ECLI:CZ:NSS:2010:7.AFS.38.2010:53
sp. zn. 7 Afs 38/2010 - 53
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové
a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobce: RESTMAIL,
s. r. o. v likvidaci, se sídlem Hudcova 532/78b, Brno, zastoupený JUDr. Ing. Tomášem
Matouškem, advokátem se sídlem Dukelská 15, Hradec Králové, proti žalovanému: Celní
ředitelství Hradec Králové, se sídlem Bohuslava Martinů 1672/8a, Hradec Králové, v řízení
o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne
26. 2. 2010, č. j. 30 Ca 30/2009 - 29, o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Kasační stížnosti se odkladný účinek nepřiznává .
Odůvodnění:
Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se žalovaný (dále jen „stěžovatel“) domáhá
zrušení rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. 2. 2010, č. j. 30 Ca 30/2009 - 29,
kterým bylo zrušeno jeho rozhodnutí ze dne 6. 2. 2009, č. j. 926-2/2009-060100-21 a věc mu byla
vrácena k dalšímu řízení. V kasační stížnosti stěžovatel s poukazem na ust. §107 s. ř. s. požádal
o přiznání odkladného účinku a svou žádost odůvodnil tím, že napadený rozsudek je zjevně
nesprávný a není důvodu ani dočasně čerpat veřejný rozpočet k úhradě nákladů ve smyslu tohoto
rozsudku. Přiznání odkladného účinku tak bude podle stěžovatele v souladu s veřejným zájmem.
Žalobce (dále jen „účastník řízení“) ve vyjádření ke kasační stížnosti poukázal na to,
že návrh na přiznání odkladného účinku nelze odůvodňovat údajnou zjevnou nesprávností
napadeného rozsudku krajského soudu. Jelikož stěžovatel neuvedl žádné konkrétní skutečnosti
svědčící o tom, že by výkon rozhodnutí pro něj znamenal nenahraditelnou újmu, účastník řízení
navrhl, aby Nejvyšší správní soud návrhu na přiznání odkladného účinku nevyhověl.
Podle ust. §107 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Nejvyšší správní soud
jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ust. §73 odst. 2 až 4 s. ř. s. se užije přiměřeně.
Podle ust. §73 odst. 2 s. ř. s. soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením
přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly
pro žalobce nenahraditelnou újmu, přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným
způsobem nabytých práv třetích osob a není v rozporu s veřejným zájmem. Podle odst. 3
citovaného ustanovení se přiznáním odkladného účinku pozastavují do skončení řízení před
soudem účinky napadeného rozhodnutí.
Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti Nejvyšší správní soud zjišťuje
splnění zákonných předpokladů pro jeho přiznání uvedených v ust. §73 odst. 2 s. ř. s. Povinnost
tvrdit a prokázat vznik nenahraditelné újmy má stěžovatel. Pokud jde o splnění zbývajících dvou
zákonných předpokladů, tj. že přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným způsobem
nabytých práv třetích osob a že není v rozporu s veřejným zájmem, vychází Nejvyšší správní
soud z obsahu soudního a správního spisu, neboť zákon neukládá soudu provádět dokazování
týkající se splnění těchto předpokladů a jejich zjišťování z úřední povinnosti. K tomu, aby soud
mohl o návrhu na přiznání odkladného účinku rozhodnout, musí stěžovatel konkretizovat, jakou
nenahraditelnou újmu by pro něj znamenal výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí
a z jakých konkrétních okolností to vyvozuje. Přiznáním odkladného účinku soud před
rozhodnutím ve věci samé prolamuje právní účinky pravomocného rozhodnutí, na které je třeba
hledět jako na zákonné a věcně správné, dokud není zákonným postupem zrušeno. Proto musí
být vyhrazeno pouze pro ojedinělé (mimořádné) případy, což zákonodárce vyjádřil pojmem
nenahraditelná újma.
Smyslem správního soudnictví je poskytování ochrany veřejným subjektivním právům
fyzických a právnických osob, a proto institut odkladného účinku má poskytovat ochranu těmto
osobám před nenapravitelnými nepříznivými důsledky správních rozhodnutí. Na druhé straně
však v řízení o kasační stížnosti není možné opomenout práva i správního orgánu, který
je oprávněn podat návrh na přiznání odkladného účinku jen v tomto řízení. Jakkoli případy,
v nichž by právní účinky rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví mohly správnímu
orgánu způsobit nenahraditelnou újmu, budou patrně velmi sporadické, nelze jejich existenci
zcela vyloučit.
V daném případě dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že nejsou splněny zákonné
podmínky pro to, aby byla kasační stížnosti přiznán odkladný účinek. Nenahraditelnou újmou,
kterou by znamenal pro stěžovatele výkon nebo jiné právní následky napadeného rozsudku
se rozumí ohrožení subjektivních práv, přičemž pojem nenahraditelná újma znamená, že se musí
jednat o stav výjimečný, závažný, který již nelze v dalším běhu času nijak odčinit (reparovat).
Ke vzniku nenahraditelné újmu však nemůže dojít tím, že na základě rozsudku krajského soudu
je stěžovatel povinen nahradit účastníkovi řízení náklady řízení před krajským soudem ve výši
9680 Kč, když jiné právní důsledky, kromě toho, že je stěžovatel povinen pokračovat v řízení,
pro něho z napadeného rozsudku neplynou. Proto Nejvyšší správní soud rozhodl tak,
jak je ve výroku uvedeno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 20. května 2010
JUDr. Eliška Cihlářová
předsedkyně senátu