ECLI:CZ:NSS:2010:4.ADS.149.2009:169
sp. zn. 4 Ads 149/2009 - 169
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové
a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a JUDr. Jiřího Pally v právní věci žalobce: Š. S., proti
žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, o kasační
stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 1. 11. 2005, č. j. 3 Cad 52/2004
- 60,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 1. 11. 2005, č. j. 3 Cad 52/2004 - 60, zamítl
žalobu žalobce proti rozhodnutí žalované ze dne 24. 6. 2004, č. X, jímž žalovaná od 13. 4. 2004
přiznala žalobci podle §31 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších
předpisů, a podle čl. 20 Smlouvy mezi Českou republikou a Švýcarskou konfederací o sociálním
zabezpečení č. 267/1997 Sb. předčasný starobní důchod ve výši 996 Kč měsíčně.
Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) včas kasační stížnost.
Městský soud v Praze usnesením ze dne 11. 5. 2006, č. j. 3 Cad 52/2004 - 87, ustanovil
zástupkyní stěžovatele Mgr. Dagmar Dřímalovou, advokátku, která kasační stížnost doplnila.
Podáním ze dne 1. 9. 2006 požádala ustanovená zástupkyně o zrušení ustanovení,
neboť jí stěžovatel neposkytoval potřebnou součinnost a urážlivým způsobem ji napadal.
Městský soud v Praze usnesením ze dne 2. 4. 2008, č. j. 3 Cad 52/2004 - 106, zprostil
Mgr. Dagmar Dřímalovou, advokátku povinnosti zastupovat žalobce a přiznal jí odměnu v částce
650 Kč. Kasační stížnost stěžovatele proti tomuto usnesení Nejvyšší správní soud usnesením
ze dne 20. 10. 2008, č. j. 4 Ads 126/2008 - 121, odmítl.
Nejvyšší správní soud následně usnesením ze dne 8. 1. 2009, č. j. Nao 119/2008 - 134,
rozhodl, že soudkyně JUDr. M. H. není vyloučena z provádění přípravných úkonů podle §108
odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř.
s.“), v řízení o kasační stížnosti proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 1. 11. 2005, č. j.
3 Cad 52/2004 - 60.
Městský soud v Praze poté usnesením ze dne 8. 4. 2009, č. j. 3 Cad 52/2004 - 140,
stěžovatele vyzval, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení této výzvy př edložil soudu písemný průkaz
plné moci udělené advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti, popřípadě doklad o tom,
že má vysokoškolské právnické vzdělání, které je vyžadováno pro výkon advokacie. Soud
současně stěžovatele poučil, že nevyhovění v ýzvě ve stanovené lhůtě by znamenalo nesplnění
podmínky řízení, pro které nelze v řízení pokračovat; v takovém případě soud návrh odmítne.
Toto usnesení soud stěžovateli opakovaně neúspěšně doručoval na adresu,
kterou stěžovatel uváděl ve svých podáních. Poté požádal o spolupráci Velvyslanectví České
republiky ve Švýcarsku, které podáním ze dne 12. 10. 2009 sdělilo, že se pokusilo soudní
písemnosti doručit třikrát (20. 7. 2009, 30. 7. 2009 a 7. 10. 2009), stěžovatel si však odmítl obsílku
převzít. Nejvyšší správní soud proto vychází z toho, že předmětné usnesení bylo stěžovateli
doručeno nejpozději dne 7. 10. 2009, kdy si je odmítl převzít, a tudíž nastala tzv. fikce doručení.
Dne 3. 11. 2009 byl spis Městského soudu v Praze předložen Nejvyššímu správnímu
soudu k rozhodnutí o kasační stížnosti proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne
1. 11. 2005, č. j. 3 Cad 52/2004 - 60, s tím, že stěžovatel není zastoupen advokátem.
Vzhledem k tomu, že stěžovatel na výzvu soudu nepředložil plnou moc udělenou
advokátu k zastupování v řízení o kasační stížnosti, Nejvyšší správní soud dospěl k závěru,
že stěžovatel nesplnil povinnost stanovenou v §105 odst. 2 s. ř. s. Podle tohoto ustanovení
musí být stěžovatel v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem, pokud nemá vysokoškolské
právnické vzdělání, které je podle zvláštního zákona vyžadováno pro výkon advokacie.
Stěžovatel vysokoškolské právnické vzdělání nemá (resp. nedoložil), avšak na výzvu
soudu nepředložil plnou moc udělenou advokátu pro zastupování v tomto řízení,
přestože byl řádně poučen o možnosti odmítnutí kasační stížnosti.
Podle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu pokud stěžovatel není v řízení
o kasační stížnosti zastoupen advokátem (§105 odst. 2 s. ř. s.) a tato vada nebyla k výzvě soudu odstraněna,
nelze v řízení pokračovat a soud kasační stížnost odmítne (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu
ze dne 12. 11. 2003, č. j. 3 Afs 9/2003 - 19, www.nssoud.cz).
Nedostatek zastoupení stěžovatele brání věcnému vyřízení kasační stížnosti. Jedná
se o nedostatek podmínek řízení, který přes výzvu soudu nebyl odstraněn, proto Nejvyšší správní
soud kasační stížnost stěžovatele proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 1. 11. 2005,
č. j. 3 Cad 52/2004 - 60, podle §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. ve spojení s §120 téhož zákona odmítl.
O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud za použití
ustanovení §60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s §120 téhož zákona tak, že žádný z účastníků
nemá právo na jejich náhradu, neboť kasační stížnost byla odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 22. ledna 2010
JUDr. Marie Turková
předsedkyně senátu