ECLI:CZ:NSS:2009:NAO.74.2009:94
sp. zn. Nao 74/2009 - 94
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové
a soudkyň JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci žalobce J. K., proti
žalovanému Ministru vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7, v řízení o žalobě proti
rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 9. 2007, č. j. 991/2007, o námitce podjatosti vznesené ve věci
vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 8 Ca 345/2007 vůči soudcům JUDr. Slavomíru
Novákovi a JUDr. Haně Pipkové,
takto:
Soudci Městského soudu v Praze JUDr. Slavomír Novák a JUDr. Hana
Pipková nejsou v y l o u č e n i z projednávání a rozhodování právní věci vedené
pod sp. zn. 8 Ca 345/2007.
Odůvodnění:
U Městského soudu v Praze probíhá řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného
ze dne 20. 9. 2007, č. j. 991/2007, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí
ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ze dne 29. 5. 2007,
č. j. OSZ-12723/VD-Br-2007, kterým byl žalobci podle §159 a §225 zákona č. 361/2003 Sb.,
o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, od splátky za měsíc leden 2007 zvýšen
příspěvek za službu náležející ke dni 31. 12. 2006 ve výši 8464 Kč měsíčně o 2,80 %, tj. o 237 Kč
měsíčně.
Městský soud ve věci nařídil ústní jednání na den 17. 9. 2009, při němž (jak vyplývá
z protokolu o jednání na č. l. 85 - 86 soudního spisu) žalobce uvedl, že městský soud
při konstatování obsahu správního spisu uváděl zkreslené a nepravdivé skutečnosti. Žalobce
zejména namítl vadný přednes ohledně jeho odvolání proti nezákonným rozhodnutím
žalovaného, které nebyl soud schopen žalobci na jeho žádost předložit, a účelově tak uvedl
pouze svůj vývod z odvolání se záměrem poškodit žalobce. Je to důkaz, že soud neměl při sobě
originál správního spisu. Toto jednání žalobce pokládá za zneužití pravomoci ze strany soudců,
což potvrzuje, že ve věci jde o justiční mafii, která brání tomu, aby se žalobce domohl svých práv
a svobod. S tím souvisí i žalobcem blíže specifikované rozsudky soudů a návrh na zahájení řízení
o ústavní stížnosti, které, ač jsou založeny ve spise, soud v projednávané věci zcela ignoroval,
aby tak žalobce poškodil. Dále žalobce žádal, aby původní protokolace byla doplněna
v tom smyslu, že žalobce namítal porušení článků 26, 28, 31, 30 a nyní také 36 Listiny základních
práv a svobod. Současně žalobce zdůraznil, že takto zinscenovaný soudní proces ze strany
referující soudkyně a předsedy senátu, který, ač věděl o existenci pravomocného rozsudku
č. j. 38 Ca 174/96 - 81, přesto porušil ústavní princip res iudicata. Žalobce pokládá jednání
městského soudu s výjimkou JUDr. Rouskové za řízení účelové a odpovídající 50. letům totalitní
doby. S tím souvisí i nedostatečná protokolace ze strany předsedy senátu, který nezaprotokoloval
obsáhlý přednes žalobce. Aby bylo možno spravedlivě ve věci rozhodnout, je podle žalobce
nutno spojit tuto věc s řízením vedeným u městského soudu pod sp. zn. 2 Cad 131/2008,
aby mohl být zjištěn skutkový stav věci, neboť v označeném řízení si JUDr. Tichý nechal
předložit žalobcem označené rozsudky s celými spisy na jednání dne 2. 9. 2009. Městský soud
vyhodnotil přednes žalobce jako námitku podjatosti vůči referující soudkyni JUDr. Pipkové
a vůči předsedovi senátu JUDr. Novákovi a jednání ve věci odročil na neurčito za účelem
rozhodnutí o této námitce.
JUDr. Hana Pipková ve svém vyjádření ze dne 16. 10. 2009 uvedla, že v této věci nebyla
a ani se necítila být podjatá podle §8 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní
(dále jen „s. ř. s.“), neboť žádného z účastníků osobně nezná a není nijak v této věci
zainteresována. Nicméně prohlášení žalobce učiněná při jednání je třeba obsahově považovat
za námitku podjatosti: jeho poznámkám ohledně způsobu referování spisu či o zneužití svěřené
funkce a o zinscenování jednání za účelem poškození práv žalobce nelze rozumět jinak,
než že žalobce soudkyni vytýká její záporný poměr ke své osobě a projednávané věci,
což naplňuje důvod pro její vyloučení podle §8 odst. 1 s. ř. s. Obdobně se k výrokům žalobce
vyjádřil i JUDr. Slavomír Novák ve svém vyjádření z téhož dne.
Městský soud v Praze poté postoupil věc Nejvyššímu správnímu soudu, jemuž přísluší
rozhodnout o námitce podjatosti v souladu s §8 odst. 5 s. ř. s.
Nejvyšší správní soud neshledal důvod pro vyloučení soudců JUDr. Slavomíra Nováka
a JUDr. Hany Pipkové z projednávání a rozhodování dané věci, a to z následujících důvodů:
Podle ustanovení §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí
věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán
důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli
na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení.
Důvodem k vyloučení soudce přitom nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení
o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Za poměr k věci se považuje přímý zájem soudce na projednávané věci, zejména zájem
na jejím výsledku. Vyloučen by byl také soudce, který by získal o věci poznatky jiným způsobem
než dokazováním při jednání. Pochybnosti o nepodjatosti soudce pro jeho poměr k účastníkům
či jejich zástupcům – kromě vztahů příbuzenských a obdobných vztahů – mohou vzniknout
i tehdy, je-li soudcův vztah k účastníkům, případně zástupcům, přátelský či naopak zjevně
nepřátelský. V projednávané věci však žádný z těchto důvodů nelze ze soudního spisu
a z průběhu jednání před městským soudem dovodit. JUDr. Novák ani JUDr. Pipková
se rovněž nepodíleli na projednávání nebo rozhodování věci u žalovaného správního orgánu
ani v předchozím soudním řízení. „Předchozí soudní řízení“ je přitom třeba chápat nikoli časově
(tedy jako jakékoliv soudní řízení, jehož byl žalobce účastníkem, resp. které by se týkalo stejného
předmětu) nýbrž instančně: vyloučen by tak byl soudce, který by o téže věci rozhodoval nejprve
v řízení u krajského soudu a následně pak v řízení kasačním u Nejvyššího správního soudu.
O tento případ se tu však nejedná.
V souladu s výše citovaným §8 s. ř. s. pak nejsou důvodem podjatosti okolnosti
spočívající v postupu soudce v řízení o projednávané věci. Námitky žalobce vyřčené při ústním
jednání však sporují právě postup dotčených soudců při projednávání případu. Uváděl-li žalobce
v průběhu jednání námitky proti protokolaci, pak zdejší soud připomíná, že o těchto námitkách
je povinen rozhodnout při jednání předseda senátu (§40 odst. 8 zákona č. 99/1963 Sb., občanský
soudní řád ve spojení s §64 s. ř. s.). Těmito námitkami se proto soud rozhodující o podjatosti
soudců nemůže zabývat (obdobně srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 9. 1999,
č. j. Nao 107/99 - 4, publikováno v Soudní judikatuře pod č. 1017/2002). Pokud jde o žalobcem
udávanou absenci správního spisu a další vady řízení (nutnost spojení věcí, nepřihlédnutí
k pravomocným rozsudkům), je na městském soudu, aby se s nimi vypořádal v průběhu řízení
zákonem předvídaným způsobem. V závislosti na relevantnosti a důvodnosti těchto námitek
je městský soud zohlední v rámci svých procesních úkonů nebo se s nimi vypořádá v odůvodnění
svého meritorního rozhodnutí. Jestliže žalobce přesto nebude spokojen s řešením zvoleným
městským soudem, může po právní moci jeho meritorního rozhodnutí podat kasační stížnost
a tyto námitky učinit předmětem přezkumu Nejvyššího správního soudu. Samotný postup
městského soudu ohledně těchto námitek a návrhů však není důvodem podjatosti jmenovaných
soudců. Nad rámec dovozuje-li žalobce z těchto okolností, že jde o zinscenovaný a účelový
proces odpovídající 50. letům totalitní doby, hraničí takové poznámky s tím, co lze v rámci
slušného chování při jednání v soudní síni akceptovat. Nejvyšší správní soud připomíná,
že k zabránění takovým přednesům a k udržení autority soudu má soud k dispozici především
institut hrozby či uložení pořádkové pokuty podle §44 s. ř. s. Tyto invektivy žalobce však,
jakkoli mohou být pro soudce rozhodující ve věci osobně nepříjemné, nemohou samy o sobě
vyvolat pochybnosti o jejich nepodjatosti.
Nejvyšší správní soud proto o námitce podjatosti rozhodl tak, jak je ve výroku uvedeno.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 26. listopadu 2009
JUDr. Marie Žišková
předsedkyně senátu