ECLI:CZ:NSS:2010:7.AZS.11.2010:92
sp. zn. 7 Azs 11/2010 - 92
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové
a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka, JUDr. Karla Šimky, JUDr. Milady Tomkové a
JUDr. Bohuslava Hnízdila v právní věci žalobkyně: J. M., zastoupena Mgr. Petrem Kaustou,
advokátem se sídlem Čs. Legií 5, Ostrava - Moravská Ostrava a Přívoz , proti žalovanému:
Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti
rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 10. 2009, č. j. 63 Az 19/2008 - 57,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Zástupci stěžovatelky – advokátovi Mgr. Petru Kaustovi – se u r č u je na odměně
za zastupování a na náhradě hotových výdajů částka 2880 Kč, která mu bude vyplacena
z účtu Nejvyššího správního soudu do 60 dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 27. 10. 2009, č. j. 63 Az 19/2008 - 57, zamítl
žalobu podanou žalobkyní (dále jen „stěžovatelka“) proti rozhodnutí Ministerstva vnitra (dále
jen „ministerstvo“) ze dne 27. 2. 2008, č. j. OAM-138/VL-10-19-2008, jímž byla zamítnuta
žádost stěžovatelky o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodná podle ust. §16 odst. 1
písm. f) zákona č. 325/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“).
Proti tomuto rozsudku podala stěžovatelka blanketní kasační stížnost, v níž uvedla, že její
důvody doplní ustanovený zástupce na výzvu krajského soudu. V závěru kasační stížnosti
pak navrhla, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek krajského soudu zrušil a věc vrátil
tomuto soudu k dalšímu řízení.
Ustanovený zástupce doplnil k výzvě krajského soudu důvody kasační stížnosti podáním
ze dne 17. 2. 2010, v němž uvedl, že stěžovatelka již ve správním řízení tvrdila, že má obavy
z pronásledování, neboť patří ke skupině kyrgyzských žen pronásledovaných ze strany mužů,
kteří se na ženách dopouštějí násilí. Názor krajského soudu, že tento případ nelze podřadit
pod důvody relevantní pro udělení azylu ve smyslu ust. §12 zákona o azylu, je nesprávný.
Za pronásledování lze totiž považovat i jednání soukromých osob, pokud stát není schopen
odpovídajícím způsobem zajistit ochranu před jednáním těchto osob. Právě ve své věci - jako
příslušnice sociální skupiny pronásledovaných a týraných žen - neměla stěžovatelka žádnou
možnost domoci se ve své zemi ochrany ze strany státních orgánů. Krajský soud se také
dostatečně nevypořádal s otázkou podmínek pro udělení doplňkové ochrany podle ust. §14a
zákona o azylu.
Nejvyšší správní soud se kasační stížností zabýval nejprve z hlediska splnění podmínek
řízení, neboť pouze v tomto případě může být kasační stížnost soudem meritorně projednána.
Podle ust. §106 odst. 2 první věty s. ř. s. kasační stížnost musí být podána do dvou týdnů
po doručení rozhodnutí, a bylo-li vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta znovu od doručení
tohoto usnesení. Podle poslední věty citovaného ustanovení nelze zmeškání lhůty prominout.
Podle ust. §40 odst. 1 s. ř. s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím
soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její
počátek.
Podle ust. §40 odst. 2 s. ř. s. lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí
uplynutím dne, který se svým označením shoduje s dnem, který určil počátek lhůty. Není-li
takový den v měsíci, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce.
Podle ust. §40 odst. 4 s. ř. s. je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty
předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě zvláštní
poštovní licence anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon
jinak.
Podle obsahu spisu byl napadený rozsudek doručován zástupci stěžovatelky Mgr. Petrovi
Kaustovi na adresu Čs. legií 5, 702 00 Ostrava - Moravská Ostrava. Na doručence do vlastních
rukou je záznam poštovního doručovatele, že zásilka byla odevzdána v pondělí 16. 11. 2009
do rukou oprávněné osoby, asistentky advokátní kanceláře. Následně stěžovatelka sama podala
blanketní kasační stížnost, nikoliv prostřednictvím svého zástupce, s tím, že žádá, aby ustanovený
zástupce doplnil stížní důvody k výzvě krajského soudu. Tuto kasační stížnost předala k poštovní
přepravě dne 2. 12. 2009 a krajskému soudu byla doručena následujícího dne. Zástupce
stěžovatelky posléze doplnil k výzvě krajského soudu stížní důvody až v podání ze dne
17. 2. 2010.
Protože napadený rozsudek byl zástupci stěžovatelky doručen v pondělí 16. 11. 2009,
posledním dnem lhůty k podání kasační stížnosti ve smyslu ust. §106 odst. 2 s. ř. s. bylo pondělí
30. 11. 2009. Vzhledem k tomu, že stěžovatelka podala kasační stížnost k poštovní přepravě
ve středu 2. 12. 2009, učinila tak až po uplynutí zákonné dvoutýdenní lhůty, tedy
opožděně. Odůvodnění kasační stížnosti stěžovatelky jejím zástupcem pak již nemá žádný právní
význam pro posouzení včasnosti podané kasační stížnosti.
Nejvyšší správní soud proto z uvedeného důvodu odmítl stěžovatelčinu kasační stížnost
jako opožděně podanou podle ust. §46 odst. 1 písm. b) za použití §120 s. ř. s.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. §60 odst. 3 ve spojení
s ustanovením §120 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů
řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Stěžovatelce byl pro řízení o kasační stížnosti ustanoven zástupcem advokát a podle
ust. §35 odst. 8 s. ř. s. platí v takovém případě odměnu advokáta včetně hotových výdajů stát.
Podle ust. §7 a §9 odst. 3 písm. f) a §11 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění
pozdějších předpisů, náleží advokátovi odměna za jeden úkon právní služby (sepsání doplnění
kasační stížnosti) v částce 2100 Kč a podle ust. §13 odst. 3 citované vyhlášky náhrada hotových
výdajů v částce 300 Kč, celkem tedy 2400 Kč. Protože ustanovený advokát je plátcem daně
z přidané hodnoty, zvyšuje se jeho odměna o částku odpovídající této dani, kterou je povinen
odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tj. o 480 Kč. Celková částka
odměny činí proto 2880 Kč.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 29. dubna 2010
JUDr. Eliška Cihlářová
předsedkyně senátu