ECLI:CZ:NSS:2010:KONF.39.2010:9
sp. zn. Konf 39/2010 - 9
USNESENÍ
Zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých
kompetenčních sporů, složený z předsedy JUDr. Pavla Vrchy a soudců JUDr. Marie Žiškové,
JUDr. Romana Fialy, JUDr. Pavla Pavlíka, JUDr. Milady Tomkové a JUDr. Michala Mazance,
rozhodl o návrhu Českého telekomunikačního úřadu, se sídlem v Praze 9, Sokolovská 219
(adresa pro doručování: poštovní přihrádka 02, 225 02 Praha 025), na rozhodnutí kompetenčního
sporu mezi ním a Obvodním soudem pro Prahu 2, a dalších účastníků sporu vedeného
u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 27 EC 11/2009, ve věci žaloby o zaplacení smluvní
pokuty v částce 5000 Kč s příslušenstvím: žalobkyně UPC Česká republika, a. s., IČ 00562262,
se sídlem v Praze 4, Závišova 5 (adresa pro doru čování: UPC Česká republika, a. s., Závišova 5,
140 00 Praha 4, k rukám Mgr. Lady Rýglové), a žalovaného: D. U.,
takto:
I. P ř í s l u š n ý vydat rozhodnutí ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2
pod sp. zn. 27 EC 11/2009, o zaplacení smluvní pokuty za nevrácení zapůjčeného
zařízení v částce 5000 Kč s příslušenstvím, je soud.
II. Usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 27. 1. 2010, čj. 27 EC 11/2009 - 32,
se zrušuje .
Odůvodnění:
Podáním doručeným dne 28. 5. 2010 zvláštnímu senátu zřízenému podle zákona
č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, navrhl Český telekomunikační
úřad tomuto senátu rozhodnutí sporu o pravomoc podle ustanovení §1 odst. 1 písm. a) zákona
č. 131/2002 Sb., který vznikl me zi ním a Obvodním soudem pro Prahu 2 ve věci žaloby
o zaplacení částky 5000 Kč s příslušenstvím.
Ze spisu vyplynuly tyto skutečnosti:
Podle žalobního tvrzení uzavřela žalobkyně se žalovaným dne 5. 10. 2006 smlouvu
o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, jejíž nedílnou součástí byly
Všeobecné podmínky pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací
(dále též „Všeobecné podmínky“). Na základě porušení povinností žalovaného vyplývajících ze
smlouvy o dodávce služeb došlo k ukončení smluvního vztahu na základě výpovědi zaslané
žalovanému dne 24. 11. 2008 a žalovaný byl v souladu s čl. 3.6 Všeobecných podmínek povinen
vrátit do sedmi dnů od ukončení smlouvy zapůjčené zařízení (modem TP00111A0223A6).
Jelikož žalovaný zapůjčené zařízení v dané lhůtě nevrátil, navrhla žalobkyně soudu, aby v souladu
s čl. 3.7 Všeobecných podmínek uložil žalovanému povinnost zaplatit smluvní pokutu
za nevrácení zapůjčeného zařízení v částce 5000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této
částky od 10. 1. 2009 do zaplacení a nahradit náklady soudního řízení.
Obvodní soud pro Prahu 2 usnesením ze dne 27. 1. 2010, čj. 27 EC 11/2009 - 32, řízení
o žalobě zastavil s tím, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Českému
telekomunikačnímu úřadu. V odůvodnění uvedl, že ustanovení §129 odst. 1 zákona
č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů
(dále též jen „zákon o elektronických komunikacích“), stanovilo pravomoc k projednání
a rozhodnutí nároku žalobkyně jinému orgánu než soudu, jímž je Český telekomunikační úřad.
Výrok o zastavení řízení a postoupení věci odůvodnil odkazem na ustanovení §104 odst. 1
zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též „o. s. ř.“).
Český telekomunikační úřad následně podal zvláštnímu senátu návrh k rozhodnutí
negativního kompetenčního sporu. Uvedl, že jeho pravomoc je dána pouze v případech sporů
o otázkách souvisejících se samotným poskytováním služeb elektronických komunikací,
eventuálně o ujednáních na ně úzce navazujících; ujednání o povinnosti zaplatit smluvní pokutu
za nevrácení zapůjčeného zařízení přitom takovým ujednáním není. V tomto případě se jedná
o spor vyplývající ze soukromoprávního vztahu ze smlouvy o výpůjčce uzavřené podle
občanského zákoníku a k rozhodnutí je příslušný soud.
Při řešení vzniklého sporu o pravomoc mezi správním úřadem a obecným soudem
ohledně zaplacení smluvní pokuty se zvláštní senát řídil následující úvahou:
Smluvní pokuta je soukromoprávním institutem zajišťujícím závazek, jehož účelem
je zpravidla peněžitá transakce za porušení nebo nesplnění smluvní povinnosti (§544 odst. 1
občanského zákoníku). Při posuzování pravomoci k rozhodování sporů na úseku elektronických
komunikací, jejichž předmětem je právě nárok na s mluvní pokutu, je nutné se zabývat povinností,
která byla porušena. Vztah mezi porušenou povinností a nárokem na smluvní pokutu je totiž
vztahem mezi příčinou a následkem, nelze je tedy posuzovat odděleně. Porušení povinnosti
je základní podmínkou pro stanovení, zda existuje nárok na smluvní pokutu. O smluvní pokutě
bude tedy rozhodovat orgán, který je příslušný k rozhodování sporů o porušení povinnosti,
na jejímž základě vznikl nárok na smluvní pokutu.
Zákon o elektronických komunikacích rozdělil působnost ve vykonávání státní správy
v oblasti elektronických komunikací mezi Ministerstvo průmyslu a obchodu a Český
telekomunikační úřad (§3 a §105 a násl. zákona o elektronických komunikacích).
Podle ustanovení §108 odst. 1 písm. g) zákona o elektronických komunikacích rozhoduje
ve sporech, stanoví-li tak tento zákon, Český telekomunikační úřad.
Podle §129 odst. 1 věta prvá zákona o elektronických komunikacích rozhoduje Český
telekomunikační úřad spory mezi osobou vykonávající komunikační činnost (§7) na straně jedné,
a účastníkem, popřípadě uživatelem na straně druhé, na základě návrhu kterékoliv ze stran sporu,
pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho základě.
Komunikačními činnostmi podle §7 zákona o elektronických komunikacích jsou
a) zajišťování sítí elektronických komunikací, b) poskytování služeb elektronických komunikací,
c) provozování přístrojů.
Podle §2 písm. k) zákona o elektronických komunikacích se rozumí veřejnou telefonní
sítí síť elektronických komunikací, která slouží k poskytování veřejně dostupných telefonních
služeb a která umožňuje mezi koncový mi body sítě přenos mluvené řeči, jakož i jiných forem
komunikace, jako je faksimilní a datový přenos.
Podle §2 písm. n) zákona o elektronických komunikacích je službou elektronických
komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela n ebo převážně v přenosu
signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových
služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize,
s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací
nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášených sítěmi a poskytovaným službami
elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela
nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací.
V předmětné věci je třeba rozlišit, za porušení jaké povinnosti nárok na smluvní pokutu
vznikl. Pokud by se jednalo o porušení povinnosti vyplývající ze smlouvy mezi osobou
vykonávající telekomunikační činnost a účastníkem, ve které si tyto subjekty dohodly smluvní
pokutu pro případ, že účastník neuhradí cenu za poskytnutou službu, pak by k rozhodování
o smluvní pokutě byl příslušný Český telekomunikační úřad. Neuhrazení ceny za poskytnuté
služby je porušením zákona o elektronických komunikacích a nárok na smluvní pokutu s tímto
porušením přímo souvisí. V tomto případě by zvláštní senát potvrdil názor soudu,
že k rozhodování je příslušný správní orgán.
Předmětem řízení v posuzované věci je však smluvní pokuta za p orušení povinnosti vrátit
zapůjčené zařízení poté, co byla smlouva ukončena. Výpůjčka věci je soukromoprávním vztahem,
proto příslušným k rozhodování o smluvní pokutě plynoucí z porušení povinností vztahujících
se k výpůjčce je soud. Obdobnou otázkou se již zvláštní senát zabýval v usnesení ze dne
13. 10. 2005, čj. Konf 99/2004 - 5 (publikováno pod č. 1478/2008 Sb. NSS), podle kterého „spor
o nároky plynoucí z porušení povinnosti vypůjčitele vrátit zařízení sloužící k přijímání signálu digitálního
satelitního vysílání, které mu osoba vykonávající komunikační činnost coby půjčitel předala v návaznosti
na uzavření smlouvy o poskytování služby elektronických komunikací, není sporem týkajícím se povinností
uložených zákonem č. 127/2005 Sb., o elektronických komu nikacích, nebo na jeho základě, o němž by měl
rozhodovat Český telekomunikační úřad (§129 odst. 1 tohoto zákona), nýbrž sporem vyplývajícím
ze soukromoprávního vztahu. Rozhodnout o takovém sporu proto přísluší soudu (§7 odst. 1 o. s. ř.).“
Zvláštní senát nezpochybňuje, že bez zapůjčeného zařízení by nebylo možné služby
na základě zákona o elektronických komunikacích provozovat; to ovšem z výpůjčky přijímacího
zařízení nečiní službu elektronických komunikací. Přestože k výpůjčce došlo v souvislosti
s uzavřením smlouvy o poskytování služby elektronických komunikací, rozhodování o smluvní
pokutě vyplývající z porušení povinnosti vrátit vypůjčené zařízení zákon o elektronických
komunikacích nesvěřuje Českému telekomunikačnímu úřadu, a proto tato věc patří
do příslušnosti soudů. Zvláštní senát tedy rozhodl, že věc, týkající se zaplacení smluvní pokuty
za nevrácení zapůjčeného zařízení s příslušenstvím, projedná a rozhodne soud
(§9 odst. 1 o. s. ř.).
Zvláštní senát podle §5 odst. 3 zákona č. 131/2002 Sb. so učasně s rozhodnutím sporu
zruší rozhodnutí, kterým strana kompetenčního sporu popřela svou pravomoc o věci
rozhodovat, ačkoliv podle rozhodnutí zvláštního senátu je vydání rozhodnutí ve věci uvedené
v návrhu na zahájení řízení v její pravomoci. Dalším výrokem proto zvláštní senát zrušil usnesení
Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 27. 1. 2010, čj. 27 EC 11/2009 - 32, a odstranil
tak překážku věci rozhodnuté.
Pravomocné rozhodnutí zvláštního senátu je podle §5 odst. 5 zákona č. 131/2002 Sb.
závazné pro strany kompetenčního sporu, účastníky řízení, v němž spor vznikl, pro správní
orgány [§4 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního] i soudy. Dále bude
tedy Obvodní soud pro Prahu 2 pokračovat v původním řízení o podané žalobě.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 9. srpna 2010
JUDr. Pavel Vrcha
předseda zvláštního senátu