ECLI:CZ:NSS:2011:11.KSS.6.2010:59
Spis 11 Kss 6/2010 byl spojen se spisem 11 Kss 9/2009 a pod touto spisovou značkou bylo rozhodnuto takto:
sp. zn. 11 Kss 9/2009 – 331
ROZHODNUTÍ
Kárný senát Nejvyššího správního soudu složený z předsedkyně senátu Mgr. Daniely
Zemanové a členů senátu: JUDr. Petra Gemmela, Mgr. Věroslava Řezáče, JUDr. Aleny Mátlové,
JUDr. Josefa Doubka a JUDr. Dalimily Gadasové projednal v ústním jednání dne 30. 6. 2011
návrhy předsedkyně Okresního soudu v Ostravě na zahájení kárného řízení ze dne 5. 8. 2009,
ze dne 4. 6. 2010 a ze dne 21. 3. 2011, proti JUDr. K. Š., zastoupené JUDr. Vladimírem
Kristýnem, advokátem se sídlem Kobližná 47/19, Brno, a rozhodl
takto:
Podle §19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, s e
JUDr. K. Š.,
nar. X,
soudkyně Okresního soudu v Ostravě,
I. u z n á v á v i n n o u , ž e
jako soudkyně Okresního soudu v Ostravě svou nedůvodnou nečinností zavinila průtahy
při vyřizování občanskoprávních věcí, čímž porušila povinnost stanovenou v §100 odst. 1 o. s. ř.
postupovat po zahájení řízení v řízení i bez dalších návrhů tak, aby věc byla co nejrychleji
projednána a rozhodnuta, a dále porušila povinnost stanovenou v §79 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon o soudech a soudcích“), rozhodovat
v přiměřených lhůtách bez průtahů, přičemž tímto jednáním ohrozila důvěru ve spravedlivé
rozhodování soudů, a to v těchto konkrétních případech:
a) sp. zn. 16 C 211/2006 - nečinnost od 19. 5. 2008 do 3. 12. 2008;
b) sp. zn. 16 C 234/2006 - nečinnost od 24. 10. 2008 do 9. 3. 2009;
c) sp. zn. 31 C 286/2006 - nečinnost od 8. 12. 2008 do 14. 4. 2009;
d) sp. zn. 16 C 297/2006 - nečinnost od 22. 9. 2008 do 8. 2. 2009;
e) sp. zn. 16 C 83/2007 - nečinnost od 25. 6. 2008 do 5. 8. 2009;
f) sp. zn. 16 C 121/2007 - nečinnost od 22. 7. 2008 do 23. 2. 2009; a nečinnost od 25. 4. 2008
do 5. 8. 2009, a to ve vztahu k žalovanému nároku týkajícímu se žaloby na ochranu
osobnosti;
g) sp. zn. 16 C 173/2007 - nečinnost od 2. 10. 2008 do 5. 8. 2009;
h) sp. zn. 16 C 194/2007 - nečinnost 31. 7. 2008 do 7. 1. 2009;
i) sp. zn. 16 C 349/2007 - nečinnost od 25. 6. 2008 do 11. 1. 2009 a dále od 28. 1. 2009
do 5. 8. 2009;
j) sp. zn. 20 C 317/2007 - nečinnost od 23. 9. 2008 do 17. 3. 2009;
k) sp. zn. 16 C 16/2008 - nečinnost od 25. 7. 2008 do 8. 2. 2009;
l) sp. zn. 16 C 65/2008, sp. zn. 16 C 66/2008 - spojeno ke společnému projednání, vedeno
pod sp. zn. 16 C 65/2008 - nečinnost od 13. 8. 2008 do 13. 1. 2009;
m) sp. zn. 16 C 125/2008 - nečinnost od 17. 7. 2008 do 8. 3. 2009;
n) sp. zn. 16 C 179/2008 - nečinnost od 18. 9. 2008 5. 8. 2009;
o) sp. zn. 16 C 281/2008 - nečinnost od 4. 8. 2008 5. 8. 2009;
p) sp. zn. 16 C 300/2008 - nečinnost od 5. 3. 2009 do 5. 8. 2009;
q) sp. zn. 16 C 342/2008 - nečinnost od 13. 11. do 5. 8. 2009;
r) sp. zn. 16 C 348/2008 - nečinnost od 20. 11. 2008 do 2. 3. 2009;
s) sp. zn. 16 C 360/2008 - nečinnost od 29. 12. 2008 do 14. 4. 2009;
t) sp. zn. 16 C 361/2008 - nečinnost od 13. 11. 2008 do 13. 4. 2009;
u) sp. zn. 16 Nc 12/2006 - nečinnost od 12. 6. 2008 do 26. 2. 2009;
v) sp. zn. 16 Nc 4/2006 - nečinnost od 12. 6. 2008 do 26. 2. 2009;
w) sp. zn. 16 Nc 6/2006 - nečinnost od 12. 6. 2008 do 26. 2. 2009;
x) sp. zn. 16 Nc 8/2008 - nečinnost od 13. 8. 2008 do 9. 3. 2009;
y) sp. zn. 16 Nc 10/2008 - nečinnost od 13. 8. 2008 do 1. 2. 2009 a dále od 25. 3. 2009
do 5. 8. 2009;
z) sp. zn. 66 Ro 769/2007 - nečinnost od 26. 11. 2007 do 17. 6. 2008, dále od 2. 9. 2008
do 12. 8. 2009;
aa) sp. zn. 66 Ro 2926/2007 (v současné době vedeno pod sp. zn. 28 C 245/2010) - nečinnost
od 2. 9. 2008 do 14. 8. 2009;
t e d y
z a v i n ě n ě p o r u š i l a
povinnosti soudce a ohrozila důvěru ve spravedlivé rozhodování soudů.
T í m s p á c h a l a
kárné provinění podle §87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb. , ve znění pozdějších předpisů;
II. se u z n á v á v i n n o u , ž e
jako soudkyně Okresního soudu v Ostravě svou nedůvodnou nečinností zavinila průtahy
při vyřizování občanskoprávních věcí, čímž porušila povinnost stanovenou v §100 odst. 1 o. s. ř.
postupovat po zahájení řízení v řízení i bez dalších návrhů tak, aby věc byla co nejrychleji
projednána a rozhodnuta, a dále porušila povinnost stanovenou v §79 odst. 1 zákona o soudech
a soudcích rozhodovat v přiměřených lhůtách bez průtahů, přičemž tímto jednáním ohrozila
důvěru ve spravedlivé rozhodování soudů, a to v těchto konkrétních případech:
a) sp. zn. 16 C 140/2005 - nečinnost od 25. 7. 2008 do 7. 9. 2010;
b) sp. zn. 16 C 221/2007 - nečinnost od 21. 7. 2009 do 23. 4. 2010;
c) sp. zn. 16 C 242/2008 - nečinnost od 25. 3. 2010 do 9. 8. 2010;
d) sp. zn. 16 C 301/2008 - nečinnost od 23. 6. 2009 do 4. 2. 2010;
e) sp. zn. 16 C 180/2009 - nečinnost od 19. 6. 2009 do 2. 3. 2010 a od 30. 6. 2010
do 11. 10. 2010;
f) sp. zn. 16 C 225/2009 - nečinnost od 27. 7. 2009 do 22. 12. 2009;
g) sp. zn. 16 C 247/2009 - nečinnost od 3. 9. 2009 do 3. 3. 2010;
h) sp. zn. 16 C 283/2009 - nečinnost od 16. 9. 2009 do 8. 2. 2010;
i) sp. zn. 116 C 189/ 2009 - nečinnost od 21. 9. 2009 do 26. 2. 2010;
t e d y
z a v i n ě n ě p o r u š i l a
povinnosti soudce a ohrozila důvěru ve spravedlivé rozhodování soudů.
T í m s p á c h a l a
kárné provinění podle §87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb. , ve znění pozdějších předpisů.
Za to se jí u k l á d á
podle §88 odst. 1 písm. b), v souladu s §88 odst. 4 zákona č. 6/2002 Sb., ve znění pozdějších
předpisů, kárné opatření
s n í ž e n í p l a t u o 30 (třicet) % na dobu 10 (deseti) měsíců.
III.
Podle §19 odst. 2 zákona č. 7/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
s e z p r o š ť u j e
kárného obvinění pro skutek spočívající v tom, že
jako soudkyně Okresního soudu v Ostravě a předsedkyně senátu 16 C, ačkoliv je dle §79
odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb. při výkonu své činnosti vázána zákonem, přesto v rozporu
s ustanoveními zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též „o. s. ř.“),
upravujícími procesní postup občanského soudního řízení, tak nepostupovala ve věcech:
a) sp. zn. 16 C 214/2007, kdy poté, co vyhlásila o celém předmětu řízení vůči všem účastníkům
řízení rozsudek, nerespektovala zákonné ustanovení §156 odst. 1 o. s. ř. a poté, co bylo
do rozsudku podáno žalovanou včasné odvolání, nepředložila věc odvolacímu soudu
a za odvolacího řízení, které je zahájeno podáním odvolání, v rozporu s ust. §92 odst. 1 o. s. ř.
připustila usnesením přistoupení dalšího účastníka řízení na straně žalované do řízení,
které již bylo vyneseným rozsudkem nepravomocně skončeno, a dále dne 24. 4. 2009 v rozporu
s ust. §166 o. s. ř. rozhodla doplňujícím rozsudkem, i když nebyly splněny zákonné podmínky
pro vynesení doplňujícího rozsudku;
b) sp. zn. 16 C 388/2007, kdy poté, co Nejvyšší soud zrušil rozsudkem ze dne 25. 5. 2010
rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 5. 2. 2009 a spis byl doručen Okresnímu soudu
v Ostravě dne 7. 6. 2010 a poté, co bylo dne 9. 7. 2010 učiněno zpětvzetí žaloby, vydala dne
11. 8. 2010 usnesení o zastavení řízení a zrušení rozsudku okresního soudu ze dne 23. 4. 2008,
čímž nerespektovala ustanovení §222a o. s. ř., podle kterého o zastavení řízení z důvodu
zpětvzetí žaloby za odvolacího řízení rozhoduje odvolací soud;
c) sp. zn. 16 C 4/2010, kdy po zjištění, že v rámci dědického řízení byly jako dědičky
po žalovaném A. H., zemřelém v průběhu řízení, zjištěny I. H. a M. L., s těmito začala jednat jako
s účastníky řízení na straně žalované, aniž by se řídila ustanovením §107 odst. 1 o. s. ř. a rozhodla
usnesením o tom, s kým bude v řízení pokračováno na straně žalovaného;
neboť vytýkaný skutek není kárným proviněním.
Odůvodnění:
I. Obsah návrhu
Navrhovatelkou byly podány celkem tři návrhy na zahájení kárného řízení proti obviněné
soudkyni. Ve všech návrzích navrhovatelka napadala nedůvodnou nečinnost v řízeních vedených
kárně obviněnou soudkyní v období od roku 2007 do roku 2011; v návrhu ze dne 5. 8. 2009
a ze dne 21. 3. 2011 dále namítala nesprávný postup soudkyně v řízení, čímž dle jejího názoru
zaviněně porušila povinnosti soudce a ohrozila důvěru v nezávislé, nestranné, odborné
a spravedlivé rozhodování soudů.
a) Návrh na zahájení kárného řízení ze dne 5. 8. 2009
Vedením soudu byla v období od 14. 4. 2009 do 11. 5. 2009 provedena prověrka věcí
přidělených k rozhodnutí kárně obviněné soudkyni, přičemž byly shledány nedostatky spočívající
jednak v průtazích ve věcech uvedených ve výroku tohoto rozhodnutí v části I., jednak ve vedení
řízení ve věci sp. zn. 16 C 214/2007 [popis skutku v této věci - viz část výroku III.
písm. a/ tohoto rozhodnutí; průběh řízení včetně úkonů učiněných kárně obviněnou soudkyní
je uveden níže (viz část III.)].
Dle navrhovatelky spočívají nedostatky v práci kárně obviněné soudkyně zejména
v nedostatečné organizaci práce v senátě a nesoustředěné práci se spisy. Obviněná soudkyně
má stejný nápad věcí jako její kolegové, početní stav věcí i jejich skladba jí umožňuje pracovat
bez průtahů. Senát kárně obviněné soudkyně není zatížen vyšším počtem starších věcí. Kárně
obviněná soudkyně vykonává funkci soudce od 17. 12. 1985, po celou dobu výkonu funkce
se potýká s problémy s organizací práce. V důsledku popsaných problémů došlo ke ztrátě
soudních spisů, k průtahům při vyhotovování rozhodnutí, k průtahům v samotném řízení,
za což jí bylo v minulosti kárným senátem opakovaně uloženo kárné opatření. Tyto nedostatky
se v činnosti kárně obviněné soudkyně projevovaly na všech soudech, na kterých v minulosti
působila (Okresní soud ve Frýdku-Místku – úsek občanskoprávní, Krajský soud v Ostravě – úsek
občanskoprávní, obchodní - konkursní, Okresní soud v Ostravě – úsek občanskoprávní).
Navrhovatelka považuje za nutné poukázat na předchozí kárná řízení vedená s obviněnou
soudkyní, přestože vzhledem k uplynutí doby k nim v dané věci může být přihlíženo pouze
jako k přitěžující okolnosti. Kárně obviněné soudkyni byla uložena předsedou Okresního soudu
ve Frýdku-Místku v roce 1993 výtka za zjištěné nedostatky v práci soudce, v roce 1996
pak za způsobené průtahy v projednávaných věcech. Rozhodnutím kárného senátu Vrchního
soudu v Olomouci ze dne 16. 10. 2000, sp. zn. Ds 5/2000, byla soudkyně uznána kárně
odpovědnou za spáchání přestupku proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu.
Rozhodnutím téhož kárného senátu ze dne 5. 10. 2001, sp. zn. Ds 9/2001, byla shledána kárně
odpovědnou za ztrátu soudních spisů a tím způsobené průtahy v řízení. Rozhodnutím Vrchního
soudu v Olomouci ze dne 3. 5. 2002, sp. zn. Ds 4/2002, byla soudkyně nepravomocně odvolána
z funkce soudce za opětovnou ztrátu soudních spisů a uvedení nepravdivých skutečností
na Policii ČR. Toto rozhodnutí bylo přezkoumáno kárným senátem Nejvyššího soudu,
rozhodnutím ze dne 16. 1. 2003, sp. zn. Skno 2/2002, bylo odvolání z funkce zmírněno
a soudkyni bylo uloženo kárné opatření snížení platu o 25 % na dobu jednoho roku. V roce 2008
navrhovatelka projednala ústně s kárně obviněnou soudkyní neodůvodněné průtahy v řízení,
o jednání byl vyhotoven zápis.
K objektivnímu posouzení vytýkaných průtahů navrhovatelka přiložila měsíční statistické
výkazy za období od ledna 2007 do července 2009. Navrhovatelka z údajů v těchto výkazech
shrnuje, že soudkyně pracovala v uvedeném období s cca 200 nevyřízenými věcmi, pouze
v měsících 7, 8, 9/2008 s cca 250 věcmi (což však navrhovatelka přičítá snížené výkonnosti
soudkyně). Výkonnost kárně obviněné soudkyně dle počtu rozhodnutých věcí je průměrná.
V roce 2009 soudkyně dosahovala v určitých měsících vyšších výkonů, navrhovatelka však zjistila,
že přednostně vyřizovala bagatelní spory (nezaplacení jízdného a přirážky k jízdnému)
Dopravního podniku, na úkor spisů, v nichž jsou vytýkány průtahy.
Vedení soudu se stavem senátu kárně obviněné soudkyně začalo zabývat po několika
stížnostech na průtahy v řízení. Na základě toho byla provedena komplexní prověrka. Po jejím
vyhodnocení navrhovatelka dospěla k závěru, že zjištěné nedostatky v práci kárně obviněné
soudkyně nelze vyřešit výtkou dle §88a zákona č. 6/2002 Sb. Navrhovatelka považuje
za závažné, že soudkyně nezměnila svůj způsob práce ani po uložení několika kárných opatření.
Dle navrhovatelky se kárně obviněná soudkyně dopustila kárného provinění porušením §79
zákona č. 6/2002 Sb. a §100 o. s. ř., neboť nerozhodovala v přiměřených lhůtách bez průtahů
a nepostupovala ve věcech co nejrychleji tak, aby věc mohla být projednána a rozhodnuta.
Dále zaviněně porušila jednu ze základních zásad občanského soudního řízení vyjádřenou v §156
odst. 3 o. s. ř., tj. vázanost rozsudkem ze strany soudu po jeho vyhlášení, pokud po vyhlášení
rozsudku ve sporném řízení po podaném odvolání, aniž by je předložila k rozhodnutí odvolacímu
soudu, rozšířila procesním usnesením okruh účastníků řízení a ve věci znovu rozhodovala,
přestože věc již byla projednána a rozhodnuta rozsudkem a příslušným k rozhodování byl
odvolací soud. Kárně obviněná soudkyně tímto neodborným rozhodováním nejen ohrozila,
ale již narušila důvěru ve spravedlivé a odborné rozhodování soudů, a to nejméně u účastníka
(žalovaného), který své pochybnosti písemně vyjádřil.
b) Návrh na zahájení kárného řízení ze dne 4. 6. 2010
(původně vedeného pod sp. zn. 11 Kss 6/2010)
Dle navrhovatelky kárně obviněná soudkyně svou nedůvodnou nečinností zavinila průtahy
při vyřizování věci v rozkazním řízení vedeném pod sp. zn. 66 Ro 769/2007, neboť v této věci
nečinila od 26. 11. 2007 do 17. 6. 2008 a dále od 2. 9. 2008 do 12. 8. 2009 žádné úkony.
Na základě stížnosti žalobce Mgr. M. M.ze dne 31. 3. 2010 na průtahy v řízení sp. zn. 66
Ro 769/2007 byla místopředsedou soudu provedena kontrola tohoto spisu. Soudkyně tento spis
vyřizovala v souladu s dodatkem č. 11 k rozvrhu práce pro rok 2007, podle kterého měla
provádět úkony nepříslušející vyššímu soudnímu úředníkovi v senátu 66 Ro u věcí s lichou
spisovou značkou. Navrhovatelka pro úplnost uvádí, že výše uvedené průtahy nebylo možno
zjistit při hloubkové kontrole prováděné v senátu 16 C vyřizovaném soudkyní, neboť v rámci
této kontroly probíhající v době od 14. 4. 2009 do 11. 5. 2009 byly kontrolovány pouze spisy
vedené v rámci rejstříku C a nikoliv spisy vyřizované soudkyní a vedené v rámci rejstříku Ro.
Průběh řízení v této věci včetně úkonů učiněných kárně obviněnou soudkyní je uveden
níže (viz část III.).
Soudkyně byla se stížností, jakož i s výsledky jejího prošetření seznámena,
přičemž na samotnou stížnost reagovala svým podáním ze dne 16. 4. 2010, které je obsahem
spisu vedeného u Okresního soudu v Ostravě pod spisovou značkou St 61/2010. V tomto
podání uvedla, že v roce 2007 při průměrném nápadu 36 věcí měsíčně končila v průměru 37 věcí
měsíčně, v roce 2008 při průměrném měsíčním nápadu 40 věcí končila 41 věcí měsíčně.
Soudkyně dále upozornila, že se dne 2. 1. 2008 v rámci budovy soudu přestěhovala do jiné
kanceláře, což bylo spojeno s menší časovou ztrátou, a rovněž poukázala na svou výkonnost
a měsíční nápad věcí v roce 2008 a v roce 2009 do srpna. Připomněla, že v senátu 16 C,
který vyřizuje, probíhaly v letech 2008 a 2009 kontroly, které ovlivňovaly způsob pohybu věcí
v senátu, a dále sdělila, že rovněž soudní oddělení, zpracovávající agendu senátu 16 C, bylo
přetíženo, neboť agendu pro pět soudců zpracovávaly tři zapisovatelky.
Dle názoru navrhovatelky však žádné z těchto zdůvodnění není v dané situaci relevantní
a ani způsobilé odůvodnit nečinnost soudkyně v předmětném spise. Předmětem vytýkaných
průtahů nejsou případné průtahy ve vypravování referátů soudkyně ze strany soudního oddělení,
ale pouze průtahy způsobené naprostou nečinností soudkyně, kdy soudní oddělení nemohlo svou
činností či nečinností délku průtahu jakkoliv ovlivnit. Spis byl v době vytýkaných průtahů
předložen soudkyni a u této byl bez jakéhokoliv úkonu či předložení soudnímu oddělení.
Vzhledem k tomu navrhovatelka nepovažuje za relevantní argumentaci soudkyně, že soudní
oddělní bylo přetíženo. Stejně tak není podstatné, že v senátu 16 C probíhaly kontroly,
neboť i sama soudkyně uvedla, že předmětem kontroly nebyly spisy Ro, a proto žádná z kontrol
nemohla ovlivnit činnost soudkyně ve spise Ro. Z předložených výkazů soudců
občanskoprávního úseku za roky 2007, 2008 a leden až srpen 2009 je zřejmé, že soudkyni napadá
do senátu stejný počet věcí jako jiným kolegům se 100% nápadem (tj. bez specializace). Je sice
pravdou, že agendu Ro soudkyně vyřizuje nad rámec agendy vyřizované v senátu 16 C, nicméně
navrhovatelka má za to, že spisů Ro, které byly soudkyni předkládány k vyřízení, není takové
množství, aby tato skutečnost měla jakýkoli vliv na to, že soudkyně měla spis u sebe v kanceláři
po dobu několika měsíců a nereferovala jej, zvlášť pokud se jednalo o rutinní úkony (zaslání
odvolání protistraně k vyjádření a vypsání předkládací zprávy pro odvolací soud), kdy spis byl
v době činění úkonů soudkyní stručný a neobsahoval více než 19 listů.
c) Návrh na zahájení kárného řízení ze dne 21. 3. 2011
(původně vedeného pod sp. zn. 11 Kss 3/2011)
JUDr. K. Š. je dle navrhovatelky dále odpovědná za kárné provinění, kterého se dopustila
tím, že jako soudkyně Okresního soudu v Ostravě a předsedkyně senátů 16 C a 116 C svou
nedůvodnou nečinností zavinila průtahy při vyřizování občanskoprávních věcí a věci v rozkazním
řízení senátu 66 Ro, a to celkem v deseti věcech (popis skutků viz část výroku I. písm. aa/ a
výroku II. písm. a/– i/).
Dále navrhovatelka kárně obviněné soudkyni vytýká nesprávný postup v řízení ve dvou
věcech (popis skutku viz část výroku III. písm. b/ a c/).
Dle navrhovatelky nelze akceptovat tvrzení kárně obviněné soudkyně, že v období,
kdy je jí vytýkána nečinnost, byl přetížen administrativní aparát její kanceláře. Kárně obviněné
soudkyni je totiž vytýkána skutečnost, že měla spisy u sebe v kanceláři, přičemž v nich nečinila
žádné úkony. Nejsou jí tedy v žádném případě vytýkány případné průtahy ve vypravování
jejích referátů ze strany soudního oddělení. Podle názoru navrhovatelky by soudkyní uváděné
skutečnosti mohly mít vliv pouze na práci soudního oddělení, nikoli však na práci soudkyně
se spisy, které jí byly předloženy k učinění úkonu směřujícího ke skončení věci. I pokud by byla
pravdivá tvrzení kárně obviněné soudkyně, že senát 16 C byl přetížen náročnými spory, mělo
by to podle navrhovatelky mít vliv na rychlost vyřizování všech věcí v senátech kárně obviněné
soudkyně, a nikoli pouze na několik jednotlivých spisů, u nichž je soudkyni vytýkána nečinnost.
To, že nečinnost soudkyně byla zjištěna pouze v několika věcech, ukazuje spíše na špatnou
organizaci práce soudkyně, která zřejmě nebyla schopna zajistit, aby věci vyřizovala postupně
podle toho, jak jsou jí předkládány, a nikoliv podle složitosti či náročnosti řízení a úkonu
provedeného z její strany.
Za přitěžující okolnost navrhovatelka považuje skutečnost, že nečinnost soudkyně byla
ve výše uvedených věcech zjištěna v období, které následovalo po provedení předchozí spisové
prověrky v květnu 2009, na jejímž základě byly podány kárné návrhy, které jsou u Nejvyššího
správního soudu vedeny ve společném řízení pod spisovou značkou 11 Kss 9/2009.
Navrhovatelka uvádí, že při posuzování zavinění soudkyně u průtahů byla vzata v úvahu také
nepřítomnost soudkyně na pracovišti. V této souvislosti se navrhovatelka domnívá,
že nepřítomnost soudkyně na pracovišti v době vytýkaných průtahů nebyla taková, aby mohla být
zohledněna v otázce zavinění soudkyně za průtahy.
d) Kvalifikace jednání kárně obviněné soudkyně dle návrhů na zahájení řízení, návrh
kárného opatření
Navrhovatelka se domnívá, že výše uvedeným jednáním kárně obviněné soudkyně byla
naplněna skutková podstata kárného provinění ve smyslu §87 odst. 1 zákona o soudech
a soudcích, neboť kárně obviněná soudkyně nedůvodnou nečinností při rozhodování věcí
porušila povinnost stanovenou v §100 odst. 1 o. s. ř. postupovat po zahájení řízení v řízení
i bez dalších návrhů tak, aby věc byla co nejrychleji projednána a rozhodnuta; dále porušila
povinnost stanovenou v §79 odst. 1 zákona o soudech a soudcích rozhodovat v přiměřených
lhůtách bez průtahů, přičemž tímto jednáním ohrozila důvěru ve spravedlivé rozhodování soudů.
Ve věcech popsaných ve výroku III. rozhodnutí pak kárně obviněná soudkyně
dle navrhovatelky postupovala v rozporu s ustanoveními o. s. ř. upravujícími procesní postup
občanského soudního řízení, čímž zaviněně porušila povinnosti soudce a ohrozila důvěru
v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů ve smyslu §87 odst. 1 zákona
o soudech a soudcích.
Navrhovatelka vzhledem k opakovanému a dlouhodobému jednání soudkyně navrhla
uložení nejpřísnějšího kárného opatření, a to odvolání z funkce soudce dle §88 odst. 1 písm. d)
zákona o soudech a soudcích.
II. Vyjádření kárně obviněné soudkyně
a) K návrhu na zahájení kárného řízení ze dne 5. 8. 2009
Kárně obviněná soudkyně ve svém vyjádření ze dne 8. 12. 2009 nejprve poukazuje na stav
senátu 16 C v době jeho převzetí ke dni 2. 1. 2006. Uvádí, že převzala celkem 199 nevyřízených
věcí, z toho 11 věcí starších 3 let. V dalším textu upozorňuje na výsledky své práce od roku 2006
do září 2009, v tomto období průměrný roční výkon vždy převyšoval průměrný roční nápad věcí
do jejího senátu.
Dle jejího názoru nebyly kontroly prováděné vedením soudu v jejím senátu přiměřené.
Nebyl jí oznamován způsob a rozsah jejich provádění. Domnívá se, že kontroly byly prováděny
příliš formálně, dle tehdejšího stavu systému ISAS není možno rozlišit povahu úkonů učiněných
ve věci soudcem. Formální přístup nebyl odstraněn ani při hloubkové kontrole spojené
s fyzických předkládáním spisů. V mnohých případech nebyl správně pochopen význam
„průtahu“.
K samotným průtahům ve vytýkaných věcech uvádí, že dosud neskončené zůstávají velmi
obtížné věci, které specifikuje konkrétní spisovou značkou, v nichž se většinou čeká
na vypracování znaleckých posudků, případně zatím nelze řízení ze strany soudu ukončit z jiného
důvodu. Návrh na zahájení kárného řízení se týká zejména průtahů spadajících do druhé poloviny
roku 2008 a začátku roku 2009, kdy kárně obviněná soudkyně byla nejvíce přetížena zvýšeným
nápadem věcí i větším počtem složitých věcí. Dále v tomto období byla kritickou také situace
na oddělení 16 C, kde pracovaly pouze tři zapisovatelky pro pět soudců, které byly zcela pracovně
přetíženy. Vedoucí oddělení V. T. byla od ledna do prosince 2008 v pracovní neschopnosti a byla
zastupována M. Č. V období od listopadu 2008 byla kárně obviněná soudkyně požádána svou
zapisovatelkou L. B., nyní B. (která pracovala dále pro soudkyni JUDr. J. P.), o souhlas, aby
mohly být referáty vyhotovené kárně obviněnou soudkyní rozdělovány mezi všechny
zapisovatelky oddělení 16 C, z důvodů přetíženosti a pro dobrou čitelnost jejích referátů.
Obviněná soudkyně na toto vstřícně přistoupila. Toto uvádí jako důkaz dobré organizace práce a
vzájemné domluvy na oddělení 16 C. Kárně obviněná soudkyně nyní bez problémů spolupracuje
se svou zapisovatelkou, ale oddělení 16 C je přetíženo zaměřením na vyhotovování platebních
rozkazů vydávaných vyšší soudní úřednicí.
Kárně obviněná soudkyně namítá, že v tomto řízení nelze přihlížet k jejím pracovním
hodnocením z let 1993 a 1996. Nesouhlasí s tvrzením, že se v její práci již 24 let projevují
nedostatky. Navrhovatelkou zmíněná předcházející kárná řízení měla zcela odlišný předmět.
Soudkyně uvádí, že sice nepatří k nejrychlejším soudcům, svou práci však odvádí pečlivě.
V minulých letech vyřizovala věci různých specializací, proto se domnívá, že v současné době
je rozhodování bez specializace zasloužené. Není jí znám případ, kdy by vydala nezákonné
rozhodnutí či se dopustila nesprávného úředního postupu s důsledkem náhrady škody státem
účastníkovi soudního řízení. Vyjma zmíněných kárných řízení s odlišným předmětem jí taktéž
nebyla v posledních deseti letech udělena ani žádná kvalifikovaná výtka.
Dle názoru soudkyně na oddělení 16 C nejsou vytvořeny dostatečně standardní pracovní
podmínky, systémově je nastavena přetíženost věcí v tomto senátu, navrhovatelka
s ní nekomunikuje a vytváří tlak na její osobu. Dosud nebyla seznámena s pracovním
hodnocením, které mělo být vypracováno Mgr. J. N. a připojeno k doplnění kárného návrhu.
Obviněná soudkyně zpochybňuje pravdivost takto vypracovaného pracovního hodnocení. Při
hodnocení této věci považuje za podstatné zabývat se vlivem zhoršených pracovních podmínek a
systémového přetížení věcí v senátu 16 C na její práci, a dále objasnit, jaký je konkrétní početní
poměr mezi jí rychle a pomaleji vyřízenými věcmi v senátu 16 C za dobu působení u Okresního
soudu v Ostravě ode dne 2. 1. 2006 dosud. V závěru soudkyně poukazuje na její stále dobrý
přístup k účastníkům řízení, kdy i přes veškeré komplikace má stále zájem o spravedlivé a
odborně kvalifikované řešení věcí. Navrhuje, aby kárný senát vyslovil, že se kárného provinění
nedopustila a návrhu ji zprostil.
Toto vyjádření kárně obviněná soudkyně doplnila dne 22. 2. 2011 podáním,
v němž opakuje svá tvrzení, že neexistoval vážný důvod k zahájení hloubkových kontrol v senátu
16 C a že při provádění těchto kontrol byly překročeny meze nezbytnosti. Důsledkem kontrol
bylo ztížení výkonu práce soudkyně, nárůst její přesčasové práce a zvýšení zatíženosti
již tak přetíženého oddělení. Navrhovatelka podala na obviněnou soudkyni nepravdivé pracovní
hodnocení, s nímž obviněná soudkyně nesouhlasí a brání se proti němu samostatnou žalobou.
Z tohoto důvodu by proto pracovní hodnocení, ani jeho doplněk, nemělo být použito
jako věrohodný důkaz. V dalším textu kárně obviněná soudkyně uvádí příklady negativního
jednání kárné navrhovatelky vůči její osobě. Na základě těchto skutečností kárně obviněná
soudkyně žádá, aby se kárný senát zabýval nejen otázkou, zda navrhovatelkou popsané skutky
jsou kárným proviněním, ale také zda mezi tvrzením navrhovatelky a případnými důsledky
(narušení důvěry ve spravedlivé a odborné rozhodování) je dána příčinná souvislost. Rovněž žádá
zvážení vlivů všech okolností, včetně toho, zda organizační a jiné aktivity či pasivita vedení
krajského soudu je podstatná pro rozhodnutí o kárném provinění.
Dle kárně obviněné soudkyně mohla navrhovatelka předvídat důsledky ne dobře zajištěné
reorganizace oddělení od roku 2009 a nepřiměřeně prováděných kontrol v senátu 16 C.
Přetíženost oddělení prokazuje velká fluktuace pracovnic a zhoršení mezilidských vztahů.
Navrhovatelka tuto negativní situaci neřešila, je otázkou, zda se tím sama nedopustila kárného
provinění. Místopředsedkyně soudu Mgr. P. J. N. přímo organizovala z pověření navrhovatelky
nepřiměřené kontroly v senátu 16 C, vypracovala neobjektivní zprávu o kontrole, na jejímž
podkladě bylo zahájeno toto kárné řízení. Dále vyhotovila neobjektivní a nepravdivé pracovní
hodnocení. Místopředsedkyně Krajského soudu v Ostravě JUDr. I. H. byla srozuměna s důsledky
nadměrných kontrol v senátu 16 C a s komplikováním výkonu funkce soudkyně v tomto senátu.
Z pozice své funkce dále opatřila pro kárnou navrhovatelku neurčitá prohlášení o údajné
nekvalitě práce kárně obviněné soudkyně. Obě dvě jmenované místopředsedkyně se dle názoru
kárně obviněné soudkyně též mohly dopustit kárného provinění.
b) K návrhu na zahájení kárného řízení ze dne 4. 6. 2010
(původně vedeného pod sp. zn. 11 Kss 6/2010)
K vytýkaným průtahům ve věci vedené pod sp. zn. 66 Ro 769/2007 kárně obviněná
soudkyně na svou obranu uvádí, že se dle jejího názoru nejednalo o nedůvodnou nečinnost,
průtah nebyl zaviněn výhradně její osobou. V senátu 16 C bylo v roce 2008 a 2009 provedeno
několik kontrol, které ovlivňovaly pohyb spisů v tomto senátu a časově i pořadí ve vyřizování
jednotlivých věcí, aniž by vedením soudu byla souběžně prováděna kontrola věcí řady Ro. Kárně
obviněná soudkyně nesouhlasí s poukazy na rozhodnutí a výtky kárného soudu z minulosti.
Neztotožňuje se ani s obsahem pracovního hodnocení vypracovaného 7. 9. 2009 Mgr. J. N.
Obecně poukazuje na to, že před koncem roku 2008 byla na oddělení 16 C kritická
administrativní situace, pracovaly zde 3 zapisovatelky pro 5 soudců. Tato situace byla dále
zhoršena přesunem všech věcí zrušeného oddělení Ro na již kriticky zatížené oddělení 16 C.
Od počátku roku 2009 se stav na oddělení vyrovnal (3 zapisovatelky na 3 soudce),
ale pro přetíženost se zpracováváním věcí Ro docházelo ke zpožďování s vyhotovováním
referátů soudkyně, což ovlivnilo i rychlost vyřizování věcí. Reorganizace oddělení a jeho zatížení
kontrolami nebyly ze strany navrhovatelky doplněny aktivitami směřujícími k vytváření
odpovídajících pracovních podmínek a tím i minimalizaci rizik průtahů. Navrhovatelka za této
situace neposkytla oddělení 16 C odpovídající pomoc v podobě další administrativní pracovnice
či přerozdělení věcí, namísto toho prováděla nepřiměřené kontroly senátu 16 C. Zlepšení tohoto
stavu nastalo až v březnu roku 2010, kdy bylo vedením soudu rozhodnuto
o rovnoměrném zatěžování všech oddělení občanskoprávního úseku věcmi z agendy Ro.
Dle názoru kárně obviněné soudkyně pokud by bylo toto organizační opatření učiněno
již od 1. 1. 2009, nedošlo by k nárůstu rizik vzniku průtahů v senátu 16 C. Kárně obviněná
soudkyně proto v této souvislosti namítá, že je třeba zkoumat, zda se sama navrhovatelka
svou aktivitou či pasivitou nepodílela na vzniku průtahů.
c) K návrhu na zahájení kárného řízení ze dne 21. 3. 2011
(původně vedeného pod sp. zn. 11 Kss 3/2011)
Kárně obviněná soudkyně se k tomuto návrhu vyjádřila ústně při jednání dne 1. 6. 2011,
obsah jejího vyjádření je uveden níže pod bodem III. a) 2.
III. Ústní jednání
Ve věci bylo nařízeno několik ústních jednání. V jejich průběhu kárný senát poskytl
prostor pro přednesy účastníků, kárně obviněná soudkyně byla vyslechnuta postupně ke všem
proti ní vzneseným návrhům, byly provedeny důkazy navržené navrhovatelkou i kárně obviněnou
soudkyní, a to ty, které kárný senát považoval za relevantní pro zjištění skutečného stavu
projednávané věci vymezené obsahem návrhů na zahájení kárného řízení.
a) Souhrn přednesů účastníků při ústních jednáních
1) Navrhovatelka
Navrhovatelka přednesla návrhy na zahájení řízení shodně s jejich písemným
vyhotovením (viz část I. výše). K námitkám kárně obviněné soudkyně ohledně neúměrné četnosti
kontrol prováděných v jejím senátě uvedla, že hloubkové kontroly, při nichž byly spisy fyzicky
kontrolovány, tj. za tím účelem odebrány soudkyni, byly u kárně obviněné soudkyně provedeny
v průběhu let 2009 – 2010 dvakrát. První hloubková prověrka byla provedena od února
do května 2009 na základě opakovaných stížností na průtahy v řízení vedených kárně obviněnou
soudkyní. Vedení soudu s kárně obviněnou soudkyní nedostatky v její činnosti nejdříve
projednávalo, o jednáních byly sepsány zápisy, které jsou přílohou návrhu na zahájení kárného
řízení. K nařízení hloubkové kontroly došlo až po zjištění, že k odstranění nedostatků nedošlo.
Druhá hloubková prověrka proběhla ve druhé polovině roku 2010, a to na pokyn krajského
soudu. Ostatní kontroly byly prováděny prostřednictvím systému ISAS, tj. bez fyzické kontroly
obsahu spisů. Dále byly jednotlivé spisy kontrolovány v případech, kdy byla soudu doručena
stížnost týkající se jejich vyřizování. V rámci dohledové činnosti pak vedení soudu provádí každé
3 měsíce tzv. periodické prověrky, kdy jsou prověřovány věci starší 3 let, a to na základě tzv. karet
nedodělků, tedy opět bez přímé fyzické kontroly obsahu spisu.
V závěrečné řeči navrhovatelka uvedla, že obviněná soudkyně se v rámci své obrany
snaží z vytýkaných průtahů vyvinit prvním z argumentů, že tedy nebyl dán závažný důvod,
aby byla kontrolována. Je však povinností předsedy soudu podle §127 odst. 2 zákona
č. 6/2002 Sb. dbát, aby nedocházelo k nedůvodným průtahům a za tím účelem mimo jiné
provádět prověrky spisů podle téhož ustanovení. Kromě zákonné povinnosti kontrolovat byl
u soudkyně navíc dán důvod kontroly ten, že s ní byly dříve zjištěny průtahy v řízení již ústně
ze strany předsedy projednávány a i přesto se opakovaly. Nesouhlasila s tvrzením kárně obviněné
soudkyně, že kontroly byly prováděny diskriminačním způsobem a neúměrně ji zatěžovaly,
neboť způsob provádění kontroly vylučuje významnou zátěž soudce. Při provádění kontroly
si místopředseda soudu vyžaduje předložení spisů z oddělení postupně, v množství, které stihne
za den zkontrolovat. Ostatně to vypověděly i svědkyně, které uvedly, že spisy byly při hloubkové
kontrole stahovány po dávkách přibližně 25 spisů denně. Pokud tedy soudce neshromažďuje
své spisy ve větším množství u sebe v kanceláři pak jej kontrola nikterak zásadně nezatíží,
protože místopředseda po soudci ničeho nežádá, pracuje při kontrole s oddělením,
které mu předkládá konkrétní spisy. Vyhledávání spisů nikdy nebylo žádáno po kárně stíhané
soudkyni. Nicméně pokud spis je u soudce dle rejstříku, pak logicky vedoucí oddělení kontaktuje
soudce a vyzývá jej, aby spisy předložil na oddělení ke kontrole místopředsedovi. To je jediný
okamžik, kdy se po soudci něčeho v souvislosti s kontrolou žádá a pokud soudce má přehled
o tom, co kde má ve své kanceláři uloženo, nemůže jej tento požadavek vedoucí oddělení
nikterak významně zatížit tak, aby vedl ke vzniku průtahů.
V průběhu roku 2008, jak bylo kárnému soudu doloženo listinnými důkazy, bylo
se soudkyní několikrát ze strany předsedkyně soudu osobně jednáno, zároveň s ní opakovaně
jednala tehdejší místopředsedkyně. Dále se soudkyně potýkala s opakovaným nedodržením lhůt
pro vypravení rozhodnutí. Toto s ní také bylo projednáváno, což je zaznamenáno v zápisech
z jednání z 13. 10. 2008 či z července 2008. Navrhovatelka se snažila kárně obviněné soudkyni
vysvětlit, v čem nedostatky v její práci spatřuje a proč je nelze do budoucna tolerovat, a to nikoliv
z důvodu jejího negativního subjektivního postoje k ní, jak se ona domnívá, ale ve snaze
dosáhnout zlepšení její činnosti, zejména změny přístupu k práci a organizace práce,
kterou navrhovatelka považuje za hlavní příčinu vzniklých průtahů.
Navrhovatelka dále považuje za vhodné vysvětlit opatření, která kárně obviněná soudkyně
nazývá jako reorganizaci oddělení 16 C na konci roku 2009. Jednalo se o důsledek rozhodnutí
Ministerstva spravedlnosti zrušit od 1. 1. 2009 rejstříky Ro,( tzv. rozkazní rejstříky) na okresních
soudech. Věci, které dříve do těchto rejstříků napadaly, měly dle tohoto rozhodnutí napadat
přímo do rejstříku C. Byla to novela vnitřního kancelářského řádu z 9. 1. 2009, a to konkrétně
§182. Vedení soudu s touto změnou před jejím provedením aktivně nesouhlasilo, nicméně
novela byla vydána i přes negativní připomínky a soud musel samozřejmě přijmout opaření
k jejímu provedení. Ve své podstatě šlo pouze o to, že soudní oddělení Ro na okresním soudě
byla zrušena, pracovníci zařazení dosud na těchto odděleních byli převedeni na soudní oddělení
C. Ke konci roku 2008 bylo u Okresního soudu celkem 8 civilních oddělení, na každém byla
zařazena jedna vedoucí oddělení, 4 soudci a 4 zapisovatelky a dále bylo celkem 5 rozkazních
oddělení, na každém Ro oddělení byla jedna vedoucí, jedna zapisovatelka a vyšší soudní úředníci,
kteří zpracovávali agendu platebních rozkazů. Po zmíněné změně vnitřního kancelářského řádu
vedení soudu rozšířilo počet civilních soudních oddělení, kdy na místo původních 8 jich bylo
11 ve složení 1 vedoucí, 3 až 4 soudci a 3 zapisovatelky a všechny dosud nevyřízené věci Ro
ke dni 31. 12. 2008 byly rovnoměrně rozděleny mezi všechny vyšší soudní úředníky, a to včetně
stáří a počtu, přičemž Ro věcmi byly rovnoměrně zatížena všechna jednotlivá civilní oddělení.
Tedy nikoliv oddělení, na kterém byl zařazen senát 16 C. Tedy zjednodušeně řečeno po 1. 1. 2009
byl na soudě stejný počet lidí a stejný počet spisů, pouze Ro oddělení musela být zrušena
a oproti tomu byl rozšířen počet oddělení civilních. Tato reorganizace dle názoru navrhovatelky
nemohla mít vliv na práci soudkyně, respektive na rychlost v provádění úkonů z její strany.
Průtahy ve vypravování referátů ze strany soudních oddělení nejsou předmětem tohoto kárného
řízení. Pokud k nim došlo, pak za ně logicky soudkyně neodpovídá.
Dále navrhovatelka uvádí k tvrzení kárně obviněné soudkyně, že byla vytížena úkony
spojenými se zařazováním došlé pošty do soudních spisů, že soudcům ze strany vedení soudu
není ukládáno, ani nejsou vedením žádáni, aby tyto úkony činili. Problém se zakládáním došlé
pošty do spisů JUDr. Š. vzniká v důsledku shromažďování spisů v její kanceláři.
Předmětem kárného návrhu jsou nejen průtahy, ale také neodbornost soudkyně.
Navrhovatelka si je vědoma dosavadní judikatury kárných soudů. Odkazuje však na novelu
ustanovení zákona o soudech a soudcích účinnou od 1. 10. 2008, dle které i nedostatek
odbornosti, respektive neodborné rozhodování soudů, pokud má za následek ohrožení důvěry
v nezávislé, nestranné rozhodování soudu, je kárným proviněním. Zákon o soudech a soudcích
tuto skutkovou podstatu od 1. 10. 2008 vymezuje. Navrhovatelka má zato, že v návrzích
uvedených třech případech došlo k narušení, tedy k poruchovému důsledku ohledně
důvěry účastníků řízení v odborné rozhodování soudu. Dokládají to vyjádření účastníků
či jejich zástupců, která jsou součástí předložených spisů.
Navrhovatelka trvá na svém návrhu uložit kárně obviněné soudkyni kárné opatření
odvolání z funkce soudce. Je si vědoma toho, že předchozí kárná odsouzení soudkyně
jsou zahlazena, nicméně dle dosavadní judikatury kárných soudů mohou mít vliv pro hodnocení
osoby soudkyně, z tohoto důvodu byla navržena k důkazu.
2) Kárně obviněná soudkyně
Obhájce kárně obviněné soudkyně odkázal na písemné vyjádření podané kárně
obviněnou soudkyní. Ta v průběhu své výpovědi uvedla, že ji prováděné kontroly zatěžovaly,
že tyto byly uskutečňovány v době, kdy měla stoupající výkonnost, a kontrolami byla „zbrzděna“.
Na její výkonnosti se též projevila nesystematicky provedená reorganizace oddělení 16 C,
kdy na toto oddělení přešla celá agenda Ro. Práce soudce tak byla administrativním aparátem
odsouvána kvůli vyřizování platebních rozkazů vydaných vyššími soudními úředníky. Tato situace
byla nejkritičtější na přelomu let 2008 a 2009, přičemž právě v této době bylo nařízeno provedení
hloubkové kontroly. Kárně obviněná soudkyně dále upozornila, že nesouhlasí s použitím
pracovního hodnocení vypracovaného na žádost kárného senátu, neboť je považuje
za neobjektivní a brání se proti němu samostatnou žalobou. Její činnost od konce roku 2008 byla
ovlivněna i nedostatečným obsazením kanceláře 16 C, neboť pro pět soudců zde pracovaly
tři zapisovatelky.
K vlastní subjektivní situaci kárně obviněná soudkyně uvedla, že je též vytížena péčí
o matku, která se v posledních 5 letech podrobila pěti operacím.
Kárně obviněná soudkyně dále poukázala na to, že neexistuje žádná oficiální a zákonem
stanovená definice průtahu. V jednotlivých případech celková délka řízení nepřesáhla zpravidla
dobu kolem 3 let, což je dle jejího názoru standardní doba, ve které by měl být v rámci Evropské
unie případ nejpozději vyřízen. Kárně obviněná soudkyně je přesvědčena, že žádné závažné
důsledky průtahů nenastaly, a nesouhlasí s tím, že by důvodem provedených kontrol byly
významné stížnosti na průtahy v její činnosti.
Dále namítla zmatečnost kontrol prováděných vedením soudu v jejím senátu. Dle jejího
názoru tyto kontroly byly zahájeny bez závažného důvodu a prováděny v rozporu s dobrými
mravy, jejich výsledky jsou proto nezákonné. Klade otázku, jaká míra neefektivity při činnosti
soudce má být trestána, při přílišné rychlosti řízení může dojít k narušení rovnosti stran sporu,
k narušení zjištění materiální pravdy a k narušení principu iura novit curia.
Dle kárně obviněné soudkyně nebyly v tomto řízení dosud zcela jasně vyřešeny
tři předběžné otázky, které mají význam pro rozhodnutí ve věci. A to otázka zmíněné
zmatečnosti kontrol, otázka sporného a nekvalifikovaného pracovního hodnocení bez použití
úplných analytických podkladů a všeobecně uznávané srovnávací metody pracovního hodnocení
a otázka nerovného zacházení s její osobou jako soudkyní, neboť v poměrně krátkém čase bylo
provedeno v jejím senátě přes 20 periodických a neperiodických kontrol. V této souvislosti
soudkyně poukázala na směrnici Rady 76/2007/EHS ze dne 9. 2. 1976, ve znění směrnice
Evropského parlamentu a Rady 2002/73/ES, dále směrnici Rady 2000/43/ES
ze dne 29. 6. 2000, směrnici Rady 2000/78/ES ze dne 27. 11. 2000, směrnici Evropského
parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. 7. 2006 v přepracovaném znění, dále tzv. velkou
horizontální směrnici 2008/0140 (CNS), Úmluvu Mezinárodní organizace práce č. 111/1958,
o diskriminaci v zaměstnání a povolání (č. 465/1990 Sb.). Dle jejího názoru tyto směrnice
přesahují rámec pouhé pracovněprávní úpravy. Promítají se například i do zákonů o služebním
poměru, do zákonů upravujících postavení vojáků apod. Kárně obviněná soudkyně vznesla
návrh, aby kárný senát pro objasnění výše uvedených otázek toto kárné řízení přerušil a vyvolal
řízení o předběžné otázce u Soudního dvora dle čl. 234 Smlouvy o založení ES. Dle jejího názoru
zde pro předložení věci Soudnímu dvoru existují všechny předpoklady, neboť otázka
komunitárního (unijního) práva je relevantní pro řešení daného případu, neexistuje zde ustálená
judikatura Soudního dvora k dané otázce a výklad a správná aplikace komunitárního (unijního)
práva není naprosto zjevná.
Kárně obviněná soudkyně též projevila obavu ze svévolného výkladu zákona o soudech
a soudcích a vznesla návrh, aby předběžná otázka byla položena i ve vztahu k eurokonformnímu
výkladu zákona o soudech a soudcích a k otázce souladu tohoto zákona s právními předpisy
Evropské unie, včetně otázky jednoinstančnosti kárného řízení.
b) Dokazování obsahem soudních spisů
Vzhledem k tomu, že navrhovatelka ve svých návrzích v prvé řadě vytýkala kárně
obviněné soudkyni průtahy v řízení, kárný senát provedl důkaz obsahem předmětných spisů:
1) sp. zn. 16 C 211/2006 – průtah od 19. 5. 2008 do 3. 12. 2008
Návrh:
Řízení bylo přerušeno do doby pravomocného skončení řízení ve věci sp. zn. 39 C 329/2006,
k čemuž došlo dne 19. 5. 2008. Soudkyně však od 2. 1. 2008 nezjišťovala, zda věc byla
ukončena; až na oznámení zástupkyně účastníka řízení provedla dne 4. 12. 2008 lustrum
uvedeného spisu, vyžádala spisy. O pokračování řízení rozhodla dne 14. 4. 2009.
Kárný senát ověřil, že údaje uvedené v návrhu odpovídají obsahu spisu.
Vyjádření soudkyně:
Poukazuje na to, že nejméně od listopadu 2008 do února 2009 šlo o zátěžové období soudkyní
nezaviněné, tj. probíhala reorganizace oddělení a systémově nastavené přetížení soudkyně.
Dále odkazuje na argumentaci k níže uvedené věci, vyjádření k věci 16 Nc 12/2006.
2) sp. zn. 16 C 234/2006 – průtah od 24. 10. 2008 do 9. 3. 2009
Návrh:
Dne 23. 10. 2008 byl soudu doručen dodatek ke znaleckému posudku. Další úkon byl učiněn
až dne 10. 3. 2009, kdy soudkyně rozhodla o znalečném a nařídila jednání na 27. 3. 2009.
Mezitím byl dne 10. 1. 2009 soudkyní urgován znalec za účelem zaslání doplňujícího
znaleckého posudku, který se však již od 23. 10. 2008 nacházel ve spise. Spis je chybně
žurnalizován, referát ze dne 30. 1. 2009 předchází doručenému znaleckému posudku
ze dne 23. 10. 2008.
Kárný senát ověřil, že údaje uvedené v návrhu odpovídají obsahu spisu.
Vyjádření soudkyně:
Vytýkaný průtah spadá do období systémově nastavené přetíženosti soudkyně a kritické
situace na oddělení 16 C, která nebyla zaviněna činností soudkyně.
3) sp. zn. 31 C 286/2006 – průtah od 8. 12. 2008 do 14. 4. 2009
Návrh:
Soudkyně činila dotazy ohledně pobytu žalobce – přípisy ze dne 23. 10. 2008. Od 8. 12. 2008
byl spis předložen soudkyni a nachází se u ní v kanceláři, zde do 14. 4. 2009 bez úkonu.
Kárný senát z obsahu spisu ověřil, že poslední úkon soudkyně byl učiněn dne
20. 11. 2008 - referát kanceláři, lhůta k vyčkání zpátečních lístků, dále na č. l. 61 pokyn
k vyhotovení usnesení o ustanovení opatrovníka ze dne 14. 4. 2009.
Vyjádření soudkyně:
Vytýkaný průtah spadá do období soudkyní nezaviněné krizové situace, reorganizace oddělení
16 C a systémově nastavené přetíženosti soudkyně.
4) sp. zn. 16 C 297/2006 – průtah od 22. 9. 2008 do 8. 2. 2009
Návrh:
Soudu doručen znalecký posudek dne 22. 9. 2008, znalec dne 3. 2. 2009 urguje proplacení
znalečného. Soudkyně dne 9. 2. 2009 vydává usnesení o přiznání znalečného a nařizuje
jednání.
Kárný senát ověřil, že údaje uvedené v návrhu odpovídají obsahu spisu.
Vyjádření soudkyně:
Dle názoru soudkyně vytýkaný průtah představoval čas pro vyjednání mimosoudní dohody
účastníků na podkladě znaleckého posudku, jehož skutečným důsledkem mělo být zamezení
dalšímu prodlužování konečného vyřízení zde spojených složitějších věcí v případném
odvolacím či dovolacím řízení. Vytýkaný průtah spadá do období soudkyní nezaviněné
reorganizace oddělení 16 C a systémově nastavené přetíženosti soudkyně.
5) sp. zn. 16 C 83/2007 – průtah od 25. 6. 2008 do 5. 8. 2009
Návrh:
Jednání 25. 5. 2007 odročeno za účelem připojení souvisejícího spisu. Dne 23. 6. 2008 vydáno
usnesení o osvobození od soudních poplatků, poté byl spis dne 25. 6. 2008 předložen zpět
soudkyni. Ta dále činila pouze úkony ke zjišťování stavu jiných řízení, pořizování kopií spisu,
které nesměřovaly ke skončení věci. Až do doby podání návrhu na zahájení kárného řízení
nebyl učiněn úkon, který by směřoval k rozhodnutí (např. nařízení jednání atd.).
Kárný senát ověřil, že údaje uvedené v návrhu odpovídají obsahu spisu.
Vyjádření soudkyně:
Průtah vytýkaný navrhovatelkou připouští, avšak pouze ve vztahu k opožděnému vydání
usnesení o přerušení řízení. Pro množství složitějších věcí došlo v dané věci k pozdějšímu
rozpoznání nutnosti vyčkat na rozhodnutí o významné předběžné otázce v souvisejícím řízení.
6) sp. zn. 16 C 121/2007:
a) průtah od 22. 7. 2008 do 23. 2. 2009 – jako samostatný průtah ve vyloučeném řízení
o zaplacení náhrady nemajetkové újmy;
b) průtah od 25. 4. 2008 do dne sepsání návrhu na zahájení kárného řízení (5. 8. 2009),
a to ve vztahu k žalovanému nároku týkajícímu se žaloby na ochranu osobnosti.
Návrh:
Dne 24. 4. 2008 vznesl žalovaný námitku věcné nepříslušnosti ve vztahu k části předmětu
řízení – nároku na zaplacení náhrady nemajetkové újmy v penězích. Ve věci byly činěny úkony
dne 22. 7. 2008 (žádost Policie ČR o nahlédnutí do spisu a pořízení kopií), další úkon učiněn
až dne 23. 2. 2009, kdy byl ustanoven znalec – mezitím tedy vznikl průtah. V doplnění návrhu
ze dne 23. 9. 2009 navrhovatelka označuje délku trvání průtahu až do 5. 8. 2009, kdy byl nárok
na náhradu nemajetkové újmy v penězích vyloučen k samostatnému projednání a rozhodnutí,
a je tedy samostatnou věcí. Pouze liknavostí soudkyně nemá tato věc dosud spisovou značku,
ale oproti věci 16 C 121/2007 se jedná o samostatný průtah.
Dne 6. 3. 2009 byla věc náhrady nemajetkové újmy vyloučena k samostatnému projednání
a rozhodnutí, ale soudkyně ji nepředložila k zápisu do rejstříku C a rovněž ji nepředložila
Vrchnímu soudu v Olomouci k postupu dle §104a o. s. ř. Soudkyně měla dvě možnosti řešení
vzniklé situace. Mohla věc vyloučit k samostatnému projednání a rozhodnutí, dát pokyn
k jejímu zápisu do rejstříku C a přidělení spisové značky a posléze věc předložit postupem
dle §104a o. s. ř. vrchnímu soudu k rozhodnutí o věcné příslušnosti soudu. Případně bylo
možno věc nevylučovat k samostatnému projednání, avšak i tehdy měla věc obratem předložit
vrchnímu soudu dle §104a o. s. ř. za účelem rozhodnutí o věcné příslušnosti. Soudkyně však
ve věci nečinila žádné úkony až do dne 23. 2. 2009. Ve vztahu k vyloučené části řízení vznikl
tedy průtah od vznesení námitky věcné nepříslušnosti, tj. od 25. 4. 2008 až do doby podání
kárného návrhu.
Z obsahu spisu kárný senát ověřil, že soudkyně činila úkony průběžně
do 22. 7. 2008 - č. l. 118. Poté následují žádosti o vyhotovení kopií ze srpna 2008 a února
2009, a usnesení o ustanovení znalce ze dne 23. 2. 2009 (č. l. 121).
Vznesení námitky věcné nepříslušnosti – v rámci přípisu žalované bylo soudu doručeno dne
24. 4. 2008 (č. l. 98).
Od 2. 7. do 7. 7. 2009 se spis nacházel u předsedy soudu. Až poté, dne 7. 7. 2009 následuje
referát k zápisu o vyloučení věci do rejstříku C a k úkonům ohledně vyslovení věcné
nepříslušnosti. – č. l. 204.
Vyjádření soudkyně:
Soudkyně věc hodnotí jako mimořádně obtížnou, a to jak po skutkové, tak po odborné právní
(hmotně i procesní) stránce. Tato povaha věci byla vedení soudu známa, přesto namísto
vytvoření většího časového prostoru pro vyřízení této složité věci, který soudkyně žádala,
připustilo systémové přetížení soudkyně, při současném kritickém stavu administrativy
na oddělení 16 C. Systémové přetížení soudkyně spatřuje ve zvýšeném nápadu v senátu
16 C v dubnu 2008 – 51 věcí, v květnu 2008 – 53 věcí, v červenci 2008 – 53 věcí,
při průměrném vyřizování 41 věcí měsíčně.
Požadavek na náhradu nemajetkové újmy z důvodu ochrany osobnosti nebyl původně úplně
specifikován, proto byli žalobci vyzváni k doplnění skutkových tvrzení. Jde o požadavek,
u něhož nehrozí promlčení, skutková tvrzení se vyvíjí ve vazbě na míru porušení
osobnostních práv a jejich důsledků na straně každého z žalobců. Proto soudkyně nesouhlasí
s důvodností vytýkaného průtahu od 25. 4. 2008 do 5. 8. 2009.
Ve vztahu k průtahu od 22. 7. 2008 do 23. 2. 2009 poukazuje na přetíženost soudkyně
a kritickou situaci na oddělení 16 C v roce 2008 (3 zapisovatelky na 5 soudců), neposkytnutí
dostatečného časového prostoru pro vyřízení věci mimořádné obtížnosti. Dále soudkyně
upozornila na skutečnost, že účastníci sporu si na jeho délku nijak nestěžovali, soudkyně
musela nastudovat složitou lékařskou problematiku k zadání posudku, což bylo časově
náročné.
7) sp. zn. 16 C 173/2007 – průtah od 2. 10. 2008 do 5. 8. 2009
Návrh:
Věc napadla dne 21. 5. 2007, soudkyně žalobkyni řádně poučila, že jako povinná z exekuce
nemůže být s vylučovací žalobou úspěšná, nařízené jednání odročuje za účelem případného
zpětvzetí žaloby. Žalobkyně sděluje, že na žalobě trvá, soudkyně stále zjišťuje její stanovisko.
Nařízeno jednání na 1. 10. 2008, opět odročeno za účelem vyčkání případného zpětvzetí.
Žalobkyně opět sděluje, že na žalobě trvá. Navrhovatelka uvádí, že ve věci byly činěny úkony
dne 14. 4. 2009 – bez bližší specifikace. Průtahy spatřuje v nedůvodném odročování za účelem
případného zpětvzetí, a to přes výslovná sdělení žalobkyně, že tak neučiní, čímž dochází
k protahování sporu. Soudkyni byly vytknuty průtahy v této věci výtkou ze dne 13. 10. 2008,
přesto dále pokračovala ve stejném postupu vedoucím k průtahům, což navrhovatelka hodnotí
jako přitěžující okolnost.
Kárný senát ověřil, že údaje uvedené v návrhu odpovídají obsahu spisu.
Vyjádření soudkyně:
Skutečný význam běhu času nebyl navrhovatelkou zcela pochopen. Související exekuční řízení
bylo poznamenáno řešením otázky nástupnictví na straně oprávněného. Žalobkyně
exekuovanou pohledávku řádně splácela. K původně zamýšlenému zpětvzetí žaloby
přistoupila až před dokončením uvedených splátek. Pro žádnou ze stran sporu nenastaly žádné
negativní důsledky průtahů.
8) sp. zn. 16 C 194/2007 – průtah od 31. 7. 2008 do 7. 1. 2009
Návrh:
Žalovaná žádá přípisem doručeným soudu dne 29. 7. 2008, aby bylo rozhodnuto
o vypracování znaleckého posudku. Soudkyně učinila další úkon až dne 8. 1. 2009,
kdy ustanovila znalce.
Kárný senát ověřil, že údaje uvedené v návrhu odpovídají obsahu spisu.
Vyjádření soudkyně:
Vytýkaný průtah spadá nejméně v období od listopadu 2008 do ledna 2009 do kritické situace
oddělení 16 C a do období systémové přetíženosti soudkyně. Blíže poukazuje na vyjádření
ke sp. zn. 16 Nc 12/2006
9) sp. zn. 16 C 349/2007 – průtah od 25. 6. 2008 do 11. 1. 2009 a dále od 28. 1. 2009
do 5. 8. 2009 (den sepsání kárného návrhu)
Návrh:
Žaloba napadla do senátu 12. 11. 2007, v řízení činěny úkony k odstranění jejích vad. Dne
18. 6. 2008 byl sepsán protokol o informativním výslechu. Od tohoto data nebyl učiněn žádný
úkon směřující k vyřízení věci. Dne 12. 1. 2009 byl žalobce vyzván k zaplacení soudního
poplatku, dne 9. 2. 2009 soudkyně učinila dotaz na likvidátora společnosti, zda vzhledem
k dosud nezaplacenému soudnímu poplatku navrhuje pokračovat v řízení či zda zvažuje
zpětvzetí žaloby. Soudní poplatek uhrazen nebyl, soudkyní byl opět obesílán jednatel
společnosti (žalobce).
Navrhovatelka zdůrazňuje, že v dané věci se jednalo o vylučovací žalobu,
které je nutno projednávat s co největším urychlením. V opačném případě blokují provedení
exekuce. Nebyl-li zaplacen soudní poplatek, byl namístě postup dle §9 zákona
č. 549/1991 Sb., tj. zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku. Pokud tak soudkyně
nechtěla učinit, což spadá do její nezávislé rozhodovací činnosti, pak měla činit úkony
směřující k vyřízení věci. Soudkyně takové úkony nečinila, namísto toho se opakovaně
dotazovala žalobce, zda nehodlá vzít žalobu zpět. Tyto dotazy navrhovatel nepovažuje
za úkony směřující ke skončení věci.
Kárný senát ověřil, že údaje uvedené v návrhu odpovídají obsahu spisu.
Vyjádření soudkyně:
Vytýkaný průtah od 25. 6. 2008 do 11. 1. 2009 je pouze částečně důvodný, soudkyně
poukazuje na kritickou situaci z hlediska pracovních podmínek na oddělení 16 C a systémovou
přetíženost soudkyně v období od listopadu 2008 – zvýšený nápad duben 54 věcí,
květen 53 věcí, červenec 56 věcí, v měsících před a po čerpání předem ohlášené dlouhodobější
dovolené soudkyně. Důsledky reorganizace oddělení 16 C přetrvávaly do února 2009. Ve věci
nenastal žádný negativní důsledek průtahu.
10) sp. zn. 20 C 317/2007 – průtah od 23. 9. 2008 do 17. 3. 2009
Návrh:
Spis byl přidělen soudkyni dne 18. 12. 2007. Dne 17. 9. 2008 bylo odročeno jednání za účelem
výběru znalce a zadání znaleckého úkolu. Spis byl zpět předložen soudkyni oddělením dne
23. 9. 2008, další úkon ve věci byl učiněn až dne 18. 3. 2009 (v usnesení chybně uvedeno
datum 18. 2. 2009), kdy bylo vydáno usnesení o ustanovení znalce. Období od 23. 9. 2008
do 17. 3. 2009 (téměř 6 měsíců) považuje navrhovatelka za průtah. Zdůrazňuje povinnost
soudce být s věcí při nařízení jednání dostatečně obeznámen, aby mohl jednání připravit
v souladu s §114a odst. 1 o. s. ř. tak, aby věc mohla být pokud možno při jediném jednání
projednána a rozhodnuta. Pokud bylo jednání odročeno za účelem ustanovení znalce, doba
6 měsíců k učinění tohoto úkonu je zcela nepřiměřená.
Kárný senát ověřil, že údaje uvedené v návrhu odpovídají obsahu spisu.
Vyjádření soudkyně:
Vytýkaný průtah je i při zmiňované kritické situaci na oddělení 16 C, reorganizaci tohoto
oddělení od listopadu 2008 do února 2009 a systémovém přetížení soudkyně částečně
důvodný. Je otázkou, zda jde o skutečný průtah – vyjasnění správné metodiky oceňování škod
může zabránit průtahům v podobě opakovaných opravných prostředků ve sporech tohoto
typu.
11) sp. zn. 16 C 16/2008 – průtah od 25. 7. 2008 do 8. 2. 2009
Návrh:
Spis se nacházel u soudkyně od 1. 2. 2008 do 23. 6. 2008 bez úkonu. Až dne 23. 6. 2008
soudkyně učinila dotaz na právní zástupkyni žalobkyně. Průtah ve věci nastal
dle navrhovatelky v období od 25. 7. 2008 (předložení spisu soudkyni po rozhodnutí
o přiznání osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce) do 8. 2. 2009.
Kárný senát ověřil, že údaje uvedené v návrhu odpovídají obsahu spisu.
Vyjádření soudkyně:
Průtah uznává jako částečně důvodný a dále poukazuje na stav oddělení 16 C, přetíženost
a své vyjádření ke sp. zn. 16 Nc 12/2006.
12) sp. zn. 16 C 65/2008, sp. zn. 16 C 66/2008 – spojeno ke společnému projednání,
vedeno pod sp .zn. 16 C 65/2008 – průtahy od 13. 8. 2008 do 13. 1. 2009
Návrh:
Žaloba ve věci 16 C 65/2008 napadla dne 4. 3. 2008, téhož dne napadla i žaloba ve věci
16 C 66/2008. Dne 2. 7. 2008 byly žalobkyní odstraněny vady podání, 30. 7. 2008 soudkyně
vyžádala spis, nechala vyhotovit kopie, zadala pokyn k lustraci řízení. Od té doby
do 12. 1. 2009 nebyl ze strany soudkyně činěn žádný úkon, tohoto dne vydala usnesení
o spojení věcí ke společnému řízení a vyzvala žalobkyni k zaplacení soudního poplatku.
Ve věci 16 C 66/2008 byl dne 2. 7. 2008 proveden informativní výslech, další úkon nebyl
učiněn až do 12. 1. 2009.
Dle navrhovatelky nebylo se spisy soustředěně pracováno a průtahy vznikly v období
od 13. 8. 2008 do 13. 1. 2009.
Kárný senát ověřil, že údaje uvedené v návrhu odpovídají obsahu spisu.
Vyjádření soudkyně:
V dané věci bylo žalobkyní žádáno přiměřené finanční zadostiučinění za nezákonné
rozhodnutí v trestní věci a nesprávný úřední postup ve věci přiznání důchodu, byla aplikována
evropská judikatura, což mělo vliv na délku řízení.
13) sp. zn. 16 C 125/2008 – průtah od 17. 7. 2008 do 8. 3. 2009
Návrh:
Žaloba napadla soudu dne 17. 4. 2008. Dne 2. 7. 2008 byl s žalobkyní sepsán protokol
o informativním výslechu a odstraněny vady žaloby. Dne 28. 7. 2008 bylo soudu doručeno
doplnění podání žalobkyně, od 29. 7. 2008 do 5. 3. 2009 nebyl soudkyní ve věci učiněn žádný
úkon, spis byl u ní od 17. 7. 2008 do 8. 3. 2009 bez úkonů. V tomto období vznikl v řízení
průtah. Navrhovatelka spatřuje přitěžující okolnost ve skutečnosti, že se jedná o vylučovací
žalobu, která má být projednána urgentně.
Kárný senát ověřil, že údaje uvedené v návrhu odpovídají obsahu spisu.
Vyjádření soudkyně:
Průtahy částečně uznává, poukazuje na absenci řádných pracovních podmínek, viz vyjádření
ve věci sp. zn. 16 Nc 12/2006.
14) sp. zn. 16 C 179/2008 – průtah od 18. 9. 2008 do dne sepsání návrhu na zahájení
kárného řízení (5. 8. 2009)
Návrh:
Žaloba napadla dne 12. 5. 2008. Dne 17. 9. 2008 byla žalobkyně předvolána k informativnímu
výslechu, stejného dne byla soudkyní upozorňována na věcnou nepříslušnost zdejšího soudu.
Žalobkyně požádala soud, aby věc předal Krajskému soudu v Ostravě, ze strany soudkyně
nebyl v otázce pravomoci učiněn žádný úkon. Navrhovatelka spatřuje průtah od 18. 9. 2008
dosud. Jedná se o žalobu proti rozhodnutí ve věci invalidního důchodu, žalobkyně
je nečinností závažně poškozována.
Kárný senát ověřil, že údaje uvedené v návrhu odpovídají obsahu spisu.
Vyjádření soudkyně:
Průtah spadá do již zmíněného období listopadu 2008 – února 2009.
15) sp. zn. 16 C 281/2008 – průtah od 4. 8. 2008 do dne sepsání návrhu na zahájení
kárného řízení (5. 8. 2009)
Návrh:
Žaloba podána dne 14. 7. 2008. Žalobkyně byla předvolána k informativnímu výslechu dne
4. 8. 2008 a dne 14. 10. 2008, avšak na nesprávnou adresu. Řádně byla předvolána až na dne
23. 1. 2009, při tomto úkonu ji soudkyně poučila o „nepříslušnosti“ soudů ČR. Navrhovatelka
spatřuje průtahy v dané věci způsobené nesoustředěnou prací soudkyně se spisem, jestliže byla
opakovaně obesílána na adresu, kde se nezdržuje, přestože toto měla zjistit již po prvním
neúspěšném předvolání. Soudkyni navíc mělo být zřejmé, že k rozhodnutí o věci nejsou soudy
ČR pravomocné, čehož si byla dle svého vyjádření při informativním výslechu dne 23. 1. 2009
vědoma. V řízení tímto postupem způsobila průtahy v období od 4. 8. 2008 dosud.
Navrhovatelka nepovažuje výslech uskutečněný v lednu 2009 za úkon směřující ke skončení
věci. Pokud byla soudkyně přesvědčena o nedostatku pravomoci soudů ČR, pak poučení
o tomto není takovým úkonem. Se spisem bylo pracováno až dne 10. 4. 2009, kdy se soudkyně
dotázala žalobkyně, zda vezme žalobu zpět. Žalobkyně na toto nereagovala a od té doby
ve spisu nebyl učiněn žádný úkon. Dle navrhovatelky tedy nebyly ve věci činěny soustředěné
kroky k vyřízení věci od 4. 8. 2008 do doby podání kárného návrhu.
Kárný senát ověřil, že údaje uvedené v návrhu odpovídají obsahu spisu.
Vyjádření soudkyně:
Dobu od 4. 8. 2008 do 5. 8. 2009 nelze označit za průtahy, ve skutečnosti byl žalobkyni (krátce
po dosažení její zletilosti) poskytnut časový prostor pro uplatnění nároku na výživné zletilé
dcery na Slovensku, po vyhledání adresy žalovaného.
16) sp. zn. 16 C 300/2008 – průtah od 5. 3. 2009 do dne sepsání návrhu na zahájení
kárného řízení (5. 8. 2009)
Návrh:
Žaloba podána dne 28. 7. 2008. Dne 22. 9. 2008 bylo vydáno usnesení, kterým byl nezletilému
ustanoven opatrovník pro řízení o určení otcovství, jehož právní moc nastala 16. 10. 2008.
Soudkyně nařídila dne 29. 12. 2008 informativní výslech již na 9. 1. 2009. Při tomto výslechu
se účastníků dotázala, zda je žalovaný ochoten uznat otcovství k nezletilému souhlasným
prohlášením rodičů. Bylo nařízeno jednání na 4. 3. 2009. K jednání se všichni účastníci
dostavili, otec byl ochoten otcovství uznat. Soudkyně však procením postupem nepřistoupila
k souhlasnému prohlášení rodičů o určení otcovství a odročila jednání na neurčito za účelem
„vyčkání souhlasného prohlášení“. Navrhovatel v uvedeném jednání spatřuje průtahy
od 5. 3. 2009 do dne podání návrhu na zahájení kárného řízení. Soudkyně v rozporu se zájmy
nezletilého dítěte neučinila úkony směřující k určení jeho otce. Rodiče uznali otcovství dne
18. 3. 2009 před obecním úřadem Hrabová, což bylo soudkyni sděleno dne 19. 5. 2009.
Soudkyně reagovala výzvou ke zpětvzetí žaloby, což však navrhovatelka vzhledem
k okolnostem projednávané věci nepovažuje za úkon směřující ke skončení věci, stejně
jako předvolání matky k informativnímu výslechu dne 17. 7. 2009. V dané věci bylo zcela
zřejmé, čeho se matka domáhá, informativní výslech byl již jednou dne 9. 1. 2009 proveden.
Jiné úkony ve věci nebyly do podání kárného návrhu učiněny.
Kárný senát z obsahu spisu ověřil následující skutečnosti:
Žaloba napadla dne 28. 7. 2008. Dne 4. 3. 2009 proběhlo ústní jednání, jehož se osobně
zúčastnili žalobkyně i žalovaný. Žalovaný v úvodu jednání uvedl, že je ochoten otcovství
souhlasným prohlášením rodičů uznat. Tomuto prohlášení však bránila skutečnost,
že žalovaný nemá rodný list, je ochoten jej v blízké době opatřit a otcovství poté na matrice
uznat. Jednání proto bylo odročeno na neurčito za účelem vyčkání souhlasného prohlášení
rodičů o určení otcovství, případně za účelem zpětvzetí žaloby. Dne 24. 3. 2009 referát
soudkyně – vyhotovení dotazu na rodiče, zda otcovství bylo uznáno a zda chtějí v řízení
pokračovat. Stejný dotaz činěn dne 7. 5. 2009. Dne 14. 8. 2009 došlo k zastavení řízení
z důvodu uznání otcovství.
Vyjádření soudkyně:
Za průtah nelze označit dobu do 5. 8. 2009, účastníci uznali otcovství již dne 18. 3. 2009.
O uznání otcovství se soud dozvěděl v přiměřené lhůtě, tj. dne 19. 5. 2009, následný dotaz
na žalobkyni, zda na žalobě trvá, je logický. Nebyly zjištěny negativní důsledky vytýkaného
průtahu.
17) sp. zn. 16 C 342/2008 – průtah od 13. 11. 2008 do dne sepsání návrhu na zahájení
kárného řízení (5. 8. 2009)
Návrh:
Žaloba podána dne 27. 8. 2008, jednalo se o určení otcovství. Soudkyně dne 13. 10. 2008
vyzvala účastníky k prohlášení, zda jsou ochotni věc vyřešit souhlasným prohlášením. Matka
souhlasila, její podání bylo doručeno soudu 12. 11. 2008. Další úkon ze strany soudkyně
učiněn až 8. 1. 2009, a to výzva matce, aby se dostavila na matriku úřadu městského obvodu.
Dále soudkyně činila dotazy dne 24. 2. 2009 a 20. 3. 2009. Navrhovatelka namítá
nesoustředěný postup ve věci, neodstranění vad žaloby, čímž byl způsoben průtah v období
od 13. 11. 2008 do dne podání kárné žaloby. Výzvu ze dne 3. 6. 2009, kterou byla matka
vyzvána k vrácení rodného listu s údajem o zapsaném otci, navrhovatelka nepovažuje za úkon
směřující ke skončení věci. Soudkyně měla spis ve své kanceláři od 13. 11. 2008 do 8. 1. 2009,
aniž v něm učinila úkon. Ani po provedení kontroly a seznámení se s jejími výsledky soudkyně
ve věci neučinila úkony, které by bylo možno označit za směřující ke skončení věci.
Z obsahu spisu kárný senát ověřil, že žaloba napadla soudu dne 27. 8. 2008. Na č. l. 4
je založeno podání matky doručené soudu dne 12. 11. 2008. Úkon soudkyně následuje dne
8. 1. 2009 (výzva matce). Dne 24. 2. 2009 záznam o omluvě matky – omlouvá neúčast u soudu
z důvodu nemoci dítěte. Chronologicky až za tímto záznamem je založeno předvolání
vyhotovené dne 9. 2. 2009 k informativnímu výslechu matky na den 27. 2. 2009. Dále referát
ze dne 20. 3. 2009 – žádost o sdělení matky, zda již došlo k uznání otcovství. Dne 10. 4. 2009
a 7. 5. 2009 záznamy soudkyně – spis dán na další lhůtu. Dne 4. 6. 2009 usnesení – výzva
k vrácení rodného listu nezl. dítěte na adresu zvláštního matričního úřadu a k podání zprávy
soudu, kdy rodný list vrátila. Poslední záznam 7. 7. 2009 – spis na další lhůtu.
Vyjádření soudkyně:
Tvrzení o průtahu vychází z nepochopení případu navrhovatelkou. Do 12. 10. 2009 byl
obtížně zajišťován rodný list nezletilého, jakožto jeden z nezbytných podkladů pro účely
určení otcovství souhlasným prohlášením rodičů. Navrhovatelkou tvrzená možnost nařízení
jednání by byla spojená s neekonomickým převedením žalobce z věznice v Plzni k Okresnímu
soudu v Ostravě. Určení otcovství souhlasným prohlášením rodičů by bylo bezúčelné,
bez možnosti praktické realizace, matce se dříve nepodařilo vrátit původní rodný list
nezletilého zvláštní matrice v Brně za účelem vystavení nového rodného listu. Tento nový
rodný list jako předpoklad efektivního ukončení věci byl soudu doručen až 12. 10. 2009.
Teprve po tomto datu byly dány předpoklady pro realizaci dílčího prohlášení o uznání
otcovství. Žádný negativní důsledek tvrzených průtahů není znám.
18) sp. zn. 16 C 348/2008 – průtah od 20. 11. 2008 do 2. 3. 2009
Návrh:
Ve věci byl zjišťován pobyt žalovaného, z centrální evidence vězňů vyplývá, že byl umístěn
ve věznici Ostrov nad Ohří (informace ze dne 31. 10. 2008 založena na č. l. 65). Na pokyn
soudkyně byla žaloba a další písemnosti žalovanému zasílány na adresu trvalého pobytu, dne
22. 1. 2009 mu byl z důvodu neznámého pobytu ustanoven opatrovník. Ustanovený
opatrovník přípisem doručeným soudu dne 16. 2. 2009 upozornil, že žalovaný se nachází
ve výkonu trestu (což zjistil z obsahu spisu). Následně soudkyně doručuje písemnosti
žalovanému dle pokynu ze dne 3. 3. 2009. Dle navrhovatelky soudkyně způsobila svým
nesoustředěným postupem ve věci průtah od 20. 11. 2008 do 2. 3. 2009.
Kárný senát ověřil, že údaje uvedené v návrhu odpovídají obsahu spisu.
Vyjádření soudkyně:
Odkazuje na již popsanou situaci na oddělení 16 C v období listopad 2008 – únor 2009.
19) sp. zn. 16 C 360/2008 – průtah od 29. 12. 2008 do 14. 4. 2009
Návrh:
Soudkyně dne 13. 11. 2008 zjišťovala pobyt T. P. (žalobce), od této doby nejsou ve věci
činěny žádné úkony až do 15. 4. 2009. Dne 15. 4. rozhodla o návrhu žalobce o procesním
nástupnictví ze dne 29. 10. 2008. Navrhovatelka spatřuje průtah v nečinnosti soudkyně od 29.
12. 2008, kdy byl spis oddělením soudkyni předložen, a to až do 14. 4. 2009.
Kárný senát ověřil, že údaje uvedené v návrhu odpovídají obsahu spisu.
Vyjádření soudkyně:
Účinky zpětvzetí žaloby ze strany původního žalobce nastaly ještě před nebytím právní moci
usnesení o procesním nástupnictví T. P. na jeho místo. Soudkyně připouští, že o zpětvzetí
žaloby rozhodla později, usnesením ze dne 28. 7. 2009. V důsledku toho nenastaly žádné
negativní následky.
20) sp. zn. 16 C 361/2008 – průtah od 13. 11. 2008 do 13. 4. 2009
Návrh:
Žaloba (určení otcovství) napadla dne 10. 9. 2008. Soudkyně se účastníků po informativním
výslechu dotazovala, zda již otcovství uznali souhlasným prohlášením před matričním úřadem.
K úkonům ve věci samé soudkyně přistoupila až 14. 4. 2009, kdy požádala opatrovnické
oddělení o ustanovení opatrovníka nezletilému. Do podání kárného návrhu nebyly ve věci
odstraněny vady žaloby, a to ani při informativním výslechu dne 12. 11. 2008, kdy oba rodiče
deklarovali vůli učinit prohlášení o uznání otcovství. Soudkyně však k určení otcovství
souhlasným prohlášením rodičů nepřistoupila, což je ve zjevném rozporu se zájmy nezletilého.
V závěru informativního výslechu bylo jednání odročeno na neurčito za účelem vyčkání
souhlasného prohlášení a případného zpětvzetí žaloby. Navrhovatelka upozorňuje,
že žalobkyně v žalobě žádala úpravu výchovy a výživy k nezletilému, což je též dle zákona
nutno spojit ke společnému řízení. Spatřuje tedy průtah v řízení v období od 13. 11. 2008
do 13. 4. 2009 a zdůrazňuje zájem nezletilého dítěte na určení otcovství.
Z obsahu spisu v dané souvislosti vyplynulo, že žaloba napadla soudu dne 10. 9. 2008.
Matka žádá o určení otcovství a rodičovské zodpovědnosti, dále o stanovení výživného
a svěření nezl. do péče matky. Dne 12. 11. 2008 proběhlo ve věci jednání, jemuž byli přítomni
oba účastníci. Ti shodně prohlásili, že jsou připraveni učinit souhlasné prohlášení o uznání
otcovství. „Soudem konstatováno vyčkání tohoto souhlasného prohlášení.“ Dále byli účastníci soudem
poučeni, že v případě absence dohody o výživném by věc byla řešena v samostatném řízení.
Jednání odročeno na neurčito za účelem vyčkání souhlasného prohlášení o uznání otcovství.
Dne 5. 2. 2009 učiněn dotaz na matriční úřad, zda bylo určeno otcovství. Dále pátráno
po pobytu matky (na doručenkách údaj o nezastižení) včetně zjišťování na matričních
úřadech, zda bylo otcovství uznáno.
Vyjádření soudkyně:
Průtah spadá do období ztížených pracovních podmínek a nepřesáhl dobu, která by v případě
neuznání otcovství souhlasným prohlášením rodičů byla zřejmě obvyklá pro sporné vyřízení
věci. Negativní důsledek průtahu nenastal.
21) sp. zn. 16 Nc 12/2006 – průtah od 12. 6. 2008 do 26. 2. 2009
Návrh:
Řízení zahájeno dne 27. 9. 2006. Soudkyně učinila první úkon dne 15. 5. 2007, a to za účelem
zjištění stavu řízení vedeného u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 42 P a Nc 380/2006.
Úkon směřující k vyřízení věci – ustanovení opatrovníka – byl učiněn dne 8. 11. 2007. Dne
6. 6. 2008 bylo soudu doručeno doplnění žaloby, další úkon v řízení byl soudkyní učiněn dne
27. 2. 2009, kdy předvolala zástupce žalobce k informativnímu výslechu na den 18. 3. 2009.
Tohoto dne vyhlásila usnesení o spojení věcí sp. zn. 16 Nc 4/2006, 16 Nc 6/2006
a 16 Nc 12/2006 ke společnému řízení pod sp. zn. 16 Nc 12/2006. Navrhovatelka spatřuje
průtahy v období od 12. 6. 2008 do 26. 2. 2009.
Kárný senát ověřil, že údaje uvedené v návrhu odpovídají obsahu spisu.
Vyjádření soudkyně – společné i pro sp. zn. 16 Nc 4/2006, sp. zn. 16 Nc 6/2006:
Soudkyně připouští, že v uvedeném období lze spatřovat průtah. Soudkyně čerpala v roce
2008 déletrvající dovolenou (poprvé od nástupu v roce 2006), dovolená byla předem ohlášena.
Dva měsíce před touto dovolenou měla zvýšený nápad (duben 54 věcí, květen 53 věcí),
rovněž v červenci po návratu – 56 věcí. Takto zvýšený nápad soudkyně označuje za systémově
nastavenou přetíženost. Stabilitu v oddělení zachovávala zvýšeným pracovním úsilím,
které se začalo projevovat až v listopadu a prosinci 2008.
Dále soudkyně poukazuje na skutečnost, že předmětná věc je v současné době vedena
pod sp. zn. 16 C 161/2010. Jedná se o obtížnou věc vzhledem k předmětu řízení i osobě
žalobce, který se domáhá náhrady škody a zároveň uplatňuje osobnostní práva.
Díky výslechům mimo jednání došlo k omezení žaloby původně podané proti třem
žalovaným a dne 22. 2. 2010 se žaloba zúžila pouze na jednoho žalovaného, a to Českou
republiku - Ministerstvo vnitra, čímž dle názoru kárně obviněné soudkyně dochází
k omezování počtu žalob tohoto problematického účastníka.
22) sp. zn. 16 Nc 4/2006 – průtah od 12. 6. 2008 do 26. 2. 2009
Návrh:
Podání ze dne 26. 4. 2006, další úkon učiněn dne 18. 10. 2006, kdy soudkyně vydala usnesení
o přerušení řízení do doby rozhodnutí ve věci 42 P a Nc 380/2006. O pokračování řízení bylo
rozhodnuto dne 8. 11. 2007, poté byl ustanoven opatrovník a vyzván k vyjádření. Další úkon
byl učiněn až 27. 2. 2009, kdy byl právní zástupce předvolán k informativnímu výslechu
na 18. 3. 2009. Navrhovatel spatřuje průtah v období od 12. 6. 2008 do 26. 2. 2009.
Kárný senát ověřil, že údaje uvedené v návrhu odpovídají obsahu spisu – bez ohledu na spojení
věcí, soudkyně byla ve věci od 12. 6. 2008 do 26. 2. 2009 nečinná.
Vyjádření soudkyně:
Odkazuje na své vyjádření k věci sp. zn. 16 Nc 12/2006 a poukazuje na skutečnost,
že ke společnému řízení byla věc spojena usnesením ze dne 18. 3. 2009, což kárný návrh nijak
nezohledňuje.
23) sp. zn. 16 Nc 6/2006 – průtah od 12. 6. 2008 do 26. 2. 2009
Návrh:
Věc napadla dne 7. 7. 2006. Řízení bylo přerušeno dne 18. 10. 2006, dne 8. 11. 2007 bylo
rozhodnuto o pokračování v řízení, podateli byl ustanoven opatrovník. Dne 5. 12. 2007 bylo
k žádosti podatele rozhodnuto o zproštění funkce opatrovníka. Následně byl ustanoven nový
opatrovník, který dne 6. 5. 2008 požádal o prodloužení lhůty k doplnění žaloby o 20 dnů.
Další úkon ve věci byl učiněn až 27. 2. 2009, kdy byl zástupce podatele předvolán
k informativnímu výslechu.
Kárný senát ověřil, že údaje uvedené v návrhu odpovídají obsahu spisu.
Vyjádření soudkyně:
Odkazuje na své vyjádření ke sp. zn. 16 Nc 12/2006 a 16 Nc 4/2006.
24) sp. zn. 16 Nc 8/2008 – průtah od 13. 8. 2008 do 9. 3. 2009
Návrh:
Věc napadla do senátu dne 26. 5. 2008 - jednalo se o vylučovací žalobu. První úkony byly
činěny dne 4. 8. 2008 – vyžádání spisů k nahlédnutí. Spisy byly následně připojeny, dne
11. 3. 2009 dala soudkyně pokyn ke kopírování jejich částí, poté spisy vrátila, předvolala
žalobce k informativnímu výslechu na 25. 3. 2009 (žalobkyně se omluvila). Až dne 1. 6. 2009
byl učiněn první úkon, který lze považovat za úkon směřující ke skončení věci, a to výzvu
k odstranění vad žaloby a k zaplacení soudního poplatku. Navrhovatelka shledává průtah
v období od 13. 8. 2008 do 9. 3. 2009 (spis u soudkyně bez jakéhokoliv úkonu).
Kárný senát ověřil, že údaje uvedené v návrhu odpovídají obsahu spisu.
Vyjádření soudkyně:
Soudkyně poukazuje na situaci na oddělení 16 C v roce 2008 a dále odkazuje na své vyjádření
ke sp. zn. 16 Nc 12/2006.
25) sp. zn. 16 Nc 10/2008 – průtahy od 13. 8. 2008 do 1. 2. 2009 a dále od 25. 3. 2009 do dne
sepsání návrhu na zahájení kárného řízení (5. 8. 2009)
Návrh:
Podání bylo doručeno soudu 4. 8. 2008, soudkyni byl spis předložen dne 13. 8. 2008. První
úkon soudkyně učinila dne 2. 2. 2009. Dle navrhovatelky byla tedy soudkyně od 13. 8. 2008
do 1. 2. 2009 nečinná. Dále navrhovatelka spatřuje průtah v období od 25. 3. 2009 do podání
kárné žaloby. Soudkyně po zjištění, že vůči podateli probíhá u soudu řízení o způsobilosti
k právním úkonům, vyčkávala do ukončení tohoto řízení, aniž však v dané věci podnikla
příslušné procesní kroky, tj. zejména přerušení řízení. Navrhovatelka zdůrazňuje, že pokud
není řízení přerušeno, je soud povinen činit úkony směřující ke skončení věci. Účastník řízení
za těchto okolností nemohlo být s určitostí známo, proč není v řízení pokračováno. Právě
v usnesení o přerušení řízení soud účastníkům sděluje, v jakých skutečnostech spatřuje
překážku řízení. Pokud s tím účastník nesouhlasí, má možnost podat odvolání. Pokud řízení
není přerušeno a nejsou v něm činěny úkony, jedná se o zaviněné průtahy v řízení.
Kárný senát ověřil, že údaje uvedené v návrhu odpovídají obsahu spisu.
Vyjádření soudkyně:
Formální smysl průtahu pro již pravomocné rozhodnutí o zbavení způsobilosti žalobce
k právním úkonům ztrácí praktický význam. K důvodům průtahu odkazuje na své vyjádření
ke sp. zn. 16 Nc 12/2006.
26) 16 C 214/2007:
Návrh:
Kárně obviněná jako soudkyně Okresního soudu v Ostravě a předsedkyně senátu 16 C,
ačkoliv je dle §79 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb. při výkonu své činnosti vázána zákonem,
přesto v rozporu s příslušnými ustanoveními o. s. ř. upravujícími procesní postup občanského
soudního řízení ve věci sp. zn. 16 C 214/2007 poté, co vyhlásila o celém předmětu řízení vůči
všem účastníkům řízení rozsudek, nerespektovala zákonné ustanovení §156 odst. 1 o. s. ř.
a poté, co bylo do rozsudku podáno žalovanou včasné odvolání, nepředložila věc odvolacímu
soudu a za odvolacího řízení, které je zahájeno podáním odvolání, v rozporu s §92 odst. 1
o. s. ř. připustila usnesením přistoupení dalšího účastníka řízení na straně žalované do řízení,
které již bylo vyneseným rozsudkem nepravomocně skončeno, a dále dne 24. 4. 2009
v rozporu s ustanovením §166 o. s. ř. rozhodla doplňujícím rozsudkem, i když nebyly splněny
zákonné podmínky pro vynesení doplňujícího rozsudku
Kárný senát ověřil, že údaje uvedené v návrhu odpovídají obsahu spisu.
Vyjádření soudkyně:
Kárně obviněná soudkyně k uvedenému namítla, že takto uplatněná výtka ze strany
navrhovatelky není přípustná. Poukázala na skutečnost, že navrhovatelka hodnotí postup,
který jí jako správnímu činiteli nepřísluší, a navíc dodala, že Krajským soudem v Ostravě
jako odvolacím soudem byl tento postup, byť tento nebyl zcela správným, akceptován,
neboť díky němu nedošlo ke zbytečnému zrušení předmětného rozhodnutí. K uvedenému
pak došlo také vlivem postupu advokáta, který rozšířil okruh žalovaných teprve po vydání
rozhodnutí, než toto nabylo právní moci. Soudkyně tak má za to, že naopak působila tak,
aby zamezila zbytečnému zrušení rozhodnutí.
27) 66 Ro 769/2007 – průtah od 26. 11. 2007 – 17. 6. 2008, dále od 2. 9. 2008 do 12. 8. 2009
(Spis po převedení z rejstříku Ro veden pod sp. zn. 33 C 337/2009):
Návrh:
Věc napadla soudu dne 15. 3. 2007. Ve věci činil úkony vyšší soudní úředník, který vyslovil
místní nepříslušnost; proti tomuto byl dne 21. 11. 2007 žalobcem podán odpor. Ve spisu
je obsažen referát soudkyně ze dne 13. 6. 2008 (razítko kanceláře ze dne 22. 7. 2008), dále
usnesení soudkyně ze dne 13. 6. 2008 (výzva žalované, aby se vyjádřila k podanému odvolání).
Ve spise je dále založeno vyjádření žalované k odvolání – nedatováno, neoznačeno podacím
razítkem soudu, s poznámkou v horním rohu: „omylem založeno u Ro 769/2007“ – poznámka
psána ručně, bez záznamu o datu a osobě, která ji zapsala.
Dne 12. 8. 2009 – referát soudkyně – předložení věci k rozhodnutí o odvolání. Odvolací soud
rozhodl dne 14. 9. 2009, tak, že Okresní soud v Ostravě je místně příslušný k projednání
a rozhodnutí věci. Okresnímu soudu v Ostravě bylo rozhodnutí o odvolání doručeno zpět dne
29. 9. 2008. Další referát je ze dne 19. 11. 2009 – administrativní pracovnice, podpis nelze
přesně identifikovat – k převedení spisu do rejstříku C – nikoliv senátu kárně obviněné
soudkyně.
Vyjádření soudkyně:
Dobu od 26. 11. 2007 do 17. 6. 2008 nelze posuzovat izolovaně. Důvodem posečkání
s úkonem v bagatelní věci (předmětem sporu bylo 500 Kč) byla zjevná zatíženost senátu
16 C a priority ve vyřizování věcí starších časových řad (soudkyně odkazuje na sp. zn. věcí,
které v té době vyřizovala). V dalším vytýkaném období od 2. 9. 2008 do 12. 8. 2009 souviselo
posečkání s úkonem opět s vyřizováním věcí náročnějších, starších časových řad (spisové
značky je schopna na vyžádání doložit), reorganizací oddělení 16 C na přelomu roku 2008
a 2009 a s významným ovlivňováním činnosti v senátu 16 C kontrolami.
Dále byly kárným senátem provedeny důkazy obsahem spisů, které byly předmětem návrhu
ze dne 21. 3. 2011. Navrhovatelka se k jednotlivým skutečnostem ohledně vytýkaných průtahů
nevyjádřila, níže konstatované údaje odpovídají obsahu předložených spisů.
28) 16 C 140/2005 - nečinnost od 25. 7. 2008 do 7. 9. 2010
Dne 25. 7. 2008 byl do spisu doručen návrh opatrovníka ustanoveného účastníku řízení
na přiznání odměny a hotových výdajů za zastupování účastníka řízení. Následuje předkládací
zpráva pro Nejvyšší soud ze dne 4. 8. 2008 po podání dovolání. Dle obsahu spisu
7. 12. 2009 – č. l. 187 – (dle návrhu 3. 12. 2009) došla do spisu urgence vyplacení odměny
ze strany ustanoveného opatrovníka; dne 18. 12. 2009 vydán kárně obviněnou soudkyní pokyn
k zapůjčení spisu z Nejvyššího soudu, k vypravení oddělení předán dne 2. 4. 2010. Příslušný
spis byl z Nejvyššího soudu vrácen dne 6. 9. 2010 a dne 7. 9. 2010 bylo vydáno usnesení
o přiznání odměny ustanovenému opatrovníkovi.
29) 66 Ro 2926/2007 (v současné době vedeno pod spisovou značkou 28 C 245/2010) -
nečinnost od 2. 9. 2008 do 14. 8. 2009
Nečinnost od 2. 9. 2008, kdy byl spis kárně obviněné soudkyni předložen soudním oddělením
k provedení úkonů ve věci, do 14. 8. 2009, kdy bylo vydáno usnesení o zastavení řízení
pro nezaplacení soudního poplatku.
30) 16 C 221/2007 - nečinnost od 21. 7. 2009 do 23. 4. 2010
Úřední záznam soudkyně ze dne 21. 7. 2009 – žalovaná telefonicky sdělila nemožnost účasti
u jednání nařízeného na 22. 7. 2009 – pobyt v nemocnici. Následuje žádost o odročení – dále
potvrzení o neschopnosti k odročení jednání; úřední záznamy soudkyně o telefonických
sděleních účastníků ze dne 31. 8. a 1. 9. 2009, sdělení zástupkyně žalované, že její zdravotní
stav je stále vážný. Následuje úřední záznam ze dne 22. 4. 2010, na němž je soudkyní shrnuta
její komunikace se zástupkyní žalované údajně z února 2010 a 2. 4. 2010. O této komunikaci
není ve spisu předchozí záznam, je tedy obsažena na tomto úředním záznamu; dále usnesení
o ustanovení znalce ze dne 22. 4. 2010.
31) 16 C 242/2008 - nečinnost od 25. 3. 2010 do 9. 8. 2010
Nečinnost od 25. 3. 2010, kdy byla věc soudkyni předložena k dalším úkonům, do 9. 8. 2010,
kdy vydala rozhodnutí o procesním nástupnictví dle §107 a o. s. ř.
32) 16 C 301/2008 – nečinnost od 23. 6. 2009 do 4. 2. 2010
Nečinnost od 23. 6. 2009, kdy byla věc soudkyni předložena k úkonu ve věci, do 4. 2. 2010,
kdy byla učiněna výzva ke sdělení adresy svědka.
33) 16 C 180/2009 – nečinnost od 19. 6. 2009 do 2. 3. 2010 a od 30. 6. 2010 do 11. 10. 2010
Dne 8. 6. 2009 došlo Okresnímu soudu v Ostravě postoupení věci jako soudu místně
příslušnému (č. l. 20). Dne 15. 6. 2009 doručen návrh žalobce; dále na č. l. 24 referát soudkyně
ze dne 1. 3. 2010, předložený kanceláři 2. 3. 2010; na č. l. 39 přípis Nejvyššího soudu o zaslání
opisů usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2010, doručený Okresnímu soudu v Ostravě
dne 29. 6. 2010, na č. l. 40 následuje referát soudkyně ze dne 11. 10. 2010 (předvolání
k jednání).
34) 16 Nc 225/2009 - nečinnost od 27. 7. 2009 do 22. 12. 2009
Návrh napadl dne 21. 7. 2009, první úkon soudkyně ze dne 22. 12. 2009 (č. l. 29 – nařízení
jednání).
35) 16 C 247/2009 – nečinnost od 3. 9. 2009 do 3. 3. 2010,
Věc napadla dne 21. 8. 2009; dne 3. 9. 2009 doručena oprava podání, první referát soudkyně
ze dne 3. 3. 2010.
36) 16 C 283/2009 – nečinnost od 16. 9. 2009 do 8. 2. 2010
Věc napadla dne 14. 9. 2009, první úkon soudkyně dne 4. 2. 2010.
37) 116 C 189/2009 - nečinnost od 21. 9. 2009 do 26. 2. 2010
Ve spisu na č. l. 37 – 39 přípis žalovaného doručený Okresnímu soudu v Ostravě dne
21. 9. 2009, dále následuje referát soudkyně ze dne 25. 2. 2010, kanceláři předložený
26. 2. 2010.
38) 16 C 388/2007
Dne 7. 6. 2010 doručen Okresnímu soudu v Ostravě rozsudek Nejvyššího soudu
26 Cdo 1998/2009 - 96 (Rozsudek Krajského soudu v Ostravě se ruší, věc se vrací tomuto
soudu k dalšímu řízení). Dne 9. 7. 2010 (č. l. 106) doručeno soudu zpětvzetí žaloby,
na č. l. 113 usnesení vydané JUDr. Š. o zastavení řízení a zrušení rozsudku ze dne 23. 4. 2008,
č. j. 16 C 388/2007 - 36.
39) 16 C 4/2010
V dubnu roku 2010 bylo do spisu založeno závěrečné rozhodnutí z dědického řízení vedeného
u Okresního soudu ve Frýdku-Místku po zůstaviteli, které nabylo právní moci v srpnu roku
2009, přičemž následně byly zjištěné dědičky po zůstaviteli vyzývány k vyjádření k žalobě,
referát k výzvám je založen na č. l. 14 tohoto spisu.
c) Výslechy svědkyň
Při jednání dne 23. 3. 2011 bylo na návrh kárně obviněné soudkyně vyslechnuto celkem
šest svědkyň. Jednalo se o administrativní pracovnice, které v minulosti spolupracovaly či dosud
spolupracují s kárně obviněnou soudkyní na oddělení 16 C. Kárně obviněná soudkyně uvedla,
že jejich výpověďmi hodlá prokázat nepříznivou situaci na oddělení 16 C v období, kdy jí jsou
vytýkány průtahy.
Z výpovědí vyslechnutých svědkyň vyplývají následující skutečnosti,
které jsou dle kárného senátu pro projednávanou věc relevantní:
1) A. Š.
Pracovala jako vedoucí kanceláře 16 C v roce 2009 až do 15. 3. 2010. Spolupráci s kárně
obviněnou soudkyní hodnotila jako dobrou, negativně hodnotila pouze krátké lhůty,
které soudkyně poskytovala kanceláři pro vypravení svých referátů a krátké lhůty
pro předvolávání účastníků k jednání. Zapisovatelky kárně obviněné soudkyně byly též vytížené
pořizováním četných fotokopií ze spisů. Po provedení hloubkové kontroly v roce 2009 se kárně
obviněná soudkyně snažila pracovat se vzory. Připustila, že v průběhu její činnosti na oddělení
16 C považovala za vhodné, aby zde pracovalo více zapisovatelek, což také sdělila vedení soudu.
Je si však vědoma toho, že nedostatek zapisovatelek je setrvalý a běžný stav.
2) M. Č.
Pracovala na oddělení 16 C po nástupu z mateřské dovolené přibližně od poloviny května
2005 do 31. 12. 2008, zastupovala vedoucí kanceláře. Komunikaci a spolupráci s kárně obviněnou
soudkyní popsala jako bezproblémovou. Jako jedinou komplikaci si vybavuje časté žádosti
o prodloužení lhůty k vyhotovení rozhodnutí ze strany kárně obviněné soudkyně.
3) V. T.
Pracovala na oddělení 16 C jako vedoucí kanceláře od roku 2006 do jara 2008.
Nevzpomíná si na závažné problémy při spolupráci s kárně obviněnou soudkyní, okrajově
zmiňuje rozsáhlost jí vyhotovovaných referátů. Domnívá se, že oddělení pracovalo dobře,
bez zvláštních problémů, nedostatek administrativních sil byl na všech odděleních obvyklý.
4) K. S.
Svědkyně pracuje od června 2009 do současné doby jako zapisovatelka kárně obviněné
soudkyně. Jejich vztahy i spolupráci hodnotí jako dobrou. Na dotaz, zda je či byla zatěžována
průběhem kontrol spisů vyřizovaných kárně obviněnou soudkyní, uvedla, že při kontrole musela
odevzdat spisy, na kterých chtěla pracovat, ale netýkalo se to dlouhodobějšího časového úseku,
vždy mohla pracovat s jinými spisy.
5) L. B.
Pracovala na oddělení 16 C jako zapisovatelka kárně obviněné soudkyně od roku 2006
do prosince 2009. Uvádí, že práce pro JUDr. Š. byla její první pracovní zkušeností v této oblasti,
předtím v administrativě soudu nepracovala, neměla tedy zkušenosti a srovnání s prací pro jiné
soudce. Dle jejího vyjádření byly vztahy mezi ní a JUDr. Š. dobré. Jako negativní zpětně hodnotí
krátké lhůty poskytované soudkyní pro vypravení referátů a přepis rozhodnutí.
6) P. G.
Pro JUDr. Š. pracovala od 1. 1. 2009 do května či června 2009 jako zapisovatelka, jejich
spolupráce byla dobrá. Z jejího pohledu se práce pro kárně obviněnou soudkyni ničím výrazně
neodlišovala od práce pro ostatní soudce.
d) Listiny navržené k provedení důkazu
V řízení bylo navrhovatelkou i kárně obviněnou soudkyní navrženo provedení řady
důkazů, a to čtením značného množství listin (v počtu několika desítek). Důkazy, které kárný
senát považoval za vhodné provést, jsou uvedeny v části IV. obsahující vlastní hodnocení důkazů.
V závěru této části je též uvedeno, jaké důkazní návrhy kárný senát zamítl a z jakých důvodů.
IV. Závěry kárného senátu, hodnocení důkazů
a) Posouzení objektivních a subjektivních lhůt, počet skutků
Kárný senát ověřil, že u každého z podaných návrhů byla zachována jak subjektivní,
tak i objektivní lhůta k podání návrhu. Návrh ze dne 5. 8. 2009, doručený Nejvyššímu správnímu
soudu dne 11. 8. 2009, byl podán na základě prověrky provedené v období 14. 4. – 11. 5. 2009.
Dle ustanovení §9 zákona č. 7/2002 Sb. byla tedy ke dni 11. 8. 2009 zachována lhůta 6 měsíců
ode dne, kdy se navrhovatelka dozvěděla o skutečnostech týkajících se kárného provinění.
U všech průtahů vytýkaných tímto návrhem byla též zachována i objektivní lhůta. Ta je stanovena
v délce 3 let ode dne spáchání kárného provinění. V předmětné věci byla kárně obviněné
soudkyni vytýkána kárná provinění, kterých se měla dopustit jednak nezákonným postupem
v řízení, a dále nedůvodnou nečinností. Ve věcech, v nichž je vytýkán nezákonný postup v řízení,
byla lhůta 3 let bez pochybností zachována. V případě kárného provinění spočívajícího
v průtazích se jedná o trvající delikt, jehož podstatou je vyvolání a následné udržování
protiprávního stavu, tj. stavu nečinnosti soudce při rozhodování věci. V takovém případě
lze přihlížet ke každému průtahu, u něhož protiprávní stav trval a nebyl odstraněn před počátkem
běhu objektivní lhůty, v daném případě tedy přede dnem 11. 8. 2006.
Návrh ze dne 4. 6. 2010, doručený Nejvyššímu správnímu soudu téhož dne, byl podán
na základě prověrky provedené v období od 13. 4. do 22. 4. 2010. Šestiměsíční subjektivní lhůta
dle §9 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb. byla tedy dodržena. Za použití stejných pravidel pro určení
objektivní lhůty, která jsou uvedena v předchozím odstavci, kárný senát konstatoval i dodržení
objektivní lhůty pro podání návrhu, tj. lze přihlížet k průtahům, které trvaly a nebyly odstraněny
ke dni 4. 6. 2007, a dále ke všem průtahům, které nastaly v období 4. 6. 2007 – 4. 6. 2010.
Návrh ze dne 21. 3. 2011, doručený Nejvyššímu správnímu soudu dne 23. 3. 2011, byl
podán na základě prověrky zahájené a ukončené dne 18. 11. 2010. I zde byla tedy dodržena
subjektivní lhůta k podání návrhu na zahájení kárného řízení. Dle výše uvedených pravidel
bylo ověřeno též zachování objektivní lhůty. V daném případě bylo možno přihlížet k průtahům,
které trvaly a nebyly odstraněny ke dni 23. 3. 2008, a dále ke všem, které nastaly v období
23. 3. 2008 – 23. 3. 2011.
Kárný senát byl dále povinen posoudit povahu vytýkaného jednání kárně obviněné
soudkyně z hlediska toho, kolik bylo spácháno kárných provinění a v jakém období.
Jak je uvedeno výše, v případě nečinnosti v řízení se jedná o trvající delikt, který je ukončen
okamžikem ukončení protiprávního stavu. Pokud kárně obviněný spáchá více těchto trvajících
deliktů v jednom časovém období, jedná se o pokračování v kárném provinění. Nečinnost
vytýkaná prvním a druhým návrhem je tedy považována za jeden delikt. Průtahy vytýkané
v pořadí třetím návrhem je nutno posoudit jako další samostatné kárné provinění,
neboť ve všech (s výjimkou jedné věci) případech byly průtahy ukončeny až po oznámení
zahájení kárného řízení kárně obviněné soudkyni v první věci, tj. po 19. 10. 2009. Jednání
spáchané po tomto datu je dle základních zásad trestního řízení nutno považovat
již za samostatný skutek. O dvě kárná provinění se jedná i ve smyslu §91 písm. c) zákona
o soudech a soudcích.
b) Meritorní posouzení vytýkaných provinění
Kárný senát po vyhodnocení průběhu ústního jednání a provedeného dokazování dospěl
k závěru, že byl prokázán vznik průtahů při rozhodování v návrhu označených věcí. Tyto průtahy
byly bez pochybností zaviněny nečinností kárně obviněné soudkyně. Toto lze spolehlivě
konstatovat na základě provedení důkazů obsahem předmětných spisů, které potvrzují tvrzení
navrhovatelky.
Kárně obviněná soudkyně ostatně samotný vznik průtahů ve většině případů nepopírala,
namítala však, že existovaly objektivní důvody, které jí zabránily věci plynule vyřídit. Za tyto
objektivní překážky považovala zejména provádění kontrol vedením soudu v jejím senátě
a reorganizaci oddělení v roce 2009, k prokázání existence těchto skutečností také směřovala
velkou část svých důkazních návrhů.
Ve věci nebylo sporné, že vedení soudu provádělo v senátu kárně obviněné soudkyně
kontroly. Provádění několika hloubkových kontrol a dalších periodických kontrol bylo prokázáno
listinnými důkazy předloženými navrhovatelkou i kárně obviněnou soudkyní (zejména záznamy
o provedení prověrek), jakož i přednesy při ústních jednáních. Kárný senát na základě
provedených důkazů dospěl k závěru, že se jednalo o výkon dohledové činnosti, který je zákonem
o soudech a soudcích svěřen vedení soudu, přičemž nebylo zjištěno, že by v dané věci kontrolní
činnost navrhovatelky překročila meze stanovené zákonem, tj. že by se při provádění kontrol
dopouštěla svévole a diskriminace. Navrhovatelka v této souvislosti uvedla, kdy byly prováděny
hloubkové kontroly, při nichž byly spisy přidělené kárně obviněné soudkyni fyzicky předkládány
a kontrolovány. Z jejího sdělení a předložených listin vyplývá, že nebyly prováděny častěji nežli
jednou v roce. Navrhovatelka též prokázala, že provedení hloubkové prověrky v roce 2010 bylo
nařízeno krajským soudem, nejednalo se tedy o její iniciativu. Četnost provedených kontrol nelze
označit za nadměrnou či diskriminační. Ani provádění dalších periodických prověrek zaměřených
na plynulost vyřizování starších věcí nelze označit za výkon kontrolní činnosti vybočující
ze zákonem či praxí stanovených mezí. Velká míra odpovědnosti při výkonu činnosti soudce
a vysoký společenský zájem na kvalitní a rychlé práci vyžadují i zavedení a aplikaci důkladných
kontrolních mechanismů, které představují sice nepopulární, avšak nutnou součást práce v justici.
Navrhovatelka dále podrobně popsala, jakým způsobem jsou hloubkové prověrky na soudě
prováděny. Z tohoto popisu vyplývá, že soudce není tímto postupem nijak významně objektivně
omezen při rozhodování jemu přidělených věcí. Kárně obviněná soudkyně neuvedla, z jakých
konkrétních důvodů nemohla se spisy v důsledku prověrek pracovat, ani to, jakým způsobem
mohly mít prověrky vliv na několikaměsíční nečinnost, která jí byla vytýkána. Z výpovědí kárně
obviněné soudkyně a z jí předložených důkazů je zřejmé, že provádění kontrol a prověrek
pociťovala negativně a není důvodu zpochybňovat její tvrzení, že mohlo mít vliv na rychlost
a kvalitu její činnosti. Jedná se však o její subjektivní vnímání. Při výkonu činnosti soudce nelze
samozřejmě eliminovat osobní pocity a celkově subjektivní faktory osobnosti každého soudce.
Výkon kontrolní činnosti není již ze své podstaty kontrolovanému subjektu příjemný a může
vyvolat pocit stresu. U soudce, který rozhoduje o právech a povinnostech účastníků a vede řízení,
při kterých logicky dochází ke střetům zájmů účastníků, se však předpokládá určitá psychická
odolnost, bez které by nemohl své povolání vykonávat. Je tedy jeho povinností snést i ne vždy
zcela vyhovující pracovní podmínky, pokud se nejedná o extrémní a dlouhotrvající stav
spočívající v jejich nezajištění, který již vylučuje řádné a plynulé rozhodování přidělených věcí.
Tento krajní stav však nebyl v projednávané věci shledán. Ze strany soudkyně se spíše jednalo
o střety v osobní rovině, u nichž však soudce nemůže připustit, aby dlouhodobě ovlivňovaly jeho
pracovní výkon. Nelze akceptovat, aby výkon kontrolní činnosti a osobní vztahy na pracovišti
ovlivnily soudce natolik, že přestane plynule vést řízení po dobu několika měsíců, a to v několika
desítkách věcí.
Kárný senát tak na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že kontrolní
činnost vedení soudu nebyla vůči kárně obviněné soudkyni prováděna způsobem, který by mohl
ovlivnit objektivní možnost činit plynule úkony v jí přidělených věcech.
Kárně obviněná soudkyně též namítla nerovné zacházení ze strany vedení soudu. Kárný
senát k tomuto konstatuje, že přestože kárně obviněná soudkyně byla při ústním jednání
předsedkyní kárného senátu vyzývána ke konkretizaci tohoto svého tvrzení, neuvedla přesně,
v čem nerovnost v zacházení spatřuje. Pokud se mělo jednat o provádění kontrolní činnosti
v senátu kárně obviněné soudkyně, pak kárný senát odkazuje na to, co již bylo uvedeno výše,
a uzavírá, že navrhovatelka prokázala důvodnost i přiměřenost prováděných kontrol. Z žádného
tvrzení kárně obviněné soudkyně pak nelze dovodit, že by ji vedení soudu zatěžovalo výrazně
vyšším nápadem nových věcí oproti jiným soudcům civilního úseku a ani z listinných důkazů
(přehledů o výkonnosti a nápadu) nerovnoměrné zatížení soudců nevyplývá. Kárně obviněnou
soudkyní byly k důkazu předloženy záznamy z jednání její osoby s vedením soudu,
z nichž je zřejmé, že do cházelo k vypjatým situacím, avšak z obsahu těchto záznamů nelze
dovodit diskriminační jednání vedení soudu, jmenovitě navrhovatelky, vůči kárně obviněné
soudkyni.
Kárně obviněná soudkyně se dále cítila být při své činnosti ovlivněna provedením změn
v organizaci soudní kanceláře zajišťující administrativní úkony pro její senát v roce 2009.
Konkrétně uvedla, že na administrativní aparát, který jí měl být k dispozici při vyřizování civilní
agendy, byla přesunuta celá agenda rejstříku Ro, v důsledku čehož neměla možnost své věci
rozhodovat bez průtahů. Její tvrzení však zpochybnila navrhovatelka, která uvedla, že se jednalo
o změny vyvolané změnou kancelářského řádu, tj. zrušením rejstříků Ro na okresních soudech.
Agenda dříve označovaná jako Ro měla být dle nové úpravy vyřizována na civilním úseku,
pracovníci vyřizující agendu Ro tedy museli být logicky převedeni na tento úsek. V řízení tedy
bylo bez pochybností zjištěno, že se jednalo o nutnou organizační změnu k provedení novely
kancelářského řádu, tato změna se týkala všech civilních kanceláří, nikoliv pouze kanceláře senátu
kárně obviněné soudkyně. K této argumentaci kárný senát zdůrazňuje, že kárně obviněné
soudkyni nebyla vytýkána provinění, která by mohla být zaviněna administrativním aparátem.
Pokud byly soudkyni vytýkány průtahy, jednalo se vždy o nečinnost v řádu měsíců, která nastala
mezi jejími úkony, nikoliv tedy například v důsledku pozdního vypravení jí vyhotoveného
referátu či rozhodnutí. Lze obecně připustit, že nedostatek administrativního aparátu na soudech
se může negativně projevit i v činnosti soudců. V projednávané věci však nebyla zjištěna
souvislost mezi soudkyni vytýkanými průtahy a případnou přetížeností administrativního aparátu.
Kárně obviněná soudkyně dále poukazovala na skutečnost, že v některých měsících měla
vyšší nápad nových věcí. Z výkazů předložených navrhovatelkou i kárně obviněnou soudkyní
však bylo zjištěno, že se jednalo vždy o krátkodobý nárůst, který byl zaznamenán i u ostatních
soudců. Nejednalo se tedy o opatření vedení soudu směřující proti kárně obviněné soudkyni,
která neuvedla žádné údaje svědčící tomu, že by v některém období měla přidělen takový počet
věcí, který by již sám o sobě vylučoval plynulé provádění úkonů ve všech věcech.
V rámci vyjádření k jednotlivým průtahům kárně obviněná soudkyně namítala,
že nenastaly žádné negativní důsledky případné nečinnosti, pokud si na ně účastníci předmětných
řízení nestěžovali. Kárný senát k této argumentaci uvádí, že škodlivý důsledek zaviněné
nečinnosti soudce nastává dle §79 odst. 1 zákona o soudech a soudcích již porušením povinnosti
rozhodovat v přiměřených lhůtách bez průtahů. K naplnění skutkové podstaty kárného provinění
dle §87 odst. 1 zákona o soudech a soudcích zákon nestanoví podmínku stížnosti účastníků
či objektivní existence důsledku případné nečinnosti soudce. Kárné provinění je zaviněným
porušením povinnosti soudce, kdy k naplnění znaku materiální nebezpečnosti jednání dochází
již ohrožením důvěry v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů. Jinými
slovy, ke spáchání kárného provinění postačuje potencionální ohrožení důvěry.
Kárný senát tedy nepřisvědčil výše uvedeným důvodům, kterými kárně obviněná
soudkyně zpochybňovala své zavinění ohledně navrhovatelkou vytýkaných nečinností.
Pokud pak kárně obviněná soudkyně v některých případech namítala konkrétní skutečnosti,
pro které se domnívá, že k nedůvodné nečinnosti nedošlo, kárný senát posoudil tato tvrzení
následovně:
- k věci sp. zn. 16 C 297/2006 (pod bodem III. c/ 4):
Kárný senát neshledal důvodnými skutečnosti namítané soudkyní, že vytýkaný průtah byl
časem potřebným pro vyjednání mimosoudní dohody účastníků na podkladě znaleckého
posudku. Ve vytýkaném období, tj. mezi 22. 9. 2008 – 8. 2. 2009 nebyl podán účastníky žádný
návrh na poskytnutí času pro mimosoudní dohodu.
- k věci sp. zn. 16 C 281/2008 (bod III. c/ 15):
Kárně obviněná soudkyně na svou obranu uvedla, že poskytla žalobkyni čas k vyhledání
otce na Slovensku. Tato skutečnost však není relevantním důvodem pro prodlužování vedení
soudního řízení v České republice, pokud k němu od počátku nebyly dány podmínky (nedostatek
věcné příslušnosti jakéhokoliv soudu v ČR).
- k věci sp. zn. 16 C 300/2008 (bod III. c/ 16), sp. zn. 16 C 342/2008
(bod III. c/ 17):
Navrhovatelka kárně obviněné soudkyni vytýká průtahy v řízení, jehož předmětem
je určení otcovství. Soudkyně v uvedených věcech nepřistoupila k rozhodnutí o určení otcovství
souhlasným prohlášením rodičů, přestože byli u jednání přítomni a deklarovali svou vůli toto
prohlášení učinit. Kárný senát se ztotožnil s názorem navrhovatelky, že takový postup je nutno
označit za průtah, který je v rozporu se zájmy dítěte. Soudce je povinen dodržovat zásadu
efektivity a hospodárnosti řízení, z čehož vyplývá, že pokud jsou v řízení splněny podmínky
pro vydání rozhodnutí, není namístě řízení bez zjevného důvodu a přínosu pro účastníky dále
prodlužovat. Ve věcech určení otcovství na základě souhlasného prohlášení rodičů je nutno
k tomuto úkonu přistoupit ihned po ověření a shledání všech podmínek, neboť subjektivní vůle
rodičů k tomuto úkonu se může v čase změnit.
- k věci sp. zn. 16 C 360/2008 (bod III. c/ 19):
K vytýkané nečinnosti kárně obviněná soudkyně uvedla, že účinky zpětvzetí žaloby
ze strany původního žalobce nastaly ještě před nabytím právní moci usnesení o procesním
nástupnictví T. P. na jeho místo. Navrhovatelkou je však vytýkán průtah k období do vydání
usnesení o procesním nástupnictví, kdy v řízení dle obsahu spisu nebyly činěny žádné úkony.
- k věcem sp. zn. 16 Nc 12/2006, sp. zn. 16 Nc 4/2006, sp. zn. 16 Nc 6/2006, sp. zn.
16 Nc 8/2006, sp. zn. 16 Nc 10/2006 (body III. c/ 21 – 25):
Kárný senát k vyjádření kárně obviněné soudkyně, která poukazovala na déletrvající
dovolenou v tomto období, ověřil, že v období vytýkaných průtahů soudkyně čerpala dovolenou
v následujícím rozsahu: červen 2008 – 8 dnů dovolené, srpen – 1 den, září – 1 den, říjen – 1 den,
listopad – 2 dny, prosinec – 3 dny, leden 2009 – 2 dny, únor – 1 den. Dle kárného senátu se jedná
o čerpání dovolené v běžném rozsahu, který neodůvodňuje několikaměsíční nečinnost
v uvedených věcech. Lze souhlasit s tím, že v případě problémových žalobců vyžaduje vedení
řízení zvýšenou pozornost soudce, jedná se však o situace, kterým jsou soudci běžně vystavováni,
nelze je zcela eliminovat a soudce musí být schopen tyto situace přiměřeně zvládnout. Kárně
obviněná soudkyně neuvedla žádné konkrétní skutečnosti týkající se případných potíží s osobou
žalobce, které by bylo možno zohlednit jako objektivní příčiny nečinnosti v řízení.
c) Závěr ohledně posouzení průtahů
Podle §87 odst. 1 zákona o soudech a soudcích je kárným proviněním soudce zaviněné
porušení jeho povinností, jakož i zaviněné chování nebo jednání, jímž soudce narušuje důstojnost
soudcovské funkce nebo ohrožuje důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé
rozhodování soudů. Rozhodování v zákonem stanovených či přiměřených lhůtách je považováno
za součást práva na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod;
čl. 6 Evropské úmluvy o lidských právech), neodůvodněné průtahy v řízení je proto nutno
hodnotit jako zaviněné porušení povinností soudce a jednání způsobilé nejméně narušit důvěru
ve spravedlivé rozhodování soudů ve smyslu §87 odst. 1 zákona o soudech a soudcích.
Kárný senát na základě výše uvedených skutečností dospěl k závěru, že v navrhovatelkou
vytýkaných věcech došlo k zaviněné nečinnosti ze strany kárně obviněné soudkyně,
kterou je nutno posoudit jako kárné provinění ve smyslu §87 odst. 1 zákona o soudech
a soudcích. Kárný senát považuje za vhodné zdůraznit, že předmětem posuzování byly
dle návrhu na zahájení řízení průtahy, tj. objektivní jev, o kterém soudkyně ve většině případů
ani netvrdila, že nenastal. Kárným senátem nebyly v řízení shledány skutečnosti,
které by ve vztahu k navrhovatelkou tvrzeným nečinnostem vylučovaly zavinění kárně obviněné
soudkyně.
Lze tedy uzavřít, že soudkyně byla i přes své osobní výhrady k vedení soudu
a k jím prováděným opatřením povinna postupovat co nejrychleji, aby řízení bez průtahů
směřovalo k rozhodnutí věci. Tuto povinnost kárně obviněná soudkyně v označených věcech
porušila a dopustila se tím kárného provinění.
Kárně obviněné soudkyni bylo za shledaná kárná provinění uloženo v souladu s §88
odst. 4 zákona č. 6/2002 Sb. kárné opatření podle ustanovení vztahujícího se na kárné provinění
nepřísněji postižitelné. Kárný senát považoval za odpovídající uložení kárného opatření snížení
platu o 30 % na dobu 10 měsíců. Při úvaze o tom, které kárné opatření a v jaké výměře uložit,
kárný senát pokládal za přitěžující okolnost, že kárně obviněná soudkyně se nečinnosti
dopouštěla opakovaně a v průběhu dlouhého časového úseku, přestože byla ze strany vedení
soudu upozorňována na nepřípustnost svého jednání. Je však nutno též konstatovat, že v době,
kterou lze podle zákona č. 7/2002 Sb. v kárném řízení zohlednit, soudkyně nebyla uznána vinnou
z jiného kárného provinění. Kárný senát nevyhověl návrhu navrhovatelky uložit kárné opatření
odvolání z funkce soudce. Přestože kárné provinění obviněné soudkyně je hodnoceno
jako závažné, v porovnání s konstantní judikaturou kárných soudů není za srovnatelná provinění,
tj. za opakovanou nečinnost v tomto rozsahu, ukládáno nejtěžší kárné opatření.
d) Závěr ohledně nezákonného postupu
a ohrožení důvěry v odborné rozhodování soudů
Navrhovatelka dále spatřovala kárné provinění v postupu obviněné soudkyně celkem
ve třech projednávaných věcech, v nichž měla ohrozit důvěru v odborné rozhodování soudů.
Přestože postup soudkyně v uvedených věcech nebyl v souladu se zákonem, což potvrdil
i odvolací soud, je nutno konstatovat, že se jednalo o vady řízení vyplývající z nesprávného
uvážení a z nesprávně zvoleného postupu soudkyně, přičemž tyto vady bylo možno odstranit
prostřednictvím řádných opravných prostředků, jak se také stalo. Zaujetí nesprávného názoru
soudcem samo o sobě nemůže být kárným proviněním. Uvedené by bylo v rozporu s principem
soudcovské nezávislosti. Za kárné provinění spočívající v ohrožení důvěry v odborné
rozhodování soudů by patrně bylo možno označit zcela krajní situace, kdy by soudce
např. úmyslně a opakovaně ignoroval pokyny soudu vyššího stupně, jimiž je vázán; projevoval
neznalosti zcela základních, všeobecně známých právních pojmů, atd. V projednávané věci
však nebylo takto extrémní jednání shledáno, byť (jak je uvedeno výše) postup soudkyně nebyl
v souladu se zákonem. Kárný senát proto ohledně této části návrhu nemohl učinit závěr,
že by kárně obviněná soudkyně zvolením nesprávného procesního postupu zaviněně porušila
povinnosti soudce, a tím ohrozila důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé
rozhodování soudů, a proto ji v této části, pro tento skutek kárného obvinění zprostil.
e) Zamítnutí návrhů na provedení důkazů
Kárný senát v průběhu řízení shromáždil velké množství zejména listinných důkazních
prostředků, kterými účastníci navrhovali provést důkazy. V závěru jednání dne 1. 6. 2011
předsedkyně kárného senátu shrnula, že bylo provedeno rozsáhlé dokazování vztahující se kromě
jiného k situaci v senátu 16 C, tj. administrativního obsazení a zatížení tohoto senátu, dále
ohledně vztahů na pracovišti v tomto senátu, včetně vztahů kárně obviněné soudkyně s vedením
okresního soudu. Dále byly předloženy důkazy a provedeno dokazování ohledně četnosti
a rozsahu provádění kontrol a k vyhodnocení nápadu a výkonnosti kárně obviněné soudkyně.
Kárný senát považoval skutkový stav ohledně výše uvedených skutečností za zjištěný,
a proto zamítl návrhy na provedení důkazů:
- výslechy M. R., M. S., V. G.,
- zápisem z porady vedení ze dne 5. 11. 2008,
- zprávou, kdy byla do funkce jmenována Mgr. P. J. N.; po jakou dobu, na základě
doporučení koho a na úseku kterých oddělení vykonávala funkci místopředsedkyně
Okresního soudu v Ostravě; jaké druhy právních věcí dle rozvrhu práce v době od 1. 1.
2006 vyřizovala,
- zprávami, v kolika senátech občanskoprávního a exekučního oddělení Okresního soudu
v Ostravě byly v době od 1. 1. 2008 dosud prováděny opakované neperiodické kontroly,
- zprávou Ministerstva spravedlnosti ze dne 8. 4. 2011, podle které mělo ve věci
16 C 167/2004 dojít k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nepřiměřené
délce řízení,
- vypracování znaleckého posudku z oboru hygieny práce, případně souvisejících oborů.
Kárný senát provedení shora označených důkazů zamítl, neboť dle jeho názoru měly vést
k prokázání skutečností, ke kterým již byl dostatečně zjištěn skutkový stav věci, případně
které nebyly ve věci, která je předmětem tohoto řízení, vůbec sporné. Návrh na vypracování
znaleckého posudku z oboru hygieny práce byl zamítnut s poukazem na odborné vyjádření
PhDr. Z. Ž., přední odbornice v oblasti hygieny práce, ze dne 9. 2. 2011. Předmětem jejího
vyjádření bylo zodpovězení otázek, zda je možné se spolehlivými závěry vypracovat znalecký
posudek, který by prokázal, zda je soudce při své činnosti dlouhodobě přetěžován a je na něho
kladena taková zátěž, která vylučuje výkon činnosti bez pochybení; a dále, zda je možno
objektivně stanovit přípustnou míru zatížení konkrétního soudce a naopak míru zatížení, která již
vždy vylučuje kvalitní výkon jeho činnosti. PhDr. Ž. uvedla, že v oblasti psychologie práce jsou
k dispozici metodiky, kterými je hodnoceno přetížení ve skupině pracovníků stejné profese, tato
metoda však byla napadnuta jako neobjektivní, a jako závazný pokyn v metodách pracovního
lékařství nebyla přijata. Přetížení u jednotlivce nikdy v hygieně práce posuzováno nebylo a není to
ani náplní psychologie práce v hygieně práce, neboť dle názoru PhDr. Ž. nelze vycházet ze
subjektivního hodnocení pracovníka. Své odborné vyjádření uzavřela tak, že dle jejího názoru
v oboru hygieny práce nelze vypracovat znalecký posudek na míru psychického zatížení soudce,
psychická pracovní zátěž je považována za faktor nespecifický, kdy neexistuje jednoznačný vztah
mezi příčinou a následkem. Na základě těchto závěrů nebylo kárným senátem zadáno
vypracování znaleckého posudku a návrh soudkyně na provedení tohoto důkazu byl zamítnut.
Pro úplnost kárný senát považuje za vhodné zmínit, že v řízení nebyl nijak hodnocen
obsah pracovního hodnocení vypracovaného k osobě kárně obviněné soudkyně.
f) Rozhodnutí o návrhu na přerušení řízení
za účelem vyvolání řízení o předběžné otázce
Kárně obviněná soudkyně navrhla, aby soud kárné řízení přerušil za účelem vyvolání
řízení o předběžné otázce u Soudního dvora Evropské unie. Dle jejího názoru měly být v řízení
posouzeny otázky zmatečnosti prováděných kontrol, sporného pracovního hodnocení
a zacházení s její osobou, přičemž pro posouzení těchto otázek je relevantní komunitární (unijní)
právo, k dané otázce neexistuje ustálená judikatura Soudního dvora a výklad a správná aplikace
komunitárního (unijního) práva není naprosto zjevná. Kárný senát se s návrhem kárně obviněné
soudkyně neztotožnil, neboť dospěl k závěru, že otázka kontrolní činnosti ze strany vedení soudu
byla v řízení dostatečně spolehlivě objasněna a při jejím posouzení neshledal aplikaci
komunitárního (unijního) relevantní. Ohledně obsahu pracovního hodnocení vede kárně
obviněná soudkyně samostatný soudní spor; kárný senát vzal tuto skutečnost na vědomí a obsah
hodnocení neučinil součástí skutkových zjištění v tomto řízení. K nerovnému zacházení s osobou
kárně obviněné soudkyně se kárný senát vyslovil výše. Ze strany kárně obviněné soudkyně
nedošlo v tomto ohledu k dostatečné konkretizaci jejích tvrzení, a proto tato otázka nebyla
předmětem meritorního přezkumu. Vzhledem k výše uvedenému proto kárný senát neshledal
důvody k vyvolání řízení o předběžné otázce.
Poučení: Odvolání proti rozhodnutí v kárném řízení není přípustné.
V Brně dne 30. června 2011
Mgr. Daniela Zemanová
předsedkyně kárného senátu