. 2008, č. j. VS/928/07/ReSc-23, kterým byla povolena stavba: Bytový dům,
administrativní objekt, garáže - Krašovská ulice Plzeň, včetně přístupových komunikací,
obslužných komunikací, parkoviště, přípojky veřejného osvětlení, přeložky STL plynovodu,
přeložky trasy kabelů Eurotel, stavby tel. přípojky, přípojky kabelové televize, sadových úprav
a dětského hřiště na pozemcích č. 1609/90, 1609/60, 1609/87, 1609/160 a 1511/116
k. ú. Bolevec.
Podáním ze dne 5. 1. 2009 namítl žalobce podjatost všech výše uvedených členů senátu.
Jako důvod uvádí, že „slepota“ senátu nemůže plynout z duševní nedostatečnosti členů senátu
pochopit základní fyzikální jev spojených nádob, ale že je to způsobeno podjatostí členů senátu.
Je zřejmé, že členové senátu se domnívají, že rozhodnutí podle direkti v právě vládnoucí politické
moci bude napořád ta nejsnazší cesta v budování soudcovské kariéry a v případě politické změny
bude stačit říci, že jsem mladý a hloupý a stane se ze mě člen Nejvyššího soudu, protože budu
zárukou, že rozhodnu vždy tak, jak se mně naznačí. Svůj závěr žalobce vyjádřil poté, co bylo
napadeným senátem rozhodnuto o nepřiznání odkladného účinku podané žalobě. Žalobce
navrhuje, aby výše uvedení soudci byli z projednávání jeho věci vyloučeni.
Soudce JUDr. Zdeněk Pivoňka se k podané námitce podjatosti vyjádřil tak, že zde není
dán důvod pochybovat o jeho nepodjatosti dle §8 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu
správního (dále jen s. ř. s.), žalobce osobně nezná, nepodílel se na projednání ani rozhodování
dané věci u správního orgánu.
Soudkyně JUDr. Jana Daňková uvedla, že nemá žádný poměr k věci ani k účastníkům
řízení, nepodílela se na vyřizování věci u správního orgánu a není zde dán důvod pochybovat
o její nepodjatosti.
Obdobně se vyjádřila Mgr. Miroslava Kašpírková, která uvedla, že se necítí být podjatá,
nemá žádný poměr k věci ani k účastníkům řízení, na rozhodování věci u správního orgánu
se nepodílela.
Nejvyšší správní soud posoudil všechny vznesené námitky podjatosti a dospěl k závěru,
že námitky podjatosti nejsou důvodné.
Podle §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže
se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod
pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání
nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem
k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané
věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. V projednávané věci však žádný z těchto důvodů
podjatosti zjištěn nebyl.
Poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce
na projednávané věci, tedy zejména v případech, kdy by mohl být rozhodnutím soudu přímo
dotčen ve svých právech. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům může být
založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, může jít také o vztah
ekonomické závislosti. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v §8 s. ř. s.
představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci
s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv
a svobod). Tak jak zákon tuto příslušnost stanovil, je tato zásadně dána, a postup, kterým je věc
odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný.
Vzhledem k tomu lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen vskutku
výjimečně a z opravdu závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu
se zákonem nezaujatě a spravedlivě. Podjatost sama zasahuje vždy do principu nezávislosti
soudce, neboť nestrannost tento princip předpokládá. Samotný pojem soudce totiž s sebou nese
atribut nezaujatosti a nestrannosti a bez toho, že by se nepředpokládal, nebylo by důvodu ani
pro konstituování soudní moci jako pilíře demokratické společnosti.
Důvody uváděné žalobcem však tohoto charakteru nejsou. Podjatost jmenovaných
soudců nelze dovozovat z toho, že rozhodli v projednávané věci o podaném návrhu na přiznání
odkladného účinku či návrhu na vydání předběžného opatření jinak, než předpokládal žalobce.
Nutno zdůraznit, že důvodem k vyloučení soudce nejsou a ani nemohou být okolnosti,
které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných
věcech (§8 odst. 1 s. ř. s.).
Ze všech shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud neshledal vznesenou námit ku
podjatosti důvodnou, a proto rozhodl, že soudci JUDr. Zdeněk Pivoňka, Mgr. Miroslava
Kašpírková a JUDr. Jana Daňková nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené
u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 57 Ca 81/2008.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 28. ledna 2009
JUDr. Ludmila Valentová
předsedkyně senátu