ECLI:CZ:NSS:2010:5.AO.4.2010:29
sp. zn. 5 Ao 4/2010 - 29
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily
Valentové a soudců JUDr. Lenky Matyášové, Ph.D. a JUDr. Jakuba Camrdy, Ph.D., v právní
věci navrhovatelů: a) R. S., b) J. S., c) J. S., d) M. S., všichni zastoupeni Mgr. Dominikou
Kovaříkovou, advokátkou se sídlem v Olomouci, Riegrova 14, proti odpůrci: obec Kučerov, se
sídlem Kučerov 21, Vyškov, o návrhu na zrušení opatření obecné povahy – Změny č. 1
územního plánu obce Kučerov, vydaného Zastupitelstvem obce Kučerov dne 24. 5. 2010,
takto:
I. Návrh navrhovatele d) se odmítá .
II. K návrhu navrhovatelů a), b) a c) se Opatření obecné povahy - Změna č. 1 územního
plánu obce Kučerov, vydané Zastupitelstvem obce Kučerov dne 24. 5. 2010, v části týkající
se vymezení zastavitelných ploch ZM6a,b – 2 plochy pro bydlení včetně místní komunikace
za potokem, ZM9 – plocha pro fotovoltaické pole naproti farmy a ZM10a,b – 2 plochy
pro fotovoltaická pole v lokalitě Bohdalské široké, zrušuje dnem vyhlášení tohoto
rozsudku.
III. Ve zbytku se návrh zamítá .
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Navrhovatelé se návrhem domáhají zrušení opatření obecné povahy - Změny č. 1
územního plánu obce Kučerov (dále jen „změna ÚP“), vydaného Zastupitelstvem obce Kučerov
dne 24. 5. 2010 (schváleno usnesením zastupitelstva č. 6/10). Změna č. 1 ÚP obce Kučerov
obsahuje celkem 15 dílčích změn, jimiž jsou na území obce vymezeny nové zastavitelné plochy
mimo zastavěné území obce.
Navrhovatelé jsou napadeným opatřením obecné povahy — změnou č. 1 ÚP Kučerov
dotčeni na svých vlastnických právech k nemovitostem. Kromě dotčení uplatněných v námitkách,
se cítí být dotčeni také vymezením dalších nových ploch pro bydlení (ZM2, ZM4, ZM5, ZM8)
a plochy pro výrobu (ZM3), které budou mít za následek zvýšení automobilové dopravy,
prašnosti, hlučnosti a změnu současného charakteru klidové zóny obce, tj. stávající zástavby,
v níž se nachází rodinný dům navrhovatelů. Budou tak dotčeni v právu na pokojné užívání svých
nemovitostí, zejména rodinného domu.
Navrhovatelé jsou přesvědčeni, že předmětná změna ÚP (její obsah) je ve smyslu §101d
odst. 1 a 2 s. ř. s. v rozporu se zákonem a že zároveň nebyla vydána (projednána a schválena)
zákonem stanoveným způsobem, a to z následujících důvodů:
1.Změna ÚP nebyla posouzena podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní
prostředí, a směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2001/42/ES a tato skutečnost nebyla
dostatečně odůvodněna
2.Změna ÚP je v rozporu s ustanovením §55 odst. 3, §19 odst. 1 písm. e) a f) a §5 odst. 6
zák.č. 183/2006 Sb.
3.Neřešení vlivů zvýšení emisí (z dopravy) na vlastnické právo navrhovatelů
4.Nedostatečné posouzení změny krajinného rázu a nestanovení podmínek ochrany
krajinného rázu
5.Nesplnění podmínek odnětí zemědělského půdního fondu
6.Nesprávné vypořádání některých námitek, nevypořádání některých námitek a jejich uvedení
pouze jako připomínek
7.Nesrovnalosti v procesu vyhodnocení vlivu změny č. 1 na udržitelný rozvoj území
Navrhovatelé shodně navrhují zrušení celého opatření obecné povahy - Změny č. 1
územního plánu obce Kučerov, a to především z toho důvodu, že celý proces jeho pořizování byl
stižen vadou, která má za následek jeho nezákonnost. Touto vadou je především absence
posouzení vlivů změny územního plánu na životní prostředí, případně řádné odůvodnění
s odkazem na obsah přílohy č. 8 zák. č. 100/2001 Sb., proč posouzení vlivů na životní prostředí
příslušný úřad (Krajský úřad Jihomoravského kraje) nevyžadoval. Dalšími závažnými vadami,
pro něž navrhovatelé navrhují zrušení celého napadeného opatření obecné povahy jsou pak
porušení §55 odst. 3 a §19 odst. 1 písm. e) a 1) zákona č. 183/2006 Sb., a nedostatečné
posouzení změny krajinného rázu a nestanovení podmínek ochrany krajinného rázu. Dále
navrhovatelé navrhují zrušit napadené opatření obecné povahy také z důvodů neřešení vlivů
zvýšení emisí (z dopravy) na vlastnické právo navrhovatelů, nesplnění podmínek odnětí
zemědělského půdního fondu, nesprávné vypořádání některých námitek a nevypořádání
některých námitek a jejich uvedení pouze jako připomínek a nesrovnalosti v procesu
vyhodnocení vlivu změny č. I na udržitelný rozvoj území.
S ohledem na výše uvedené skutečnosti navrhovatelé navrhují, aby Nejvyšší správní soud
vydal tento rozsudek: Opatření obecné povahy - Změna č. 1 územního plánu obce Kučerov,
vydané Zastupitelstvem obce Kučerov dne 24. 5. 2010, se zrušuje dnem vyhlášení rozsudku.
Odpůrce se k návrhu písemně vyjádřil tak, že změna územního plánu byla v obci
předmětem široké diskuze a to zejména i s navrhovateli, jejichž názory se v čase neustále měnily.
Navržené změny vyplývají jak ze změněných či stále se měnících podmínek v obci, tak
i z pochopitelných a oprávněných zájmů pozemkových vlastníků, kteří na svých pozemcích mají
záměr realizovat svoje plány, a pokud nejsou v rozporu se zájmy „vyššími“, míněno tím
veřejnými zájmy, považoval odpůrce za korektní jim to umožnit. Například změna v ploše ZM 12
je plochou, o kterou si požádala sousední obec Bohdalice – Pavlovice, neboť tato plocha je sice
součástí území obce Kučerov, avšak těsně přiléhá k místní části Manerov. Ohledně této plochy
je mimo jakoukoliv logiku požadovat etapizování, protože tvrdit, že se v Manerově smí stavět
až poté, co se v Kučerově zastaví ta či ona plocha, je úplným nesmyslem. Vyhovět záměru
pozemkového vlastníka či sousední obce, pokud to ničemu neodporuje, považuje odpůrce
za správné. Záměr na plochu pro fotovoltaickou elektrárnu je například dalším případem snahy
o vyhovění pozemkovému vlastníkovi. Jeho záměry byly v průběhu zpracování územního plánu
korigovány, jak co do umístění, tak co do rozlohy, a jsou umístěny tak, aby případný negativní
krajinotvorný vliv byl minimalizován. Požadavky na posuzování vlivu na životní prostředí
a námitky ohledně zastínění a nemožnosti orby, považuje odpůrce za předčasné, neboť
až v rámci případného řízení před stavebním úřadem se toto musí vyjasnit. Územní plán je o tom,
k jakým účelům lze (nikoliv nutně či povinně) danou plochu použít. Námitky navrhovatelů
o vzhledu krajiny by bylo třeba posoudit na místě samém, při pohledu na jejich „državy“
a na jejich polnosti, které na podzim nikdy nepodmítají a přerostlý výdrol umožňuje množení
škůdců a plevelů až do zahrádek ostatních občanů obce. Rozhodnutí o návrhu navrhovatelů
ponechal odpůrce na rozhodnutí soudu.
Nejvyšší správní soud nenařídil ve věci jednání, protože účastníci řízení souhlasili
s rozhodnutím o věci samé bez nařízení jednání (§51 odst. 1 s. ř. s.).
Nejvyšší správní soud si vyžádal od odpůrce spis týkající se napadeného opatření obecné
povahy, který odpůrce soudu předložil, a z něho zjistil:
- Územní plán obce Kučerov byl vypracován v prosinci 2003 a byl schválen zastupitelstvem
obce Kučerov na zasedání 27. 5. 2004
- Z usnesení č. 5/8 ze zasedání obecního zastupitelstva obce Kučerov, konaného 6. 6. 2008,
že pod bodem 4. zastupitelstvo schválilo Změnu č. 1 územního plánu obce Kučerov
- Pořizovatelem Změny č. 1 územního plánu obce Kučerov byl Městský úřad Vyškov,
Odbor územního plánování a rozvoje
- Pořizovatel zpracoval v listopadu 2008 Návrh zadání pro vypracování změny č. 1
(ZM1-14) územního plánu obce Kučerov. Oproti platnému územnímu plánu byly v návrhu
zadání jeho změny č. 1 řešeny dílčí změny ZM 1-14:
ZM l— plocha pro napojení nové silnice Lysovice — Kučerov
ZM2 — rozšíření plochy pro bydlení za hřištěm
ZM3 — plocha pro výrobu u nové silnice
ZM4 — plocha pro bydlení u nové silnice
ZM5 - plocha pro bydlení (včetně místní komunikace) nad Řádkem
ZM6 - plocha pro bydlení (včetně místní komunikace) za potokem
ZM7 - plocha pro bydlení na Rostěnských humnech
ZM8 — plocha pro bydlení před farmou
ZM9 — plocha pro fotovoltaické pole naproti farmě
ZM10a,b — 2 plochy pro fotovoltaická pole u silnice na Bohdalice
ZM 11 — plocha pro rybník na Rostěnickém potoce
ZM12 — plocha pro bydlení u osady Manerov
ZM 13 – plocha pro čističku odpadních vod u osady Manerov
ZM 14 – změna regulativu – zrušení ochranného pásma k ČOV Kučerov
- Projednání návrhu zadání bylo zahájeno 13. 11. 2008, návrh zadání změny územního
plánu č. 1 byl vystaven k veřejnému nahlédnutí od 5. 12. 2008 do 5. 1. 2009, mimo jiné,
s poučením, že každý ve stanovené lhůtě může uplatnit své připomínky.
- Dne 31. 12. 2008 doručili navrhovatelé a),b) obci Kučerov svoji písemnost označenou
jako nesouhlas s návrhem zadání pro vypracování změny č. 1 (ZM1-14) územního plánu
obce Kučerov, v níž uvedli, že jsou vlastníky pozemků p.č. 4333, 4334 dotčených
návrhem výše uvedeného zadání, a nesouhlasí s realizací lokality ZM6 – plocha
pro bydlení včetně místní komunikace, a to proto, že zřízení komunikace v uvedené
lokalitě je neodůvodněné, jelikož na předmětné pozemky je zabezpečen přístup v rámci
schváleného návrhu pozemkových úprav a rozhodnutím o schválení pozemkových úprav.
Dále uvedli, že výstavbou uvedené komunikace by byla narušena klidová zóna stávající
zástavby, ve které se nachází jejich obytné stavení Dalším argumentem podle nich je,
že předmětná lokalita se nachází v záplavové oblasti.
- Na základě připomínky navrhovatelů došlo k rozdělení plochy ZM6 na plochy ZM6a
a ZM6b, takže pozemky navrhovatelů a) a b) p.č. 4334 a 4333 nebyly přímo změnou
územního plánu dotčeny.
- Projednané a doplněné zadání změny č. 1 územního plánu obce Kučerov bylo
schváleno zastupitelstvem obce Kučerov 22. 1. 2009. V zadání změny č. 1 bylo
definováno 14 dílčích změn (od žádné nebylo upuštěno).
- Veřejnou vyhláškou pořizovatele ze dne 11. 2. 2010 zn. 221/2010/OÚPR bylo
vyhlášeno zahájení řízení a konání veřejného projednání návrhu Změny č. 1 územního
plánu obce Kučerov, návrh změny byl vystaven k veřejnému nahlédnutí jednak na úřadu
pořizovatele a jednak na Obecním úřadu Kučerov od čtvrtka 18. února 2010 do středy
7. 4. 2010, bylo stanoveno datum veřejného projednání na den 7. 4. 2010 v 18 hodin
na Obecním úřadu v Kučerově. Veřejná vyhláška obsahovala, mimo jiné, i poučení,
že nejpozději na veřejném projednání může každý uplatnit připomínky a dotčené osoby
(dle §52 odst. 2 stavebního zákona) námitky, ve kterých musí uvést odůvodnění, vymezit
území dotčené námitkou a údaje podle katastru nemovitostí dokládající dotčená práva.
- Námitky podali u Obecního úřadu dne 7. 4. 2010 navrhovatelé a), b) a c).
Navrhovatelka a) proti vymezení plochy ZM 9 – pro fotovoltaické pole naproti farmě
z důvodu sousedství svého pozemku p. č. 4653 v k. ú Kučerov a s odůvodněním,
že by vzniklo stínění fotovoltaických panelů ze slunečné strany na její pozemek,
a že Změna č.1 územního plánu se vůbec nezabývá ochranným pásmem podle §46
zákona. č. 458/2000 Sb., (energetického zákona), jak v textové části, tak i v mapách.
Energetický zákon upravuje ochranné pásmo kolmo na oplocení ve vodorovné
vzdálenosti 20 metrů na okolní pozemky. Navrhovatelka namítla zásah do osobního
vlastnictví, znehodnocení pozemku, který využívá jako ornou půdu, a práva svobodného
podnikání. Námitku stejného obsahu ve vztahu ke svému pozemku p.č. 4740
v k. ú. Kučerov k ploše ZM 10b – pro fotovoltaická pole v lokalitě Bohdalské široké,
podal navrhovatel b). Námitku stejného obsahu ve vztahu ke svému pozemku p. č. 4739
v k. ú. Kučerov k ploše ZM 10b – pro fotovoltaická pole v lokalitě Bohdalské široké,
podal navrhovatel c). Další námitku podal navrhovatel b) ve vztahu ke svému pozemku
p. č. 4737 v k. ú. Kučerov proti vymezení plochy ZM 10b, v níž vedle skutečností
uvedených v předchozí námitce ještě uvedl, že v hranici mezi pozemky by vzniklo
oplocení, které by znemožňovalo obdělávání jeho pozemku až do samé hranice a tím by
mu každoročně vznikala ztráta.
- Výše uvedeným námitkám navrhovatelů odpůrce nevyhověl s odůvodněním, že podle
§46 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb.,vzniká ochranné pásmo dnem nabytí právní moci
územního rozhodnutí o umístění stavby nebo územního souhlasu s umístěním stavby,
atd. Rozloha budoucí stavby, její vnitřní členění ani její vnější obvod není předmětem
územního plánu, ani jeho změny. Protože nelze říct, zda vnější oplocení bude totožné
s hranicí vymezené plochy, nelze se zabývat ani případným omezením ve využívání
sousedních pozemků či posoudit míru zásahu do vlastnických práv sousedů. Toto lze
řešit až v navazujících fázích řízení nebo až při uvedení zařízení do provozu.
- Připomínky (tak jsou označeny) proti vymezení ploch ZM 9 a ZM 10a,b
pro fotovoltaická pole v lokalitě naproti farmě a Bohdalské široké podali navrhovatelé a),
b) a c) a v nich namítali narušení krajinného rázu s tím, že novou dominantou obce
by se stala fotovoltaická elektrárna, a to na minimálně 20 let, když doposud je jí kostel.
Namítali také zrcadlení na veliké ploše, které by bylo viditelné ze všech příjezdových cest
do obce Kučerov — od Bohdalic, Rostěnic, Hlubočan a budoucí plánované cesty
od Lysovic. Podle jejich názoru bude docházet k rozsáhlému oslunění, soustředění
paprsků, efektu zrcadlení na okolní porosty a s tím spojenému nežádoucímu nárůstu
fotosyntetických procesů apod. U dálkových pohledů by byly velké plochy solárních
panelů cizí a velmi nevhodnou plošnou dominantou v otevřené krajině. Všichni
navrhovatelé shodně navrhovali pro fotovoltaickou elektrárnu využít jiné plochy
na území obce Kučerov (např. skládky, lomy, průmyslová a zemědělská brownfields
a střechy). Žádali, aby tato část byla z návrhu změny územního plánu vypuštěna.
Navrhovatel d) podal připomínku k celé změně územního plánu, v níž namítal, že nebyla
vypracovaná studie o posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb.
- Připomínkám navrhovatelů výše uvedeným odpůrce nevyhověl, svůj závěr
neodůvodnil.
- Zastupitelstvo obce Kučerov vydalo Změnu č. 1 územního plánu obce Kučerov dne
24. 5. 2010 formou opatření obecné povahy, které nabylo účinnosti 15. 6. 2010. Toto
opatření obecné povahy napadli navrhovatelé a), b), c) a d) podaným návrhem u soudu.
K prokázání své aktivní legitimace navrhovatelé tvrdili:
Navrhovatelka a) je mj. vlastnicí (SJM) pozemků p. č. 4333 orná půda, p. č. 4334 orná
půda, p. č. 134 zahrada, p. č. st. 231 a budovy č. p. 160 (rodinný dům) na p. č. st. 231 a dále
výlučnou vlastnicí pozemku p.č. 4653 orná půda, vše v k. ú. Kučerov, obec Kučerov, okres
Vyškov, zapsaných na listech vlastnictví č. 100 (SJM) a 357 u katastrálního úřadu
pro Jihomoravský kraj, Katastrálního pracoviště Vyškov.
Navrhovatel b) je mj. vlastníkem (SJM) pozemků parc. č. 4333 orná půda, p. č. 4334 orná
půda, p. č. 134 zahrada, p. č. st. 231 a budovy č. p. 160 (rodinný dům) na p. č. st. 231 a dále
výlučným vlastníkem pozemků p. č. 4737 orná půda a p. č. 4740 orná půda, vše v k. ú. Kučerov,
obec Kučerov, okres Vyškov, zapsaných na listech vlastnictví č. 100 (SJM) a 234 u katastrálního
úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrálního pracoviště Vyškov.
Navrhovatel c) je mj. výlučným vlastníkem pozemku p. č. 4739 orná půda
v k. ú. Kučerov, obec Kučerov, okres Vyškov, zapsaného na listu vlastnictví č. 418
u katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrálního pracoviště Vyškov.
Navrhovatel d) je spoluvlastníkem id. 1/2 pozemku p. č. 4613 orná půda
v k. ú. Kučerov, obec Kučerov, okres Vyškov, zapsaného na listu vlastnictví č. 245
u katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrálního pracoviště Vyškov. Navrhovatel d)
je navíc hlášen k trvalému pobytu v rodinném domě č.p. 160 ve společném jmění navrhovatelů
a) a b) (svých rodičů) a v tomto rodinném domě také fakticky bydlí.
Dále navrhovatelé tvrdili, že všichni uplatňovali k návrhu Změny č. 1 územního plánu
obce Kučerov námitky. Některé námitky byly v jejich podáních označeny jako připomínky,
ačkoliv ve skutečnosti šlo o námitky a jako takové měly být také vypořádány. Některé ze svých
námitek navrhovatelé označili jako připomínky, a to v důsledku nesprávného poučení ze strany
zaměstnankyně Městského úřadu Vyškov (pořizovatele změny ÚP).
K aktivní legitimaci k podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy v usnesení
ze dne 21. 7. 2009, č. j. 1 Ao 1/2009 - 120, publ. pod č. 1910/2009 Sb. NSS, uvedl rozšířený
senát Nejvyššího správního soudu, mimo jiné, toto: „V případě územních plánů musí navrhovatel
především plausibilně tvrdit, že existuje vztah mezi jeho právní sférou a územím, jež je územním plánem
regulováno, a dále musí tvrdit, že dotčení je z povahy věci myslitelné právě danou formou právní regulace,
tj. územním plánem s jeho předmětem, obsahem a způsobem regulace (viz shora již citovaný §43 odst. 1
stavebního zákona). Územní plány regulují základní koncepci rozvoje a uspořádání, jakož i přípustné
a zakázané způsoby využití určitého území. Území je prostor skládající se z pozemků a na nich umístěných věcí,
především staveb. Předmětem regulace územního plánu je tedy území tvořené primárně sumou nemovitých věcí.
Územním plánem mohou tedy ve své právní sféře být dotčeny ty osoby, které mají práva k nemovitostem
nacházejícím se na území tímto plánem regulovaném.“ Okruh navrhovatelů je tedy v případě napadení
územního plánu návrhem podle §101a a násl. s. ř. s. zásadně omezen jen na osoby s určitými
hmotnými právy k nemovitým věcem na území regulovaném územním plánem. Rozšířený senát
však připustil i, že: „Výjimečně je též představitelné, aby aktivní procesní legitimace byla dána i tehdy, tvrdí-li
navrhovatel, který sám není vlastníkem nemovitosti ani nemá právo k takové cizí věci na území regulovaném
územním plánem, že jeho vlastnické právo nebo jiné absolutní právo k nemovitosti nacházející se mimo území
regulované územním plánem by bylo přímo dotčeno určitou aktivitou, jejíž provozování na území regulovaném
územním plánem tento plán (jeho změna) připouští. Typicky půjde o vlastníka pozemku sousedícího s územím
regulovaným územní plánem, který by mohl být dotčen určitou aktivitou, jejíž vlivy se významně projeví i na jeho
pozemku (např. exhalacemi, hlukem, zápachem apod.) nebo které povedou k významnému snížení hodnoty jeho
majetku.“ Tyto osoby pak mohou namítat jak porušení svých subjektivních hmotných práv, tak
i porušení práv procesních, pokud nelze vyloučit, že se tato nezákonnost dotkla jeho vlastní
právní sféry.
Navrhovatelé mají vlastnická práva k pozemkům nacházejícím se v k. ú. Kučerov,
tak jak uvádějí v návrhu a dokládají předloženými zobrazeními z veřejně přípustné části katastru
nemovitostí, přičemž nemovitosti se nacházejí v územním obvodu, kde státní správu katastru
nemovitostí ČR vykonává Katastrální úřad pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Vyškov.
Odpůrce údaje navrhovatelů v tomto směru nezpochybňuje. Navrhovatelé netvrdí, že by jejich
nemovitosti v k. ú. Kučerov byly Změnou č. 1 územního plánu obce Kučerov přímo dotčeny,
tvrdí však dotčenost na svých vlastnických právech v důsledku sousedství svých pozemků
s pozemky – plochami regulovanými Změnou č. 1 územního plánu obce Kučerov. Pozemky
navrhovatelů a) a b), p. č. 4333 a 4334, se nacházejí, podle tvrzení navrhovatelů i grafické části
Změny č. 1 územního plánu obce Kučerov, mezi plochami ZM6a a ZM6b určenými pro bydlení
(2 místa) včetně místní komunikace za potokem označené jako plocha P. Přes tuto plochu P,
naproti pozemkům p. č. 4333 a 4334, se nachází pozemek navrhovatelů a) a b) č. 134 zahrada
a za ním rovněž v jejich vlastnictví st. plocha 231 a dům č. p. 160. Pozemky navrhovatele b)
p. č. 4737 a 4740 a pozemek navrhovatele c) p. č. 4739 sousedí s plochou ZM10b (o rozloze
6,3865 ha) určenou Změnou č. 1 územního plánu obce Kučerov pro fotovoltaická pole v lokalitě
Bohdalské široké, a na tuto plochu navazuje plocha ZM10a (o rozloze 1,9456 ha) rovněž určená
pro fotovoltaická pole v lokalitě Bohdalské široké. Pozemek navrhovatelky a) č. 4653 pak v jiné
části k.ú. obce Kučerov sousedí s plochou ZM9 (o rozloze 2,6079 ha) určené jako plocha
pro fotovoltaické pole naproti farmě.
Navrhovatelé jsou podle svých tvrzení v návrhu napadeným opatřením obecné povahy
— změnou č. 1 ÚP obce Kučerov dotčeni na svých vlastnických právech k nemovitostem.
Kromě dotčení uplatněných v námitkách se cítí být dotčeni také vymezením dalších nových ploch
pro bydlení (ZM2 – rozšíření plochy pro bydlení za hřištěm, ZM4 – plocha pro bydlení u nové
místní komunikace, ZM5 – plocha pro bydlení nad Řádkem, ZM8 – plocha pro bydlení před
farmou) a plochy ZM3 – pro výrobu u nové místní komunikace, aniž by s těmito plochami jejich
nemovitosti sousedily, protože budou mít za následek zvýšení automobilové dopravy, prašnosti,
hlučnosti a změnu současného charakteru klidové zóny obce, tj. stávající zástavby, v níž
se nachází rodinný dům navrhovatelů a) a b). Budou tak dotčeni v právu na pokojné užívání
svých nemovitostí, zejména rodinného domu.
Navrhovatelé a), b), a c) jsou vlastníky nemovitostí, které s pozemky – plochami
regulovanými Změnou č. 1 územního plánu obce Kučerov přímo sousedí a tvrdí dotčenost svých
hmotných a procesních práv. O tom, že tito navrhovatelé jsou aktivně legitimovaní k podání
návrhu podle §101a a násl. s. ř. s., není důvodu pochybovat. Navrhovatel d) je spoluvlastníkem
pozemku p.č. 4613, který sousedí s plochou ZM14, týkající se změny regulativu – zrušení
ochranného pásma k ČOV Kučerov. V souvislosti sousedství svého pozemku s plochou ZM14
však netvrdí žádný zásah respektive dotčení na svých hmotných právech. Dotčenost hmotných
práv tohoto navrhovatele z tohoto důvodu není podle názoru Nejvyššího správního soudu
pravděpodobná. Pokud navrhovatel d) dovozuje dotčenost svých práv z toho, že žije
v rodinném domě svých rodičů, pak nejde o přímé dotčení jeho práv, ve smyslu §101a odst. 1
s. ř. s., ale práv odvozených od jiného, tedy svých rodičů jako vlastníků domu, a tato skutečnost
nemá za následek aktivní procesní legitimaci navrhovatele k podání návrhu podle podmínek
definovaných v §101a odst. 1 s. ř. s. Nejvyšší správní soud má tedy zato, že navrhovatel d) nemá
aktivní procesní legitimaci k podání návrhu a jeho návrh proto odmítl jako nepřípustný podle
§46 odst. 1 písm. c) s. ř. s. V řízení pak pokračoval s navrhovateli a), b) a c).
Mezi účastníky není sporné, že Změna č. 1 územního plánu obce Kučerov byla vydána
odpůrcem v mezích jeho působnosti.
Vzhledem k výše uvedeným závěrům přistoupil soud k posouzení návrhu navrhovatelů a),
b) a c), zda Změna č. 1 územního plánu obce Kučerov byla vydána zákonem stanoveným
způsobem. Učinil tak na základě jednotlivých námitek navrhovatelů uvedených v návrhu.
1. Změna ÚP nebyla posouzena podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů
na životní prostředí, a směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2001/42/ES
a tato skutečnost nebyla dostatečně odůvodněna
Navrhovatelé uvádějí, že v případě územních plánů stavební zákon umožňuje,
aby k návrhu jejich zadání krajský úřad uplatnil u pořizovatele požadavek na vyhodnocení vlivů
územního plánu na životní prostředí na základě kritérií uvedených v příloze č. 8 zákona
č. 100/2001 Sb. V případě, že krajský úřad nebude uplatňovat požadavek na vyhodnocení vlivů
územního plánu na životní prostředí, musí tento závěr rovněž odůvodnit dle kritérií uvedených
v příloze č. 8 zákona č. 100/2001 Sb. Uvedený požadavek vyplývá rovněž z článku 3 směrnice
č. 2001/42/ES (zejm. odst. 7:„Členské státy zajistí, aby závěry přijaté na základě odstavce 5 včetně důvodů
pro nevyžadování posouzení vlivů na životní prostředí podle článků 4 až 9 byly zpřístupněny veřejnosti.“‘), který
byl transponován do výše uvedených ustanovení zák.č. 183/2006 Sb. a zákona č. 100/2001 Sb.
V předmětném případě Krajský úřad Jihomoravského kraje, Odbor životního prostředí
a zemědělství postupoval v rozporu se stavebním zákonem a zákonem č. 100/2001 Sb., když
v rámci koordinovaného stanoviska dle §4 odst. 6 zákona č.183/2006 Sb., k návrhu zadání
změny ÚP ze dne 17. 12. 2008, č. j. JMK149059/2008/OÚPSR, pod bodem A) 6. uvedl,
že ačkoliv změna ÚP je koncepcí ve smyslu §10a odst. 1 zák. č. 100/2001 Sb., „odbor životního
prostředí neuplatňuje požadavek na vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí,“ a to bez
jakéhokoli odůvodnění a bez toho, že by zohledňoval nebo nějak odůvodňoval, jak se vypořádal
s kritérii podle přílohy č. 8 zákona č.100/2001 Sb.
Předmětné stanovisko Krajského úřadu je, podle názoru navrhovatelů, pouze formální
a bezobsažné, neboť bez uvedení jediného důvodu nepožaduje posouzení vlivů změny ÚP
na životní prostředí. Pořizovatel toto stanovisko v textové části změny ÚP pouze ocitoval, aniž
by se zabýval podstatou související námitky navrhovatelů. Námitka tak nebyla řádně projednána.
Navrhovatelé proto trvají na námitce, že mělo být provedeno řádné posouzení změny ÚP
(tj. vyhodnocení vlivů na životní prostředí).
Navrhovatelé se domnívají, že pokud by došlo k posouzení vlivů na životní prostředí,
mohly být některé negativní jevy spojené s aktivitami, jež budou na základě změněného
územního plánu v území realizovatelné, eliminovány. Konkrétně mají na mysli zejména projekt
sídelního rozvoje (plochy ZM6a,b), plochu pro výrobu u nové místní komunikace (ZM3), plochu
pro rozšíření místní komunikace Lysovice - Kučerov (ZM 1) a projekt fotovoltaických polí (ZM9
a ZM l0a,b). Navrhovatelům je mimo jiné známo, že již v současné době je na území obce
překračována povolená imisní koncentrace polétavého prachu PM 10 a obec je z tohoto důvodu
zařazena mezi území se zhoršenou kvalitou ovzduší. Tato skutečnost je konstatována v závěru
zjišťovacího řízení pro záměr „Velkovýkrmna Kučerov“ vydaném Krajským úřadem
Jihomoravského kraje dne 21. 6. 2010 (viz str. 2 tohoto závěru, bod 4). V důsledku vymezení
dalších ploch pro bydlení a pro další výstavbu komunikací, případně jejich zkapacitňování, může
dojít k dalšímu nárůstu těchto koncentrací.
Navrhovatelé mají za to, že změna územního plánu, která stanoví rámec pro budoucí
schvalování záměrů uvedených v příloze II směrnice č. 85/337/EHS, resp. Příloze č. 1
zák. č. 100/2001 Sb. (rozvoj ploch pro bydlení, zařízení pro výrobu, novostavby a rozšiřování
místních komunikací) měla být s ohledem na kritéria dle přílohy č. 8 zákona č. 100/2001 Sb.
řádně posouzena v rámci vyhodnocení vlivů na životní prostředí. Navrhovatelé se domnívají,
že vliv změny územního plánu na udržitelný rozvoj dotčeného území bude značný, a to jak
s ohledem na sociálně ekonomické aspekty (zvýšení hustoty obyvatel), tak na přímé ovlivnění
životního prostředí (překročení norem kvality životního prostředí nebo mezních hodnot, které
lze s ohledem na další rozvoj dopravy v důsledku rozvoje obce očekávat).
Navrhovatelé odkázali na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 8. 2009,
č. j. 9 Ao 1/2009 – 36, i na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 1. 2010
č. j. 1 Ao 2/2009 - 86. Dále navrhovatelé poukázali na koordinované stanovisko Krajského úřadu
k návrhu zadání ze dne 17. 12. 2008, a na své námitky ze dne 6. 4. 2010.
Podle §47 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., podle kterého je třeba přiměřeně
postupovat (§55 odst. 2 téhož zákona) pořizovatel zašle návrh zadání územního plánu dotčeným
orgánům, sousedním obcím a krajskému úřadu, zajistí zveřejnění návrhu zadání územního plánu
a jeho vystavení k veřejnému nahlédnutí po dobu 30 dnů ode dne vyvěšení oznámení
o projednávání zadání na úřední desce. V uvedené lhůtě může každý uplatnit své připomínky.
V případě pořizování územního plánu zašle pořizovatel návrh zadání územního plánu též obci,
pro kterou územní plán pořizuje. Do 30 dnů od obdržení návrhu zadání mohou dotčené orgány
a krajský úřad uplatnit u pořizovatele své požadavky na obsah územního plánu vyplývající
ze zvláštních právních předpisů, a požadavek na vyhodnocení vlivů územního plánu na životní
prostředí, včetně jeho obsahu a rozsahu podle zvláštního právního předpisu; ve stejné lhůtě
mohou uplatnit u pořizovatele své podněty i sousední obce. K požadavkům dotčených orgánů,
krajského úřadu a k podnětům sousedních obcí nebo k připomínkám uplatněným po uvedených
lhůtách se nepřihlíží.
Podle odst. 3 téhož ustanovení, pokud dotčený orgán ve svém stanovisku k návrhu
zadání uplatnil požadavek na posouzení územního plánu z hlediska vlivů na životní prostředí
nebo pokud dotčený orgán nevyloučil významný vliv na evropsky významnou lokalitu či ptačí
oblast, uvede pořizovatel v návrhu zadání požadavek na vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj
území.
Odbor územního plánování a stavebního řádu Krajského úřadu Jihomoravského kraje
v písemnosti ze dne 17. 12. 2008 sp. zn. S-JMK 143059/2008/OÚPSŘ, zaslal pořizovateli
koordinované stanovisko ve smyslu §4 odst. 6 zákona č. 183/2006 Sb. k návrhu zadání Změny
č. 1 územního plánu obce Kučerov, v němž je pod písmenem A) , bodem 6. uvedeno dílčí
stanovisko odboru životního prostředí z hlediska zákona č. 100/2001 Sb.,
takto:„ Návrh zadání
změny č. 1 územního plánu obce Kučerov může stanovit rámec pro budoucí povolení záměrů uvedených v příloze
č. 1 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a je tedy koncepcí ve smyslu ustanovení §10a odst. 1 zákona
o posuzování vlivů na životní prostředí. Na základě posouzení podle kriterií uvedených v příloze č. 8 tohoto
zákona však odbor životního prostředí neuplatňuje požadavek na vyhodnocení vlivů územního plánu na životní
prostředí.“
Odpůrce v textové části opatření obecné povahy Změna č. 1 územního plánu obce
Kučerov , pod III. odůvodnění pořizovatele, bod III.5 uvedl, že Krajský úřad Jihomoravského
kraje ve shora citovaném stanovisku neuplatnil požadavek na zpracování vyhodnocení vlivu
změny č. 1 ÚPO Kučerov na životní prostředí. Vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj nebylo
požadováno v zadání a nebylo proto zpracováno.
Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých
souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), v §1 upravuje
v odst. 1 v souladu s právem Evropských společenství posuzování vlivů na životní prostředí a
veřejné zdraví a postup fyzických osob, právnických osob, správních úřadů a územních
samosprávných celků (obcí a krajů) při tomto posuzování,
v odst. 2 stanoví, že posuzování vlivů na životní prostředí podléhají v tomto zákoně vymezené
záměry a koncepce, jejichž provedení by mohlo závažně ovlivnit životní prostředí,
a v odst. 3 stanoví, že účelem posuzování vlivů na životní prostředí je získat objektivní odborný
podklad pro vydání rozhodnutí, popřípadě opatření podle zvláštních právních předpisů, a přispět
tak k udržitelnému rozvoji společnosti. Tento podklad je jedním z podkladů v řízeních podle
zvláštních právních předpisů.
Podle §10i zákona č. 100/2001 Sb.- Zvláštní ustanovení pro posuzování vlivů politiky
územního rozvoje a územně plánovací dokumentace na životní prostředí- odst. 3, věty poslední,
při pořizování územního plánu stanoví orgán kraje na základě kritérií uvedených v příloze č. 8
k tomuto zákonu jako dotčený orgán ve smyslu stavebního zákona požadavek na zpracování
vyhodnocení vlivů na životní prostředí. Podle odst. 5 schvalující orgán je povinen ve svém
usnesení o schválení politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace zdůvodnit, jak
zohlednil podmínky vyplývající ze stanoviska k vyhodnocení vlivů na životní prostředí. Toto
usnesení je povinen zveřejnit.
Podle koordinovaného stanoviska Krajského úřadu Jihomoravského kraje vyjádřeného
v písemnosti ze dne 17. 12. 2008 sp. zn. S-JMK 143059/2008/OÚPSŘ, výše citované, zaslané
pořizovateli ve smyslu §4 odst. 6 zákona č. 183/2006 Sb., k návrhu zadání změny č. 1 územního
plánu obce Kučerov, z hlediska zákona č. 100/2001 Sb., je tento návrh „koncepcí ve smyslu
ustanovení §10a odst. 1 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.“ Na základě posouzení podle
kriterií uvedených v příloze č. 8 tohoto zákona však odbor životního prostředí Krajského úřadu
Jihomoravského kraje neuplatnil požadavek na vyhodnocení vlivů územního plánu na životní
prostředí. Z tohoto závěru vycházel pořizovatel i odpůrce, přičemž odpůrce na tento závěr
odkázal v textové části opatření obecné povahy Změny č. 1 územního plánu obce Kučerov
na č.l. 28, bod III.5 a dodal, že Krajského úřadu Jihomoravského kraje v uvedeném stanovisku
také uvedl, že hodnocený záměr nemůže mít významný vliv na žádnou evropsky významnou
lokalitu nebo ptačí oblast. Vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj nebylo požadováno v zadání
a nebylo proto zpracováno. Odůvodnění tohoto závěru vyplývá z koordinovaného stanoviska
Krajského úřadu Jihomoravského kraje vyjádřeného v písemnosti ze dne 17.12.2008
sp. zn. S-JMK 143059/2008/OÚPSŘ.
V daném případě pořizovatel postupoval podle §47 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb.,
a návrh zadání Změny č. 1 územního plánu obce Kučerov zaslal mimo jiné krajskému úřadu.
Do 30 dnů mohl krajský úřad u pořizovatele uplatnit požadavek na vyhodnocení vlivů územního
plánu na životní prostředí. Protože krajský úřad neuplatnil požadavek na vyhodnocení vlivů
územního plánu na životní prostředí a současně vyloučil, že by hodnocený záměr mohl mít
významný vliv na nějakou evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast, nebylo třeba, aby
pořizovatel v návrhu zadání uvedl požadavek na vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území.
Z obsahu předloženého správního spisu odpůrcem, ani z tvrzení navrhovatelů a), b) a c)
nevyplývá, že by tito navrhovatelé v průběhu správního řízení uplatnili námitku že změna ÚP
nebyla posouzena podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí,
a směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2001/42/ES.
Z výše uvedených skutečností soud nepovažuje uplatněnou námitku navrhovatelů
za důvodnou.
2. Změna ÚP je v rozporu s ustanovením §55 odst. 3, §19 odst. 1 písm. e) a f) a §5
odst. 6 zák.č. 183/2006 Sb.
Navrhovatelé v návrhu uvádějí, že v části II.4 na str.18 textové části změny ÚP, označené
jako „Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení dalších
zastavitelných ploch“ je uvedeno, že zastavěné území Kučerova je v uličních frontách využito
a kompaktně zastavěno. Toto tvrzení se však nezakládá na pravdě. V obci se nachází několik
lokalit, které jsou vyhrazeny pro výstavbu rodinných domů nebo pro výrobu - jde např. o plochy
označené v grafické části územního plánu jako BV, BC a LV (viz výkres 2a se zakreslenými
nevyužitými lokalitami). Dále je v textové části změny ÚP uvedeno, že v původním ÚPO
Kučerov vymezené zastavitelné plochy pro bydlení jsou v současné době již zadány, nebo jejich
majitelé stavět nechtějí. Dle názoru navrhovatelů však to, že pozemky územním plánem
vymezené k výstavbě pro bydlení, údajně nechtějí jejich majitelé prodat nebo na nich nechtějí
stavět, nemůže vést k tomu, že se bude vymezovat další a další území pro zástavbu a tím
narušovat kompaktnost obce. Navrhovatelé v této souvislosti namítají, že v procesu pořizování
změny ÚP ani v samotné změně ÚP není nikde uvedeno, jaké byly podklady, průběh a kritéria
zmiňovaného „vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby
vymezení dalších zastavitelných ploch“. Pouhé zúžení výběru disponibilních ploch pro výstavbu
za situace, kdy dle stávajícího (resp. původního znění) územního plánu zde plochy pro výstavbu
stále jsou a ve změně ÚP není prokázán důvod nutnosti zvýšení nabídky těchto ploch
(např. množstvím žádostí o změnu územního plánu spočívající v rozšíření zastavitelného území
v souvislosti s přílivem pracovních sil a obyvatel do dané oblasti), není změnou podmínek
ve smyslu §5 odst. 6 zák.č. 183/2006 Sb. Změna ÚP vytváří předpoklady pro novou výstavbu,
nevytváří však předpoklady pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu
podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství
obyvatel území (k tomu viz také níže bod 7.). V této souvislosti navrhovatelé dále upozorňují,
že při pořizování změny ÚP nebyly rovněž brány v úvahu požadavky §19 odst. 1 písm. e) a f)
zák. č. 183/2006 Sb. Změna neobsahuje podmínky pro provedení změn v území, zejména pak
pro umístění a uspořádání staveb s ohledem na stávající charakter a hodnoty území ani stanovení
pořadí provádění změn v území (etapizaci), což je výslovně uvedeno v části 11,7.1. textové části
na str. 22. Etapizace výstavby by přitom v případě takto poměrně rozsáhlé změny nezastavěného
území na zastavěné byla dle názoru navrhovatelů nepochybně vhodná. Navrhovatelé poukazují
také na to, že etapizace byla obsahem stanoviska Městského úřadu Vyškov, odboru životního
prostředí, úseku ochrany ZPF pro plochy bydlení ZM2, ZM4, ZM5, ZM6, ZM7, ZM8 a ZM 12
(str. 31 textové části návrhu opatření obecné povahy - změny č. I ÚP) - „tyto plochy budou
zastavovány postupně od hranice zastavěného území až po území nejodlehlejší“. Tento regulativ
však do výsledné podoby textové části změny ÚP zapracován nebyl. Navrhovatelé tedy tvrdí, že
pořizovatel vydal změnu ÚP v rozporu s podmínkou stanovenou v §55 odst. 3 stavebního
zákona. V procesu pořizování změny ÚP nebyla prokázána ani nemožnost využití již vymezených
zastavitelných ploch, ani potřeba vymezení nových zastavitelných ploch.
Podle §5 odst. 6 zákona č. 183/2006 Sb., obce a kraje jsou povinny soustavně sledovat
uplatňování územně plánovací dokumentace a vyhodnocovat je podle tohoto zákona. Dojde-li
ke změně podmínek, na základě kterých byla územně plánovací dokumentace vydána, jsou
povinny pořídit změnu příslušné územně plánovací dokumentace.
Podle §19 odst. 1 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., úkolem územního plánování
je zejména prověřovat a posuzovat potřebu změn v území, veřejný zájem na jejich provedení,
jejich přínosy, problémy, rizika s ohledem například na veřejné zdraví, životní prostředí,
geologickou stavbu území, vliv na veřejnou infrastrukturu a na její hospodárné využívání.
Podle §53 odst. 4 písm. b) zákona č. 183/2006 Sb., pořizovatel přezkoumá soulad návrhu
územního plánu zejména s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu
architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného
území.
Podle §53 odst. 4 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., pořizovatel přezkoumá soulad návrhu
územního plánu zejména s požadavky tohoto zákona a jeho prováděcích právních předpisů.
Podle §53 odst. 5 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb., je součástí odůvodnění územního
plánu zpracovaného pořizovatelem výsledek přezkoumání územního plánu podle odstavce 4.
Podle §53 odst. 5 písm. d) zákona č. 183/2006 Sb., je součástí odůvodnění územního
plánu zpracovaného pořizovatelem vyhodnocení účelného využití zastavěného území
a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch.
Podle §55 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., další zastavitelné plochy lze změnou
územního plánu vymezit pouze na základě prokázání nemožnosti využít již vymezené zastavitelné
plochy a potřeby vymezení nových zastavitelných ploch.
Stavební zákon váže vydání územního plánu na splnění celé řady zákonných podmínek,
které mimo jiné vyplývají i ze shora citovaných ustanovení stavebního zákona. Otázkou splnění
zákonných podmínek pro vydání změny územního plánu ve formě opatření obecné povahy se
zabýval i Nejvyšší správní soud, a to v rozsudku ze dne 16. 12. 2008, č. j. 1 Ao 3/2008 - 136,
publikovaném pod č. 1795/2009 Sb. NSS. Zdejší soud v něm zdůraznil, že „je-li vydání opatření
obecné povahy vázáno na splnění zákonných podmínek, mělo by být obsahem jeho odůvodnění též posouzení, zda
tyto podmínky byly splněny. Toto posouzení by pak mělo být o to pečlivější, je-li splnění těchto podmínek některou
z oprávněných osob zpochybněno.“ V návaznosti na shora citované se soud věnoval požadavkům
kladeným na obsah odůvodnění opatření obecné povahy a otázce jeho nepřezkoumatelnosti
v případě, že tyto požadavky nejsou splněny. „Podle §173 odst. 1 správního řádu musí opatření obecné
povahy obsahovat odůvodnění. Jeho specifický obsah je blíže určován řadou ustanovení, tak např. z §172 odst. 4
správního řádu plyne, že správní orgán se v odůvodnění opatření obecné povahy musí vypořádat s uplatněnými
připomínkami, s nimiž se musí zabývat jako s podkladem pro jeho vydání; dle §172 odst. 5 správního řádu
je součástí odůvodnění opatření obecné povahy dále rozhodnutí o námitkách, které navíc musí obsahovat vlastní
odůvodnění. … Z §68 odst. 3 užitého přiměřeně dle §174 odst. 1 správního řádu je však zřejmé, že v tomto
odůvodnění nesmí zejména chybět esenciální obsahové náležitosti odůvodnění běžného správního rozhodnutí.
I v odůvodnění opatření obecné povahy je tak nutno uvést důvody výroku, podklady pro jeho vydání a úvahy,
kterými se správní orgán řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů.“
Navrhovatelé svoji námitku odůvodnili změnami, ke kterým má na základě změny
územního plánu dojít a jež de facto spočívají ve změně současných ploch orné půdy a trvalého
travního porostu na plochy pro bydlení, čímž dochází k podstatnému rozšíření zastavitelného
území obce.
Navrhovatelé v rámci námitek a připomínek uplatněných již při projednání návrhu
zadání Změny č. 1 územního plánu obce Kučerov uplatnili svůj písemný nesouhlas s návrhem
zadání pro vypracování Změny č. 1 územního plánu obce Kučerov, v němž nesouhlasili
s realizací plochy ZM6 určené pro bydlení včetně místní komunikace. V textové části opatření
obecné povahy je na straně 3 pod bodem I.3.2. Vymezení zastavitelných ploch Změny č. 1
uvedeno, že tato „Změna č. 1 vymezuje 13 nových zastavitelných ploch dílčích změn označených ZM1-11,
ZM12, přičemž dílčí změny ZM6 a ZM10 mají dvě části. Všechny zastavitelné plochy jsou vymezeny mimo
zastavěné území.“ Na straně 16 pod bodem II.4 je uvedeno: “ Zastavěné území Kučerova je v uličních
frontách využito a kompaktně zastavěno. V původním ÚPO Kučerov vymezené zastavitelné plochy pro bydlení
jsou v současné době již zadány, nebo jejich majitelé stavět nechtějí. Z tohoto důvodu má nyní obec nedostatek
stavebních míst především pro bydlení. Původní ÚPO neumožňuje ani další současné záměry obce – novou místní
komunikaci, rybník na Rostěnickém potoce či plochy pro fotovoltaické elektrárny. Podmínka podle čl. 3) §55
stavebního zákona nutná pro vymezení dalších zastavitelných ploch ve změně č. I ÚPO je v Kučerově splněna.“
Navrhovatelé s takovým odůvodněním nesouhlasí a namítají skutečnosti výše uvedené.
I Nejvyšší správní soud má za to, že odůvodnění Vyhodnocení účelného využití zastavěného
území a vyhodnocení potřeby vymezení dalších zastavitelných ploch uvedené na straně 16
textové části v bodu II.4 a II.6.1 je v tak obecné poloze, především k nově zastavitelným plochám
ZM6a a ZM6b, že je v podstatě nepřezkoumatelné.
3. Neřešení vlivů zvýšení emisí (z dopravy) na vlastnické právo navrhovatelů
Podle navrhovatelů změna území na plochy individuálního bydlení s sebou přinese
i nutnost posílení dopravní obslužnosti území a s tím spojené vlivy emisí. Jedním z úkolů
územního plánování je stanovit podmínky pro kvalitní bydlení ( §19 odst. 1 písm. i)
zák. č. 183/2006 Sb.) a prověřovat a posuzovat problémy a rizika změn v území s ohledem
na veřejné zdraví, životní prostředí, vliv na veřejnou infrastrukturu. Změna ÚP tak již nyní měla
stanovit opatření zajišťující, aby ke škodlivým vlivům emisí ze zvýšeného objemu dopravy vůbec
nedocházelo a nemuselo být řešeno v navazujících řízeních. Pořizovatel se při pořizování změny
ÚP těmito úkoly nezabýval a přenáší jejich řešení až do navazujících řízení. Napadené opatření
obecné povahy neobsahuje ani žádná opatření pro ochranu obyvatel v dané lokalitě před hlukem.
Pořizovatel navíc neprovedl vyhodnocení vlivů na trvale udržitelný rozvoj území, kde
by se s těmito popsanými negativy musel vypořádat, ačkoliv obec se nachází v území
se zhoršenou kvalitou ovzduší (viz výše). V neprovedení vyhodnocení vlivů na trvale udržitelný
rozvoj spatřují navrhovatelé další pochybení při tvorbě změny č. 1 územního plánu.
Tuto námitku navrhovatelé a), b) a c) ve správním řízení neuplatnili, přičemž pro souvislost
této námitky s námitkou pod bodem 1., odkazuje Nejvyšší správní soud na odůvodnění tohoto
bodu.
4. Nedostatečné posouzení změny krajinného rázu a nestanovení podmínek
ochrany krajinného rázu
Navrhovatelé uvedli, že již v připomínkách/námitkách k návrhu změny územního plánu
namítali nedostatečné posouzení změny krajinného rázu a stanovení podmínek ochrany
krajinného rázu. Změnou jsou vymezovány plochy pro bydlení, výrobu a fotovoltaické elektrárny,
místo ploch trvalého travního porostu a orné půdy. Masivním rozšířením zástavby na nově
vymezených zastavitelných plochách dojde k razantní změně pohledových podmínek
v dotčených lokalitách, v nichž se nacházejí i nemovitosti navrhovatelů, a krajinného rázu obce.
Navrhovatelé požadovali řešit vymezení ploch pro FVE jiným způsobem (na nevyužívaných
brownfields, na střechách apod.). Pořizovatel tyto připomínky/námitky žádným způsobem
nevyhodnotil, ačkoliv navrhovatelé jsou přesvědčeni, že je měl vyhodnotit jako námitky (viz níže).
Napadené opatření obecné povahy je podle názoru navrhovatelů nedostatečně
odůvodněné. V kapitole 1.5 textové části změny č. 1 ÚP jsou sic e stanoveny určité podmínky
pro budoucí výstavbu FVE, avšak ke skutečnému posouzení zásahu do krajinného rázu nedošlo.
Především nebylo zhodnoceno okolí obce, hlavní pohledové dominanty (kostel) a to, jakým
způsobem budou tyto dominanty ovlivněny, případně potlačeny, a co se stane dominantou
novou.
Dle §12 odst. 4 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, se počítá s tím,
že změna krajinného rázu se neposuzuje při umísťování a povolování staveb v zastavěném území
nebo zastavitelné ploše, neboť tyto plochy vymezené v územním plánu mají obsahovat
podmínky pro omezení zásahů do krajinného rázu dohodnuté v rámci pořizování územního
plánu s orgánem ochrany přírody a krajiny. Tímto dotčeným orgánem ochrany přírody a krajiny
byl do 30. 11. 2009 dle §77 odst. 2 písm. j) (od 1.12.2009 podle písm. q)) zákona č. 114/1992 Sb.,
obecní úřad obce s rozšířenou působností. Při společném jednání o návrhu Změny č. 1 územního
plánu obce Kučerov dne 12.8.2009 Městský úřad Vyškov, odbor životního prostředí jako orgán
ochrany přírody příslušný podle §77 zákona č. 114/1992 Sb., posoudil předložený návrh
a vyslovil, že s předloženým návrhem souhlasí za předpokladu, že budou dodrženy podmínky
týkající se zpracování ÚP ve vztahu k zákonu o ochraně přírody a krajiny, tak jak jsou uvedeny
v návrhu v bodu 1.2.2. (Ing. Vrbický). Dotčený orgán tedy neuplatnil formou závazného
stanoviska žádné požadavky k omezení nežádoucích změn krajinného rázu.
Protože navrhovatelé a), b) a c) uplatnili námitku změny krajinného rázu v podáních ze dne
6. 4. 2010, bylo na odpůrci vyžádat si vyjádření tohoto dotčeného orgánu (případně mu dát
možnost své stanovisko revidovat, popř. doplnit) a toto v odůvodnění rozhodnutí o námitce
ozřejmit. To se však nestalo.
Tuto námitku shledává soud důvodnou.
Dále vzhledem k souvislosti této námitky s námitkou pod bodem 6. odkazuje soud
na odůvodnění bodu 6.
5. Nesplnění podmínek odnětí zemědělského půdního fondu
Navrhovatelé poukázali na §4 zákona č. 334/1992 Sb., který stanoví zásady ochrany
zemědělského půdního fondu, a umožňuje odnětí zemědělského půdního fondu jen
v nezbytných případech. Změnou ÚP dochází k tomu, že je zastavitelné území rozšiřováno
o plochy původně vedené jako orná půda. Nedostatečné zhodnocení otázky splnění podmínek
ochrany zemědělského půdního fondu přičítají navrhovatelé též tomu, že nebylo provedeno
řádné posouzení vlivů na životní prostředí (viz výše bod 1.).
Je pravdou, že samotným územním plánem nedojde k odnětí zemědělského půdního fondu,
k odnětí totiž může dojít až na základě souhlasu orgánu zemědělského půdního fondu. Zábor
zemědělského půdního fondu v územním plánu pro nezemědělské účely však je přípravou
pro budoucí odnětí zemědělského půdního fondu. Zásadami ochrany zemědělského půdního
fondu vyjádřenými v §4 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, má
pořizovatel povinnost se řídit dle §5 odst. 1 zákona č. 334/1992 Sb. Zákon tuto povinnost
ukládá přímo pořizovateli, nikoliv jen orgánu ochrany zemědělského půdního fondu. Pořizovatel
měl tak ze zákona povinnost navrhnout a zdůvodnit takové řešení, které je z hlediska ochrany
zemědělského půdního fondu nejvýhodnější.
Navrhovatelé připomínají, že předmětem změny územního plánu není nijak zanedbatelná
plocha, nýbrž se jedná o zábor zemědělského půdního fondu o výměře přes 31 ha, z čehož více
než 10 hektarů budoucí zastavitelné plochy spadá do I. třídy ochrany. Dle přílohy metodického
pokynu Ministerstva životního prostředí ze dne 1.10. 1996, Č. OOLP/1067/96, jsou do I. třídy
zemědělské půdy zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech,
převážně v plochách rovinných nebo jen mírně sklonitých, které je možno odejmout
ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou
ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu.
V procesu pořizování změny územního plánu nebylo prokázáno dodržení zásad ochrany
zemědělského půdního fondu ani nebylo postupováno v souladu s metodickým pokynem
Ministerstva životního prostředí č. OOLP/ 1067/96.
V této souvislosti považuje Nejvyšší správní soud za podstatné především
to, že navrhovatelé nepodali námitky proti návrhu Změny č. 1 územního plánu obce Kučerov,
v nichž by uplatnili nesplnění podmínek odnětí zemědělského půdního fondu.
Nejvyšší správní soud z textové části opatření obecné povahy, strany 19 zjistil,
že předpokládané zábory zemědělského půdního fondu pro Změnu č. 1 ÚPO Kučerov
představují k vynětí ze zemědělského půdního fondu celkem 31,3826 ha, z toho pro bydlení
11,9075 ha, pro fotovoltaické elektrárny 10,9400 ha, pro rybník 6,0411 ha a pro místní
komunikace a výrobu 2,4940 ha.
Z obsahu předloženého spisu vyplývá, že Krajský úřad Jihomoravského kraje ve svém
koordinovaném stanovisku k „ Návrhu zadání změny č. 1 územního plánu obce Kučerov“ ze dne
17. 12. 2008 z hlediska zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, uvedl,
že je nutné postupovat v souladu s §5 odst. 1 a 2 citovaného zákona a že zpracovatelé jsou
povinni řídit se zásadami ochrany ZPF (§4 zákona), jsou povinni navrhnout a zdůvodnit takové
řešení, které je z hlediska ochrany ZPF a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů
nejvýhodnější. Přitom musí vyhodnotit předpokládané důsledky navrhovaného řešení
na zemědělský půdní fond a to zpravidla ve srovnání s jiným možným řešením. Dále tento orgán
uvedl, že v dalším stupni zpracování změny č. 1 územního plánu obce Kučerov bude vydáno
stanovisko orgánu ochrany zemědělského půdního fondu podle §5 odst. 2 zákona na základě
posouzení obsahu odůvodnění územního plánu a stanoviska orgánu ochrany ZPF příslušného
obecního úřadu obce s rozšířenou působností (MěÚ Vyškov). Upozornil také, že je možno půdy
I. třídy ochrany ze zemědělského půdního fondu odejmout pouze výjimečně, a to převážně na
záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, popřípadě pro liniové stavby zásadního
významu. Půdy II. třídy ochrany zahrnují zemědělské půdy vysoce chráněné, jen podmíněně
odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. Z tohoto
pohledu se jeví realizace požadovaných dílčích změn č. 9, 10a, 10b jako problémová – zejména
na částech pozemků s I. třídou ochrany ZPF. Orgán ochrany ZPF krajského úřadu dále požaduje
redukovat plošný rozsah nově vymezovaných ploch pro bydlení. S ohledem na velikost obce
a počet obyvatel je zábor cca 15 ha ZPF pro plochy bydlení neodůvodnitelný (týká se zejména
ploch ZM6, ZM7 a ZM12 vymezovaných na pozemcích I. třídy ochrany).
Z obsahu předloženého spisu vyplývá, že Krajský úřad Jihomoravského kraje, Odbor
životního prostředí vydal dne 13. 7. 2009 stanovisko z hlediska zákona č. 334/1992 Sb., jako
orgán ochrany ZPF, podle něhož v souladu s §5 odst. 2 zákona udělil souhlasné stanovisko
v lokalitami ZM 1a,b,2,3,4,5,6a,b,7,8,11,12 předloženého návrhu změny č. 1 územního plánu
obce Kučerov a nesouhlasné stanovisko s lokalitami ZM9,10a,b,c předloženého návrhu změny
č. 1 územního plánu obce Kučerov. Tento orgán také konstatoval, že orgán ochrany ZPF MěÚ
Vyškov své stanovisko dosud nevydal.
Z obsahu předloženého spisu také vyplývá, že Městský úřad Vyškov, odbor životního
prostředí, vydal dne 12.8.2009 souhrnné vyjádření k návrhu změny č. 1 územního plánu obce
Kučerov, v němž z hlediska ochrany ZPF uvedl, že navrhované změny využití ploch značených
v posuzovaném návrhu ZM1 a ZM1b – plochy pro silniční stavbu a ZM 2,4,5,6,7,8 a 12 – plochy
pro bydlení, lze z hlediska zákona o ochraně ZPF akceptovat za předpokladu stanovení
pořadí - etapizace, tzn. Postupné zastavování ploch pro bydlení od lokalit těsně navazujících
na obec až po plochy označené jako ZM12. Akceptovat lze také návrh ZM3 a ZM13, ZM9 a ZM
10a,b,c.
Dne 12. 11. 2009 vydal Krajský úřad Jihomoravského kraje, Odbor životního prostředí
jako orgán ochrany ZPF krajského úřadu v souladu s §5 odst. 2 zákona č. 334/1992 Sb.,
souhlasné stanovisko s upravenými lokalitami: ZM9 o celkové výměře 2,6079 ha, ZM10a
o celkové výměře 1,9456 ha a ZM10b o celkové výměře 6,3865 ha předloženého návrhu změny
č. 1 územního plánu obce Kučerov. Změnu svého stanoviska orgán ochrany ZPF odůvodnil tím,
že při společném jednání dne 19. 8. 2009 byla předložena úprava plochy ZM9. Plocha ZM9
původně předpokládala zábor 2,8039 ha půdy, z toho 46 % III. třídy ochrany, 40% II. třídy
ochrany a 7% I. třídy ochrany. Nově tato plocha předpokládala zábor 2,6079 ha, z toho 49,47%
III. třídy ochrany, 43,02% II. třídy ochrany a 0,97% I. třídy ochrany. Dne 30.10.2009 obdržel
orgán ochrany ZPF od pořizovatele nové podklady pro plochu ZM10. Podle původní verze
plocha ZM10a,b,c předpokládala zábor půdy 9,9917 ha, z toho 80% v I. třídě ochrany a 20%
v II. třídě ochrany. Podle nové verze došlo k rozdělení označení na 10a a 10b, přičemž plocha
10a předpokládala zábor půdy 1,9456, z toho 24% v I. třídě ochrany a 76% ve III. třídě ochrany.
Plocha ZM10b předpokládala zábor půdy 6,3865 ha, z toho je 100% v III. třídě ochrany.
Podle §4 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu,
pro nezemědělské účely je nutno použít především nezemědělskou půdu, zejména nezastavěné
a nedostatečně využité pozemky v zastavěném území nebo na nezastavěných plochách
stavebních pozemků staveb mimo toto území, stavební proluky a plochy získané zbořením
přežilých budov a zařízení.
Podle §5 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu,
odst. 1 aby ochrana zemědělského půdního fondu byla při územně plánovací činnosti
prováděné podle zvláštních předpisů zajištěna, jsou pořizovatelé a projektanti územně plánovací
dokumentace a územně plánovacích podkladů povinni řídit se zásadami této ochrany (§4),
navrhnout a zdůvodnit takové řešení, které je z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu
a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů nejvýhodnější. Přitom musí vyhodnotit
předpokládané důsledky navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond, a to zpravidla
ve srovnání s jiným možným řešením,
odst. 2 orgány ochrany zemědělského půdního fondu uplatňují stanoviska k územně
plánovací dokumentaci a k návrhu vymezení zastavěného území z hlediska ochrany
zemědělského půdního fondu.
Pořizovatel vyžádal stanoviska orgánu ochrany zemědělského půdního fondu. Vzhledem
k námitkám orgánu ochrany zemědělského půdního fondu hledal jiná výhodnější řešení
z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních zákonem chráněných obecných
zájmů, až orgán ochrany zemědělského půdního fondu vydal s jeho návrhem souhlasné
stanovisko. Z něho pak odpůrce vycházel. Podle názoru Nejvyššího správního soudu odpůrci
v tomto směru nelze vytýkat nesprávný postup či nezákonnost a proto tuto námitku navrhovatelů
neshledal důvodnou.
6. Nesprávné vypořádání některých námitek, nevypořádání některých námitek
a jejich uvedení pouze jako připomínek
V průběhu správního řízení uplatnili dne 31. 12. 2008 navrhovatelé a),b) u obce Kučerov
svůj nesouhlas s návrhem zadání pro vypracování Změny č. 1 (ZM1-14) územního plánu obce
Kučerov, v němž uvedli, že jsou vlastníky pozemků p.č. 4333, 4334 dotčených návrhem výše
uvedeného zadání, a nesouhlasí s realizací lokality ZM6 – plocha pro bydlení včetně místní
komunikace, a to proto, že zřízení komunikace v uvedené lokalitě je neodůvodněné, jelikož
na předmětné pozemky je zabezpečen přístup v rámci schváleného návrhu pozemkových úprav
a rozhodnutím o schválení pozemkových úprav. Dále uvedli, že výstavbou uvedené komunikace
by byla narušena klidová zóna stávající zástavby, ve které se nachází jejich obytné stavení Dalším
argumentem podle nich je, že předmětná lokalita se nachází v záplavové oblasti. Tuto jejich
připomínku řešil odpůrce tím, že pozemky navrhovatelů p.č. 4333, 4334 vyňal z plochy ZM6
a tyto pozemky zůstaly beze změny, to je podle dosavadního územního plánu a původní lokalitu
ZM6 rozčlenil na dvě samostatné části ZM6a, ZM6b včetně navržené místní komunikace.
Odpůrce tak měl za to, že požadavku navrhovatelů v tomto směru plně vyhověl. S tím
navrhovatelé nesouhlasí, neboť nesouhlasili s celou lokalitou ZM6 a navrženou místní
komunikací k ní z důvodů uvedených v jejich písemnosti. Na tyto jejich námitky odpůrce
nereagoval.
Další námitky podali u Obecního úřadu Kučerov dne 7. 4. 2010 navrhovatelé a), b) a c).
Navrhovatelka a) proti vymezení plochy ZM 9 – pro fotovoltaické pole naproti farmě z důvodu
sousedství svého pozemku p. č. 4653 v k. ú Kučerov a s odůvodněním, že by vzniklo stínění
fotovoltaických panelů ze slunečné strany na její pozemek, a že Změna č.1 územního plánu
se vůbec nezabývá ochranným pásmem podle §46 zákona. č. 458/2000 Sb., (energetického
zákona), jak v textové části, tak i v mapách. Energetický zákon upravuje ochranné pásmo kolmo
na oplocení ve vodorovné vzdálenosti 20 metrů na okolní pozemky. Navrhovatelka namítla zásah
do osobního vlastnictví, znehodnocení pozemku, který využívá jako ornou půdu, a práva
svobodného podnikání. Námitku stejného obsahu ve vztahu ke svému pozemku p. č. 4740
v k.ú. Kučerov k ploše ZM 10b – pro fotovoltaická pole v lokalitě Bohdalské široké, podal
navrhovatel b). Námitku stejného obsahu ve vztahu ke svému pozemku p. č. 4739
v k.ú. Kučerov k ploše ZM 10b – pro fotovoltaická pole v lokalitě Bohdalské široké, podal
navrhovatel c). Další námitku podal navrhovatel b) ve vztahu ke svému pozemku p.č. 4737
v k.ú. Kučerov proti vymezení plochy ZM 10b, v níž vedle skutečností uvedených v předchozí
námitce ještě uvedl, že v hranici mezi pozemky by vzniklo oplocení, které by znemožňovalo
obdělávání jeho pozemku až do samé hranice a tím by mu každoročně vznikala ztráta.
Výše uvedeným námitkám navrhovatelů odpůrce nevyhověl s odůvodněním, že podle §46
odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., vzniká ochranné pásmo dnem nabytí právní moci územního
rozhodnutí o umístění stavby nebo územního souhlasu s umístěním stavby, atd. Rozloha
budoucí stavby, její vnitřní členění ani její vnější obvod není předmětem územního plánu,
ani jeho změny. Protože nelze říct, zda vnější oplocení bude totožné s hranicí vymezené plochy,
nelze se zabývat ani případným omezením ve využívání sousedních pozemků či posoudit míru
zásahu do vlastnických práv sousedů. Toto lze řešit až v navazujících fázích řízení nebo
až při uvedení zařízení do provozu.
Připomínky (tak jsou označeny) proti vymezení ploch ZM 9 a ZM 10a,b pro fotovoltaická
pole v lokalitě naproti farmě a Bohdalské široké podali navrhovatelé a), b) a c) a v nich namítali
narušení krajinného rázu s tím, že novou dominantou obce by se stala fotovoltaická elektrárna,
a to na minimálně 20 let, když doposud je jí kostel. Namítali také zrcadlení na veliké ploše, které
by bylo viditelné ze všech příjezdových cest do obce Kučerov — od Bohdalic, Rostěnic,
Hlubočan a budoucí plánované cesty od Lysovic. Podle jejich názoru bude docházet
k rozsáhlému oslunění, soustředění paprsků, efektu zrcadlení na okolní porosty a s tím
spojenému nežádoucímu nárůstu fotosyntetických procesů apod. U dálkových pohledů by byly
velké plochy solárních panelů cizí a velmi nevhodnou plošnou dominantou v otevřené krajině.
Všichni navrhovatelé shodně navrhovali pro fotovoltaickou elektrárnu využít jiné plochy na
území obce Kučerov (např. skládky, lomy, průmyslová a zemědělská brownfields a střechy).
Žádali, aby tato část byla z návrhu změny územního plánu vypuštěna.
Námitkám (nesprávně označeným jako připomínky) navrhovatelů výše uvedeným odpůrce
nevyhověl, svůj závěr neodůvodnil.
Úprava obsažená v §52 odst. 2 a 3 a §53 odst. 1, větě první, stavebního zákona rozlišuje
dva různé prostředky, jimiž lze brojit proti návrhu územního plánu, a to námitky a připomínky.
Zatímco námitky může vznést pouze taxativně vymezený subjekt, který v zásadě musí být tímto
návrhem dotčen (tzv. dotčení vlastníci), uplatnit připomínky může každý, tedy široká veřejnost.
Rozhodujícím kritériem pro určení toho, zda podání navrhovatelů obsahující výhrady proti
návrhu opatření obecné povahy je připomínkou či námitkou, není kvalita či obsahové náležitosti
tohoto podání, nýbrž to, kdo výhrady vznesl, či jinak řečeno, posouzení dotčenosti navrhovatelů
jakožto vlastníků pozemků a stavby. Pokud jsou tedy výhrady proti návrhu změny územního
plánu vzneseny vlastníkem nemovitostí dotčených návrhem veřejně prospěšných staveb, veřejně
prospěšných opatření a zastavitelných ploch, popřípadě též zástupcem veřejnosti, musí k nim být
bez dalšího přistoupeno jako k námitkám. K takovému závěru dospěl už Nejvyšší správní soud
ve svém rozsudku ze dne 28. 3. 2008, č. j. 2 Ao 1/2008 - 51. Rozdílné intenzitě zájmu na podání
těchto dvou prostředků rovněž odpovídá rozdílný následný způsob vypořádání se s nimi.
Zatímco v případě připomínek postačuje vyhodnocení, u námitek vyžaduje shora citované
ustanovení §53 odst. 1 stavebního zákona, ve spojení s ustanovením §172 odst. 5 správního
řádu, vydání samostatného rozhodnutí o nich.
Vzhledem k závěrům, které již Nejvyšší správní soud učinil v této věci ohledně dotčenosti
navrhovatelů a), b) a c) Změnou č. 1 územního plánu obce Kučerov na svých právech
k pozemkům v jejich vlastnictví nacházejících se v sousedství pozemků nově zastavitelných
na základě uvedené Změny č. 1 územního plánu obce Kučerov, tedy přímo jím regulovaných,
bylo nezbytné je považovat za dotčené vlastníky ve smyslu ustanovení §52 odst. 2 stavebního
zákona a s jejich námitkami, třebas jimi označenými jako připomínky se vypořádat způsobem
předvídaným v §53 odst. 1 stavebního zákona, ve spojení s §172 odst. 5 správního řádu, a vydat
o nich samostatné rozhodnutí, neboť navrhovatelé představují vlastníky pozemků a stavby
dotčených návrhem změny územního plánu ve smyslu ustanovení §52 odst. 2 stavebního
zákona, kteří jsou oprávněni k podání právě takové námitky.
Vzhledem k tomu, že v daném případě si odpůrce zcela nevyjasnil postavení
navrhovatelů a), b) a c) ve správním řízení, považuje soud tuto uplatněnou námitku navrhovatelů
za důvodnou.
7. Nesrovnalosti v procesu vyhodnocení vlivu změny č. I na udržitelný rozvoj území
Navrhovatelé konečně namítají zmatečnost textové části Změny č. I. ÚP, a to v otázce
týkající se vyhodnocení vlivů této změny na udržitelný rozvoj území. Na str. 17 dole textové části
v kapitole 11.3 s názvem Vyhodnocení vlivů změny č. I na udržitelný rozvoj území se uvádí, že
změna bude mít příznivý vliv na udržitelný rozvoj území, že splňuje požadavky na udržení
vyváženého vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro další hospodářský
rozvoj obce i pro soudržnost společenství obyvatel obce ve smyslu §19 odst. 2 zák.č, 183/2006 Sb. V poznámce uvedené v návrhu textové části, která není součástí závazné části OOP je pak
uvedeno, že „Stanovisko Rady obci pro udržitelný rozvoj území ORP Vyškov nebylo vydáno.
Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území ve smyslu ustanovení odst. 2 §19 stavebního
zákona nebylo vypracováno“.
Navrhovatelé zde namítají rozpor mezi tím, co obsahuje závazná textová část změny
územního plánu, a tím, co jejímu pořízení předcházelo. Textová část uvádí, jaký příznivý vliv
na udržitelný rozvoj území bude změna č. I ÚP údajně mít, avšak z poznámky v návrhu textové
části se navrhovatelé dozvídají, že žádné posouzení tohoto vlivu vlastně vůbec nebylo provedeno.
Navrhovatelé proto namítají další nezákonnost v procesu pořizování Změny č. 1 ÚP
Kučerov, kterou spatřují v rozporu mezi výsledkem (vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj
území, resp. tvrzeními o povaze tohoto vlivu, obsaženými v textové části změny ÚP) a procesem,
který k tomuto výsledku měl vést (resp. skutečností, že k tomuto vyhodnocení vůbec nedošlo).
Navrhovatelům není jasné, na základě jakých skutečnosti tedy pořizovatel učinil závěr
o příznivém vlivu na udržitelný rozvoj území, když tento vůbec nebyl vyhodnocován.
Vzhledem k závěrům, které učinil Nejvyšší správní soud výše, zejména pod bodem 1.,
nepovažuje tuto námitku navrhovatelů za důvodnou.
Z důvodů v tomto rozhodnutí uvedených Nejvyšší správní soud návrh navrhovatele d)
odmítl jako nepřípustný podle §46 odst. 1 písm. c) s. ř. s., když dospěl k závěru, že navrhovatel
d) nemá aktivní procesní legitimaci k podání návrhu, a k návrhu navrhovatelů a), b) a c)
napadené Opatření obecné povahy - Změnu č. 1 územního plánu obce Kučerov, vydanou
Zastupitelstvem obce Kučerov dne 24. 5. 2010, zrušil dnem vyhlášení rozsudku (§101d odst. 2
s. ř. s.). Ve zbytku návrh navrhovatelů a), b) a c) zamítl.
Podle §101d odst. 5 s. ř. s. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 24. srpna 2010
JUDr. Ludmila Valentová
předsedkyně senátu