Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 17.06.2010, sp. zn. 7 Azs 24/2010 - 58 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NSS:2010:7.AZS.24.2010:58

Zdroj dat je dostupný na http://www.nssoud.cz
ECLI:CZ:NSS:2010:7.AZS.24.2010:58
sp. zn. 7 Azs 24/2010 - 58 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka, JUDr. Karla Šimky, JUDr. Jana Passera a JUDr. Bohuslava Hnízdila v právní věci žalobce: U. B., zastoupen opatrovnicí JUDr. A. L., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 24. 11. 2009, č. j. 46 Az 49/2009 - 28, takto: I. Řízení se z a s t a v u je . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Soudem ustanovené opatrovnici stěžovatele JUDr. A. L. se u r č u je na odměně za zastupování a na náhradě hotových výdajů částka 600 Kč, která jí bude vyplacena do 60 dnů od právní moci tohoto usnesení z účtu Nejvyššího správního soudu. Odůvodnění: Rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 24. 11. 2009, č. j. 46 Az 49/2009 - 28, byla zamítnuta žaloba podaná žalobcem (dále také „stěžovatel“) proti rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky (dále jen „ministerstvo“) ze dne 17. 8. 2009, č. j. OAM-211/LE-BE03-BE03-2009, kterým byla zamítnuta stěžovatelova žádost o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodná podle ust. §16 odst. 2 zákona č. 325/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“). Proti tomuto rozsudku podal stěžovatel v zákonné lhůtě kasační stížnost z důvodů uvedených v ust. §103 odst. 1 písm. a), b) a d) s. ř. s., neboť se domnívá, že nebyly dány zákonné důvody pro odmítnutí jeho žádosti jako zjevně nedůvodné. Proto navrhl, aby byl napadený rozsudek krajského soudu zrušen a věc vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení. Z obsahu soudního spisu vyplývá, že napadený rozsudek byl doručen stěžovateli na adresu Zařízení pro zajištění cizinců Poštorná (dále jen „ZZC Poštorná“), kde si jej dne 18. 12. 2009 osobně převzal. V kasační stížnosti podané proti tomuto rozsudku uvedl jako adresu pro doručování ZZC Poštorná, Hraniční 1303 Břeclav – Poštorná a zároveň požádal o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti. Krajskému soudu se však již na uvedenou adresu nepodařilo doručit stěžovateli formulář Potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech k vyplnění, neboť poštovní doručovatel uvedl dne 10. 3. 2010 na doručence, že se adresát odstěhoval neznámo kam. Krajský soud se proto obrátil na Policii České republiky, Oblastní ředitelství služby cizinecké policie Praha, kde mu sdělili, že stěžovatel byl propuštěn ze ZZC Poštorná a že mu byl vydán výjezdní příkaz s tím, že současné místo pobytu stěžovatele není známé. Proto byla stěžovateli ustanovena usnesením ze dne 16. 4. 2010, č. j. 46 Az 49/2009 - 46, opatrovníkem advokátka JUDr. A. L. Vzhledem k tomu, že stěžovatel za této situace neprokázal splnění podmínek ust. §35 odst. 7 s. ř. s., kr ajský soud usnesením ze dne 10. 5. 2010, č. j. 46 Az 49/2009 - 49, zamítl jeho žádost o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti a současně stěžovatele poučil o nutném zastoupení advokátem v řízení o kasační stížnosti. Toto usnesení bylo doručeno opatrovnici dne 13. 5. 2010. Podle ust. §47 písm. c) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon. Zvláštním zákonem je v tomto řízení zákon o azylu, konkrétně ust . §33 zákona o azylu. Podle ust. §33 písm. b) zákona o azylu soud řízení zastaví, jestliže nelze zjistit místo pobytu žadatele o udělení mezinárodní ochrany (žalobce). Jak již judikoval Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 25. 2. 2004, č. j. 2 Azs 16/2004 - 45, dostupný na www.nsssoud.cz, smyslem citovaného ustanovení je umožnit soudům nezabývat se meritorně azylovými návrhy těch účastníků, kteří již zmizeli ze zorného pole orgánů veřejné moci České republiky a kteří již pravd ěpodobně nejsou ani v dosahu jurisdikce České republiky (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu). Svým způsobem představuje toto ustanovení i sankci pro žadatele o udělení mezinárodní ochrany, resp. pro cizince, kteří v České republice podali žádost, o níž bylo rozhodnuto správním orgánem, vedli i soudní řízení, ale neohlásili soudu, u něhož je řízení vedeno, skutečné místo pobytu, které jinak nelze z evidence zjistit. Nezdržuje-li se takový účastník řízení v místě hlášeného pobytu v České republice, v důsledku nemožnosti dosáhnout jeho přítomnosti u soudu (např. za účelem objasnění pravdivosti tvrzení účastníka, vyjasnění rozporů mezi výpovědí účastníka před správním orgánem a novým tvrzením v kasační stížnosti, objasnění a rozvedení stížních bodů, apod.) vznikají v řízení u soudu značné průtahy, právě v důsledku neoznámení místa pobytu, případně jeho změny. Úkony krajského soudu provedenými po podání kasační stížnosti, bylo jednoznačně zjištěno, že stěžovatel se nezdržuje v místě posledního pobytu hlášeného podle zákona o azylu (ZZC Poštorná) a současné místo jeho pobytu není známo. Protože se nepodařilo zjistit místo pobytu stěžovatele v České republice ani jinde, jsou dány podmínky pro zastavení řízení ve smyslu ust. §33 písm. b) zákona o azylu. Nej vyšší správní soud proto řízení ve věci zastavil podle ust. §47 písm. c) za použití §120 s. ř. s., a to z důvodu uvedeného v ust. §33 písm. b) zákona o azylu. Stěžovateli byla usnesením krajského soudu ustanovena opatrovnicí podle §29 odst. 3 o. s. ř. pro řízení o kasační stížnosti advokátka JUDr. A. L., která vyčíslila odměnu za jeden úkon právní služby podle ust. §11 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“) spočívající v převzetí a přípravě zastoupení (ve spojení s §9 odst. 5 vyhlášky) ve výši 300 Kč a úhradu náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč (§13 odst. 3 vyhlášky). Nejvyšší správní soud na základě výše uvedeného určil opatrovnici odměnu za zastupování a náhradu hotových výdajů v částce 600 Kč. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení §60 odst. 3 věta první ve spojení s §120 s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno. Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 17. června 2010 JUDr. Eliška Cihlářová předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí / napadení:17.06.2010
Číslo jednací:7 Azs 24/2010 - 58
Forma /
Způsob rozhodnutí:
Usnesení
zastaveno
Účastníci řízení:Ministerstvo vnitra
Prejudikatura:
Kategorie rozhodnutí:E
ECLI pro jurilogie.cz:ECLI:CZ:NSS:2010:7.AZS.24.2010:58
Staženo pro jurilogie.cz:10.05.2024