ECLI:CZ:NSS:2010:3.AS.8.2010:210
sp. zn. 3 As 8/2010 - 210
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína
a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: T-Mobile Czech
Republic a.s., se sídlem Tomíčkova 2144/1, Praha 4, zastoupen JUDr. Petrem Hromkem,
Ph.D., advokátem se sídlem Vinohradská 30, Praha 2, proti žalovanému: Český
telekomunikační úřad, se sídlem Sokolovská 219, Praha 9, za účasti osoby zúčastněné
na řízení: Vodafone Czech Republic a.s., se sídlem Vinohradská 167, Praha 3, o žalobě proti
rozhodnutí Rady Českého telekomunikačního úřadu ze dne 4. 6. 2007 čj. 5137/2005/603-
XIII.vyř., o kasační stížnosti osoby zúčastněné na řízení proti rozsudku Městského soudu v Praze
ze dne 29. 10. 2009 č. j. 7 Ca 191/2007 - 186,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační
stížnosti.
Odůvodnění:
Osoba zúčastněná na řízení (dále též „stěžovatelka“) podala včas kasační stížnost
proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. 10. 2009 č. j. 7 Ca 291/2007 - 186, jímž byla
vyslovena nicotnost rozhodnutí Rady Českého telekomunikačního úřadu ze dne 4. 6. 2007
čj. 5137/2005/603-XIII.vyř. (dále jen „napadené správní rozhodnutí“) a rozhodnuto o náhradě
nákladů řízení.
Skutkový i právní stav je účastníkům řízení i osobě zúčastněné na řízení znám a proto
s ohledem na rozsah a důvody kasační stížnosti lze věc rekapitulovat
takto:
Městský soud v Praze usnesením ze dne 3. 10. 2008 č. j. 7 Ca 191/2007 - 123 odmítl
podle §70 písm. a), §46 odst. 1 písm. d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále
jen „s. ř. s.“) jako nepřípustnou žalobu, kterou žalobce napadl shora uvedené správní rozhodnutí.
Ke kasační stížnosti žalobce Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 29. 7. 2009 č. j. 3 As
1/2009 - 171 toto usnesení Městského soudu v Praze zrušil a vrátil tomuto soudu k dalšímu
řízení. V tomto rozsudku vyslovil Nejvyšší správní soud závazný právní názor, že napadené
správní rozhodnutí je rozhodnutím nicotným a tento právní názor podrobně odůvodnil.
Městský soud v Praze pak rozsudkem ze dne 29. 10. 2009 č. j. 7 Ca 191/2007 - 189
vyslovil nicotnost napadeného správního rozhodnutí.
Kasační stížnost proti tomuto rozsudku stěžovatelka odůvodnila
takto:
Stěžovatelka tímto vznáší podle §104 odst. 3 písm. a) s. ř. s. námitku, že se Městský soud
v Praze neřídil závazným právním názorem Nejvyššího správního soudu.
Z rozhodnutí Městského soudu v Praze a především z odůvodnění tohoto rozhodnutí
nelze jednoznačně identifikovat, v které části Městský soud v Praze vyslovoval svůj vlastní právní
názor a v které části pouze citoval rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Z odůvodnění
rozhodnutí Městského soudu v Praze proto nelze identifikovat důvody, pro které Městský
soud v Praze vydal napadené rozhodnutí, a ze stejného důvodu není možné srovnat, nakolik
se Městský soud v Praze při vydání napadeného rozhodnutí řídil závazným právním názorem
Nejvyššího správního soudu.
Stěžovatelka navrhla, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek Městského soudu
v Praze zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Žalobce ve vyjádření ke kasační stížnosti argumentoval tím, že kasační stížnost směřuje
proti důvodům rozsudku Městského soudu v Praze a proto je nepřípustná. Navrhl odmítnutí,
popř. zamítnutí kasační stížnosti.
Nejvyšší správní soud posoudil kasační stížnost jako nepřípustnou z těchto důvodů:
Nejvyšší správní soud vyslovil závazný právní názor, že napadené správní rozhodnutí
je nicotné a uložil Městskému soudu v Praze, aby tuto nicotnost vyslovil. Městský soud
se tímto závazným právním názorem řídil a rozsudkem vyslovil nicotnost rozhodnutí Rady
Českého telekomunikačního úřadu ze dne 4. 6. 2007 čj. 5137/2005/603-XIII.vyř.
Podle §104 odst. 3 písm. a) s. ř. s. je kasační stížnost nepřípustná proti rozhodnutí,
jímž soud rozhodl znovu poté, kdy jeho rozhodnutí bylo zrušeno Nejvyšším správním soudem;
to neplatí, je-li jako důvod kasační stížnosti namítáno, že se soud neřídil závazným právním
názorem Nejvyššího správního soudu.
Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že kasační stížností je napadeno pouze
odůvodnění rozsudku Městského soudu v Praze, protože stěžovatelka výslovně výrok rozsudku
nenapadá, navíc tento výrok, jak je shora uvedeno, je zcela v souladu se závazným právním
názorem Nejvyššího správního soudu. Podle §104 odst. 2 s. ř. s. je kasační stížnost, která směřuje
jen proti důvodům rozhodnutí soudu, nepřípustná.
Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost odmítl jako nepřípustnou podle §46 odst. 1
písm. d) s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s.
O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti bylo rozhodnuto podle §60 odst. 3 s. ř. s.
Podle tohoto ustanovení žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba
(kasační stížnost) odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 29. dubna 2010
JUDr. Jaroslav Vlašín
předseda senátu