ECLI:CZ:NSS:2010:5.AFS.22.2010:80
sp. zn. 5 Afs 22/2010 - 80
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové,
Ph.D. a soudců JUDr. Jakuba Camrdy, Ph.D. a JUDr. Ludmily Valentové v právní věci žalobce:
M. M., zastoupeného JUDr. Ing. Pavlem Kučerou, advokátem se sídlem Pod Vyšehradem 28,
Praha 4, proti žalovanému: Finanční ředitelství v Hradci Králové, se sídlem Horova 17,
Hradec Králové, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci
Králové ze dne 30. 11. 2009, č. j. 31 Ca 141/2008 – 32, o návrhu žalobce na přiznání odkladného
účinku kasační stížnosti,
takto:
Kasační stížnosti se p ř i z n á v á odkladný účinek.
Odůvodnění:
Rozhodnutím ze dne 21. 5. 2008, č. j. 4795/08-1100-603519, zamítl žalovaný odvolání
žalobce proti dodatečnému platebnímu výměru Finančního úřadu ve Vysokém Mýtě ze dne
29. 6. 2007, č. j. 37516/07/274970/3499, kterým byla žalobci doměřena daň z příjmů fyzických
osob ze zdaňovací období roku 2004 ve výši 241 849 Kč.
Žalobce napadl rozhodnutí žalovaného žalobou, kterou Krajský soud v Hradci Králové
zamítl rozsudkem ze dne 30. 11. 2009, č. j. 31 Ca 141/2008 - 32.
Žalobce (stěžovatel) napadl rozsudek krajského soudu kasační stížností podanou dne
17. 1. 2010 u krajského soudu, již opřel o důvody uvedené v §103 odst. 1 písm. a), b) a d) s. ř. s.
Podáním doručeným téhož dne Nejvyššímu správnímu soudu stěžovatel navrhl, aby byl kasační
stížnosti přiznán odkladný účinek ve smyslu §107 s. ř. s. a §73 odst. 2 až 4 s. ř. s.
V návrhu na přiznání odkladného účinku stěžovatel uvedl, že podniká v České republice
v oboru průmyslových hasebních zařízení, přičemž tento obor je v přechodném útlumu
způsobeném ekonomickou krizí. Jeho zisk v roce 2008 a 2009 postačuje pouze k obživě
stěžovatele a jeho rodiny. Obchodní majetek je tvořen starším závitořezem, automobilem
a nářadím. V případě výkonu rozhodnutí správce daně by nebyl schopen podnikatelskou činnost
vykonávat. Nepřiznáním odkladného účinku a výkonem rozhodnutí správce daně by ztratil
schopnost konkurenceschopnosti a obživy.
Jelikož stěžovatel nedoložil důvodnost návrhu na přiznání odkladného účinku, vyzval jej
Nejvyšší správní soud přípisem ze dne 8. 4. 2010, č. j. 5 Afs 22/2010 - 73, aby zaslal Nejvyššímu
správnímu soudu do 15 dnů od doručení výzvy příslušné listiny osvědčující důvodnost jeho
návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Na základě této výzvy stěžovatel doručil
Nejvyššímu správnímu soudu dne 26. 4. 2010 kopii daňového přiznání stěžovatele za rok 2009
včetně příloh, kopii rozvahy ke dni 31. 12. 2009, kopii daňového přiznání stěžovatele za rok 2008
včetně příloh, kopii rozvahy a výkazu zisku a ztráty ke dni 31. 12. 2008 a čestné prohlášení
o majetkových poměrech stěžovatele.
Žalovaný se ve svém vyjádření ke kasační stížnosti k otázce návrhu na přiznání
odkladného účinku nevyjádřil.
Nejvyšší správní soud následně při posouzení návrhu na přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti vycházel z následujících skutečností, úvah a závěrů.
Podle §107 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však
může na návrh stěžovatele přiznat; přitom užije přiměřeně §73 odst. 2 až 4 s. ř. s. Podle §73
odst. 2 s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí
znamenaly pro žalobce (zde stěžovatele) nenahraditelnou újmu a přiznání odkladného účinku
se nedotkne nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a není v rozporu s veřejným
zájmem.
Nejvyšší správní soud po zvážení argumentů stěžovatele dospěl k závěru, že podmínky
pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti dle §73 odst. 2 s. ř. s. jsou naplněny.
Nejvyšší správní soud se seznámil s podklady předloženými stěžovatelem.
Z předložených listin vyplývá, že stěžovatel vykázal pro účely přiznání k dani z příjmů fyzických
osob a sestavení účetních závěrek v letech 2008 a 2009 své celoroční příjmy ve výši dosahující
cca 200 000 Kč. Po zhodnocení relevantních údajů dospěl Nejvyšší správní soud k závěru,
že vymáhání částky 241 849 Kč, jež přesahuje stěžovatelem vykázanou výši příjmů v uplynulých
letech, by skutečně mohlo vést k takové finanční situaci stěžovatele, která by pro něj mohla
představovat nenahraditelnou újmu, neboť by nemusel být schopen řádně plnit své závazky.
V daném případě lze odkázat také na usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 10. 2004,
č. j. 6 Afs 25/2003 - 59, www.nssoud.cz, dle něhož „nenahraditelná újma, která by stěžovateli
při výkonu nebo jiných právních následcích rozhodnutí mohla vzniknout, a jež je základní podmínkou
pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti [§73 odst. 2 s. ř. s.], musí představovat výjimečný a závažný
stav, který již nelze v dalším běhu času nijak odčinit“.
Právě případné ohrožení další podnikatelské činnosti stěžovatele či dokonce riziko jejího
úplného ukončení a s tím související ztráta základního zdroje příjmů stěžovatele, by nepochybně
mohly mít pro stěžovatele likvidační účinky a mohly by u něj vyvolat takovou újmu,
která je nevratná.
Nejvyšší správní soud dále přihlédl i ke skutečnosti, že v posuzované věci byl již krajským
soudem přiznán odkladný účinek žalobě stěžovatele.
Nejvyšší správní soud posoudil žádost o přiznání odkladného účinku i z hlediska
zbývajících podmínek stanovených §73 odst. 2 s. ř. s. Neshledal přitom, že by se přiznání
odkladného účinku v daném případě jakkoli dotklo práv třetích osob, ani že by takové
rozhodnutí bylo v rozporu s veřejným zájmem.
Vzhledem k tomu, že odkladný účinek žalobě ve vztahu k žalobou napadenému
správnímu rozhodnutí přiznal v posuzované věci již krajský soud, postačuje v souladu se závěry
usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 12. 2005, č. j. 2 Afs 77/2005 - 96, publikovaného
pod č. 786/2006 Sb. NSS, přiznat odkladný účinek kasační stížnosti pouze ve vztahu
k napadenému rozsudku krajského soudu, čímž bude z hlediska odkladného účinku až do právní
moci rozhodnutí Nejvyššího správního soudu obnoven stav, který zde byl před právní mocí
rozhodnutí krajského soudu.
Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti Nejvyšší správní soud žádným způsobem
nepředjímá své rozhodnutí o věci samé.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§53 odst. 3,
§120 s. ř. s.).
V Brně dne 29. dubna 2010
JUDr. Lenka Matyášová, Ph.D.
předsedkyně senátu