Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 31.03.2010, sp. zn. 7 Azs 71/2009 - 93 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NSS:2010:7.AZS.71.2009:93

Zdroj dat je dostupný na http://www.nssoud.cz
ECLI:CZ:NSS:2010:7.AZS.71.2009:93
sp. zn. 7 Azs 71/2009 - 93 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Karla Šimky, JUDr. Jaroslava Hubáčka, JUDr. Milady Tomkové a JUDr. Jana Passera v právní věci žalobce: U. D., proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 5. 2008, č. j. 63 Az 136/2006 – 27 , takto: I. Kasační stížnost se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 29. 5. 2008, č. j. 63 Az 136/2006 - 27, zamítl žalobu podanou žalobcem (dále jen „stěžovatel“) proti rozhodnutí Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky (dále jen „ministerstvo“) ze dne 4. 12. 2006, č. j. OAM-1283/VL-10-04-2006, kterým byla podle ust. §16 odst. 1 písm. g) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o azylu“) zamítnuta jako zjevně nedůvodná žádost stěžovatele o udělení mezinárodní ochrany. Proti tomuto rozsudku podal stěžovatel v zákonné lhůtě místně nepříslušnému soudu kasační stížnost, v níž namítal, že ministerstvo nezjistilo přesně a úplně skutkový stav věci a neopatřilo si úplné důkazy. Dále uváděl, že došlo k porušení ustanovení zákona č. 71/1967 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a že obsah správního rozhodnutí nevyplývá ze zjištěných podkladů, neboť není logická vazba mezi důvody a rozhodnutím. Podle přesvědčení stěžovatele je v zemi původu ohrožen na životě a vystaven nepředstavitelnému psychickému nátlaku pro příslušnost k určité sociální skupině a stát mu není schopen zajistit odpovídající ochranu. Proto splňuje podmínky pro udělení humanitárního azylu. Stěžovatel zároveň požádal o přiznání odkladného účinku napadeného rozsudku krajského soudu. Nejvyšší správní soud se nejprve musel zabývat tím, zda kasační stížnost nemá vady, které by bránily jejímu věcnému projednání. Podle ust. §105 odst. 2 s. ř. s. musí být stěžovatel zastoupen advokátem ; to neplatí, má -li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Podle ust. §106 odst. 1 s. ř. s. musí kasační stížnost kromě obecných náležitostí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. Ustanovení §37 s. ř. s. platí obdobně. Podle ust. §37 odst. 5 s. ř. s. předseda senátu usnesen ím vyzve podatele k opravě nebo odstranění vad podání a stanoví k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud řízení o takovém podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek. O tom musí být podatel ve výzvě poučen. Z argumentace uvedené v kasační stížnosti lze pouze v nehrubších rysech dovodit stížní námitky podřaditelné pod ust. §103 odst. 1 písm. a) a b) s. ř. s. Kasační stížnost tak nesplňuje obsahové náležitosti uvedené v ust. §106 odst. 1 s. ř. s. Stěžovatel také nedoložil, že je pro řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem. Pravomocným usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 6. 1. 2009, č. j. 63 Az 136/2006 – 44, mu nebyl pro řízení o kasační stížnosti ustanoven zástupce z řad advokátů, a proto byl usnesením ze dne 26. 1. 2009, č. j. 7 Azs 71/2009 – 89, podle ust. §37 odst. 5 ve spojení s §106 odst. 3 s. ř. s., vyzván, aby předložil plnou moc udělenou advokátovi a doplnil kasační stížnost tak, že uvede, v čem spatřuje namítané vady ve smyslu ust. §103 odst. 1 písm. a) a b) s. ř. s., a to ve lhůtě 1 měsíce v souladu s v ust. §106 odst. 3 s. ř. s. Protože stěžovatel na výzvu soudu nereagoval a vady kasační stížnosti, které brání tomu, aby bylo v řízení pokračováno, Nejvyšší správní soud kasační stížnost stěžovatele odmítl (§37 odst. 5 za použití §120 s. ř. s.). K žádosti stěžovatele o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti Nejvyšší s právní soud uvádí, že o ní není třeba rozhodovat tam, kde je kasační stížnosti přiznán odkladný účinek přímo ze zákona (ust. §32 odst. 5 zákona o azylu). Výrok o nákladech řízení se opírá o ust. §60 odst. 3 ve spojení s §120 s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl -li návrh odmítnut. Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 31. března 2010 JUDr. Eliška Cihlářová předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí / napadení:31.03.2010
Číslo jednací:7 Azs 71/2009 - 93
Forma /
Způsob rozhodnutí:
Usnesení
odmítnuto
Účastníci řízení:Ministerstvo vnitra, Odbor azylové a migrační politiky
Prejudikatura:
Kategorie rozhodnutí:E
ECLI pro jurilogie.cz:ECLI:CZ:NSS:2010:7.AZS.71.2009:93
Staženo pro jurilogie.cz:10.05.2024