ECLI:CZ:NSS:2010:9.AS.85.2010:76
sp. zn. 9 As 85/2010 - 76
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka
a soudkyň JUDr. Barbary Pořízkové a Mgr. Daniely Zemanové v právní věci žalobce:
BRVOS Bruntál s.r.o. v likvidaci, se sídlem třída Práce 1445/42, Bruntál, zastoupena
JUDr. Filipem Horákem, advokátem se sídlem Radnická 11, Brno, proti žalovanému:
Ministerstvo zemědělství, se sídlem Těšnov 17, Praha 1, proti rozhodnutí žalovaného
ze dne 29. 3. 2007, sp. zn. 31028/06-16310S, č. j. 31028/06-16310, ve věci povolení
k provozování vodovodů pro veřejnou potřebu, za účasti osoby zúčastněné na řízení:
VaK Bruntál a.s., se sídlem třída Práce 42, Bruntál, o kasační stížnosti žalovaného proti
rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 4. 6. 2010, č. j. 5 Ca 176/2007 - 45,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Kasační stížností podanou osobně dne 23. 6. 2010 se žalovaný (dále jen
„stěžovatel“) domáhá zrušení rozsudku Městského soudu v Praze (dále jen „městský
soud“) ze dne 4. 6. 2010, č. j. 5 Ca 176/2007 - 45, kterým bylo zrušeno jeho rozhodnutí
ze dne 29. 3. 2007, sp. zn. 31028/06-16310S, č. j. 31028/06-16310.
Před meritorním posouzením věci se Nejvyšší správní soud zabývá otázkou
splnění zákonem stanovených podmínek pro řízení o kasační stížnosti. Jednou
z podmínek je i požadavek na podání kasační stížnosti ve stanovené lhůtě.
Podle ustanovení §106 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu
správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), kasační stížnost musí být
podána do dvou týdnů po doručení rozhodnutí s tím, že zmeškání lhůty pro podání
kasační stížnosti nelze prominout.
Počítání lhůty pro podání kasační stížnosti se řídí ustanovením §40 odst. 1 s. ř. s.,
které stanoví, že lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu
počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její
počátek. Dle ustanovení §40 odst. 2 s. ř. s. končí lhůta určená podle týdnů uplynutím dne,
který se svým označením shoduje se dnem, který počátek lhůty určil.
Z předloženého spisu městského soudu Nejvyšší správní soud ověřil, že napadený
rozsudek byl stěžovateli doručen dne 8. 6. 2010. Součástí doručeného rozsudku bylo
poučení o možnosti podat proti němu ve lhůtě dvou týdnů po doručení kasační stížnost.
Okamžikem doručení rozsudku stěžovateli v úterý 8. 6. 2010 tak nastala zákonem
předpokládaná skutečnost pro určení počátku lhůty ve smyslu ustanovení §40 odst. 1
s. ř. s. Konec lhůty počítané podle týdnů je dle ustanovení §40 odst. 2 s. ř. s. určen
uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty.
Posledním dnem pro včasné podání kasační stížnosti bylo tedy s ohledem na výše
uvedené úterý 22. 6. 2010. Kasační stížnost však byla podána až dne 23. 6. 2010, tj. jeden
den po zákonem stanovené lhůtě. Dle ustanovení §106 odst. 2, věty třetí, s. ř. s. nelze
zmeškání lhůty pro podání kasační stížnosti prominout.
Nejvyšší správní soud proto kasační stížnost proti napadenému rozsudku
městského soudu z výše uvedených důvodů podle ustanovení §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s.,
ve spojení s §120 s. ř. s., odmítl, neboť byla podána opožděně.
Výrok o náhradě nákladů řízení účastníků se opírá o ustanovení §60 odst. 3, větu
první, s. ř. s., ve spojení s §120 s. ř. s., dle kterého žádný z účastníků nemá právo
na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo byla-li žaloba odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 24. listopadu 2010
JUDr. Radan Malík
předseda senátu