Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 29.04.2010, sp. zn. Nao 23/2010 - 9 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NSS:2010:NAO.23.2010:9

Zdroj dat je dostupný na http://www.nssoud.cz
ECLI:CZ:NSS:2010:NAO.23.2010:9
sp. zn. Nao 23/2010 - 9 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Petra Průchy v právní věci žalobce: T. V., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, o podání žalobce ze dne 5. 4. 2010, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 4 Ad 24/2010, o námitce podjatosti soudkyně Městského soudu v Praze Mgr. Dany Černovské, takto: Soudkyně Městského soudu v Praze Mgr. Dana Černovská není v y l o u č e n a z projednávání a rozhodování věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 4 Ad 24/2010, Odůvodnění: Žalobce doručil dne 6. 4. 2010 Městskému soudu v Praze podání označené jako žaloba, jehož přílohou byla i žádost, aby ve věci nerozhodovala soudkyně Mgr. Dana Černovská, jelikož žalobce má „důvodný dojem podjatosti vůči jeho osobě“. Uvedená soudkyně již v roce 2005 zamítla žalobu proti rozhodnutí žalované, ačkoliv jiná soudkyně dříve rozhodla v jeho prospěch. Toto rozhodnutí však bylo chybné, jak se podle žalobce nyní ukázalo. V lednu 2009 požádal o plný invalidní důchod, žalovaná ho však odmítla vyplatit. Žalobce opět podal žalobu a „až po roce mu byl důchod zastaven“. Mgr. Dana Černovská poté ihned zastavila řízení. Žalobce nyní dostal vyrozumění, že jeho odvolání podané proti zastavení řízení bude možné projednat pouze jako kasační stížnost. Závěrem žalobce upozornil na skutečnost, že taktéž neúspěšně požádal o obnovení soudního řízení z roku 2005. Ve věci námitky podjatosti vznesené žalobcem se vyjádřila soudkyně Městského soudu v Praze Mgr. Dana Černovská. Uvedla, že nemá žádný poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům a není jí známá žádná skutečnost, pro kterou by byl dán důvod pro její vyloučení z projednání a rozhodnutí této věci. Nejvyšší správní soud posoudil vznesenou námitku podjatosti a dospěl k závěru, že není důvodná. Podle §8 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jens. ř. s.“), soudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Za poměr soudce k věci se považuje přímý zájem soudce na projednávané věci, zejména zájem na jejím výsledku. Vyloučen by byl také soudce, který by získal o věci poznatky jiným způsobem než dokazováním při jednání. Pochybnosti o nepodjatosti soudce pro jeho poměr k účastníkům či jejich zástupcům, kromě vztahů příbuzenských a obdobných vztahů, mohou vzniknout i tehdy, je-li soudcův vztah k účastníkům, případně zástupcům, přátelský či naopak zjevně nepřátelský. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v ustanovení §8 s. ř. s. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Tak jak zákon tuto příslušnost stanovil, je tato zásadně dána, a postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Vzhledem k tomu lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen vskutku výjimečně a z opravdu závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě. Podjatost sama zasahuje vždy do principu nezávislosti soudce, neboť nestrannost tento princip předpokládá. Samotný pojem soudce totiž s sebou nese atribut nezaujatosti a nestrannosti a bez toho, že by se nepředpokládal, nebylo by důvodu ani konstituování soudní moci jako pilíře demokratické společnosti. Po zvážení výše uvedených skutečností dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že podmínky pro vyloučení soudkyně Mgr. Dany Černovské z projednávání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. 4 Ad 24/2010 nejsou dány. Žalobce neuvádí žádný konkrétní důvod ani skutečnost, ze které by bylo možné podjatost uvedeného soudce dovodit. Žalobce namítá jako důvod k vyloučení soudce soudkyně Mgr. Dany Černovské, že ve stejné věci a ve věci samé již několikrát rozhodla, aniž je blíže specifikuje. Z ustanovení §8 odst. 1 s. ř. s. sice plyne, že jedním z důvodů pro vyloučení soudců je skutečnost, že se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení, musí jít však o totožnou věc. Taková situace však v posuzované věci nenastala. Lze přitom odkázat i na usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2003, č. j. Nao 2/2003 - 18, publikováno pod č. 53/2004 Sb. NSS, v němž bylo jasně vyloženo, že „předchozím soudním řízením“ není řízení v jiné soudní věci, byť by se i týkala týchž účastníků. Skutečným důvodem návrhu žalobce na vyloučení soudkyně Mgr. Dany Černovské je tak její předchozí procesní postup. Ten, jak shora uvedeno, ale nemůže být legitimním důvodem, který by mohl znamenat vyloučení soudce z projednávání a rozhodování ve věci. Soudce může být vyloučen z rozhodování jen z objektivních důvodů, nikoli pro subjektivní přesvědčení žalobce o nespravedlnosti vedení řízení, které zpochybňovat jistě lze. K tomu však slouží opravné prostředky a nikoli námitka podjatosti. Existence odlišných názorů žalobce na věc pak s podjatostí soudce nemá nic společného. Lze tedy uzavřít, že námitky žalobce neobsahují žádné skutečnosti, které by bylo možno podřadit pod důvody podjatosti a ani z vyjádření soudkyně Mgr. Dany Černovské neplyne nic, z čeho by bylo možno pochybovat o její nepodjatosti; tyto skutečnosti nevyplynuly ani ze soudního spisu. Nejvyšší správní soud proto podle §8 odst. 5 s. ř. s. rozhodl tak, že soudkyně Mgr. Dana Černovská není vyloučena z projednávání a rozhodování věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 4 Ad 24/2010. Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 29. dubna 2010 JUDr. Jaroslav Vlašín předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí / napadení:29.04.2010
Číslo jednací:Nao 23/2010 - 9
Forma /
Způsob rozhodnutí:
Usnesení
nepodjatý soudce
Účastníci řízení:Česká správa sociálního zabezpečení
Prejudikatura:
Kategorie rozhodnutí:E
ECLI pro jurilogie.cz:ECLI:CZ:NSS:2010:NAO.23.2010:9
Staženo pro jurilogie.cz:10.04.2024