ECLI:CZ:NSS:2010:APRK.36.2010:94
sp. zn. Aprk 36/2010 - 94
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové
a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Lenky Kaniové v právní věci žalobce: Bc. C. Š.,
roti žalovanému: Ministerstvo vnitra, v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného
vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 11 A 211/2010, o návrhu žalobce na určení lhůty
k provedení procesního úkonu,
takto:
I. Návrh se zamítá .
II. Navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Žalobce (dále „navrhovatel“) podal u Městského soudu v Praze dne 11. 11. 2010 návrh
na určení lhůty k provedení procesního úkonu dle §174a odst. 6. zákona č. 6/2002 Sb.,
o soudech a soudcích, návrh byl postoupen Nejvyššímu správnímu soudu dne 18. 11. 2010.
V návrhu uvádí, že dne 23. 8. 2010 rozhodl Krajský soud v Hradci Králové ve věci podané žaloby
na ochranu proti nečinnosti tak, že věc z důvodu místní příslušnosti postoupil Městskému soudu
v Praze. Připomíná, že rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 9. 2009,
č. j. 4 Ads 133/2008 - 122, bylo mimo jiné uvedeno, že příslušný služební funkcionář (v současné
době tedy ministr vnitra) by měl o odvolání stěžovatele urychleně rozhodnout, nicméně za dobu
více než jednoho roku dosud nerozhodl. Navrhovatel požaduje, aby Nejvyšší správní soud uložil
Městskému soudu v Praze, aby uložil povinnost žalovanému vydat rozhodnutí ve věci samé,
která je předmětem řízení ve lhůtě do 2 měsíců.
Městský soud v Praze s předloženým spisem postoupil své vyjádření, v němž uvedl,
že žalobce se podáním, došlým do podatelny Krajského soudu v Hradci Králové dne 16. 2. 2010
domáhal ochrany proti nečinnosti v žalobě označených správních úřadů. Usnesením ze dne
23. 8. 2010 krajský soud zastavil řízení o podané žalobě ve vztahu k jednomu z nich -
ministerstvu vnitra, a věc postoupil Městskému soudu v Praze, spisový materiál byl tomuto soudu
doručen dne 20. 9. 2010. Dne 11. 11. 2010 doručil Městskému soudu v Praze žalobce podání,
v němž se domáhá vydání rozhodnutí ve věci samé.
Návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu není důvodný.
Podle §174a odst. 1 zákona o soudech a soudcích má-li účastník nebo ten, kdo je stranou
řízení, za to, že v tomto řízení dochází k průtahům, může podat návr h soudu, aby určil lhůtu
pro provedení procesního úkonu, u kterého podle jeho názoru dochází k průtahům v řízení.
Podle §174a odst. 7 téhož zákona pokud soud, vůči němuž návrh na určení lhůty
směřuje, již procesní úkon, u kterého jsou v návrhu namítány průtahy v řízení, učinil, příslušný
soud návrh zamítne; stejně tak postupuje, dospěje -li k závěru, že k průtahům v řízení nedochází.
Ze spisového materiálu bylo zjištěno, že Městský soud v Praze obdržel dne 20. 9. 2010
rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 23. 8. 2010, č. j. 52 A 5/2010 - 71,
kterým bylo ve výroku I. řízení ve věci žaloby proti žalovanému: Vyšší policejní škola
Ministerstva vnitra v Pardubicích zastaveno, a to z důvodu že žalobce vzal dne 28. 7. 2010 žalobu
proti tomuto žalovanému zpět. Ve výroku II. byla věc ve vztahu k žalovanému: Ministerstvo
vnitra, postoupena dle sídla žalovaného Městskému soudu v Praze.
Městský soud v Praze dne 29. 10. 2010 zaslal žalovanému dotaz s žádostí, aby do 10 dnů
sdělil, zda již bylo ve věci odvolání žalobce rozhodnuto, neboť ze spisu, který byl soudu
postoupen vyplývalo, že o něm mělo být rozhodnuto do 30. 8. 2010. Dne 8. 11. 2010 bylo soudu
doručeno sdělení žalovaného, v němž se konstatuje, že ve věci předmětného odvolání byl žalobci
zaslán dne 2. 11. 2010 dopis ministra vnitra č . j. KM-175/PK-2009, který byl rovněž přiložen,
v němž je mu vysvětleno, proč ve věci nebude vydáno rozhodnutí. Dne 11. 11. 2010 bylo
Městskému soudu v Praze doručeno podání stěžovatele na určení lhůty k provedení procesního
úkonu.
Nejvyšší správní soud v projednávané věci dospěl k závěru, že návrh není oprávněný,
neboť městský soud nebyl v případě navrhovatele nečinný. Městský soud, jak vyplývá
ze spisového materiálu, se věcí bezprostředně po jejím obdržení zabýval a činil všechny procesní
úkony, jejichž vykonání bylo s ohledem na povahu věci zapotřebí. Nejvyšší správní soud
proto neshledal ve věci průtahy, resp. tvrzenou nečinnost.
V řízení podle ust. §174a odst. 6. zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích Nejvyšší
správní soud rozhoduje o návrhu na určení lhůty. Tzn. pokud zjistí neodůvodněné průtahy
v řízení spočívající zejména v tom, že příslušný krajský (městský) soud poté kdy obdrží podání
ve věci, v přiměřené době nečiní žádné úkony, věcí se vůbec nezabývá , aniž by pro takový postup
existovaly ospravedlnitelné důvody, anebo činí úkony s nedůvodnou časovou prodlevou,
usnesením určí tomuto soudu lhůtu, ve které má úkon učinit, resp. ve k teré má rozhodnout.
Nemůže však již tomuto soudu uložit jakým způsobem má rozhodnout, neboť by tím narušil
nezávislost rozhodování soudu.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ust. §174a odst. 8, větu druhou, zákona
o soudech a soudcích, dle kterého hradí náklady řízení o něm stát jen tehdy, je-li návrh uznán
jako oprávněný. K tomu v projednávané věci nedošlo, proto soud rozhodl tak, že navrhovatel
nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky (§174a
odst. 9 zákona o soudech a soudcích).
V Brně dne 3. prosince 2010
JUDr. Lenka Matyášová
předsedkyně senátu