ECLI:CZ:NSS:2010:7.AS.92.2010:31
sp. zn. 7 As 92/2010 - 31
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové
a soudců JUDr. Karla Šimky a Jaroslava Hubáčka v právní věci žalobce: P. Č., v řízení o kasační
stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 13. 10. 2010, č.
j. 10 Na 960/2010 – 16,
takto:
I. Kasační stížnost se zamítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 13. 10. 2010,
č. j. 10 Na 960/2010 – 16, zastavil řízení o kasační stížnosti žalobce (dále jen „stěžovatel“) proti
usnesení téhož soudu ze dne 30. 8. 2010, č. j. 10 Na 960/2010 - 8, kterým bylo pro neodstranění
vad odmítnuto podání stěžovatele ze dne 30. 7. 2010, doručené krajskému soudu 9. 8. 2010,
ve věci poskytování informací Jihočeskou vědeckou knihovnou v Českých Budějovicích
a Krajským úřadem Jihočeského kraje. V odůvodnění usnesení krajský soud uvedl jako důvod
pro zastavení řízení nezaplacení soudního poplatku. Stěžovatel, ač k tomu byl vyzván usnesením
ze dne 10. 9. 2010, č. j. 10 Na 960/2010 - 13, doručeným mu 27. 9. 2010, soudní poplatek
ve stanovené sedmidenní lhůtě, která uplynula dne 4. 10. 2010, nezaplatil.
Proti usnesení o zastavení řízení o kasační stížnosti podal stě žovatel kasační stížnost,
v níž namítal, že řízení nemohlo být zastaveno, neboť usnesení vyzývající jej k zaplacení
soudního poplatku mu nebylo doručeno v předepsané obálce a výzva byla zaslána na listině
neodpovídající stanovenému vzoru.
Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek krajského soudu v souladu s ust.
§109 odst. 2 a 3 s. ř. s., vázán rozsahem a důvody, které uplatnil stěžovatel , přičemž neshledal
vady uvedené v odstavci 3 citovaného ustanovení, k nimž by musel přihlédnout z úřední
povinnosti.
Podle doručenky založené v soudním spisu stěžovatel svým podpisem potvrdil, že dne
27. 9. 2010 převzal zásilku obsahující usnesení, jímž byl vyzván k zaplacení soudního poplatku
ve stanovené lhůtě s poučením o důsledcích jeho nezaplacení. Stěžovatel na doručenku kromě
podpisu napsal, že obálka, v níž je mu zásilka doručována, není předepsaný typ obálky (typ I II).
Stěžovateli tedy byla doručena zásilka s usnesením, které obsahovalo všechny zákonné
náležitosti, což ani stěžovatel v kasační stížnosti nezpochybňuje. Skutečnost, v jaké obálce byla
výzva zaslána, je zcela nerozhodná, neboť podstatné je, že výzvu o bdržel a že tato mu zcela
v souladu se zákonem ukládala procesní povinnost (zaplatit soudní poplatek) a poučila jej, co se
stane, když tuto povinnost nesplní. Neuhradil-li stěžovatel soudní poplatek, bylo zcela
opodstatněné, že krajský soud řízení o kasační stížnosti zastavil.
Z výše uvedených důvodů Nejvyšší správní soud neshled al kasační stížnost důvodnou
a podle ust. §110 odst. 1 s. ř. s. ji zamítl bez jednání postupem podle ust. §109 odst. 1 s. ř. s.,
podle kterého o kasační stížnosti rozhoduje Nejvy šší správní soud zpravidla bez jednání.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. §60 odst. 1 věta první ve spojení s §120
s. ř. s., podle kterého, nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch,
právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi,
který ve věci úspěch neměl. Stěžovatel v řízení úspěch neměl, proto nemá právo na náhradu
nákladů řízení. Nikomu jinému pak žádné náklady nevznikly vzhledem k tomu, že nikdo jiný
účastníkem řízení nebyl.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 2. prosince 2010
JUDr. Eliška Cihlářová
předsedkyně senátu