ECLI:CZ:NSS:2010:VOL.19.2010:12
sp. zn. Vol 19/2010 - 12
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Šimíčka
a soudců JUDr. Josefa Baxy, JUDr. Zdeňka Kühna, JUDr. Radana Malíka, JUDr. Lenky
Matyášové, JUDr. Jana Passera a JUDr. Petra Průchy v právní věci navrhovatele: RNDr. V. Ch.,
proti odpůrci: Státní volební komise se sídlem nám. Hrdinů 3, Praha 4, o návrhu na neplatnost
volby všech kandidátů zvolených do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky,
takto:
I. Návrh na neplatnost volby kandidátů se v části týkající se všech kandidátů zvolených
v Olomouckém kraji zamítá.
II. Návrh na neplatnost volby kandidátů se v části týkající se kandidátů zvolených v ostatních
volebních krajích odmítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] V návrhu, doručeném soudu dne 9. 6. 2010, navrhovatel nejprve rekapituluje, že dne
28. 5. 2009 byl přijat ústavní zákon č. 195/2009 Sb., o zkrácení pátého volebního období
Poslanecké sněmovny. Tímto ústavodárným aktem došlo k úpravě zákona č. 247/1995 Sb.,
o volbách do Parlamentu České republiky tak, aby volby mohly proběhnout do 15. 10. 2009. Dne
10. 9. 2009 byl vynesen nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 27/09, kterým byl ústavní zákon
č. 195/2009 Sb. zrušen. Tento nález však nebyl podle navrhovatele vykonatelný, protože byl
vydán v rozporu s ústavním pořádkem. Vyhlášením tohoto nálezu došlo podle navrhovatele
ke spáchání trestného činu sabotáže. Navrhovatel upozorňuje, že na základě tohoto podezření
podala jiná osoba ve vztahu k dotčeným soudcům Ústavního soudu trestní oznámení k Vrchnímu
státnímu zastupitelství v Olomouci. Navrhovatel upozorňuje, že z neznámých důvodů je nález
Ústavního soudu respektován. Proto ke konání voleb dle ústavního zákona č. 195/2009 S b.
vůbec nedošlo. V rozporu s tímto ústavním zákonem je též vyhlášení voleb prezidentem
republiky (č. 37/2010 Sb.). Mimoústavní a nezákonné posunutí termínu voleb z doby
do 15. 10. 2009 na termín 28. 5. až 29. 5. 2010 mělo zásadní vliv na výsledek voleb, zejména
podílem hlasů, které získaly malé nebo nedávno založené politické strany. To je podle §87 odst. 4
zákona č. 247/1995 Sb. i důvod pro podání návrhu na neplatnost voleb. Navrhovatel
upozorňuje, že jakkoliv v ČR platí princip suverenity lidu, moc si z de osvojují ústavní soudci,
kteří hlasovali pro nález Pl. ÚS 27/09. Volby lze sice označit za demokratické, ovšem
v nedemokratických poměrech. Tím může paradoxně dojít k odstranění demokratického
právního řádu. Akceptace voleb v květnu 2010 by formálně stvrdila, že dotyční ústavní soudci ční
nad principem suverenity lidu.
[2] Vzhledem k tomu, že návrh obsahoval vady, které bránily jeho věcnému projednání,
vyzval soud v souladu s ustanovením §37 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu
správního, v platném znění (dále jen „s. ř. s.“), navrhovatele usnesením k odstranění vad podání,
a to zejména upřesněním, u kterých kandidátů se domáhá neplatnosti volby ve volbách
do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR konaných ve dnech 28. a 29. května 2010. Za účelem
odstranění uvedených vad stanovil soud navrhovateli lhůtu tří dnů od doručení tohoto usnesení.
[3] Na tuto výzvu soudu, kterou navrhovatel obdržel dne 10. 6. 2010, zareagoval tak,
že jednak zopakoval obsah svého předchozího podání, jednak upřesnil, že se domáhá neplatnosti
volby všech kandidátů zvolených do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.
[4] K tomu soud uvádí následující. Volební zákon diferencuje mezi aktivní legitimací každého
občana zapsaného do stálého seznamu „ve volebním okrsku, kde byl poslanec volen“, a politickou
stranou nebo koalicí, jejíž kandidátní listina „ ve volebním kraji byla pro volby do Poslanecké sněmovny
zaregistrována“. Této zákonné úpravě je nutno rozumět tak (viz usnesení NSS ze dne 29. 6. 2006,
čj. Vol 50/2006-53, publ. pod č. 945/2006 Sb. NSS), že zatímco občan může předmětný návrh
podat jen ve vztahu ke kandidátům, zvoleným ve volebním kraji tam, kde mohl vykonat svoje
aktivní volební právo; je politická strana aktivně legitimována k podání tohoto návrhu vůči všem
kandidátům, zvoleným v krajích, kde také kandidovala, což může v konečném důsledku znamenat
zpochybnění i všech zvolených kandidátů v celé republice. Výklad, podle něhož by kterýkoliv
občan byl aktivně legitimován k podání návrhu na neplatnost volby kandidátů zvolených
i v jiných krajích, než ve kterém mohl vykonat svoje aktivní volební právo, je podle přesvědčení
soudu v přímém rozporu se zněním citovaného zákonného ustanovení a odporuje rovněž
srovnání tohoto řízení se soudním přezkumem jiných typů voleb (volby do Senátu, volby
do krajských a obecních zastupitelstev).
[5] Z právě uvedeného proto plyne, že návrh je věcně projednatelný toliko ve vztahu k těm
kandidátům, kteří byli zvoleni ve volebním kraji, kde je stěžovatel zapsán do stálého seznamu,
tzn. v Olomouckém volebním kraji. Zbývající část návrhu (tzn. ve vztahu k volbě kandidátů
z ostatních 13 volebních krajů) proto musel soud odmítnout z důvodu chybějící aktivní
legitimace navrhovatele [§46 odst. 1 písm. c) s. ř . s.].
[6] Ve vztahu k návrhu na neplatnost volby kandidátů zvolených v Olomouckém volebním
kraji soud konstatuje, že navrhovatel je aktivně legitimován a návrhový petit je srozumitelný
a věcně projednatelný. Návrh však není důvodný.
[7] Navrhovatelova teze, proč měli být kandidáti zvoleni neplatně, vychází z toho,
že k volbám v květnu 2010 došlo protiústavně. To spojuje s protiústavností nálezu Ústavního
soudu Pl. ÚS 27/09 ze dne 10. 9. 2009, publ. pod č. 318/2009 Sb., kterým Ústavní soud ke dni
10. 9. 2009 zrušil ústavní zákon č. 195/2009 Sb., o zkrácení pátého volebního období Poslanecké
sněmovny. K tomu lze pouze uvést, že finálním interpretem Ústavy České republiky je Ústavní
soud (čl. 83, čl. 89 odst. 2 Ústavy). Není proto v pravomoci Nejvyššího správního soudu,
aby snad přezkoumával ústavnost nálezu Ústavního soudu. Rozdíl mezi demokratickým právním
státem a anarchií spočívá právě v tom, že konečná rozhodnutí soudů jsou v prve jmenovaném
státě respektována.
[8] Soud proto dospěl k závěru, že ve vztahu ke kandidátům zvoleným v Olomouckém
volebním kraji sice navrhovatel k podání návrhu aktivně legitimován byl, nicméně nebyla zjištěna
protizákonnost nebo dokonce protiústavnost jejich volby v tom směru, jak argumentoval
navrhovatel, a proto byl v této části návrh podle ustanovení §90 s. ř. s. zamítnut.
[9] O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §93 odst. 4 s. ř. s., podle něhož
ve věcech volebních žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 22. června 2010
JUDr. Vojtěch Šimíček
předseda senátu