ECLI:CZ:NSS:2010:7.AS.27.2010:61
sp. zn. 7 As 27/2010 - 61
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové
a soudců JUDr. Karla Šimky a JUDr. Jaroslava Hubáčka v právní věci žalobkyně: L. S.,
zastoupená JUDr. Richardem Čičkem, advokátem se sídlem Milady Horákové 28, Praha 7,
proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy, se sídlem Mariánské nám. 1, Praha 1,
v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne
25. 11. 2009, č. j. 5 Ca 361/2006 - 40, o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Kasační stížnosti se odkladný účinek nepřiznává .
Odůvodnění:
Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) domáhá
zrušení rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. 11. 2009, č. j. 5 Ca 361/2006 - 40, kterým
byla zamítnuta její žaloba proti rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, ze dne 13. 10. 2006,
č. j. MHMP 321512/06/B/Hoch-96, jímž bylo změněno rozhodnutí Úřadu městské části Praha
9, živnostenského odboru ze dne 26. 7. 2006, č.j. ŽO/U/4659/2006/RYS tak, že podle ust. §63a
odst. 3 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění účinném do 30. 6. 2006 se stěžovatelce ukládá
za provozování činnosti, která je předmětem živnosti koncesované Provozování cestovní
kanceláře, bez živnostenského oprávnění, tudíž neoprávněně, v provozovně situované v X, a to
od roku 2003 dosud, pokuta ve výši 60 000 Kč.
V kasační stížnosti stěžovatelka navrhla, aby kasační stížnosti Nejvyšší správní soud
ve smyslu ust. §107 s. ř. s. přiznal odkladný účinek. Uvedla, že pokuta ve výši 60 000 Kč
pro ni představuje významnou majetkovou újmu, a to zejména v době, která pro cestovní ruch
není jednoduchá, neboť se potýká s významným propadem tržeb v důsledku hospodářské krize
a s tím spojeného nárůstu nezaměstnanosti a poklesu zájmu klientů o zahraniční cesty, které
stěžovatelka realizuje.
Podle ust. §107 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek; Nejvyšší správní soud
jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení §73 odst. 2 až 4 s. ř. s. se užije přiměřeně.
Podle ust. §73 odst. 2 s. ř. s. přizná soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného
usnesením žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí
znamenaly pro žalobce nenahraditelnou újmu, přiznání odkladného účinku se nedotkne
nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a není v rozporu s veřejným zájmem. Podle
odst. 3 citovaného ustanovení se přiznáním odkladného účinku pozastavují do skončení řízení
před soudem účinky napadeného rozhodnutí.
Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti Nejvyšší správní soud zjišťuje
splnění zákonných předpokladů pro jeho přiznání uvedených v ust. §73 odst. 2 s. ř. s. Povinnost
tvrdit a prokázat vznik nenahraditelné újmy má stěžovatel. Pokud jde o splnění zbývajících dvou
zákonných předpokladů, tj. že přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným způsobem
nabytých práv třetích osob a že není v rozporu s veřejným zájmem, vychází Nejvyšší správní
soud z obsahu soudního a správního spisu, neboť zákon neukládá soudu provádět dokazování
týkající se splnění těchto předpokladů a jejich zjišťování z úřední povinnosti. K tomu, aby soud
mohl o návrhu na přiznání odkladného účinku rozhodnout, musí stěžovatel konkretizovat, jakou
nenahraditelnou újmu by pro něj znamenal výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí
a z jakých konkrétních okolností to vyvozuje. Přiznáním odkladného účinku soud před
rozhodnutím ve věci samé prolamuje právní účinky pravomocného rozhodnutí, na které je třeba
hledět jako na zákonné a věcně správné, dokud není zákonným postupem zrušeno. Proto musí
být vyhrazeno pouze pro ojedinělé (mimořádné) případy, což zákonodárce vyjádřil pojmem
nenahraditelná újma.
Smyslem správního soudnictví je poskytování ochrany veřejným subjektivním právům
fyzických a právnických osob, a proto institut odkladného účinku má poskytovat ochranu těmto
osobám před nenapravitelnými nepříznivými důsledky správních rozhodnutí. Na druhé straně
však v řízení o kasační stížnosti není možné opomenout práva i správního orgánu, který
je oprávněn podat návrh na přiznání odkladného účinku jen v tomto řízení. Jakkoli případy,
v nichž by právní účinky rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví mohly správnímu
orgánu způsobit nenahraditelnou újmu, budou patrně velmi sporadické, nelze jejich existenci
zcela vyloučit.
V daném případě dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že nejsou splněny zákonné
podmínky pro to, aby byla kasační stížnosti přiznán odkladný účinek. Nenahraditelnou újmou,
kterou by znamenal pro stěžovatelku výkon nebo jiné právní následky napadeného rozsudku
se rozumí ohrožení subjektivních práv, přičemž pojem nenahraditelná újma znamená, že se musí
jednat o stav výjimečný, závažný, který již nelze v dalším běhu času nijak odčinit (reparovat).
Stěžovatelka v návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti neuvedla takové
skutečnosti, s nimiž s.ř.s. možnost přiznání odkladného účinku spojuje. Vznik významné
majetkové újmy z důvodu povinnosti zaplatit uloženou pokutu není bez dalšího dostačující
pro závěr, že úhrada této částky znamená pro stěžovatelku nenahraditelnou újmu. Z obecného
konstatovaní, že povinnost zaplatit pokutu má stěžovatelka v době hospodářské krize, nelze
dovodit konkrétní dopad pokuty ve výši 60 000 Kč na její podnikání stěžovatelky. Stěžovatelka
neuvedla, zda bude pokuta mít na její vlastní podnikání likvidační charakter a jakým způsobem
se eventuelně odrazí v její osobní situaci. Proto Nejvyšší správní soud rozhodl tak,
jak je ve výroku uvedeno.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 29. dubna 2010
JUDr. Eliška Cihlářová
předsedkyně senátu