ECLI:CZ:NSS:2010:6.AS.18.2010:67
sp. zn. 6 As 18/2010 - 67
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Milady Tomkové
a soudců JUDr. Kateřiny Šimáčkové a JUDr. Bohuslava Hnízdila v právní věci žalobce: Ing. K.
S., zastoupeného Mgr. Janem Škopem, advokátem, se sídlem Budějovická 608/108, Praha 4,
proti žalovanému: Zeměměřický a katastrální inspektorát v Českých Budějovicích, se
sídlem Lidická 11, České Budějovice, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 11. 2009, č. j. ZKI -
O - 47/210/2009, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Českých
Budějovicích ze dne 10. 3. 2010, č. j. 10 Ca 141/2009 - 35,
takto:
I. Kasační stížnost se za m ítá .
II. Žalovanému se nep řizná vá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Žalobce podává kasační stížnost proti shora označenému rozsudku Krajského soudu
v Českých Budějovicích, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne
11. 11. 2009, č. j. ZKI - O - 47/210/2009, ve věci neprovedení oprav chybného údaje katastru
nemovitostí, a to pozemku p. č. 2843/4 v katastrálním území (dále jen „k. ú.“) Třitim a pozemků
p. č. 2453/4 a 2457 v k. ú. Týn nad Vltavou pro údajný rozpor určení jejich hranic s listinami,
založenými ve sbírce listin (dále jen „napadené správní rozhodnutí“).
Krajský soud v Českých Budějovicích v napadeném rozsudku konstatoval, že je žaloba
proti napadenému správnímu rozhodnutí nedůvodná, neboť údaje o geometrickém a polohovém
určení parcely v k. ú. Třitim odpovídají listinám, které jsou založeny ve spise, a to grafickým
operátům katastrálního úřadu a nabývacím titulům žalobce. Ze spisových podkladů pak krajský
soud dospěl k závěru, že vlastník parcel byl o vyšetření zaměření hranic při novém mapování
vyrozuměn. U pozemku p. č. 2453/4 v k. ú. Týn nad Vltavou krajský soud dospěl k závěru,
že evidencí v katastru nemovitostí ani zobrazením dané parcely v mapových podkladech nedošlo
k žádnému zásahu do právních vztahů k této pozemkové parcele ani k zásahu do vlastnického
práva žalobce. Ve vztahu k pozemku p. č. 2457 v k. ú. Týn nad Vltavou krajský soud uzavřel,
že číslo parcely, její geometrické i polohové určení vedené v údajích katastru nemovitostí
odpovídá listinám založeným ve spise, přičemž takovými listinami jsou nejen nabývací tituly
žalobce k této parcele, ale též rozhodnutí o opravě chyby.
Žalobce (dále jen „stěžovatel“) napadl rozsudek krajského soudu kasační stížností
s odkazem na §103 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), ve které jako stížnostní námitky v podstatě opakuje
žalobní body. Stěžovatel namítá, že mu žalovaný nedal možnost vyjádřit se k podkladům
rozhodnutí ve smyslu §36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. Stěžovatel dále namítá,
že závazný údaj geometrického určení pozemku p. č. 2843/4 v k. ú. Třitim (západní hranice)
vedený žalovaným v údajích katastru odporuje listinám založeným ve sbírce listin a mění
vlastnictví. Žádná listina neprokazuje, že byl o zaměření hranic v roce 1987 prokazatelně
vyrozuměn a nesouhlasí s tím, že zaměření bylo tehdy provedeno podle skutečného užívání,
tedy podle plotu. U pozemku p. č. 2453/4 v k. ú. Týn nad Vltavou stěžovatel namítá, že žalovaný
změnil bez právního důvodu katastrální území, neboť dříve byl pozemek veden v k. ú. Třitim
a touto změnou způsobil, že současný stav údajů v katastru je v rozporu s listinami založenými
ve sbírce listin. Stěžovatel zdůraznil, že žalovaný svým odmítnutím uv ést do souladu údaje
katastru s listinami ve sbírce listin porušuje základní práva žalobce, neboť změny provedené
žalovaným znemožňují dispozice s pozemky stěžovatele a daňově jej mohou znevýhodnit (výše
daně z nemovitostí odváděné za pozemky v k. ú. Třit im a k. ú. Týn nad Vltavou může být
odlišná).
Ve svém vyjádření ke kasační stížnosti žalovaný uvádí, že sbírka listin je soubor
dokumentů, které postupně dokládají důvody zápisu všech údajů v katastru. Stěžovatel
podle názoru žalovaného vyžaduje, aby se listiny ve sbírce listin „průběžně aktualizovaly“
podle předkládaných listin, obzvlášť v případě opravy chyby, což však není možné a neodpovídá
zákonu. Žalovaný trvá na tom, že evidovaný stav není v rozporu s listinami založenými ve sbírce
listin u katastrálního úřadu a stěžovateli nic nebrání v tom, aby mohl se svými nemovitostmi
dále nakládat. Pokud stěžovatel namítá, že mu bylo odmítnuto právo vyjádřit se k podkladům
před vydáním rozhodnutí ve smyslu §36 odst. 3 správního řádu, k tomu žalovaný upozorňuje,
že stěžovateli pozvánku zaslal. Kromě toho v obdobné věci týkající se stejných pozemků již dříve
stěžovatel byl seznámen se všemi podklady a do sbírky listin žádné nové podklady nepřibyly.
Je zbytečné opakovaně vytvářet nové správní spisy, pokud se nijak nemění obsah listin,
které jsou účastníkovi prokazatelně známy z předchozích řízení.
Stěžovatel byl účastníkem řízení před krajským soudem, ze kterého vzešlo pravomocné
rozhodnutí, takže je podle §102 s. ř. s. osobou oprávněnou k podání kasační stížnosti, a kasační
stížnost podal včas (§106 odst. 2 s. ř. s.). Podmínka povinného zastoupení právním zástupcem
ve smyslu §105 odst. 2 s. ř. s. je také splněna. Kasační stížnost je tedy přípustná.
Nejvyšší správní soud přezkoumal na základě kasační stížnosti napadený rozsudek
v souladu s §109 odst. 2 a 3 s. ř. s., vázán rozsahem a důvody, které uplatnil stěžovatel v podané
kasační stížnosti, a přitom sám neshledal vady uvedené v odstavci 3 citovaného ustanovení,
k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti. Nejvyšší správní soud pak dospěl k závěru,
že kasační stížnost není důvodná.
Nejvyšší správní soud se ztotožňuje se závěry krajského soudu a odvolává se
na své rozhodnutí ze dne 8. 9. 2010, č. j. 6 As 17/2010 - 69 (dostupné na www.nssoud.cz),
v němž podrobně posuzoval věcně stejné otázky, tedy stav zápisu popsaných pozemků
stěžovatele v katastru nemovitostí, při přezkumu jiného rozsudku krajského soudu ohledně
jiného rozhodnutí žalovaného.
Nejvyšší správní soud již ve svém citovaném rozhodnutí č. j. 6 As 17/2010 - 69 odkázal
na svůj rozsudek ze dne 29. 4. 2008, č. j. 5 As 46/2006 - 171 (dostupný na www.nssoud.cz),
kde Nejvyšší správní soud vyjádřil právní názor, že „ účelem řízení vedeného z důvodů definovaných v §8
odst. 1 písm. a) katastrálního zákona, je uvedení údajů zapsaných v katastru nemovitostí do souladu s obsahem
listin, na jejichž základě byly tyto údaje z apsány“. Právě citovaný rozsudek tedy upřesňuje,
s jakými listinami ve sbírce zákonů má být posuzován soulad.
K faktickému či materiálnímu zásahu do vlastnictví stěžovatele postupem žalovaného
nedošlo a ochrana jeho vlastnického práva dle čl. 11 Listiny základních práv a svobod nebyla
nijak narušena, neboť obsah stěžovatelova vlastnictví se nezměnil, pouze v souladu se zákonem
došlo ke změně státem vedené evidence jeho majetku, která nemá žádný vliv na jeho právo
svůj majetek užívat, požívat a disponovat s ním.
K námitce, že stěžovatel neměl právo se v průběhu řízení vyjádřit k podkladům správního
rozhodnutí, neboť nebyl řádně obeslán, Nejvyšší správní soud odkazuje na argumentaci
v napadeném rozsudku krajského soudu a dodává, že je ze správního spisu i z podání stěžovatele
ve správním a soudním řízení zřejmé, že veškeré podklady napadeného správního rozhodnutí
znal ze své předchozí komunikace s Katastrálním úřadem v Českých Budějovicích
a se žalovaným, a proto není dán žádný důvod pro konstatování nezákonného postupu
před správním orgánem.
Nejvyšší správní soud napadené rozhodnutí krajského soudu přezkoumal v souladu
s §109 odst. 2 a 3 s. ř. s. a ze všech shora uvedených důvodů dospěl k závěru, že kasační stížnost
není důvodná, proto ji dle §110 odst. 1 s. ř. s. zamítl.
O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud podle §60 odst. 1
a 7 s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s. Stěžovatel neměl ve věci úspěch, proto mu právo na náhradu
nákladů nenáleží. To by náleželo žalovanému. Protože však žalovaný žádné náklady neuplatňoval
a Nejvyšší správní soud ani žádné náklady, jež by mu vznikly a jež by překročily náklady
jeho běžné administrativní činnosti, ze spisu nezjistil, rozhodl tak, že ani žalovanému,
přestože měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti nenáleží.
Poučení: Proti tomuto rozsudku n e js ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 30. září 2010
JUDr. Milada Tomková
předsedkyně senátu