ECLI:CZ:NSS:2010:KONF.30.2010:12
sp. zn. Konf 30/2010 - 12
USNESENÍ
Zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých
kompetenčních sporů, složený z předsedy senátu JUDr. Pavla Vrchy a soudců JUDr. Romana
Fialy, JUDr. Pavla Pavlíka, JUDr. Milady Tomkové, JUDr. Michala Mazance a JUDr. Marie
Žiškové, rozhodl o návrhu Českého telekomunikačního úřadu, se sídlem v Praze 9,
Sokolovská 219 (adresa pro doručování: poštovní přihrádka 02, 225 02 Praha 025), na rozhodnutí
kompetenčního sporu mezi ním a Okresním soudem v Ostravě, a dalších účastníků sporu
vedeného u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 68 Ro 3122/2007, o 12 000 Kč
s příslušenstvím: žalobkyně UPC Česká republika, a. s., se sídlem v Praze 4, Závišova 5,
IČ 00562262, a žalovaného J. L.,
takto:
I. P ř í s l u š n ý vydat rozhodnutí ve věci vedené u Okresního soudu v Ostravě
pod sp. zn. 68 Ro 3122/2007, o zaplacení smluvní pokuty v částce 12 000 Kč
s příslušenstvím, je soud.
II. Usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 9. 9. 2008, čj. 68 Ro 3122/2007 - 9,
se zrušuje .
Odůvodnění:
Návrhem doručeným dne 21. 5. 2010 se Český telekomunikační úřad domáhal,
aby zvláštní senát rozhodl spor o pravomoc vzniklý ve smyslu §1 odst. 1 písm. a) zákona
č. 131/2002 Sb. mezi ním a Okresním soudem v Ostravě ve věci žaloby vedené u tohoto soudu
pod sp. zn. 68 Ro 3122/2007 týkající se zaplacení 12 000 Kč s příslušenstvím.
Z předloženého soudního spisu vyplynuly následující skutečnosti:
Společnost UPC Česká republika, a.s. (dále jen „UPC“), uzavřela s žalovaným dne
15. 10. 2005 smlouvu o dodávce služeb UPC Direct, na jejímž základě žalovanému poskytovala
služby elektronických komunikací. Na základě porušení povinností žalovaného vyplývajících
ze smlouvy ze dne 15. 10. 2005 (a to vrátit bezplatně zapůjčený satelitní komplet), došlo
k ukončení platnosti a účinnosti smlouvy dne 24. 1. 2006. Žalobkyně poté vyzvala žalovaného
k úhradě smluvní pokuty ve výši 12 000 Kč v souladu s platným ustanovením Všeobecných
podmínek. Žalovaný výše uvedenou částku neuhradil.
Okresní soud v Ostravě usnesením ze dne 9. 9. 2008, čj. 68 Ro 3122/2007 - 9, řízení
o žalobě zastavil (výrok I.) s tím, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Českému
telekomunikačnímu úřadu (výrok IV.). V odůvodnění uvedl, že „podle §129 odst. 1 zákona
č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (dále
jen „zákon o elektronických komunikacích“), rozhoduje spory mezi osobou vykonávající
komunikační činnost (§7) na straně jedné a účastníkem, popř. uživatelem na straně druhé, Český
telekomunikační úřad“; že „podle §63 odst. 3 písm. j) zákona o elektronických komunikacích
smlouva s uživatelem musí obsahovat smluvní pokuty za nedodržení nebo porušení smluvních
povinností“; že proto „k rozhodnutí o povinnosti zaplatit smluvní pokutu je pravomocný Úřad“
když se „jedná o spor z povinnosti uložené na základě zákona o elektronických komunikacích“.
Usnesení nabylo právní moci dne 28. 10. 2009.
Český telekomunikační úřad (dále jen „navrhovatel“) poté podal návrh zvláštnímu senátu
k rozhodnutí kompetenčního sporu. Navrhovatel vychází z toho, že „pravomoc Českého
telekomunikačního úřadu je dána pouze v případě sporů o otázkách souvisejících se samotným
poskytováním služeb elektronických komunikací, event. o ujednáních na ně úzce navazujících“
a že „ujednání o povinnosti zaplatit smluvní pokutu za nevrácení zapůjčeného zařízení přitom
takovým ujednáním není; namítá, že „není příslušným orgánem k rozhodnutí daného sporu“
a odkazuje na usnesení zvláštního senátu ze dne 20. 7. 2009, sp. zn. Konf 50/2009 a usnesení
ze dne 27. 10. 2009, sp. zn. Konf 100/2009.
Při řešení vzniklého sporu o pravomoc mezi správním úřadem a obecným soudem
ohledně zaplacení smluvní pokuty ve výši 12 000 Kč s příslušenstvím se zvláštní senát řídil
následující úvahou:
Smluvní pokuta je typickým soukromoprávním institutem; jde o způsob zajištění závazku,
jehož účelem je zpravidla peněžitá sankce za porušení či nesplnění (smluvní) povinnosti
(§544 odst. 1 občanského zákoníku). Při posuzování pravomoci k rozhodování sporů na úseku
elektronických komunikací, jejichž předmětem je právě nárok na smluvní pokutu, je však nutné
především vycházet z charakteru povinnosti, která byla porušena. Vztah mezi porušenou
povinností a nárokem na smluvní pokutu je totiž vztahem příčiny a následku, které nelze
posuzovat odděleně; existence porušení povinnosti je přitom určující pro existenci nároku
na smluvní pokutu, nikoliv obráceně. O smluvní pokutě tedy bude rozhodovat ten orgán,
který je podle zákona příslušný k rozhodování sporů o porušení povinnosti, za něž je smluvní
pokuta vymáhána.
Ustanovení §108 odst. 1 písm. g) zákona o elektronických komunikacích zakládá
pravomoc Úřadu rozhodovat ve sporech tam, kde tak stanoví tento zákon; podle §129 odst. 1
zákona pak Úřad rozhoduje spory mezi osobou vykonávající komunikační činnost (§7) na straně
jedné a účastníkem, popřípadě uživatelem, na straně druhé, na základě návrhu kterékoliv ze stran
sporu, pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho základě. Podle
§64 odst. 1 téhož zákona je účastník, popřípadě uživatel veřejně dostupné služby elektronických
komunikací, povinen uhradit za poskytnutou službu cenu ve výši platné v době poskytnutí
této služby.
Pokud by tedy ve smlouvě mezi osobou vykonávající komunikační činnost a účastníkem
byla dohodnuta smluvní pokuta pro případ, že účastník neuhradí cenu za poskytnutou službu,
byl by k rozhodování o smluvní pokutě příslušný navrhovatel, jak ve svém usnesení uvedl okresní
soud, neboť neuhrazení ceny za poskytnutou službu je porušením povinnosti podle zákona
o elektronických komunikacích a nárok na smluvní pokutu je na toto porušení přímo navázán.
Kdyby v takovém případě rozhodoval o smluvní pokutě soud, musel by nejprve posoudit,
zda došlo k porušení povinnosti uhradit cenu za poskytnutou službu, což by však znamenalo
nepřípustnou ingerenci do pravomoci navrhovatele, která je mu svěřena v citovaném
§127 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích.
Předmětem řízení v této věci je však smluvní pokuta za porušení povinnosti vrátit
vypůjčený satelitní komplet poté, co byla smlouva ukončena. Výpůjčka věci je přitom běžný
soukromoprávní vztah a rozhodování o smluvních sankcích plynoucích z porušení povinností
vztahujících se k výpůjčce tedy přísluší soudu. Jak ostatně zvláštní senát uvedl ve svém usnesení
ze dne 13. 10. 2005, čj. Konf 99/2004 - 5 (publikováno pod č. 1478/2008 Sb. NSS), spor o nároky
plynoucí z porušení povinnosti vypůjčitele vrátit zařízení sloužící k přijímání signálu digitálního satelitního
vysílání, které mu osoba vykonávající komunikační činnost coby půjčitel předala v návaznosti na uzavření smlouvy
o poskytování služby elektronických komunikací, není sporem týkajícím se povinností uložených zákonem
o elektronických komunikacích, nebo na jeho základě, o němž by měl rozhodovat Český telekomunikační úřad
(§129 odst. 1 tohoto zákona), nýbrž sporem vyplývajícím ze soukromoprávního vztahu. Rozhodnout o takovém
sporu proto přísluší soudu (§7 odst. 1 o. s. ř.).
Rozhodování o nárocích plynoucích z porušení povinnosti vrátit vypůjčenou věc
(byť k výpůjčce došlo v souvislosti s uzavřením smlouvy o poskytování služby elektronických
komunikací) tedy zákon o elektronických komunikacích nesvěřuje navrhovateli; z pravomoci
soudů se tak tyto věci nevymykají (§7 odst. 1 o. s. ř.). Proto zvláštní senát vyslovil, že rozhodnout
o věci přísluší soudu.
Zvláštní senát podle §5 odst. 3 zákona č. 131/2002 Sb. zruší rozhodnutí, kterým strana
kompetenčního sporu popřela svou pravomoc o věci rozhodovat, ačkoliv podle rozhodnutí
zvláštního senátu je vydání rozhodnutí ve věci uvedené v návrhu na zahájení řízení v její
pravomoci. Dalším výrokem proto zvláštní senát zrušil usnesení okresního soudu, a odstranil
tak překážku věci rozhodnuté.
Pravomocné rozhodnutí zvláštního senátu je podle §5 odst. 5 zákona č. 131/2002 Sb.
závazné pro strany kompetenčního sporu, účastníky řízení, v němž spor vznikl, pro správní
orgány [§4 odst. 1 písm. a) s. ř. s.] i soudy. Dále bude tedy Okresní soud v Ostravě pokračovat
v původním řízení o podané žalobě.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 17. srpna 2010
JUDr. Pavel Vrcha
předseda zvláštního senátu