ECLI:CZ:NSS:2011:11.KSS.3.2010:73
sp. zn. 11 Kss 3/2010 - 73
ROZHODNUTÍ
Kárný senát Nejvyššího správního soudu složený z předsedkyně senátu Mgr. Daniely
Zemanové a členů senátu: JUDr. Vladimíra Jurky, Mgr. Věroslava Řezáče, JUDr. Marcely
Kratochvílové, JUDr. Josefa Doubka a JUDr. Dalimily Gadasové projednal v ústním jednání dne
22. 6. 2011 návrh předsedy Městského soudu v Praze na zahájení kárného řízení ze dne
8. 3. 2010, proti JUDr. J. B., zastoupené Mgr. Petrem Pytlíkem, advokátem se sídlem Thámova
20/181, Praha 8, a rozhodl
takto:
I. Podle §19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, s e
JUDr. J. B.,
soudkyně Městského soudu v Praze,
u z n á v á v i n n o u , ž e
způsobila neodůvodněné průtahy v řízení, protože v níže uvedených obdobích v celkem
21 věcech neučinila po značně dlouhou dobu žádný úkon směřující k vyřízení. Takto byla
soudkyně bezdůvodně nečinná v následujících věcech vedených Městským soudem v Praze:
1) 36 Cm 1247/1992 – v období od 2. 3. 2006 do 13. 2. 2008, dále od 13. 2. 2008
do 24. 4. 2009;
2) 36 Cm 1586/1992 – v období od 1. 6. 2006 do 11. 3. 2010;
3) 36 Cm 231/1993 – v období od 11. 4. 2001 do 7. 9. 2009;
4) 36 Cm 280/1993 – v období od 1. 2. 2001 do 7. 9. 2009;
5) 36 Cm 567/1995 – v období od 4. 10. 2001 do 7. 9. 2009;
6) 36 Cm 46/1997 – v období od 9. 7. 2002 do 20. 7. 2009;
7) 36 Cm 361/1997 – v období od 6. 11. 2001 do 15. 9. 2009;
8) 36 Cm 360/1998 – v období od 1. 2. 2006 do 7. 9. 2009;
9) 36 Cm 32/2001 – v období od 20. 11. 2004 do 13. 11. 2007, dále od 14. 11. 2007
do 6. 5. 2009, dále od 7. 9. 2009 do 10. 3. 2010;
10) 36 Cm 5/2002 – v období od 24. 3. 2007 do 25. 7. 2008, dále od 5. 8. 2008
do 15. 4. 2009;
11) 36 Cm 24/2003 – v období od 16. 3. 2007 do 2. 9. 2009;
12) 36 Cm 100/2003 – v období od 26. 4. 2005 do 6. 9. 2009, dále od 8. 9. 2009
do 11. 3. 2010;
13) 36 Cm 76/2005 – v období od 15. 10. 2009 do 11. 3. 2010;
14) 36 Cm 241/2005 – v období od 26. 1. 2008 do 10. 6. 2009, dále od 12. 6. 2009
do 8. 2. 2010;
15) 36 Cm 244/2005 – v období od 31. 8. 2007 do 8. 9. 2008, dále od 9. 9. 2008
do 3. 8. 2009, dále od 29. 10. 2009 do 11. 3. 2010;
16) 36 C 11/2006 – v období od 10. 10. 2006 do 27. 7. 2009;
17) 36 Cm 135/2006 – v období od 8. 9. 2006 do 28. 1. 2008, dále od 9. 6. 2008
do 8. 4. 2009, dále od 29. 10. 2009 do 11. 3. 2010;
18) 36 Cm 207/2006 – v období od 7. 2. 2008 do 3. 12. 2009;
19) 36 Cm 267/2006 – v období od 14. 12. 2007 do 11. 3. 2010;
20) 36 Cm 86/2007 – v období od 6. 6. 2008 do 16. 6. 2009;
21) 36 Cm 113/2008 – v období od 10. 9. 2009 do 11. 3. 2010;
t e d y
z a v i n ě n ě p o r u š i l a
povinnosti soudce a ohrozila důvěru ve spravedlivé rozhodování soudů.
T í m s p á c h a l a
kárné provinění podle §87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Za to se j í u k l á d á
podle §88 odst. 1 písm. b) zákona č. 6/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kárné opatření
s n í ž e n í p l a t u o 1 5 % n a d o b u 6 (šesti) m ě s í c ů ,
počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Podle §19 odst. 2 zákona č. 7/2002 Sb. se z p r o š ť u je obvinění pro skutek ,
který měl spočívat v průtazích způsobených ve věcech vedených Městským
soudem v Praze pod sp. zn.:
1) 36 Cm 244/1998 – v období od 28. 12. 2000 do 11. 11. 2009;
2) 36 Cm 201/2005 – v období od 20. 5. 2006 do 5. 1. 2010.
Odůvodnění:
I. Obsah návrhu
Navrhovatel podal návrh na zahájení kárného řízení proti v záhlaví jmenované soudkyni,
která působí na obchodním úseku Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“). U kárně
obviněné soudkyně byly dle navrhovatele v minulosti zaznamenány nedostatky v plnění
pracovních povinností v podobě bezdůvodné nečinnosti, a proto byla v červnu 2009 provedena
prověrka jí vyřizovaných věcí. Nejméně v 8 věcech byly shledány závažné průtahy
a z tohoto důvodu byla kárně obviněné soudkyni udělena dopisem předsedy městského soudu
ze dne 27. 7. 2009 (Spr 1971/2009) výtka podle ustanovení §88a zákona č. 6/2002 Sb.,
o soudech a soudcích. Zároveň byla naplánována další průběžná kontrola vyřizování věcí
na 1. čtvrtletí 2010 s tím, že nedojde-li ke zlepšení v plnění pracovních povinností soudkyně,
bude proti ní podán návrh na zahájení kárného řízení.
Začátkem února 2010 byl předseda soudu upozorněn místopředsedou Vrchního soudu
v Praze na vážné průtahy v řízení při předložení spisu k rozhodnutí o odvolání. Stížnost byla
se soudkyní projednána a následně byla provedena plánovaná prověrka zaměřená
tentokrát na všechny spisy přidělené soudkyni, které nebyly rejstříkově ukončeny. Při prověrce
byly zjištěny závažné průtahy ve shora uvedených věcech a ztráty některých spisů. Ztrátu spisů
navrhovatel neučinil předmětem kárné žaloby, neboť na oddělení 36 Cm působila v té době
vedoucí kanceláře, se kterou byl ukončen pracovní poměr z důvodu vážných nedostatků
v její činnosti, nebylo tedy možno jednoznačně určit, kdo za ztrátu spisů odpovídá. Závěry
prověrky jsou zaznamenány ve zprávě o kontrole spisů ze dne 23. 2. 2010, sp. zn. Spr 518/2010.
Průtahy byly zjištěny výlučně u spisů, které byly rejstříkově skončeny nebo dlouhodobě přerušeny
pro konkurs, takže neprocházely prověrkami věcí starších časových řad.
Dle názoru navrhovatele věci, v nichž byly shledány průtahy v řízení, nejsou zpravidla
nijak mimořádně skutkově ani právně složité, aby v nich nemohlo být postupováno bez průtahů.
Z výše uvedených důvodů navrhovatel žádá, aby bylo kárně obviněné soudkyni
za vytýkaná provinění uloženo kárné opatření podle §88 odst. 1 písm. b) zák. č. 6/2002 Sb.,
o soudech a soudcích, v platném znění, a to snížení platu o 30 % na dobu 1 roku.
II. Vyjádření kárně obviněné soudkyně
Kárně obviněná soudkyně podala k návrhu vyjádření ze dne 28. 4. 2010. K tvrzením
navrhovatele neměla námitky, považovala je za nesporné. V předmětných věcech byly procesní
úkony prováděny tak, jak uvádí navrhovatel. Dále poukázala na skutečnost, že v předmětných
věcech jsou v současné době činěny úkony směřující k jejich vyřízení.
Průběh jednotlivých řízení byl v minulosti ovlivněn velkým počtem věcí vyřizovaných
obchodními úseky soudů. Agendu zpracovávali pouze soudci, bez asistentů či vyšších soudních
úředníků. Do senátu 36 Cm v roce 1992 napadlo přibližně 1600 věcí, v roce 1994 to bylo dalších
800 věcí, v roce 1999 bylo v senátě zhruba 800 neskončených věcí. Po roce 2001 se v důsledku
organizačních změn počet věcí snižoval, stále však například v roce 2004 tvořilo agendu
tohoto senátu přibližně 400 nevyřízených věcí, v roce 2007 to bylo 500 nevyřízených věcí. Kárně
obviněná soudkyně uvedla, že toto pracovní zatížení je věcí minulosti, avšak dlouhodobě
ovlivnilo negativně práci i v pozdější době, a to i přes postupně klesající počet napadlých věcí.
Počet neskončených věcí se v současné době stále pohybuje kolem 300, je však nutno říci,
že nově napadlé věci jsou mnohem složitější. Dosud je běžná práce soudce ve večerních
hodinách i o víkendech.
Minulé roky byly z hlediska kárně obviněné soudkyně poznamenány také problémy
se soudní kanceláří, která nepracovala rychle a důsledně. Bylo nutno stále dohledávat spisy,
doručenky, vyjádření. Spisy z kanceláře nebyly předkládány průběžně. Věc byla s kanceláří
opakovaně řešena, koncem roku 2008 vedoucí kanceláře odešla na základě výpovědi ze strany
soudu. Namísto ní nastoupila jediná pracovnice, která však dlouhodobě onemocněla. V polovině
roku 2009 byla kárně obviněné soudkyni přidělena nová vedoucí kanceláře,
se kterou je spolupráce dobrá.
Výše uvedené skutečnosti považuje kárně obviněná soudkyně za objektivní překážky,
pro které nebylo možno v minulosti provádět procesní úkony tak, aby ve všech věcech byla
agenda vyřizována plynule. Kárně obviněná soudkyně proto navrhuje kárnému senátu,
aby k těmto skutečnostem při svém rozhodování přihlédl; v písemném vyjádření nenavrhla
provedení žádných důkazů.
III. Ústní jednání, dokazování
Při ústním jednání navrhovatel odkázal na písemné vyhotovení návrhu na zahájení řízení
a skutečnosti zde uvedené. Uvedl, že se nepodařilo předložit k důkazu dva spisy, v nichž byly
dle návrhu shledány průtahy, neboť se v současné době nenacházejí u městského soudu.
Dále konstatoval, že od podání návrhu na zahájení kárného řízení uplynula poměrně dlouhá
doba, tj. přibližně rok a půl, během které se situace na oddělení 36 Cm podstatně změnila
k lepšímu. Nicméně průtahy při rozhodování výše uvedených věcí byly zjištěny a navrhovatel
na svém návrhu trvá.
Kárně obviněná soudkyně byla vyslechnuta, ve své výpovědi uvedla v podstatě shodné
skutečnosti jako ve výše konstatovaném vyjádření.
Dále kárný soud provedl důkazy na návrh navrhovatele. Jednalo se o spis vedený
městským soudem pod sp. zn. Spr 1971/2009, jehož obsahem byla výtka ze dne 27. 7. 2009
udělená kárně obviněné soudkyni podle ustanovení §88a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech
a soudcích. Kárný senát konstatoval, že zde vytýkaná pochybení se neshodují s průtahy
ve věcech, které jsou předmětem tohoto kárného řízení. Dále byl proveden důkaz obsahem spisu
vedeného městským soudem pod sp. zn. Spr 518/2010, který se týkal kontroly, jejíž výsledky
vedly k podání návrhu na zahájení kárného řízení. Ve zprávě o kontrole ze dne 23. 2. 2010 jsou
uvedeny v podstatě shodné skutečnosti jako v návrhu na zahájení kárného řízení, kárně obviněná
soudkyně k těmto zjištěním podala v rámci kontroly obsahově shodné vyjádření.
Kárný senát dále konstatoval, že mu byly navrhovatelem k důkazu předloženy spisy,
v nichž byly spatřovány průtahy, s výjimkou spisů sp. zn. 36 Cm 244/1998 (bod 8. návrhu)
a sp. zn. 36 Cm 201/2005 (bod 15. návrhu). Kárný senát z předložených spisů ověřil,
že jejich obsah odpovídá tvrzením navrhovatele o průtazích uvedených v návrhu na zahájení
kárného řízení. Kárně obviněná soudkyně připustila, že z její strany došlo k nečinnosti,
a toto tvrzení navrhovatele neučinila sporným. Navrhovatel i kárně obviněná soudkyně byli
vyzváni k vyjádření, zda žádají podrobněji konstatovat obsah některého z předložených spisů,
čehož se ani jeden z účastníků řízení nedomáhal. Žádný z účastníků kárného řízení
rovněž nevznesl další návrhy na doplnění dokazování.
Navrhovatel ve svém závěrečném návrhu uvedl, že považuje skutková zjištění
za nesporná. Vzhledem k tomu setrval na svém závěru, že ze strany kárně obviněné soudkyně
došlo ke kárnému provinění, a ponechal na zvážení kárného senátu, jaké konkrétní kárné opatření
bude obviněné soudkyni uloženo. Obhájce kárně obviněné soudkyně připustil, že soudkyně
se ke všem vytýkaným skutkům doznala. Dále uvedl, že kárný senát by měl při svém rozhodnutí
o vině a sankci přihlédnout k dlouhodobému přetížení soudkyně a k nedostatkům v činnosti
administrativního aparátu, který jí byl k dispozici.
IV. Hodnocení důkazů, závěr
Kárný senát po vyhodnocení průběhu ústního jednání dospěl k závěru, že byla prokázána
nečinnost ze strany kárně obviněné soudkyně při vedení řízení o navrhovatelem vytýkaných
věcech. Toto lze spolehlivě konstatovat na základě provedení důkazů obsahem předmětných
spisů, které potvrzují tvrzení navrhovatele; ostatně ani kárně obviněná soudkyně tyto skutečnosti
nepopírala.
V řízení bylo prokázáno, že při rozhodování ve 21 věcech došlo k průtahům, které byly
zaviněny nečinností kárně obviněné soudkyně. Tyto průtahy nebyly zanedbatelné,
neboť se ve většině případů jednalo o nečinnost v řádu několika let, případně několika měsíců.
Kárný senát v předmětném řízení mohl hodnotit i nečinnost přesahující časové období vymezené
objektivní tříletou lhůtou ode dne podání kárného návrhu, neboť nečinnost při vyřizování spisů,
je-li zaviněna a má-li charakter kárného provinění, představuje skutek trvající, jehož podstatou
je vyvolání a následné udržování protiprávního stavu, tj. stavu nečinnosti soudce při rozhodování
věci. V takovém případě lze přihlížet ke každému průtahu, u něhož protiprávní stav trval a nebyl
odstraněn před počátkem běhu objektivní lhůty, v daném případě tedy přede dnem 11. 3. 2010.
Soudkyně byla přitom v souladu s §6 a §100 odst. 1 o. s. ř. povinna postupovat
tak, aby věci byly co nejrychleji projednány a rozhodnuty a účastníkům tak byla poskytnuta rychlá
a účinná ochrana práv. Tyto povinnosti kárně obviněná soudkyně v označených věcech porušila,
což bylo kárným senátem vyhodnoceno jako zaviněné porušení povinností soudce a jako jednání,
které ohrozilo důvěru ve spravedlivé rozhodování soudů ve smyslu §87 odst. 1 zákona
č. 6/2002 Sb. Kárný senát nezpochybňuje velké pracovní vytížení kárně obviněné soudkyně,
zejména v minulosti, konstatuje však, že obviněná soudkyně nijak v řízení neprokázala,
že by vzhledem k podmínkám výkonu své činnosti nebyla schopna v přidělených věcech
provádět úkony plynule a bez průtahů.
Na základě uvedených skutečností proto kárný senát dospěl k závěru, že kárně obviněná
soudkyně jednáním uvedeným v návrhu na zahájení kárného řízení spáchala kárné provinění
dle §87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb.
Kárný senát považoval za odpovídající uložit v daném případě kárné opatření
dle §88 odst. 1 písm. b) zákona č. 6/2002 Sb., tj. snížení platu. Při úvaze o konkrétní výměře
snížení platu a době uložení tohoto opatření kárný senát vycházel především z údaje o vysokém
počtu věcí, v nichž bylo prokázáno porušení výše uvedených povinností soudce, a dále z relativně
dlouhých časových úseků, po které nečinnost trvala. Přitěžující okolností je též skutečnost,
že se kárně obviněná soudkyně jednání dopouštěla, přestože jí byla navrhovatelem za jednání
stejné povahy v nedávné minulosti uložena výtka. Ve prospěch kárně obviněné soudkyně
naopak kárný senát přihlédl k tomu, že v předmětné době byla soudkyně zatížena nepříznivou
situací týkající se problémů s vedoucí její kanceláře, a rovněž přihlédl k jejímu dlouhodobému
pracovnímu zatížení.
Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem tak kárný senát dospěl k závěru,
že prokázanému kárnému provinění odpovídá uložení kárného opatření snížení platu o 15 %
na dobu 6 měsíců, tedy v polovině možné procentní sazby i časového období uložení kárného
opatření; počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozhodnutí.
Ke zprošťujícímu výroku rozhodnutí kárný senát uvádí, že vzhledem k tomu,
že navrhovatel nepředložil kárnému senátu k důkazu spisy vedené městským soudem
pod sp. zn. 36 Cm 244/1998 a 36 Cm 201/2005, kárný senát nemohl obsahem těchto spisů
provést důkaz, a tedy ověřit tvrzení uvedená v návrhu. Navrhovatel sice soudu předložil výpis
úkonů učiněných v těchto spisech, avšak zde uvedené úkony ne zcela odpovídaly obsahu návrhu,
navíc nebylo zřejmé, na základě jakých informací byl tento výpis zpracován. Přestože z povahy
věci lze předpokládat, že i v těchto věcech k nečinnosti došlo, obecná úroveň tvrzení obsažených
v návrhu (která navrhovatel ani přes výzvu soudu neupřesnil) neumožnila bez předložení
předmětných spisů kárnému senátu ověřit přesnou dobu zaviněné nečinnosti kárně obviněné
soudkyně, a proto nebylo možno v souladu se zásadou „in dubio pro reo“ v uvedených věcech
potvrdit, že ke kárnému provinění tvrzenému navrhovatelem došlo. Kárný senát
proto z uvedených důvodů v bodech 8) a 15) návrhu soudkyni obvinění zprostil, neboť dospěl
k závěru, že uvedené provinění nebylo s jistotou prokázáno.
Poučení: Odvolání proti rozhodnutí v kárném řízení není přípustné.
V Brně dne 22. června 2011
Mgr. Daniela Zemanová
předsedkyně kárného senátu