ECLI:CZ:NSS:2010:NAO.40.2010:71
sp. zn. Nao 40/2010 - 71
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Milady Tomkové
a soudců JUDr. Kateřiny Šimáčkové a JUDr. Bohuslava Hnízdila v právní věci žalobce: Ing. J.
H., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, regionální referát rozhodovací
činnosti - pracoviště Hradec Králové, se sídlem Slezská 839, Hradec Králové, o přezkoumání
rozhodnutí žalované ze dne 9. 1. 2008, č. j. 3408 - 6311 - 9.1.2008 - 71431 - 28/07 - BX,
vedeném u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 30 Ad 2/2010, o námitce podjatosti
uplatněné žalobcem,
takto:
Námitka podjatosti ze dne 6. 4. 2010 se odm ít á .
Odůvodnění:
Žalobce adresoval Krajskému soudu v Hradci Králové prostřednictvím žalované podání
označené jako „stížnost, obnova řízení, přezkoumání řízení, ochrana před nečinností správního
orgánu, žaloba proti rozhodnutí/nečinnosti správního orgánu“. Z žalobcových následujících
podání pak krajský soud dovodil, že se jedná o žalobu proti rozhodnutí žalované ze dne
9. 1. 2008, č. j. 3408 - 6311 - 9.1.2008 - 71431 - 28/07 - BX. Tímto rozhodnutím žalovaná zamítla
odvolání žalobce proti rozhodnutí Okresní správy sociálního zabezpečení Jíčín ze dne
22. 10. 2007, která rozhodla tak, že se žalobci, jako zaměstnanci malé organizace s názvem „A. H.
n. M. 219“, S., prodlužuje podle §15 odst. 5 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění
zaměstnanců, v platném znění, výplata nemocenského pojištění po skončení podpůrčí doby od
11. 1. 2007 do 31. 3. 2007. Žalobce nesouhlasil s tím, že k ukončení pracovní neschopnosti došlo
ke shora uvedenému datu.
Krajský soud žalobu usnesením ze dne 24. 2. 2010, č. j. 30 Ad 2/2010 - 53, odmítl.
Konstatoval jednak, že nemocenské vyplácené po uplynutí podpůrčí doby má charakter
nenárokové, tedy dobrovolné, dávky nemocenského pojištění. Podle §78 odst. 2 písm. b) zákona
č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění účinném ke dni
31. 12. 2008, jsou pak rozhodnutí o takových dávkách ze soudního přezkumu vyloučena. Dále
krajský soud poukázal na §70 písm. d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, (dále jen
„s. ř. s.“), podle kterého je žalobou napadené rozhodnutí rovněž vyloučeno ze soudního
přezkumu, neboť se jedná o rozhodnutí, jehož vydání závisí výlučně na posouzení zdravotního
stavu osob a neznamená samo o sobě právní překážku výkonu povolání, zaměstnání
nebo podnikatelské, popřípadě jiné hospodářské činnosti, přičemž v tomto případě zákon
nestanoví jinak.
Dne 6. 4. 2010 bylo krajskému soudu doručeno podání žalobce, v němž, v návaznosti
na usnesení krajského soudu o odmítnutí jeho žaloby, žalobce vznáší námitku podjatosti soudců
senátu Krajského soudu v Hradci Králové 30 Ad složeného z předsedy senátu JUDr. Jana
Rutsche a soudců Mgr. Heleny Konečné a JUDr. Pavla Kumprechta a rovněž všech zbývajících
soudců tohoto krajského soudu. Dále žalobce uvádí, že mu usnesení krajského soudu ze dne
24. 2. 2010 nebylo dosud řádně a účinně doručeno pro vady na straně doručujícího orgánu
a navrhuje, aby Nejvyšší správní soud neprodleně rozhodl, že doručení tohoto usnesení žalobci je
neúčinné. V závěru tohoto podání rovněž žalobce uvedl, že proti usnesení krajského soudu
ze dne 24. 2. 2010 podává kasační stížnost. V dalším svém podání pak žalobce na výzvu soudu
upřesnil, že existuje důvod pochybovat nejen o nepodjatosti těchto soudců, ale lze usuzovat
i na jejich „dlouhodobou, systematickou a vzájemně se kryjící a stále sílící snahu způsobit žalobci
(i osobám mu blízkým) v těchto zde vedených věcech co největší a zničující škody a újmy
prokazatelně nezákonnými, protiústavními a zcela účelovými postupy a rozhodnutími, …“
Ve věci námitky podjatosti vznesené žalobcem se všichni soudci oddělení správního
soudnictví Krajského soudu v Hradci Králové, tedy JUDr. Magdalena Ježková, JUDr. Jana
Kábrtová, Mgr. Marie Kocourková, Mgr. Helena Konečná, JUDr. Pavel Kumprecht, JUDr. Jan
Rutsch, JUDr. Marcela Sedmíková a JUDr. Ivona Šubrtová vyjádřili tak, že se v dané věci necítí
být podjatí a není jim známa žádná skutečnost, ze které by mohl vyplynout důvod případných
pochybností o jejich nepodjatosti.
Ze spisového materiálu Nejvyšší správní soud konstatuje, že usnesení krajského soudu
ze dne 24. 2. 2010, kterým byla odmítnuta žaloba proti rozhodnutí žalované, bylo žalobci
doručováno prostřednictvím provozovatele poštovních služeb dne 10. 3. 2010. Vzhledem
k tomu, že žalobce nebyl poštovní doručovatelkou v tento den zastižen, byla zásilka uložena
na poště. Žalobce si zásilku v úložní době nevyzvedl, z toho důvodu mu byla dne 23. 3. 2010
vložena do schránky.
Nejvyšší správní soud se v prvé řadě zabýval otázkou, zda je námitka podjatosti žalobce
přípustná.
V jednom ze svých dřívějších rozhodnutí dospěl Nejvyšší správní soud k závěru,
že „i ve fázi po vydání rozhodnutí o věci samé (tj. v daném případě po vydání rozhodnutí o odmítnutí žaloby
žalobkyně) je v případě, že proti rozhodnutí byla podána kasační stížnost a že tato stížnost je přípustná, nezbytné
(a tedy i přípustné) rozhodnout o námitce podjatosti soudců krajského soudu, kteří napadené rozhodnutí vydali,
byla-li žalobkyní taková námitka vznesena. Je tomu tak proto, že ve fázi mezi podáním kasační stížnosti
a předložením věci Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o ní činí krajský soud podle §108 s. ř. s. řadu
přípravných úkonů směřujících k tomu, aby o kasační stížnosti mohlo být řádně rozhodnuto“ (srov. usnesení
Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 5. 2005, č. j. Nao 32/2005 - 34, dostupné
na www.nssoud.cz).
Z uvedeného vyplývá, že je námitka podjatosti přípustná i poté, kdy již krajský soud vydal
rozhodnutí ve věci (kterým bylo v nyní posuzovaném případě usnesení ze dne 24. 2. 2010,
č. j. 30 Ad 2/2010 - 53), avšak za podmínky, že byla podána včas. Podle §8 odst. 5 s. ř. s. je
přitom třeba námitku podjatosti uplatnit do jednoho týdne ode dne, kdy se účastník o podjatosti
dozvěděl. V této souvislosti Nejvyšší správní soud v již citovaném usnesení konstatoval,
že důvody, které zakládají podjatost, jsou takové povahy, že účastníkovi řízení musejí být známy
již delší dobu před doručením rozhodnutí ve věci samé nebo alespoň od okamžiku tohoto
doručení. Žalobci doručované usnesení bylo uloženo na poště dne 10. 3. 2010. Podle §49 odst. 4
zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“), platí, že nevyzvedne-li si adresát
písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí, považuje se písemnost
posledním dnem této lhůty za doručenou. Nejzazší možný okamžik, kdy se žalobce mohl
dozvědět o důvodech podjatosti soudců rozhodujících ve věci sp. zn. 30 Ad 2/2010,
a to JUDr. Jana Rutsche, Mgr. Heleny Konečné a JUDr. Pavla Kumprechta, byl tedy den
20. 3. 2010, kdy mu v souladu s §49 odst. 4 o. s. ř. bylo usnesení doručeno. Konec týdenní lhůty
pro podání námitky podjatosti by připadl na den 27. 3. 2010. Vzhledem k tomu, že se jednalo
o sobotu, uplynula lhůta k podání námitky podjatosti v nejbližší následující pracovní den, tedy
v pondělí 29. 3. 2010. Podání obsahující námitku podjatosti však krajský soud obdržel
prostřednictvím telefaxu dne 6. 4. 2010 (potvrzeno písemným podáním dne 8. 4. 2010), tedy
již po uplynutí lhůty k jejímu podání. Nejvyššímu správnímu soudu tak nezbylo než vznesenou
námitku podjatosti odmítnout podle §46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. jako opožděnou.
Na okraj Nejvyšší správní soud poznamenává, že podle žalobce je důvodem návrhu
na vyloučení soudců JUDr. Jana Rutsche, Mgr. Heleny Konečné a JUDr. Pavla Kumprechta
jejich předchozí procesní postup. Ten však podle §8 odst. 1 s. ř. s. nemůže být legitimním
důvodem, který by mohl znamenat vyloučení soudce z projednávání a rozhodování ve věci:
„Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci
nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.“ Soudce může být vyloučen z rozhodování jen z objektivních
důvodů, nikoli pro subjektivní přesvědčení žalobce o nespravedlnosti vedení řízení,
které zpochybňovat jistě lze. K tomu však slouží opravné prostředky, a nikoli námitka podjatosti.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e jsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 4. srpna 2010
JUDr. Milada Tomková
předsedkyně senátu