ECLI:CZ:NSS:2010:8.AO.1.2010:45
sp. zn. 8 Ao 1/2010 - 45
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance
a soudců JUDr. Jana Passera a Mgr. Davida Hipšra, v právní věci navrhovatelky: Ing. J. P.,
zastoupené JUDr. Jaroslavem Trunečkem, advokátem se sídlem v Dobříši, Pleskotova 1698
(adresa pro doručování Fűgnerovo nám. 1808/3, 120 00 Praha 2), ve věci návrhu na zrušení
opatření obecné povahy - změně č. 1 územního plánu obce Nalžovice schválené dne 11. 2. 2010
zastupitelstvem obce Nalžovice,
takto:
Návrhu na zrušení opatření obecné povahy se p ř i z n á v á odkladný účinek.
Odůvodnění:
Navrhovatelka se domáhá zrušení změny č. 1 územního plánu obce Nalžovice, který
odpůrce schválil dne 11. 2. 2010, a kterým došlo oproti stávajícímu územnímu plánu obce
k vymezení čtyř nových lokalit pro výstavbu. Navrhovatelka brojí proti opatření obecné povahy
především proto, že dle jejího názoru je plně dostačující rozsah zastavitelné plochy vymezený
již v územním plánu (z roku 2007), přičemž jeho kapacita není zdaleka vyčerpána. Vedle toho
navrhovatelka namítala i nedostatek posouzení vlivu na životní prostředí a rovněž nedostatečné
vypořádání námitek v průběhu řízení o vydání opatření obecné povahy.
Návrh na přiznání odkladného účinku navrhovatelka odůvodnila tím, že její pozemky
(konkrétně pozemky parc. č. X, st. X, X, X, X, X, X a X v k. ú. N.) sousedí s jednou ze čtyř
lokalit dotčených změnou č. 1 územního plánu, a to OV3-NP.
Navrhovatelčiny pozemky parc. č. X a X sousedí přímo s pozemky parc. č. X (dle PK č.
X) a č. X, rovněž v k. ú. N., ve vlastnictví E. a D. M.. Navrhovatelka uvedla, že je jí známo, že
manželé M. usilují o postavení stavby na těchto pozemcích, a to již delší dobu; v žádosti o
zařazení jejich pozemků do změny č. 1 územního plánu původně uvedli záměr postavit na nich
penzion, v návrhem napadeném opatření obecné povahy je uveden rodinný dům. Opakovaně
vyjadřovali záměr začít s výstavbou objektu co nejdříve a dle navrhovatelky není vyloučeno, že
výhledově počítají se změnou stavby před dokončením nebo změnou jejího užívání na původně
zamýšlený penzion.
Přiznání odkladného účinku by dle navrhovatelky zabránilo komplikacím ohledně zrušení
změny č. 1 územního plánu v případě, že by v mezidobí byl vydán „veřejnoprávní titul ke stavbě“
nebo pokud by dokonce již došlo k faktickému započetí stavby. Naopak s ohledem na krátkou
zákonnou lhůtu pro vydání rozhodnutí ve věci samé se odkladný účinek nedotkne nepřiměřeným
způsobem práv třetích osob. Hrozící újmu spatřovala navrhovatelka v tom, že případná výstavba
na bezprostředně sousedících pozemcích by měla na své okolí vliv jak v důsledku provádění
stavby jako takové tak i zástavbou pozemků samotnou.
Odpůrce se k návrhu na přiznání odkladného účinku nevyjádřil.
Podle §73 odst. 2 s. ř. s. soud přizná odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní
následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce (zde navrhovatele) nenahraditelnou újmu a přiznání
odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a není
v rozporu s veřejným zájmem.
Nejvyšší správní soud připomíná, že důvody žádosti o přiznání odkladného účinku jsou
odlišné od důvodů návrhu ve věci samého. Zatímco v návrhu uvádí navrhovatel důvody,
pro které je rozhodnutí nezákonné, v žádosti o odkladný účinek zdůvodňuje, proč by měl být
účinek napadeného opatření obecné povahy odložen do meritorního rozhodnutí věci.
Nejvyšší správní soud judikuje, že v případě odkladného účinku kasační stížnosti
(dle §107 s. ř. s. ve spojení s §73 s. ř. s.) musí být vliv stížností napadeného rozhodnutí krajského
soudu na právní sféru stěžovatele zcela mimořádný a jeho důsledky by musely být spojeny
s okamžitým výkonem rozhodnutí, kterému by proto bylo třeba předejít.
Podmínkou pro přiznání odkladného účinku návrhu je tedy především hrozba
nenahraditelné újmy způsobené navrhovateli v důsledku napadeného rozhodnutí. Pojem
nenahraditelné újmy ve smyslu §73 odst. 2 s. ř. s., na němž institut přiznání odkladného účinku
spočívá, nelze chápat absolutně: přísně vzato je totiž téměř každá újma jistým způsobem
nahraditelná. Za nenahraditelnou újmu je tak třeba považovat takovou, již lze nahradit jen
s nepřiměřenými náklady či s vynaložením takového úsilí, jež nelze rozumně žádat.
Újmu tvrzená navrhovatelkou, spočívající v negativních vlivech stavby na sousedních
pozemcích, je nutno posuzovat v širším kontextu s přihlédnutím ke specifické povaze opatření
obecné povahy.
Opatření obecné povahy, na rozdíl od správních rozhodnutí, proti nimž lze podat žalobu
a na něž prvotně dopadá §73 s. ř. s., zasahuje širší okruh osob, nikoli pouze v rozhodnutí
jmenovitě vymezeného adresáta. Z tohoto úhlu pohledu je také tedy nutno nazírat možnou újmu,
která by v důsledku napadeného opatření obecné povahy mohla vzniknout. Ačkoliv
je účastníkem řízení dle §101a a násl. vedle odpůrce pouze navrhovatel a účast dalších osob
na řízení je zákonem vyloučena (§101b s. ř. s.), nutno připomenout, že soud při přezkoumávání
opatření obecné povahy není vázán návrhem a je hodnotí veškerá přezkumná kritéria definovaná
v §101d odst. 1 s. ř. s.
Rozhodnutí soudu ve věci má tedy za následek dopad na veškeré osoby, jichž se opatření
obecné povahy dotýká. Z tohoto důvodu je tedy soud povinen také v rámci posuzování
odkladného účinku návrhu povinen přezkoumávat jeho dopad z pohledu nejen navrhovatele,
ale i těchto dalších osob.
V tomto náhledu Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že v posuzovaném případě jsou
dány důvody pro přiznání návrhu na odkladný účinek návrhu na zrušení opatření obecné povahy:
Újma, která by mohla vzniknout navrhovatelce tím, že by vlastníci sousedních pozemků
mohli uspět na základě změny č. 1 územního plánu obce Nalžovice se žádostí o povolení stavby
a se stavbou také započít, je tvrzená důvodně. Soud nezkoumal, zda tito vlastníci skutečně podali
příslušný návrh ke správnímu orgánu, či zda tvrzení navrhovatelky ohledně jejich úmyslu
v nejbližší době stavět (ať již obytný dům či penzion) jsou pravdivá a tvrzené skutečnosti jsou
reálně hrozící. Soud však uvážil, že hrozbu, že na některých pozemcích, které byly zahrnuty
do změny č. 1 územního plánu, může být v nejbližší době započato s výstavbou, resp. učiněny
kroky k ní vedoucí, lze považovat za reálnou. Proto také, zejm. s ohledem na krátkost lhůty,
kterou zákon stanoví pro rozhodnutí ve věci samé (§101d odst. 2 in fine) soud uzavřel,
že přiznání odkladného účinku se nedotkne nepřiměřeným způsobem (nabytých) práv třetích
osob, resp. že na základě samotné změny územního plánu třetí osoby žádná práva nenabyly,
a že také není dán rozpor s veřejným zájmem.
Jelikož byly všechny zákonné podmínky pro přiznání odkladného účinku návrhu
na zrušení opatření obecné povahy splněny, Nejvyšší správní soud návrhu navrhovatelky
na přiznání odkladného účinku vyhověl.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 2. dubna 2010
JUDr. Michal Mazanec
předseda senátu