Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 04.08.2010, sp. zn. Nao 40/2010 - 71 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NSS:2010:NAO.40.2010:71

Zdroj dat je dostupný na http://www.nssoud.cz
ECLI:CZ:NSS:2010:NAO.40.2010:71
sp. zn. Nao 40/2010 - 71 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Milady Tomkové a soudců JUDr. Kateřiny Šimáčkové a JUDr. Bohuslava Hnízdila v právní věci žalobce: Ing. J. H., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, regionální referát rozhodovací činnosti - pracoviště Hradec Králové, se sídlem Slezská 839, Hradec Králové, o přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 9. 1. 2008, č. j. 3408 - 6311 - 9.1.2008 - 71431 - 28/07 - BX, vedeném u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 30 Ad 2/2010, o námitce podjatosti uplatněné žalobcem, takto: Námitka podjatosti ze dne 6. 4. 2010 se odm ít á . Odůvodnění: Žalobce adresoval Krajskému soudu v Hradci Králové prostřednictvím žalované podání označené jako „stížnost, obnova řízení, přezkoumání řízení, ochrana před nečinností správního orgánu, žaloba proti rozhodnutí/nečinnosti správního orgánu“. Z žalobcových následujících podání pak krajský soud dovodil, že se jedná o žalobu proti rozhodnutí žalované ze dne 9. 1. 2008, č. j. 3408 - 6311 - 9.1.2008 - 71431 - 28/07 - BX. Tímto rozhodnutím žalovaná zamítla odvolání žalobce proti rozhodnutí Okresní správy sociálního zabezpečení Jíčín ze dne 22. 10. 2007, která rozhodla tak, že se žalobci, jako zaměstnanci malé organizace s názvem „A. H. n. M. 219“, S., prodlužuje podle §15 odst. 5 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, v platném znění, výplata nemocenského pojištění po skončení podpůrčí doby od 11. 1. 2007 do 31. 3. 2007. Žalobce nesouhlasil s tím, že k ukončení pracovní neschopnosti došlo ke shora uvedenému datu. Krajský soud žalobu usnesením ze dne 24. 2. 2010, č. j. 30 Ad 2/2010 - 53, odmítl. Konstatoval jednak, že nemocenské vyplácené po uplynutí podpůrčí doby má charakter nenárokové, tedy dobrovolné, dávky nemocenského pojištění. Podle §78 odst. 2 písm. b) zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění účinném ke dni 31. 12. 2008, jsou pak rozhodnutí o takových dávkách ze soudního přezkumu vyloučena. Dále krajský soud poukázal na §70 písm. d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, (dále jens. ř. s.“), podle kterého je žalobou napadené rozhodnutí rovněž vyloučeno ze soudního přezkumu, neboť se jedná o rozhodnutí, jehož vydání závisí výlučně na posouzení zdravotního stavu osob a neznamená samo o sobě právní překážku výkonu povolání, zaměstnání nebo podnikatelské, popřípadě jiné hospodářské činnosti, přičemž v tomto případě zákon nestanoví jinak. Dne 6. 4. 2010 bylo krajskému soudu doručeno podání žalobce, v němž, v návaznosti na usnesení krajského soudu o odmítnutí jeho žaloby, žalobce vznáší námitku podjatosti soudců senátu Krajského soudu v Hradci Králové 30 Ad složeného z předsedy senátu JUDr. Jana Rutsche a soudců Mgr. Heleny Konečné a JUDr. Pavla Kumprechta a rovněž všech zbývajících soudců tohoto krajského soudu. Dále žalobce uvádí, že mu usnesení krajského soudu ze dne 24. 2. 2010 nebylo dosud řádně a účinně doručeno pro vady na straně doručujícího orgánu a navrhuje, aby Nejvyšší správní soud neprodleně rozhodl, že doručení tohoto usnesení žalobci je neúčinné. V závěru tohoto podání rovněž žalobce uvedl, že proti usnesení krajského soudu ze dne 24. 2. 2010 podává kasační stížnost. V dalším svém podání pak žalobce na výzvu soudu upřesnil, že existuje důvod pochybovat nejen o nepodjatosti těchto soudců, ale lze usuzovat i na jejich „dlouhodobou, systematickou a vzájemně se kryjící a stále sílící snahu způsobit žalobci (i osobám mu blízkým) v těchto zde vedených věcech co největší a zničující škody a újmy prokazatelně nezákonnými, protiústavními a zcela účelovými postupy a rozhodnutími, …“ Ve věci námitky podjatosti vznesené žalobcem se všichni soudci oddělení správního soudnictví Krajského soudu v Hradci Králové, tedy JUDr. Magdalena Ježková, JUDr. Jana Kábrtová, Mgr. Marie Kocourková, Mgr. Helena Konečná, JUDr. Pavel Kumprecht, JUDr. Jan Rutsch, JUDr. Marcela Sedmíková a JUDr. Ivona Šubrtová vyjádřili tak, že se v dané věci necítí být podjatí a není jim známa žádná skutečnost, ze které by mohl vyplynout důvod případných pochybností o jejich nepodjatosti. Ze spisového materiálu Nejvyšší správní soud konstatuje, že usnesení krajského soudu ze dne 24. 2. 2010, kterým byla odmítnuta žaloba proti rozhodnutí žalované, bylo žalobci doručováno prostřednictvím provozovatele poštovních služeb dne 10. 3. 2010. Vzhledem k tomu, že žalobce nebyl poštovní doručovatelkou v tento den zastižen, byla zásilka uložena na poště. Žalobce si zásilku v úložní době nevyzvedl, z toho důvodu mu byla dne 23. 3. 2010 vložena do schránky. Nejvyšší správní soud se v prvé řadě zabýval otázkou, zda je námitka podjatosti žalobce přípustná. V jednom ze svých dřívějších rozhodnutí dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že „i ve fázi po vydání rozhodnutí o věci samé (tj. v daném případě po vydání rozhodnutí o odmítnutí žaloby žalobkyně) je v případě, že proti rozhodnutí byla podána kasační stížnost a že tato stížnost je přípustná, nezbytné (a tedy i přípustné) rozhodnout o námitce podjatosti soudců krajského soudu, kteří napadené rozhodnutí vydali, byla-li žalobkyní taková námitka vznesena. Je tomu tak proto, že ve fázi mezi podáním kasační stížnosti a předložením věci Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o ní činí krajský soud podle §108 s. ř. s. řadu přípravných úkonů směřujících k tomu, aby o kasační stížnosti mohlo být řádně rozhodnuto“ (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 5. 2005, č. j. Nao 32/2005 - 34, dostupné na www.nssoud.cz). Z uvedeného vyplývá, že je námitka podjatosti přípustná i poté, kdy již krajský soud vydal rozhodnutí ve věci (kterým bylo v nyní posuzovaném případě usnesení ze dne 24. 2. 2010, č. j. 30 Ad 2/2010 - 53), avšak za podmínky, že byla podána včas. Podle §8 odst. 5 s. ř. s. je přitom třeba námitku podjatosti uplatnit do jednoho týdne ode dne, kdy se účastník o podjatosti dozvěděl. V této souvislosti Nejvyšší správní soud v již citovaném usnesení konstatoval, že důvody, které zakládají podjatost, jsou takové povahy, že účastníkovi řízení musejí být známy již delší dobu před doručením rozhodnutí ve věci samé nebo alespoň od okamžiku tohoto doručení. Žalobci doručované usnesení bylo uloženo na poště dne 10. 3. 2010. Podle §49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jeno. s. ř.“), platí, že nevyzvedne-li si adresát písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí, považuje se písemnost posledním dnem této lhůty za doručenou. Nejzazší možný okamžik, kdy se žalobce mohl dozvědět o důvodech podjatosti soudců rozhodujících ve věci sp. zn. 30 Ad 2/2010, a to JUDr. Jana Rutsche, Mgr. Heleny Konečné a JUDr. Pavla Kumprechta, byl tedy den 20. 3. 2010, kdy mu v souladu s §49 odst. 4 o. s. ř. bylo usnesení doručeno. Konec týdenní lhůty pro podání námitky podjatosti by připadl na den 27. 3. 2010. Vzhledem k tomu, že se jednalo o sobotu, uplynula lhůta k podání námitky podjatosti v nejbližší následující pracovní den, tedy v pondělí 29. 3. 2010. Podání obsahující námitku podjatosti však krajský soud obdržel prostřednictvím telefaxu dne 6. 4. 2010 (potvrzeno písemným podáním dne 8. 4. 2010), tedy již po uplynutí lhůty k jejímu podání. Nejvyššímu správnímu soudu tak nezbylo než vznesenou námitku podjatosti odmítnout podle §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. jako opožděnou. Na okraj Nejvyšší správní soud poznamenává, že podle žalobce je důvodem návrhu na vyloučení soudců JUDr. Jana Rutsche, Mgr. Heleny Konečné a JUDr. Pavla Kumprechta jejich předchozí procesní postup. Ten však podle §8 odst. 1 s. ř. s. nemůže být legitimním důvodem, který by mohl znamenat vyloučení soudce z projednávání a rozhodování ve věci: „Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.“ Soudce může být vyloučen z rozhodování jen z objektivních důvodů, nikoli pro subjektivní přesvědčení žalobce o nespravedlnosti vedení řízení, které zpochybňovat jistě lze. K tomu však slouží opravné prostředky, a nikoli námitka podjatosti. Poučení: Proti tomuto usnesení n e jsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 4. srpna 2010 JUDr. Milada Tomková předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší správní soud
Datum rozhodnutí / napadení:04.08.2010
Číslo jednací:Nao 40/2010 - 71
Forma /
Způsob rozhodnutí:
Usnesení
odmítnuto
Účastníci řízení:Česká správa sociálního zabezpečení, detašované pracoviště
Prejudikatura:
Kategorie rozhodnutí:E
ECLI pro jurilogie.cz:ECLI:CZ:NSS:2010:NAO.40.2010:71
Staženo pro jurilogie.cz:04.05.2024