ECLI:CZ:NSS:2010:4.ADS.1.2010:99
sp. zn. 4 Ads 1/2010 – 99
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar
Nygrínové a soudců JUDr. Marie Turkové a JUDr. Jiřího Pally v právní věci žalobce: J. G., zast.
JUDr. Jaroslavem Savkem, advokátem, se sídlem Dlouhá 31/63, Teplice, proti žalované: Česká
správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, o kasační stížnosti žalobce proti
rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 14. 9. 2009, č. j. 42 Cad 43/2008 – 87,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Žalobce (dále též „stěžovatel“) se u Krajského soudu v Ústí nad Labem domáhal
přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 13. 9. 2005, č. X. Tímto rozhodnutím byla zamítnuta
stěžovatelova žádost o plný invalidní důchod s tím, že pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav
poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti toliko o 50%, jak vyplývá z posudku
Okresní správy sociálního zabezpečení v Teplicích ze dne 13. 9. 2005.
Rozsudkem ze dne 14. 9. 2009, č. j. 42 Cad 43/2008 – 87, Krajský soud v Ústí nad Labem
podanou žalobu zamítl.
Proti tomuto rozsudku stěžovatel podal kasační stížnost, v níž popsal, z jakých důvodů
se domáhal u Krajského soudu v Ústí nad Labem zrušení rozhodnutí žalované. Dále uvedl,
kdy a jak krajský soud rozhodl, kdy byl stěžovateli doručen rozsudek tohoto soudu a kdy končí
lhůta k podání kasační stížnosti. Závěrem konstatoval, že proti uvedenému rozsudku podává
kasační stížnost a že důvody kasační stížnosti doplní ve lhůtě jednoho měsíce od doručení
usnesení, jímž bude vyzván k doplnění podání.
Krajský soud v Ústí nad Labem svým usnesením ze dne 5. 11. 2009, č. j. 42 Cad 43/2008
– 93, stěžovatele (jeho zástupce) vyzval, aby do jednoho měsíce od doručení jmenovaného
usnesení odstranil nedostatky kasační stížnosti tak, že uvede, z jakých skutkových a právních
důvodů rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem napadá. Krajský soud zároveň stěžovatele
poučil, že nebude-li výzvě ve stanovené lhůtě vyhověno, bude kasační stížnost odmítnuta.
Podle údajů na doručence bylo toto usnesení doručeno zástup ci stěžovatele dne 12. 11. 2009.
V určené lhůtě, ani později však stěžovatel (jeho zástup ce) na výzvu k doplnění kasační stížnosti
nijak nereagoval. Následně předložil Krajský soud v Ústí nad Labem věc Nejvyššímu správnímu
soudu k rozhodnutí.
Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že za situace, kdy nebylo reagováno na výzvu
Krajského soudu v Ústí nad Labem k doplnění kasační stížnosti a kasační stížnost nadále
nesplňuje náležitosti předepsané v §106 odst. 1 s. ř. s. ve spojení s §103 odst. 1 s. ř. s., nezbývá
než ji odmítnout.
Podle §106 odst. 1 s. ř. s. musí kasační stížnost kromě obecných náležitostí podání
obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů
je stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu rozhodnutí bylo doručeno. Ustanovení §37 platí
obdobně. Podle §37 odst. 5 s. ř. s. předseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě
nebo odstranění vad podání a stanoví mu k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno
nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud řízení o takovém
podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být podatel
ve výzvě poučen.
Z výše uvedeného plyne, že kasační stížnost zůstává neurčitá a nekonkrétní. V textu
kasační stížnosti stěžovatel nevznáší žádné konkrétní výhrady vůči rozsudku krajského soudu.
Z textu kasační stížnosti tak není poznatelné, v čem stěžovatel spatřuje nezákonnost
či nesprávnost napadeného rozsudku krajského soudu, resp. jaká pochybení krajskému soudu
vytýká.
Podle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu, pokud stěžovatel v kasační
stížnosti neuvede, z jakých důvodů napadá rozhodnutí, proti němuž kasační stížnost směřuje
(§106 odst. 1 s. ř. s.), a tyto vady k výzvě soudu nebyly odstraněny, nelze v řízení pokračovat
a soud kasační stížnost odmítne (srov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne
4. 6. 2003, č. j. 2 Ads 29/2003 – 40, publ. pod č. 6/2003 Sb. NSS).
Tak tomu je i v posuzované věci. Stěžovatel neuvádí nic konkrétního proti postupu
či rozsudku krajského soudu, neuvádí, jakých pochybení se soud dopustil (ať již ve smyslu vad
řízení, či v právním závěru).
Takto formulovanou kasační stížnost považuje Nejvyšší s právní soud za nedostačující
ve smyslu §106 odst. 1 s. ř. s. se zřetelem k §103 odst. 1 s. ř. s.
Nejvyšší správní soud uzavírá, že stěžovatel (jeho zástup ce) byl řádně vyzván k odstranění
vytýkaných vad kasační stížnosti a byl současně poučen o následcích nerespektování této výzvy.
Vytýkané vady stěžovatel ve stanovené lhůtě, ani později neodstr anil. Vzhledem k tomu,
že potřebné údaje nebyly stěžovatelem doplněny, nebyly splněny podmínky §106 odst. 1 s. ř. s.
pro projednání kasační stížnosti.
Za této situace nezbylo Nejvyššímu správnímu soudu než kasační stížnost podle §37
odst. 5 s. ř. s. odm ítnout, neboť nebyla ve stanovené lhůtě doplněna a v řízení není možno
pro tento nedostatek pokračovat.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o §60 odst. 3 s. ř. s., ve spojení s §120 s. ř. s.,
podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízen í o kasační stížnosti,
jestliže kasační stížnost byla odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 28. ledna 2010
JUDr. Dagmar Nygrínová
předsedkyně senátu