ECLI:CZ:NSS:2010:2.AS.16.2010:47
sp. zn. 2 As 16/2010 - 47
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové
a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Vojtěcha Šimíčka v právní věci žalobce: V. Z.,
zastoupeného Mgr. Pavlem Švestákem, advokátem se sídlem Starobranská 4, Šumperk, proti
žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor dopravy, se sídlem Žerotínovo nám.
3/5, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 2. 2009, č. j. JMK 6331/2009, v řízení o
kasační stížnosti žalobce proti rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne 30. 11. 2009, č. j. 57 Ca
34/2009 - 30, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se n e v y h o v u je .
Odůvodnění:
Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se žalobce jako stěžovatel domáhá zrušení
shora označeného rozsudku Krajského soudu v Brně, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti
výše uvedenému rozhodnutí žalovaného. Citovaným rozhodnutím žalovaný zamítl jeho odvolání
proti rozhodnutí Magistrátu města Brna ze dne 9. 12. 2008, č. j. ODSČ-71709/08, jímž byl
stěžovatel uznán vinným ze spáchání přestupku podle §22 odst. 1 písm. f) bodu 8 a §22 odst. 1
písm. h) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, neboť v rozporu
s §22 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění
pozdějších předpisů, nedal jako řidič osobního motorového vozidla na křižovatce přednost
v jízdě vozidlu jedoucímu po hlavní silnici, a způsobil tak dopravní nehodu, při níž došlo
ke vzniku hmotné škody na vozidlech zřejmě převyšující částku 50 000 Kč a ke zranění jeho
spolujezdkyně. V kasační stížnosti současně navrhuje, aby jí soud přiznal odkladný účinek.
Stěžovatel návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti odůvodňuje svým
nepříznivým zdravotním stavem a uvádí, že je v současné době léčen pro nádorové onemocnění.
Z tohoto důvodu je neustále odkázán na používání osobního automobilu, který potřebuje
k dopravě své i své manželky.
Žalovaný se k stěžovatelově návrhu na přiznání odkladného účinku nevyjádřil.
Nejvyšší správní soud ze spisového materiálu zjišťuje, že za výše uvedený přestupek byla
stěžovateli uložena pokuta ve výši 30 000 Kč a dále zákaz řízení motorových vozidel na dobu
14 měsíců od právní moci rozhodnutí. Stěžovatel o přiznání odkladného účinku žádal již v žalobě
ke krajskému soudu, v níž své důvody rozvedl podrobněji než v kasační stížnosti. I v žalobě
jmenovaný poukázal na svůj zdravotní stav a nutnost velmi často navštěvovat lékaře, k němuž
se nemůže dopravit jinak než vlastním automobilem, neboť nemá možnost zajistit dopravu jinou
osobou a doprava prostřednictví taxislužby je pro něj příliš finančně náročná.
Podle §107 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) nemá kasační
stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat;
přitom užije přiměřeně §73 odst. 2 až 4 s. ř. s. Podle §73 odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný
účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce
nenahraditelnou újmu a přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným způsobem
nabytých práv třetích osob a není v rozporu s veřejným zájmem.
Z výše uvedených zákonných předpokladů je vždy nutné v první řadě vážit nebezpečí
vzniku nenahraditelné újmy na straně stěžovatele. K tomu je nutno připomenout, že možnost
přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, jež je mimořádným opravným prostředkem
směřujícím proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu, je vyhrazena pouze výjimečným
situacím, v nichž by s ohledem na poměry konkrétního stěžovatele mohly výkon či případné jiné
právní následky rozhodnutí vést k velmi závažným až nevratným následkům. Z judikatury
správních soudů přitom vyplývá, že při rozhodování o přiznání odkladného účinku žalobě stíhá
povinnost tvrdit a prokázat nebezpečí vzniku nenahraditelné újmy žalobce.
Pokud důkazní břemeno neunese, soud návrh na přiznání odkladného účinku
žalobě zamítne (srov. např. usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 23. 10. 2003,
č. j. 52 Ca 9/2003 - 144, publikováno pod č. 87/2004 Sb. NSS, či usnesení téhož soudu ze dne
29. 11. 2005, č. j. 30 Ca 28/2005 - 86). Nejvyšší správní soud považuje uvedený závěr, k němuž
dospěly krajské soudy, za přesvědčivý a konstatuje, že jej lze nepochybně vztáhnout i na řízení
o kasační stížnosti.
Stěžovatel svůj návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti opírá pouze
o obecné tvrzení nezbytnosti používání osobního automobilu v souvislosti se svým zdravotním
stavem. Z kontextu celé věci je nicméně patrné, že riziko vzniku nenahraditelné újmy spatřuje
v tom, že by se v důsledku zákazu řízení, jenž mu byl uložen pravomocným správním
rozhodnutím, neměl jak dopravit k lékaři. V obecné rovině jistě nelze stěžovatelem uvedené
skutečnosti považovat za a priori irelevantní z hlediska možnosti přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti. Stěžovatel však uvedená tvrzení podrobněji nerozvedl a neoznačil žádné důkazy
k jejich prokázání. Nepříznivý zdravotní stav a potřeba zajištění jeho dopravy k lékaři přitom
v daném případě bez uvedení bližších okolností nesvědčí o tom, že by dotyčnému skutečně
hrozila nenahraditelná újma ve smyslu §73 odst. 2 s. ř. s. Stěžovatel v návrhu neuvedl, jak vážný
je v současné době jeho zdravotní stav, jak časté jsou jeho návštěvy lékaře, ani to, z jakých
důvodů se nemůže k lékaři dopravit například hromadnou dopravou. Ze skutečnosti,
že se návrhem domáhá toho, aby mohl i nadále řídit osobní automobil, lze naopak usuzovat,
že jeho zdravotní stav není natolik nepříznivý, aby nemohl využít prostředků hromadné dopravy.
Tyto úvahy soudu by byly jistě vyloučeny, pokud by stěžovatel k žádosti předložil zprávu
ošetřujícího lékaře potvrzující nezbytnost dopravy k léčbě a současně vylučující možnost
či vhodnost dopravy hromadnými dopravními prostředky; nic takového však stěžovatel nedoložil.
Nejvyšší správní soud na základě výše uvedeného konstatuje, že stěžovateli se v dané věci
nepodařilo prokázat, že by mu v důsledku výkonu či jiných právních následků napadeného
rozhodnutí mohla vzniknout nenahraditelná újma ve smyslu §73 odst. 2 s. ř. s.
Proto Nejvyšší správní soud návrhu na přiznání odkladného účinku této kasační stížnosti
nevyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 31. března 2010
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně senátu