ECLI:CZ:NSS:2011:14.KSE.1.2011:102
sp. zn. 14 Kse 1/2011 - 102
ROZHODNUTÍ
Nejvyšší správní soud jako soud kárný rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr.
Marie Turkové a členů JUDr. Zdeňka Novotného, Mgr. Ing. Josefa Cingroše, Mgr. Stanislava
Moláka, JUDr. Jany Nowakové Těmínové a Mgr. Petra Škvaina, o návrhu ministra
spravedlnosti ze dne 27. 1. 2011, č. j. 1555/2010-OD-DOH/16, na zahájení kárného řízení
proti Mgr. I. N., soudnímu exekutorovi Exekutorského úřadu Ostrava, se sídlem Pivovarská
1504/8, Ostrava, při ústním jednání konaném dne 13. 6. 2011,
takto:
Mgr. I. N.,
nar. X,
soudní exekutor Exekutorského úřadu Ostrava,
j e v i n e n , ž e
1) jako soudní exekutor pověřený provedením níže uvedených exekucí nařízených v letech
2002 až 2008 byl v níže uvedených obdobích nedůvodně nečinný, nečinil žádné kroky,
které by směřovaly k ukončení exekucí, vedených konkrétně pod následujícími sp. zn.:
a) sp. zn. 053 Ex 65/03 - nečinnost od 28. 2. 2007 do 5. 11. 2009,
b) sp. zn. 053 Ex 42/03 - nečinnost od 27. 5. 2008 do 4. 8. 2010,
c) sp. zn. 053 Ex 3591/07 - nečinnost od 7. 2. 2008 do 5. 6. 2009 a od 27. 8. 2009
do 4. 8. 2010,
d) sp. zn. 053 Ex 1132/06 - nečinnost od 28. 2. 2007 do 4. 8. 2010,
e) sp. zn. 053 Ex 9/03 - nečinnost od června 2004 do 4. 11. 2009 a od 4. 11. 2009
do 4. 8. 2010,
f) sp. zn. 053 Ex 3/04 - nečinnost od 16. 3. 2009 do 4. 8. 2010,
g) sp. zn. 053 Ex 6/06 - nečinnost od 22. 5. 2009 do 4. 8. 2010,
h) sp. zn. 053 Ex 347/08 - nečinnost od 4. 9. 2008 do 28. 6. 2010,
i) sp. zn. 053 Ex 1751/05 - nečinnost od 27. 9. 2006 do 3. 6. 2009,
j) sp. zn. 053 Ex 2993/07 - nečinnost od 10. 6. 2009 do 4. 8. 2010,
k) sp. zn. 053 Ex 2549/08 - nečinnost od 7. 12. 2009 do 4. 8. 2010,
l) sp. zn. 053 Ex 4979/07 - nečinnost od 6. 5. 2008 do 21. 5. 2010,
m) sp. zn. 053 Ex 2039/05 - nečinnost od 28. 6. 2005 do 14. 9. 2009 a od 14. 9. 2009
do 4. 8. 2010,
n) sp. zn. 053 Ex 3247/05 - nečinnost od 20. 10. 2005 do 14. 9. 2009 a od 14. 9. 2009
do 4. 8. 2010,
o) sp. zn. 053 Ex 2033/05 - nečinnost od 2. 12. 2005 do 9. 11. 2009 a od 9. 11. 2009
do 4. 8. 2010,
p) sp. zn. 053 Ex 2450/05 - nečinnost od 14. 10. 2005 do 2. 4. 2009,
q) sp. zn. 053 Ex 2908/05 - nečinnost od 6. 2. 2006 do 14. 9. 2009 a od 14. 9. 2009
do 4. 8. 2010,
r) sp. zn. 053 Ex 1/02 - nečinnost od 16. 7. 2003 do 4. 8. 2010,
s) sp. zn. 053 Ex 3788/05 - nečinnost od 3. 4. 2006 do 12. 10. 2009,
t) sp. zn. 053 Ex 2987/05 - nečinnost od 21. 12. 2005 do 14. 9. 2009 a od 14. 9. 2009
do 4. 8. 2010,
u) sp. zn. 053 Ex 1130/5 - nečinnost od 3. 10. 2007 do 5. 5. 2009 a od 3. 8. 2009
do 4. 8. 2010,
v) sp. zn. 053 Ex 548/05 - nečinnost od 14. 9. 2007 do 21. 4. 2009 a při doručování
usnesení o nařízení exekuce povinnému od 10. 3. 2005 do 28. 5. 2010,
w) sp. zn. 053 Ex 105/02 - nečinnost od 26. 7. 2004 do 4. 8. 2010,
2) v exekučním řízení vedeném pod sp. zn. 053 Ex 35/06 v rozporu s §336m odst. 2 zákona
č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, přijal od obmeškalého
vydražitele doplatek nejvyššího podání, vyrozuměl příslušný katastrální úřad o nabytí
vlastnického práva tímto vydražitelem a nařídil rozvrhové jednání,
3) v exekučním řízení vedeném pod sp. zn. 053 Ex 71/03 nedoručil v rozporu s §337 odst. 2
a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, předvolání
k rozvrhovému jednání vydražiteli, nedoručil v rozporu s §337 odst. 2 téhož zákona
rozvrhové usnesení vydražiteli, přesto na usnesení o rozvrhu vyznačil doložku právní moci,
v rozporu s §88 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti
(exekuční řád), nedoručil příkaz k úhradě nákladů exekuce povinnému, přesto
na něm vyznačil doložku právní moci,
t e d y
závažným způsobem porušil své povinnosti při výkonu exekuční činnosti stanovené
právním předpisem,
t í m s p á c h a l
kárná provinění podle §116 odst. 2 písm. a) zákona č. 120/2001 Sb., o soudních
exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád).
Podle §116 odst. 3 písm. c) zákona č. 120/2001 Sb.
s e m u u k l á d á
p o k u t a v e v ý š i 1 0 0 0 0 0 K č .
Tato pokuta je splatná do 30 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet
Nejvyššího správního soudu.
Odůvodnění:
Ministr spravedlnosti podal návrh na zahájení kárného řízení (dále též jen „návrh“) proti
Mgr. I. N. pro kárné provinění spočívající ve třech skutcích. Pod bodem 1) návrhu kladl
soudnímu exekutorovi za vinu nečinnost ve 29 spisech Exekutorského úřadu Ostrava, kterou
zjistil při pravidelné kontrole exekutorského úřadu, jež proběhla ve dnech 3. - 4. 8. 2010. V
návrhu na zahájení kárného řízení označil spisy, v nichž nečinnost spatřoval, a vymezil období
nečinnosti soudního exekutora. Pod bodem 2) a 3) návrhu vytýkal kárný žalobce soudnímu
exekutorovi závažná porušení ustanovení zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), a zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech
a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
kterých se měl dopustit způsobem v návrhu popsaným.
Kárně obviněný se ke zjištěným nedostatkům vyjádřil v podáních ze dne 25. 8. 2010
a 31. 8. 2010 a poté podrobně k jednotlivým spisům u jednání kárného senátu. Bude-li uznán
vinným, navrhoval, aby kárný senát přihlédl k tomu, že doposud proti němu nebylo vedeno kárné
řízení, ani stížnosti, které byly zaslány na Exekutorskou komoru, nebyly shledány důvodnými.
Kárný žalobce navrhl, aby byl kárně obviněný uznán vinným v plném rozsahu návrhu
a byla mu uložena pokuta ve výši 300 000 Kč.
Kárný senát především zjistil, že návrh byl z hlediska subjektivní i objektivní lhůty podán
včas a účinně, neboť byl podán osobou k tomu oprávněnou do šesti měsíců poté,
kdy se navrhovatel dozvěděl o kárném provinění (srpen 2010), a nejpozději do 3 let poté,
kdy mělo ke spáchání kárného provinění dojít (počítáno u jednotlivých spisů 3 roky nazpět
od podání návrhu, tj. od 31. 1. 2011). Návrh na zahájení kárného řízení došel Nejvyššímu
správnímu soudu dne 31. 1. 2011.
Při rozhodování o dané věci vycházel kárný senát z toho, že exekučním řádem přenesl
stát část výkonu své moci - specificky moci soudní, jíž je třeba rozumět soudní řízení počínaje
nalézacím až po řízení vykonávací - na soudní exekutory. Jimi sice jsou fyzické osoby,
avšak tato skutečnost má význam toliko právně technický či organizačně institucionální.
Z hlediska funkcionálního vykonávají soudní exekutoři státní moc. Tento fakt také zdůvodňuje
významné ingerence státu do výkonu jejich činnosti formou dohledu, návrhovým oprávněním
státu v kárných řízeních a především zdůvodňuje primární odpovědnost státu za škodu
způsobenou exekutorem. V tomto směru se postavení exekutorů z hlediska jejich kárné
odpovědnosti blíží postavení soudců, byť kárná odpovědnost je v §116 odst. 2 exekučního řádu
vymezena poměrně přísně. Z dikce tohoto ustanovení lze dovodit, že kárným proviněním
exekutorů je závažné nebo opětovné porušení jejich povinností stanovených právním
nebo stavovským předpisem nebo usnesením Komory, nebo narušení důstojnosti exekutorského
povolání jejich chováním. Kárným proviněním je tedy jednání popsané intenzity (závažné
či opětovné), které je buď protiprávní (porušuje povinnosti stanovené právními či stavovskými
předpisy nebo usneseními Exekutorské komory) nebo samo o sobě nemusí být ještě protiprávní,
ale narušuje důstojnost exekutorského povolání (nevhodnost chování z hlediska pravidel
slušného chování, apod.). Při hodnocení závažnosti porušení povinnosti exekutorem je třeba
vycházet ze všech okolností konkrétního případu. Závažnost porušení povinnosti je určována
zejména významem chráněného zájmu, který byl činem dotčen, způsobem provedení činu
a jeho následky, okolnostmi, za kterých byl čin spáchán, osobou kárně obviněného, mírou
zavinění a jeho pohnutkou [blíže viz Kasíková, M. a kol. Zákon o soudních exekutorech a exekuční
činnosti (exekuční řád). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, str. 417 a násl.].
Kárný senát zjistil ze spisů Exekutorského úřadu Ostrava k bodu 1) návrhu následující:
Spis sp. zn. 053 Ex 65/03 - nečinnost v návrhu od 28. 2. 2007 do 5. 11. 2009.
Dne 12. 2. 2007 soudní exekutor požádal Magistrát města Ostravy o součinnost
poskytnutím údajů z informačního systému evidence obyvatel. Negativní odpověď přišla dne
28. 2. 2007 a poté soudní exekutor až dne 5. 11. 2009 požádal o součinnost zdravotní pojišťovnu.
Kárně obviněný na svou obhajobu uvedl, že majetková zjištění k povinné osobě byla
již od počátku řízení negativní. Vzhledem k tomu, že vykonavatel měl z operativního šetření
poznatek, že povinný měl vycestovat do zahraničí, neprováděl po určitou dobu další zjištění,
která považoval za samoúčelná.
Kárný senát obhajobě kárně obviněného nepřisvědčil, neboť ve spise nebyl žádný záznam
o tom, že povinný je v zahraničí. Naopak, dne 15. 7. 2004 se povinný dostavil na exekutorský
úřad a navrhl, že předmětnou pohledávku uhradí nejpozději do 13. 8. 2004. Kárný senát
považoval nečinnost ve spise v rozsahu uvedeném v návrhu za prokázanou, neboť tvrzení kárně
obviněného obsah spisu vyvracel.
Spis sp. zn. 053 Ex 42/03 - nečinnost v návrhu od 27. 5. 2008 do 4. 8. 2010.
Dne 27. 5. 2008 obdržel soudní exekutor usnesení Okresního soudu v Přerově ze dne
11. 3. 2008, č. j. 21 Nc 689/2003 - 20, jímž byl zamítnut návrh povinného na zastavení exekuce,
a od té doby zůstal nečinný. Soudní exekutor uvedl, že průtahy zapříčinila chyba v evidenci
a skutečnost, že očekával návrh oprávněného na zastavení exekuce.
Kárný senát obhajobě kárně obviněného nepřisvědčil. Ve spise se naopak nacházejí
přípisy oprávněného ze dne 28. 5. 2008, 17. 9. 2008 a 15. 10. 2008, v nichž oprávněný žádal
o vyúčtování zálohy, pokud již exekuce skončila. Kárný senát považoval nečinnost ve spise
v rozsahu uvedeném v návrhu za prokázanou.
Spis sp. zn. 053 Ex 3591/07 - nečinnost v návrhu od 7. 2. 2008 do 5. 6. 2009 a od 27. 8. 2009
do 4. 8. 2010.
Dne 7. 2. 2008 obdržel soudní exekutor usnesení o nařízení exekuce a poté až dne
5. 6. 2009 požádal úřad práce o poskytnutí součinnosti a dne 18. 6. 2009 požádal o součinnost
zdravotní pojišťovnu, přičemž odpověď došla dne 27. 8. 2009. Poté nebyly ve spise provedeny
žádné úkony (datum 4. 8. 2010 je datum kontroly exekutorského úřadu).
Soudní exekutor uvedl, že povinná je nemajetná, její poslední pobyt je na ubytovně.
Dotazoval se oprávněného, zda souhlasí se zastavením řízení. U jednání uvedl, že povinná osoba
má v běhu další exekuční řízení a zjištění o ní jsou negativní.
Kárný senát obhajobě kárně obviněného nepřisvědčil. Žádost oprávněnému o souhlas
k zastavení řízení je až ze dne 23. 11. 2010, tedy mimo návrhem vymezenou nečinnost. Jiný
záznam vztahující se k vyžádání souhlasu oprávněného se zastavením exekuce ve spise není.
Kárný senát považoval nečinnost ve spise v době od 7. 2. 2008 do 5. 6. 2009 a od 27. 8. 2009
do 4. 8. 2010 za prokázanou.
Spis sp. zn. 053 Ex 1132/06 - nečinnost v návrhu od 28. 2. 2007 do 4. 8. 2010.
Dne 28. 2. 2007 vyrozuměl soudní exekutor plátce mzdy povinného o právní moci
usnesení o nařízení exekuce a exekučních příkazů. Předtím ovšem zaměstnavatel povinného
přípisem ze dne 7. 2. 2007, který došel exekutorskému úřadu dne 15. 2. 2007, sdělil, že povinný
skončil dohodu o pracovní činnosti dne 31. 12. 2006.
Soudní exekutor uvedl, že povinný je 3 až 4 roky v zahraničí.
Kárný senát na obhajobu kárně obviněného, na níž setrval i u jednání soudu, nepřistoupil.
V exekutorském spise není záznam o tom, že by se povinný zdržoval v zahraničí.
Tím je obhajoba kárně obviněného vyvrácena, neboť obsah spisu jeho tvrzení nenasvědčuje.
Kárný senát považoval nečinnost ve spise v době od 28. 2. 2007 do 4. 8. 2010 za prokázanou.
Spis sp. zn. 053 Ex 9/03 - nečinnost v návrhu od června 2004 do 4. 11. 2009 a od 4. 11. 2009
do 4. 8. 2010.
Usnesení o nařízení exekuce bylo vydáno dne 7. 3. 2003, poté činil exekutor úkony
zjišťovacího charakteru. Dne 14. 6. 2004 požádal o úplný výpis z obchodního rejstříku a téhož
dne vydal výzvu k dobrovolnému plnění, která nebyla doručena. Dne 4. 11. 2009 požádal
o součinnost likvidátora povinného.
Kárně obviněný k tomu uvedl, že oprávněnému byla známa nemajetnost povinné
společnosti již při podání návrhu a jen z důvodu nepromlčení práva považoval za vhodné nechat
řízení v běhu.
Kárný senát obhajobě soudního exekutora nepřisvědčil, neboť nic z toho,
čím se obhajoval i u jednání soudu, nebylo obsaženo ve spise. Považoval tedy nečinnost ve spise
v rozsahu vymezeném v návrhu za prokázanou s tím, že jediným úkonem v době od června 2004
do 4. 8. 2010 byl úkon ze dne 4. 11. 2009 výše uvedený.
Spis sp. zn. 053 Ex 1273/2008 - nečinnost v návrhu od 10. 11. 2008 do 27. 4. 2010.
Usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 31. 3. 2008, č. j. 36 Nc 14372/2008 - 5,
o nařízení exekuce nabylo dne 21. 10. 2008 právní moci a exekutorskému úřadu bylo doručeno
dne 4. 11. 2008. Dne 23. 5. 2008 byl vydán exekuční příkaz na prodej nemovitostí a 20. 10. 2008
exekuční příkaz na přikázání pohledávky z účtu povinného. Dne 16. 4. 2009 byl pořízen výpis
z katastru nemovitostí a dne 27. 4. 2010 vydal soudní exekutor usnesení o ustanovení znalce.
Soudní exekutor k tomu uvedl, že po přechodnou dobu akceptoval snahu oprávněného
najít náhradní řešení. U jednání soudu předložil korespondenci s právní zástupkyní oprávněných
manželů P., z níž vyplývá, že dne 31. 7. 2010 zemřel oprávněný a v lednu 2011 zemřela jeho
manželka.
Kárný senát dospěl k závěru, že nečinnost v tomto spise je hraniční. Na rozdíl od kárného
žalobce považoval úkon ze dne 16. 4. 2009 za relevantní úkon ve spise, stejně tak jako vydání
usnesení ze dne 27. 4. 2010. Dospěl k závěru, že v uvedeném spise nejde o nečinnost, a proto
spis nezahrnul do výrokové části rozhodnutí.
Spis sp. zn. 053 Ex 3/04 - nečinnost v návrhu od 2. 3. 2009 do 4. 8. 2010.
Usnesení o nařízení exekuce bylo vydáno 2. 12. 2003. Soudní exekutor poté činil úkony
a dne 18. 2. 2008 požádal o součinnost příslušné subjekty, přičemž odpověď zdravotní
pojišťovny obdržel dne 2. 3. 2009. Dne 16. 3. 2009 požádal o další součinnost. Od tohoto dne
do 4. 8. 2010 nebyl ve spise zaznamenán žádný úkon.
Soudní exekutor k tomu uvedl, že byla vymožena téměř celá částka, povinný
je bez zaměstnání a úhradu zbytku pohledávky dohodl povinný s vykonavatelem.
Obhajobu kárně obviněného, že úhradu zbytku pohledávky dohodl povinný
s vykonavatelem, nelze přijmout, protože ve spise není taková skutečnost doložena. Kárný senát
pouze upřesnil dobu nečinnosti na dobu od 16. 3. 2009 do 4. 8. 2010, neboť žádost o součinnost
ze dne 16. 3. 2009, adresovanou Všeobecné zdravotní pojišťovně, považoval za relevantní úkon
ve spise. Ve výroku rozhodnutí proto dobu nečinnosti v tomto spise vymezil na dobu
od 16. 3. 2009 do 4. 8. 2010.
Spis sp. zn. 053 Ex 6/06 - nečinnost v návrhu od 22. 5. 2009 do 4. 8. 2010.
Ve spise byla realizována exekuce srážkami ze mzdy. V březnu 2007 obdržel soudní
exekutor poslední srážku od zaměstnavatele, v červnu 2008 požádal zdravotní pojišťovnu a úřad
práce o součinnost - negativní odpovědi, dne 22. 5. 2009 požádal o součinnost zdravotní
pojišťovnu Agel. Od tohoto dne do 4. 8. 2010 není ve spise žádný úkon.
Soudní exekutor uvedl, že povinná osoba je nemajetná, trvalý pobyt má evidován
v ohlašovně obecního úřadu. Předpokládá se, že nynější lustrace povedou k zastavení exekuce.
Kárný senát nezpochybnil tvrzení exekutora, že další provedená šetření mohou vést
k zastavení exekuce, nicméně úkon k dalším zjištěním byl učiněn až dne 17. 9. 2010 ve formě
místního šetření. Nečinnost soudního exekutora ve spise proto považoval za prokázanou
v rozsahu uvedeném v návrhu.
Spis sp. zn. 053 Ex 347/08 - nečinnost v návrhu od 4. 9. 2008 do 28. 6. 2010.
Usnesení o nařízení exekuce ze dne 4. 1. 2008 nabylo právní moci dne 13. 8. 2008
a exekutorskému úřadu bylo doručeno dne 4. 9. 2008. Prvním úkonem po tomto datu je výpis
z centrální evidence obyvatel ze dne 28. 6. 2010.
Soudní exekutor uvedl, že povinná osoba je bez pozitivních majetkových zjištění, mění
místa pobytu a napadlo proti ní další exekuční řízení.
Kárný senát obhajobu soudního exekutora nepřijal, byť je toho názoru, že povinností
exekutora není činit úkony za každou cenu s výhledem, že bude zjištěno, že povinné osoby jsou
stále nemajetné. Má však za to, že úsilí exekutora by za takové situace mělo směřovat k ukončení
exekuce, například jejím zastavením za podmínek uvedených v §55 exekučního řádu. Kárný
senát proto nečinnost ve spise považoval za prokázanou v době vymezené v návrhu.
Spis sp. zn. 053 Ex 1751/05 - nečinnost v návrhu od 27. 9. 2006 do 3. 6. 2009 a od 26. 10. 2009
do 4. 8. 2010.
Usnesení o nařízení exekuce ze dne 7. 4. 2005 nabylo právní moci dne 31. 8. 2005
a exekutorskému úřadu došlo dne 31. 10. 2005. Dne 31. 8. 2006 požádal soudní exekutor
Magistrát města Ostravy o odnětí cestovního dokladu. Magistrát města Ostravy sdělil, že dne
4. 2. 2005 uplynula doba platnosti cestovního pasu, takže nelze zahájit řízení. Tato odpověď došla
soudnímu exekutorovi dne 27. 9. 2006. Poté byl učiněn ve věci úkon až dne 3. 6. 2009,
kdy soudní exekutor vyžádal údaje o plátci pojistného. Dne 26. 10. 2009 došlo sdělení od České
průmyslové zdravotní pojišťovny.
Soudní exekutor uvedl, že povinná osoba je nekontaktní, bez zdanitelných příjmů
a předpokládá se zastavení řízení.
Kárný senát dospěl k závěru, že druhé období nečinnosti vymezené v návrhu na dobu
od 26. 10. 2009 do 4. 8. 2010 neuzná, neboť činí pouze 9 měsíců. Proto ve výroku rozhodnutí
vymezil nečinnost ve spise pouze v době od 27. 9. 2006 do 3. 6. 2009.
Spis sp. zn. 053 Ex 2993/07 - nečinnost v návrhu od 5. 6. 2009 do 4. 8. 2010.
V návrhu je počátek nečinnosti ve spise určen dnem 5. 6. 2009, kdy došel exekutorskému
úřadu přípis od Úřadu práce v Ostravě ze dne 3. 6. 2009. Soudní exekutor však učinil
po 5. 6. 2009 další úkon ze dne 10. 6. 2009, a to přípis adresovaný úřadu práce. Od 10. 6. 2009
do 4. 8. 2010 není ve spise učiněn žádný úkon.
Soudní exekutor uvedl, že v současné době provádí opakované lustrace. K dotazu
kárného žalobce uvedl, že jsou určité typy povinných osob, jako je v tomto případě, které
jako dlužníci propadli ve společnosti až na dno a postupně se jako dlužníci naučili s exekucemi
bojovat, takže na účtech si neponechávají žádné příjmy. Za účelnější proto považuje činit lustrace
na zjištění například od zdravotních pojišťoven a úřadů práce, nikoliv dotazy na peněžní ústavy.
Kárný senát nečinnost ve spise soudního exekutora vymezil se zřetelem ke svému zjištění
na dobu od 10. 6. 2009 do 4. 8. 2010.
Spis sp. zn. 053 Ex 460/05 - nečinnost v návrhu od 3. 1. 2008 do 20. 4. 2009 a od 1. 6. 2009
do 4. 8. 2010.
Doba nečinnosti soudního exekutora podle návrhu započala dne 3. 1. 2008, kdy soudní
exekutor obdržel odpověď bývalého zaměstnavatele povinné o tom, že povinná u něj ode dne
31. 12. 2006 nepracuje. Dne 20. 4. 2009 byly vyžádány údaje o plátcích pojistného a dne
1. 6. 2009 odpověděla Revizní bratrská pokladna, že povinná je na mateřské dovolené
a od 15. 8. 2007 pobírá rodičovský příspěvek.
Soudní exekutor u jednání soudu uvedl, že povinná je samoživitelka, takže žádné srážky
provádět nelze a veškerá majetková zjištění jsou negativní. Věc byla skončena dne 12. 5. 2011
vymožením celé pohledávky díky tomu, že vykonavatel povinnou našel v jednom ostravském
baru, kde pracuje. Exekutor doložil své tvrzení listinou - vyrozuměním povinné o zániku
pověření exekutora k provedení exekuce ze dne 13. 5. 2011 s odůvodněním, že náklady exekuce
a náklady oprávněného již byly uhrazeny.
Kárný senát přistoupil na obhajobu kárně obviněného, neboť s ohledem na uvedená
zjištění nelze určit, jaké úkony by měl exekutor ve věci dále činit. Byla-li exekuce ukončena
(byť až 13. 5. 2011), dospěl kárný senát k závěru, že nečinnost vymezená v návrhu nenaplňuje
po formální ani materiální stránce znaky nečinnosti zakládající kárnou odpovědnost soudního
exekutora. Nečinnost soudního exekutora v tomto spise proto kárný senát do výroku rozhodnutí
nezahrnul.
Spis sp. zn. 053 Ex 2549/08 - nečinnost v návrhu od 7. 12. 2009 do 4. 8. 2010.
Dne 13. 11. 2009 vydal soudní exekutor příkaz k úhradě nákladů exekuce, který doručil
povinnému Jindřichu Martinkovi dne 27. 11. 2009. Proti tomuto příkazu podal povinný námitky
(podáno na poštu dne 5. 12. 2009) a tyto došly exekutorskému úřadu dne 7. 12. 2009.
V námitkách povinný uvedl, že je dodatečně odůvodní a dále sdělil, že výživné řádně platí
a exekuce nebylo zapotřebí. Do dne kontroly 4. 8. 2010 nebyl ve vztahu k námitkám učiněn
žádný úkon. Soudní exekutor jim nevyhověl a ani věc nepředložil soudu.
Kárně obviněný uvedl, že sám povinný předeslal, že námitky dodatečně odůvodní,
k čemuž nedošlo. Vzhledem k tomu, že šlo o exekuci na výživné, a kdy i postižený účastník
se zmiňoval o zastavení řízení, považoval kárně obviněný za příznivější, že o nákladech rozhodne
soud v rozhodnutí o zastavení řízení.
Kárný senát na obhajobu kárně obviněného nepřistoupil. Je sice pravdou, že Okresní
soud v Opavě usnesením ze dne 5. 1. 2009, č. j. 29 Nc 2779/2008 - 9, k návrhu oprávněné
usnesení téhož soudu ze dne 10. 12. 2008 v části, v níž byla exekuce nařízena pro dlužné výživné
ve výši 3 000 Kč a pro běžné výživné 2 000 Kč měsíčně od 1. 12. 2008 do 31. 12. 2008, zrušil
a exekuční řízení zastavil. Nicméně to nemění nic na povinnosti soudního exekutora rozhodnout
o námitkách povinného proti příkazu k úhradě nákladů exekuce buď tak, že jim vyhoví,
nebo je bez zbytečného odkladu postoupí soudu. Neobsahují-li námitky náležitosti procesního
úkonu nebo důvod nesouhlasu, vyzve exekutor (po předložení soudu soud) účastníka řízení
k odstranění vad podání podle §209 a §43 o. s. ř. Ve věci však nebyl do kontrolního zjištění
učiněn žádný úkon. Kárný senát proto považoval nečinnost vymezenou v návrhu na dobu
od 7. 12. 2009 do 4. 8. 2010 za prokázanou.
Spis sp. zn. 053 Ex 4979/2007 - nečinnost v návrhu od 6. 5. 2008 do 21. 5. 2009.
Doba nečinnosti je vymezena od 6. 5. 2008, kdy exekutorskému úřadu přišla odpověď
od Revizní bratrské pokladny na jeho žádost ze dne 5. 3. 2008. Poté není ve spise zaznamenán
žádný úkon až dne 21. 5. 2010, kdy exekutor vyžádal výpis z centrální evidence obyvatel.
Kárně obviněný uvedl, že se povinná osoba nezdržovala na původní adrese, po zjištění
nové adresy je uspokojení pohledávky řešeno splátkovým kalendářem.
Kárný senát připouští, že dne 21. 5. 2010 bylo zjištěno, že povinná bydlí na adrese R.
1390, O. – L., a že v podání ze dne 20. 8. 2010 nabízela splátky ve výši 200 Kč měsíčně. Tato
skutečnost však nastala až po 21. 5. 2010, tedy po období vymezeném v návrhu, takže je
nepochybné, že nečinnost v době od 6. 5. 2008 do 21. 5. 2010 je prokázána.
Spis sp. zn. 053 Ex 3104/05 - nečinnost v návrhu od 28. 8. 2006 do 14. 9. 2009.
Usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 15. 7. 2005, č. j. 48 Nc 10448/2005 - 4,
byla nařízena exekuce na majetek povinného pro uspokojení pohledávky ve výši 12 529 Kč.
Usnesení nabylo právní moci dne 17. 3. 2006. Dne 9. 6. 2006 požádal soudní exekutor
o součinnost Českou správu sociálního zabezpečení. V odpovědi, která došla exekutorskému
úřadu dne 4. 7. 2006, sdělila Česká správa sociálního zabezpečení, že povinný je poživatelem
invalidního důchodu ve výši 6 788 Kč měsíčně a z důchodu se neprovádějí srážky. Dne
11. 7. 2006 vydal soudní exekutor exekuční příkaz na srážky z důchodu. Na to Česká správa
sociálního zabezpečení odpověděla, že pohledávka je v pořadí (odpověď došla dne 28. 8. 2006).
Dne 28. 8. 2006 je ve spise záznam o realizaci exekučního příkazu. Poté soudní exekutor činil
další dotazy až dne 14. 9. 2009 a z odpovědí zjistil, že povinný se v místě bydliště nezdržuje
a nemá žádný majetek.
Soudní exekutor uvedl, že jediným možným způsobem exekuce jsou srážky z důchodu,
vyčkává se proto realizace.
Kárný senát přisvědčuje, že v situaci, kdy jediným objektivně existujícím „majetkem“
byl invalidní důchod povinného a soudní exekutor vydal exekuční příkaz na srážky z důchodu,
nepovažuje dobu od 28. 8. 2006 do 14. 9. 2009 za nečinnost, neboť je otázkou, jaké další úkony
měl exekutor v dané věci činit. Kárný senát tedy nečinnost neshledal, a proto spis nezahrnul
do výroku svého rozhodnutí.
Spis sp. zn. 053 Ex 3858/05 - nečinnost v návrhu od 26. 2. 2007 do 22. 10. 2009.
Doba nečinnosti je podle návrhu vymezena od 26. 2. 2007, kdy soudní exekutor podal
žádost o odnětí cestovních dokladů povinného, na niž příslušný magistrát nereagoval. Dne
22. 9. 2009 se vyžadovaly údaje o plátcích pojistného.
Soudní exekutor uvedl, že podle sdělení otce povinného, který se dostavil na exekutorský
úřad v roce 2006, pobývá syn v USA.
Kárný senát zjistil, že ve spise je záznam ze dne 11. 9. 2006, kdy se na exekutorský úřad
dostavil otec povinného, přičemž součástí záznamu je fotografie první strany jeho občanského
průkazu.
Soudní exekutor u jednání soudu uvedl, že v těchto případech, kdy povinný opustí
Českou republiku, není na další postup jednoznačná odpověď. Iniciovat lze magistrát k odnětí
cestovního dokladu.
Kárný senát dospěl k závěru, že soudní exekutor prokázal své tvrzení, že povinný
je od roku 2006 v USA. Je otázkou, jak v takových věcech dále postupovat. Kárný senát
proto rozhodl, že za dané situace nebude návrhem vymezenou nečinnost považovat za nečinnost
zakládající kárnou odpovědnost soudního exekutora, a proto návrhem tvrzenou nečinnost
do výroku rozhodnutí nezahrnul.
Spis sp. zn. 053 Ex 71/03 - tento spis byl předmětem návrhu ze dvou důvodů, jednak
pro nečinnost, která měla nastat v době od 10. 5. 2007 do 2. 4. 2010, a jednak pro porušení
procesních předpisů.
Kárný senát v tomto spise nečinnost neshledal, shledal však nesprávný procesní postup.
Spis proto do části 1) výroku rozhodnutí nezahrnul (viz níže). Posouzení postupu soudního
exekutora uvádí kárný senát v souvislosti se skutkem sub 3) návrhu.
Spis sp. zn. 053 Ex 2039/05 - nečinnost v návrhu od 28. 6. 2005 do 14. 9. 2009 a od 14. 9. 2009
do 4. 8. 2010.
Nečinnost ve spise je vymezena od 28. 6. 2005, kdy došla exekutorskému úřadu odpověď
Všeobecné zdravotní pojišťovny, až do 4. 8. 2010, a je přerušena úkonem ze dne 14. 9. 2009,
kdy soudní exekutor vyžádal údaje o plátcích pojistného. Mezitím Okresní soud v Ostravě
opakovaně žádal dne 27. 8. 2007 a 24. 7. 2009 o zaslání doručenek za účelem vyznačení právní
moci usnesení o nařízení exekuce.
Soudní exekutor uvedl, že společnost nesídlí na adrese uvedené v obchodním rejstříku
a že zástupci oprávněného bylo avizováno zvážení návrhu na zastavení exekučního řízení.
Kárný senát zjistil, že ve spise není avízo oprávněnému založeno a lze konstatovat,
že usnesení o nařízení exekuce ode dne 25. 4. 2005, kdy bylo vydáno, do 4. 8. 2010 nenabylo
právní moci. Úkony směřující k ukončení exekuce, případně k zastavení exekučního řízení, učinil
soudní exekutor až dne 3. 11. 2010, kdy vydal usnesení o procesním nástupnictví a žádost
oprávněnému o zaslání souhlasu se zastavením řízení. Kárný senát nečinnost vymezenou
v návrhu za této situace uznal.
Spis sp. zn. 053 Ex 3247/05 - nečinnost v návrhu od 20. 10. 2005 do 14. 9. 2009
a od 14. 9. 2009 do 4. 8. 2010.
V tomto spise nastala stejná situace jako ve spise předchozím s tím, že usnesení
o procesním nástupnictví bylo vydáno dne 12. 11. 2010. Kárný senát nečinnost vymezenou
v návrhu proto považuje za prokázanou.
Spis sp. zn. 053 Ex 2033/05 - nečinnost v návrhu od 9. 12. 2005 do 9. 11. 2009 a od 9. 11. 2009
do 4. 8. 2010.
Nečinnost ve spise je vymezena od 9. 12. 2005, kdy došla exekutorskému úřadu odpověď
od úřadu práce. Poté není ve spise žádný úkon, pouze Okresní soud v Ostravě žádal dne
27. 8. 2007 o zaslání doručenek k vyznačení právní moci usnesení o nařízení exekuce. Dne
9. 11. 2009 soudní exekutor vyžádal údaje o plátcích pojistného a poté až 4. 8. 2010 vydal žádost
o poskytnutí součinnosti. V žádosti okresního soudu ze dne 27. 8. 2007 byl soudní exekutor
upozorněn na změnu adresy povinné M. S.
Soudní exekutor uvedl, že adresu povinné přehlédl příslušný pracovník a že bylo přijato
opatření k zamezení takových situací.
Kárný senát považoval nečinnost soudního exekutora ve spise za prokázanou v rozsahu
uvedeném v návrhu.
Spis sp. zn. 053 Ex 2450/05 - nečinnost v návrhu od 14. 10. 2005 do 2. 4. 2009.
Nečinnost ve spise je vymezena ode dne 14. 10. 2005, kdy došel exekutorskému úřadu
přípis Hutnické zdravotní pojišťovny, v němž se sděluje, že povinný ukončil pobyt v České
republice. Poté ve spise není záznam o úkonu. Okresní soud v žádosti ze dne 29. 8. 2007 sdělil
soudnímu exekutorovi novou adresu povinného v Bratislavě. Poté ve spise není žádný záznam.
Dne 2. 4. 2009 požádal soudní exekutor o součinnost a následovaly další úkony.
Soudní exekutor uvedl, že bylo zjištěno, že trvalý pobyt povinného je v zahraničí
a právnímu zástupci oprávněného byl avizován návrh na zastavení řízení.
Kárný senát ze spisu zjistil, že v rozhodné době v něm není záznam o avízu
oprávněnému. Žádost o zaslání souhlasu se zastavením řízení je až ze dne 12. 11. 2010. Za této
situace považoval nečinnost soudního exekutora v rozsahu uvedeném v návrhu za prokázanou.
Na tomto závěru nemůže ničeho měnit ani tvrzení exekutora o tom, že exekuční řízení bylo
ve věci zastaveno, navíc toto tvrzení soudní exekutor neprokázal.
Spis sp. zn. 053 Ex 2908/05 - nečinnost v návrhu od 6. 2. 2006 do 14. 9. 2009 a od 14. 9. 2009
do 4. 8. 2010.
Nečinnost byla vymezena od 6. 2. 2006, tj. od ukončení doručování písemností
účastníkům řízení. Ve spise nejsou zaznamenány žádné úkony. Dne 14. 9. 2009 byly vyžádány
údaje o plátcích pojistného. Mezitím okresní soud opakovaně žádal dne 29. 8. 2007 a 5. 8. 2009
o zaslání doručenek k vyznačení právní moci usnesení o nařízení exekuce vydaného dne
13. 7. 2005.
Soudní exekutor uvedl, že povinná společnost se nenachází na adrese v obchodním
rejstříku a že bylo oprávněnému pravidelně dáváno na zvážení zastavení řízení.
Kárný senát ze spisu zjistil, že v něm nejsou záznamy o avízu oprávněnému. Teprve dne
19. 11. 2010 bylo vydáno usnesení o procesním nástupnictví. Kárný senát za této situace dospěl
k závěru, že nečinnost soudního exekutora je prokázána v rozsahu uvedeném v návrhu.
Spis sp. zn. 053 Ex 1/02 - nečinnost v návrhu od 16. 7. 2003 do 4. 8. 2010.
Nečinnost ve spise je vymezena ode dne 16. 7. 2003, kdy soudní exekutor vydal exekuční
příkaz na prodej movitých věcí. Do 4. 8. 2010 není ve spise žádný záznam, resp. úkon, pouze dne
3. 9. 2009 se vyžádal výpis z ARES. Mezitím okresní soud žádal dne 24. 7. 2009 o zaslání
doručenek k vyznačení právní moci usnesení o nařízení exekuce.
Soudní exekutor uvedl, že zřejmě došlo k systémovému pochybení. Na počátku činil
pokusy o osobní doručení. Povinná společnost nesídlila na rejstříkové adrese, nevykonávala
žádnou činnost a v době zahájení řízení byla daňovým dlužníkem. Uvedl dále, že ze spisové
značky je patrné, že to byl vůbec první spis, který mu napadl a že ještě neměl takové zkušenosti.
Pochybení připustil v tom, že ve spise nejsou záznamy o úkonech, které učinil a že řízení
v této situaci mělo směřovat k zastavení.
Kárný senát nemohl obhajobu kárně obviněného přijmout, neboť tato nevyvrací
dlouhodobou nečinnost ve spise. Považoval proto nečinnost za prokázanou v rozsahu uvedeném
v návrhu.
Spis sp. zn. 053 Ex 3788/05 - nečinnost v návrhu od 3. 4. 2006 do 12. 10. 2009.
Doba nečinnosti je vymezena ode dne 3. 4. 2006, kdy exekutorskému úřadu došla
odpověď od Magistrátu města Ostravy ze dne 31. 3. 2006, do 12. 10. 2010, kdy byly vyžádány
údaje o plátcích pojistného.
Soudní exekutor uvedl, že povinná osoba byla nekontaktní a že činil pokusy o doručení
na několika adresách.
Kárný senát na obhajobu kárně obviněného nepřistoupil. Ze spisu zjistil, že Magistrát
města Ostravy v odpovědi ze dne 31. 3. 2006 uvedl adresu povinného – Š. 1219/433, O. – V., a
stejnou adresu uvedl zmíněný orgán v přípise ze dne 15. 11. 2005. Okresní soud v Ostravě v
žádosti o zaslání doručenek ze dne 3. 9. 2007, jež došla exekutorskému úřadu dne 17. 9. 2007,
uvedl aktuální adresu povinného – Č. 32, O. - Z. Na žádnou z těchto adres nebylo v rozhodné
době reagováno. Za této situace považoval kárný senát nečinnost uvedenou v návrhu za
prokázanou.
Spis sp. zn. 053 Ex 2987/05 - nečinnost v návrhu od 21. 12. 2005 do 14. 9. 2009
a od 14. 9. 2009 do 4. 8. 2010.
Nečinnost ve spise je vymezena ode dne 21. 12. 2005, kdy došla exekutorskému úřadu
odpověď Komerční banky, až do 4. 8. 2010; přerušena byla dne 14. 9. 2009, kdy soudní exekutor
vyžádal údaje od Všeobecné zdravotní pojišťovny.
Kárně obviněný uvedl, že při místním šetření bylo zjištěno, že společnost nesídlí
na adrese zapsané v obchodním rejstříku, společnost nevykazovala žádnou činnost, byla zrušena
s likvidací a právnímu zástupci avizoval možnost zastavení řízení.
Kárný senát ze spisu zjistil, že nic z toho, co soudní exekutor uváděl, není ve spise.
Na této situaci nemůže ničeho měnit nic ani to, že podle soudního exekutora bylo avízo zasláno
emailem. I emailová korespondence musí být ve spise doložena, protože jinak je neprokazatelná.
Usnesení o procesním nástupnictví bylo vydáno až dne 6. 10. 2010. Kárný senát uzavřel,
že nečinnost soudního exekutora považuje za prokázanou v rozsahu uvedeném v návrhu.
Spis sp. zn. 053 Ex 1130/05 - nečinnost v návrhu od 3. 10. 2007 do 5. 5. 2009 a od 3. 8. 2009
do 4. 8. 2010.
Nečinnost ve spise je vymezena ode dne 3. 10. 2007, kdy exekutorskému úřadu došla
odpověď od Revírní bratrské pokladny, do 5. 5. 2009, kdy se vyžadovaly údaje o plátcích
pojistného. Dne 3. 8. 2009 došla odpověď finančního úřadu ze dne 28. 7. 2009, dne 4. 8. 2010
byla provedena kontrola. V odpovědi Revírní bratrské pokladny, která došla exekutorskému
úřadu dne 3. 6. 2005, je uveden zaměstnavatel povinného.
Soudní exekutor uvedl, že povinný byl nekontaktní, nezdržoval se v místě bydliště
a pověřený pracovník přehlédl údaj o zaměstnavateli povinného. U jednání sdělil, že počátkem
června 2005 nastupoval nový vykonavatel a při předávání agendy údaj přehlédl.
Kárný senát uvádí, že samotné přehlédnutí, byť údaje významného, by samo o sobě
nezakládalo kárnou odpovědnost. Ze spisu však plyne, že po 3. 6. 2005 byly činěny úkony,
přičemž v odpovědi magistrátu ze dne 26. 3. 2007 byl uveden trvalý pobyt povinného na adrese
M. 3022/24, O. - Z. Za tohoto stavu tedy považoval nečinnost soudního exekutora za
prokázanou v rozsahu uvedeném v návrhu.
Spis sp. zn. 053 Ex 548/05 - nečinnost v návrhu od 14. 9. 2007 do 21. 4. 2009 a při doručování
usnesení o nařízení exekuce povinnému od 10. 3. 2005 do 28. 5. 2010.
Usnesení o nařízení exekuce bylo vydáno dne 1. 2. 2005. První pokus o doručení tohoto
usnesení povinné M. B. byl učiněn dne 10. 3. 2005, ale zásilka byla vrácena s tím, že tam povinná
nebydlí. Dne 14. 9. 2007 došla exekutorskému úřadu odpověď z úřadu práce, z níž plyne, že
povinná nastoupila dne 4. 4. 2001 do zaměstnání, kam ji úřad práce umístil. Od 14. 9. 2007 není
ve spise záznam o úkonu. Dne 21. 4. 2009 vyžádal soudní exekutor údaj o plátci pojistného a
poté byl ve spise činný. Další pokus o doručení usnesení o nařízení exekuce je ze dne 28. 5. 2010.
Soudní exekutor uvedl, že průtahy způsobil pověřený zaměstnanec a adresa, na niž bylo
povinné možno doručit, nebyla zjištěna.
Kárný senát ze spisu zjistil, že v rozhodné době nebyla zjištěna adresa povinné,
ale má za to, že měla být zjišťována účinnějším způsobem. Nabízel se dotaz na úřad práce,
který povinnou umisťoval do zaměstnání, byť v roce 2001. Obhajoba kárně obviněného
nevyvrací nečinnost ve spise v době od 14. 9. 2007 do 21. 4. 2009, ani průtahy v doručování
usnesení o nařízení exekuce povinné. Nečinnost v obou směrech považuje proto za prokázanou.
Spis sp. zn. 1 Ex 105/02 - nečinnost v návrhu od 18. 6. 2003 do 4. 8. 2010.
Usnesení o nařízení exekuce bylo vydáno dne 7. 8. 2002. Proti tomuto usnesení podal
povinný odvolání. Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 2. 2004,
č. j. 10 Co 1269/2003 - 17, bylo usnesení soudu prvního stupně potvrzeno a exekutorskému
úřadu došlo dne 26. 7. 2004. Poté není ve spise žádný záznam. Dne 24. 8. 2009 podal oprávněný
návrh na změnu exekutora, protože pověřený exekutor je nečinný. Usnesením Okresního soudu
v Ostravě ze dne 24. 9. 2010, č. j. 50 Nc 10123/2002 - 42, byl kárně obviněný zproštěn provedení
exekuce a nově byl jejím provedením pověřen Mgr. F. G.
Soudní exekutor uvedl, že veškerá šetření k povinnému byla negativní, povinný měl více
nesplněných závazků a vše bylo řešeno dohodou s oprávněným.
Kárný senát ze spisu zjistil, že dne 14. 8. 2003 byl sepsán záznam, který je ovšem
nečitelný. V době od 26. 7. 2004 do 4. 8. 2010 není ve spise zaznamenán žádný úkon. Kárně
obviněný u soudního jednání předložil odvolání povinného P. W. proti usnesení okresního soudu
o zproštění exekutora, v němž povinný tvrdil, že splátky platí oprávněnému. Nicméně nebylo
vyvráceno, že řadu let nebyl ve spise učiněn žádný úkon, že pro dlouhodobou nečinnost
oprávněný požádal o změnu exekutora a že jeho návrhu soud vyhověl. Uvedené skutečnosti
nebyly obhajobou kárně obviněného vyvráceny a nečinnost ve spise je prokázána s tím,
že její počátek kárný senát určil až od 26. 7. 2004, kdy bylo soudnímu exekutorovi doručeno
usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 2. 2004. Do výroku rozhodnutí kárný senát
zahrnul dobu nečinnosti od 26. 7. 2004 od 4. 8. 2010.
Kárný senát v rozhodnutí ze dne 30. 5. 2011, č. j. 14 Kse 3/2011 - 43, www.nssoud.cz,
uvedl, že „nečinnost soudního exekutora, má-li charakter kárného provinění podle §116 odst. 2 písm. a)
exekučního řádu, představuje skutek trvající, jehož podstatou je vyvolání a následné udržování protiprávního
stavu, přičemž za ukončení tohoto protiprávního stavu se považuje úkon směřující k jeho odstranění, tedy procesní
úkon směřující k vymožení pohledávky oprávněného, případně jiný úkon směřující ke skončení exekuce.“
V nyní posuzované věci shledal kárný senát, že nečinnost soudního exekutora ve shora
uvedených spisech Exekutorského úřadu Ostrava je závažným porušením povinnosti uvedené
v §46 odst. 1 a 2 exekučního řádu. Do výroku rozhodnutí nezahrnul pouze spisy exekutorského
úřadu vedené pod sp. zn. 053 Ex 1273/08, 053 Ex 460/05, 053 Ex 3104/05, 053 Ex 3858/05
a sp. zn. 053 Ex 71/03, v nichž nečinnost zakládající kárnou odpovědnost neshledal. Ve spisech
sp. zn. 053 Ex 3/04, sp.zn. 053/1751/05, sp. zn. 053 Ex 2993/07 a sp. zn. 1 Ex 105/02 upravil
počátek nečinnosti ve prospěch soudního exekutora.
K bodu 2) návrhu:
Ze spisu Exekutorského úřadu Ostrava sp. zn. 053 Ex 35/06 bylo zjištěno, že dne
5. 5. 2009 se konalo dražební jednání, v němž mimo jiné vystupovali dva dražitelé. Soudní
exekutor při dražebním jednání udělil příklep vydražiteli BRUSTER Finance a. s. a určil,
že vydražitel je povinen zaplatit nejvyšší podání v částce 551 067 Kč do 45 dnů od nabytí právní
moci usnesení o příklepu. Usnesení o příklepu nabylo právní moci dne 25. 7. 2009, lhůta
k zaplacení tak uplynula dne 8. 9. 2009. Dne 7. 9. 2009 vyzval soudní exekutor vydražitele
k zaplacení nejvyššího podání ve lhůtě 45 dnů od právní moci usnesení o udělení příklepu.
Usnesením ze dne 14. 9. 2009 stanovil soudní exekutor vydražiteli dodatečnou lhůtu k zaplacení,
a to do 30 dnů od doručení tohoto usnesení. Usnesení bylo doručeno vydražiteli dne 14. 9. 2009,
lhůta 30 dnů uplynula dne 14. 10. 2009. Vydražitel v této lhůtě nejvyšší podání nezaplatil. Podle
obsahu spisu, příjmového dokladu, zaplatil vydražitel doplatek nejvyššího podání (dražební jistota
byla určena částkou 100 000 Kč) ve výši 451 067 Kč dne 1. 12. 2009. Soudní exekutor dne
30. 12. 2009 zaslal katastrálnímu úřadu usnesení o příklepu společně s vyrozuměním o zaplacení
nejvyššího podání a na den 18. 6. 2010 nařídil rozvrhové jednání.
Kárně obviněný u jednání uvedl, že jde o chybu, za niž je odpovědný. Uvedl, že statutární
zástupce oprávněného, který jediný mohl platbu zajistit, se zdržoval v zahraničí; ze strany
oprávněného nešlo o to, že by snad nechtěl zaplatit. Poukazoval na komplikovaný prodej
nemovitosti, o niž nebyl žádný zájem, a to ani ze strany spoluvlastníků. Uvedl, že na jedné straně
stojí litera zákona, ale realita je složitější.
Kárný senát uvádí, že exekuce prodejem movitých věcí a nemovitostí je rámcově
upravena v §66 exekučního řádu s tím, že podle §69 téhož zákona se použije, nestanoví-li
exekuční řád jinak, na provádění exekuce prodejem movitých věcí a nemovitostí přiměřeně
ustanovení občanského soudního řádu upravující výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí
a nemovitostí.
Prodej nemovitostí je upraven v §335 a následujících o. s. ř.
Podle §336j odst. 4 o. s. ř. v usnesení o příklepu soud stanoví lhůtu k zaplacení
nejvyššího podání, která počíná dnem právní moci příklepu a nesmí být delší než 2 měsíce.
Na nejvyšší podání se započte vydražitelem složená jistota.
Podle §336m odst. 2 o. s. ř., nezaplatil-li vydražitel nejvyšší podání ani v dodatečné lhůtě,
kterou mu určil soud a která nesmí být delší než 1 měsíc, usnesení o příklepu se marným
uplynutím dodatečné lhůty zrušuje a soud nařídí další dražební jednání.
S kárně obviněným lze souhlasit v tom, že exekuce prodejem nemovitostí je náročným
postupem, který netvoří jeden celek. Právní úprava rozděluje jeho průběh do několika
samostatných fází (úseků), v nichž se řeší vymezený okruh otázek, jejichž pravomocné
rozhodnutí je předpokladem pro další pokračování v řízení. Nicméně pro každou fázi řízení jsou
zákonem stanovena přesná pravidla, přičemž o povinnosti je dodržovat není pochyb. V dané věci
se vydražitel, kterému byl pravomocným usnesením udělen příklep a který ani v dodatečné lhůtě
nezaplatil nejvyšší podání, stal obmeškalým vydražitelem. Usnesení o příklepu se marným
uplynutím lhůty zrušilo a soudní exekutor měl nařídit další dražební jednání. Obmeškalému
vydražiteli pak vzniká povinnost nahradit náklady, které státu a účastníkům vznikly v souvislosti
s dalším dražebním jednáním, uvedené v §336n odst. 1 o. s. ř.
Kárný senát shrnuje, že přijal-li soudní exekutor od obmeškalého vydražitele doplatek
nejvyššího podání a poté vyrozuměl katastrální úřad o nabytí vlastnického práva tímto
vydražitelem a nařídil rozvrhové jednání, nerespektoval postup uvedený v §336m odst. 2 o. s. ř.
ve spojení s §69 exekučního řádu, čímž závažným způsobem porušil ustanovení §2 věty druhé
a ustanovení §46 odst. 1 exekučního řádu.
K bodu 3) a 1q) návrhu:
Spis sp. zn. 053 Ex 71/03 byl předmětem kárného návrhu ze dvou důvodů. Jednak
v něm kárný žalobce shledával nečinnost od 10. 5. 2007 do 2. 4. 2010 a jednak závažné porušení
procesních pravidel.
Kárný senát ze spisu zjistil, že usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 11. 8. 2003,
sp. zn. 51 Nc 10245/2003, byla nařízena exekuce pro uspokojení pohledávky oprávněného V. H.,
zast. JUDr. Františkem Maderem, advokátem, proti povinnému R. B., k vymožení částky ve výši
145 000 Kč s příslušenstvím. Usnesení nabylo právní moci dne 23. 7. 2004. Dne 28. 6. 2004 vydal
soudní exekutor exekuční příkaz na prodej nemovité věci, který nabyl právní moci dne 23. 7.
2004.
Dne 13. 6. 2005 vydal soudní exekutor usnesení o ustanovení znalkyně a dne 8. 7. 2005
byl vypracován znalecký posudek. Dne 25. 7. 2005 bylo vydáno usnesení o ceně nemovitostí,
proti němuž se odvolal Ing. B., zast. advokátem Karlem Ležatkou, kdy pro Ing. B. na předmětné
nemovitosti vázlo soudcovské zástavní právo. Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 23.
12. 2005, č. j. 10 Co 1552/2005 - 54, bylo usnesení soudního exekutora o ceně nemovitosti
potvrzeno.
Dne 28. 11. 2005 došla exekutorskému úřadu přihláška věřitele TRES FINANCE s. r. o.,
zast. Mgr. Petrem Vysoudilem, do exekuce prodejem nemovitostí. Dne 15. 6. 2006 došla
exekutorskému úřadu přihláška pohledávky pro GE MONEY BANK, a. s. od soudního
exekutora JUDr. T. V.
Dne 27. 5. 2006 bylo vydáno usnesení o nařízení dražebního jednání s datem dražby
nemovitosti na 13. 9. 2006.
Usnesením exekutorského koncipienta ze dne 1. 9. 2006, sp. zn. 1 Ex 71/03, bylo
odmítnuto odvolání povinného proti usnesení o nařízení dražebního jednání jako opožděně
podané. Dne 11. 9. 2006 došla exekutorskému úřadu přihláška pohledávky Okresní správy
sociálního zabezpečení v Ostravě.
Dne 13. 9. 2006 se konala dražba a usnesením z téhož dne, které nabylo právní moci
17. 10. 2006, byl udělen příklep vydražiteli P. M.
Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 3. 2007, č. j. 10 Co 116/2007 - 88, bylo
potvrzeno usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 14. 11. 2006, č. j. 51 Nc 10245/2003 - 79.
Tímto usnesením okresní soud odmítl odvolání povinného proti usnesení soudního exekutora
ze dne 1. 9. 2006, jímž bylo nařízeno dražební jednání. Usnesení krajského soudu došlo
na exekutorský úřad dne 10. 5. 2007.
Dne 27. 6. 2007 došla na exekutorský úřad žádost Policie ČR v Dobré o zaslání fotokopií
části exekutorského spisu v souvislosti s šetřením trestního oznámení povinného R. B. pro
neoprávněné zmocnění se a užívání věci vydražitelem - rodinného domku povinného.
Dne 31. 7. 2007 došla soudnímu exekutorovi žádost policie, aby se soudní exekutor
vyjádřil k požadavku na zproštění povinnosti mlčenlivosti zaslaného Exekutorské komoře. Dne
20. 1. 2008 soudní exekutor podal vyjádření k požadavku policie. Dne 15. 8. 2008 došlo
exekutorskému úřadu dovolání povinného směřující proti usnesení Krajského soudu v Ostravě
ze dne 30. 3. 2007, č. j. 10 Co 116/2007 - 88. Dne 16. 3. 2009 bylo exekutorskému úřadu
doručeno usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 2. 2009, jímž bylo dovolání povinného
odmítnuto.
Dne 15. 10. 2009 bylo z Centrální evidence obyvatel zjištěno, že povinný R. B. je k
pobytu hlášen na adrese N. n. 927/12, O. - P.
Dne 30. 12. 2009 vydal soudní exekutor příkaz k úhradě nákladů exekuce, v němž uložil
povinnému uhradit náklady exekuce v částce 125 668 Kč. Příkaz k úhradě nákladů exekuce
doručoval povinnému na adresu H. t. 1046/25, O. Zásilka se vrátila zpět s tím, že byla uložena a
připravena k vyzvednutí. Do schránky adresáta ji nebylo možné vložit. Na příkaze k úhradě
nákladů exekuce ze dne 30. 12. 2009 je vyznačena právní moc dnem 2. 3. 2010. Dne 2. 4. 2010
bylo nařízeno rozvrhové jednání na 23. 4. 2010. Předvolání bylo vyvěšeno od 2. 4. 2010 a sňato
30. 4. 2010, jak vyplývá z údajů ve spise. Předvolání bylo doručeno advokátu Mgr. Petru
Vysoudilovi, zástupci TRES FINANCE, s. r. o., České správě sociálního zabezpečení, pracoviště
v Ostravě, JUDr. T. V., Ing. S. B., povinnému R. B., zástupci oprávněného JUDr. Františku
Maderovi. Předvolání k rozvrhovému jednání nebylo doručeno vydražiteli P. M.
Podle protokolu o rozvrhovém jednání ze dne 23. 4. 2010 byl kromě soudního exekutora
a zapisovatelky přítomen pouze zástupce oprávněného JUDr. František Mader.
Usnesení o rozvrhu, datované nesprávně dnem 17. 5. 2010, bylo doručeno povinnému
již na adresu N. n., O. – P., dále bylo doručeno zástupci oprávněného Mgr. Petru Vysoudilovi,
České správě sociálního zabezpečení, pracoviště v Ostravě a JUDr. T. V. Vydražiteli P. M. nebylo
usnesení o rozvrhu doručeno.
Kárný žalobce spatřoval nečinnost soudního exekutora v tom, že k rozvrhu rozdělované
podstaty přistoupil dne 2. 4. 2010 předvoláním účastníků k jednání, ačkoliv nejvyšší podání
vydražitele obdržel již 3. 10. 2006.
Soudní exekutor se k věci vyjádřil tak, že vytýkaný procesní postup je v aktivním řešení.
U jednání soudu dále k vytýkané nečinnosti uvedl, že si byl vědom toho, že by opravné
prostředky povinného formálně nebránily pokračování v řízení, nicméně se rozhodl vyčkat
rozhodnutí soudu a policie, neboť nebylo vyloučeno, že tyto orgány budou mít na věc názor jiný.
Kárný senát na obhajobu kárně obviněného ve vztahu k nečinnosti přistoupil. Přihlédl
k tomu, že povinný vznášel v opravných prostředcích námitku, že v době doručování písemnosti
exekutorského úřadu se nezdržoval na adrese svého trvalého bydliště, ale pro závažné zdravotní
postižení bydlel na adrese bývalé manželky na H. t. v O. Povinný tak dovozoval, že písemnosti
doručované na adresu trvalého pobytu nebyly doručeny účinně a jeho opravné prostředky nejsou
opožděné. Uvedená tvrzení uplatnil i v dovolání. Pokud by tedy soudy námitku povinného
akceptovaly, usnesení o nařízení dražebního jednání by bylo zrušeno a dražba nemovitostí by
musela být provedena znovu. Mezitím došlo k opakovaným podnětům povinného na zahájení
trestního stíhání a vyšetřování věci Policií ČR. Za této situace kárný senát v nečinnosti kárně
obviněného nečinnost v materiálním smyslu neshledal, a proto uvedený spis nezahrnul do části 1)
výroku svého rozhodnutí.
Při posuzování skutku uvedeného v bodu 3) návrhu dospěl kárný senát k závěru, že kárně
obviněný pochybil při doručování příkazu k úhradě nákladů exekuce povinnému. Příkaz byl
doručován povinnému na adresu H. t., O., přestože ve všech podáních povinný uváděl adresu
svého trvalého pobytu a je z nich patrno, že na adrese H. t., O., se zdržoval přechodně v době
doručování usnesení o dražebním jednání, tedy v období let 2005 až 2006. Za tohoto stavu
platilo, že povinnému mělo být doručeno na adresu evidovanou v informačním systému evidence
obyvatel, která je ostatně založena ve spise na čísle listu bezprostředně předcházejícím vydání
příkazu k úhradě nákladů exekuce. Příkaz k úhradě nákladů exekuce měl tedy být doručen
povinnému na adresu O. – P., N. n. 927/12.
Pokud jde o problematiku rozvrhového jednání, vycházel kárný senát z toho,
že k rozvrhovému jednání soud předvolá účastníky řízení a všechny, jejichž přítomnosti je třeba.
Účastníci vykonávacího řízení ve fázi rozvrhu rozdělované podstaty (účastníci rozvrhu), jsou
vyjmenováni v §337 odst. 2 o. s. ř. Jsou jimi: oprávněný, další oprávněný, povinný, vydražitel,
přihlašovatel, jehož pohledávka nebyla odmítnuta a k níž soud přihlíží, a osoby, o nichž je známo,
že v jejich prospěch váznou na podané nemovitosti závady, s výjimkou těch, o nichž bylo
ve výroku usnesení o ceně rozhodnuto, že prodejem v dražbě nezanikla, a těch, o nichž přímo
zákon stanoví, že prodejem v dražbě nezaniknou, i když nebyly ve výroku usnesení o ceně
uvedeny (například proto, že vyšly najevo až dodatečně). Předvolání k rozvrhovému jednání má
být účastníkům doručeno tak, aby měli dostatek času k přípravě, zpravidla nejméně 10 dnů přede
dnem, kdy se má jednání konat. Předvolání k rozvrhovému jednání soud též vyvěsí na své úřední
desce; tímto způsobem je předvolání doručeno těm účastníkům rozvrhu, kteří nejsou soudu
známi nebo jejich pobyt není znám.
Smyslem (účelem) rozvrhového jednání je projednat za přítomnosti účastníků a jejich
zástupců nebo zmocněnců pohledávky, které mohou být uspokojeny z rozdělované podstaty tak,
aby po jeho skončení mohlo být vyhlášeno rozvrhové usnesení.
Věřitelé nebo jejich zástupci jsou vyzváni, aby vyčíslili své pohledávky a jejich
příslušenství ke dni rozvrhového jednání a aby uvedli, do jaké skupiny patří, a skutečnosti
významné pro jejich pořadí. Věřitel musí uvést konkrétní částku, která má být uhrazena na jistinu
pohledávky, a konkrétní částku, kolik činí příslušenství pohledávky včetně nákladů. Rozhodný
je stav ke dni rozvrhového jednání.
Oprávněný, další oprávněný a jiný věřitel povinného musí sdělit do zahájení dražebního
jednání, zda žádají zaplacení svých pohledávek; pokud tak neučiní, vydražitel může pohledávky
převzít; o tom se vydražitel může vyjádřit až do konce rozvrhového jednání. K později
učiněnému prohlášení se nepřihlíží.
Vyčíslené pohledávky mohou být, bez ohledu na to, zda vyčíslení provedl sám věřitel
nebo místo něho soudce, v průběhu rozvrhového jednání popřeny do důvodu, výše, zařazení
do skupiny nebo pořadí. Popřít vyčíslenou pohledávku může každý z účastníků rozvrhu,
tedy i povinný. Pohledávku může popřít účastník rozvrhu již v době před zahájením rozvrhového
jednání; nedostaví-li se však k rozvrhovému jednání, soud k jeho popření přihlédne, jestliže
popření bylo před rozvrhovým jednáním také doloženo. Ten, kdo se nedostavil k rozvrhovému
jednání a popření neučinil ani před zahájením jednání, popřípadě své námitky nedoložil, nemůže
vyčíslené pohledávky v dalším průběhu řízení, například před odvolacím soudem, popřít.
Kárný senát na rozdíl od kárného žalobce ze spisu zjistil, že předvolání k rozvrhovému
jednání bylo vyvěšeno dne 2. 4. 2010 a sňato 30. 4. 2010. Rovněž zjistil, že zástavnímu věřiteli
TRES FINANCE, s. r. o. a jeho zástupci Mgr. Petru Vysoudilovi, advokátovi bylo doručeno
předvolání k rozvrhovému jednání, a to TRES FINANCE, s. r. o. dne 16. 4. 2010 a jeho zástupci
dne 12. 4. 2010. Předvolání k rozvrhovému jednání sice nebylo doručeno Mgr. Karlu Ležatkovi,
zástupci Ing. B., pro něhož bylo zřízeno k uvedené nemovitosti soudcovské zástavní právo a
který podal odvolání proti usnesení soudního exekutora ze dne 25. 7. 2005 o stanovení ceny
nemovitostí, nicméně z obsahu spisu není patrno, že by přihlásil svou pohledávku do exekuce
prodejem nemovitostí. Kárný senát dospěl k závěru, že zástupce Ing. B. nespadá do okruhu osob
vymezených v §337 odst. 2 o. s. ř. Shodnými úvahami byl kárný senát veden i při posuzování
povinnosti doručit rozvrhové usnesení. Pochybení shledal kárný senát v tom, že k rozvrhovému
jednání nebyl předvolán vydražitel P. M. a této osobě nebylo doručeno usnesení o rozvrhu.
Jak již bylo výše naznačeno, povinnost předvolat vydražitele k jednání je odůvodňována
ustanovením §337b o. s. ř., neboť vydražitel se při rozvrhovém jednání vyjadřuje k tomu,
zda přebírá pohledávky, u nichž věřitelé neprohlásili, že žádají jejich zaplacení. K vyjádření
vydražitele učiněnému po skončení rozvrhového jednání se nepřihlíží.
Na základě uvedených zjištění kárný senát žalovaný skutek uvedený pod bodem 3) návrhu
ve výroku svého rozhodnutí upravil. Dospěl však k závěru, že kumulace procesních pochybení
při postupu v exekuci prodejem nemovitostí (zde nedoručení příkazu k úhradě nákladů exekuce
povinnému, nepředvolání vydražitele k rozvrhovému jednání a nedoručení usnesení o rozvrhu
vydražiteli) je závažným porušením povinností uvedených v §46b písm. a) a §337 odst. 2 o. s. ř.
Při rozhodování o uložení kárného opatření mohl kárný senát ve prospěch kárně
obviněného hodnotit pouze skutečnost, že nebyl dosud pro kárné provinění postižen. Nicméně
rozsah pochybení při vedení exekutorské agendy, tedy při výkonu veřejné moci, je závažný.
Do popředí vystupují především nedostatky při vedení exekutorských spisů, kdy nebyla
respektována zásada, že všechny písemnosti, které se vztahují ke stejné věci, musejí být do spisu
založeny a evidovány. Zjištění učiněná v exekučních věcech, případně výzvy oprávněným, musí
být ve spisech zaznamenány; jinak se jich nelze dovolat. Přestože některé spisy nebyly zahrnuty
do části 1) výroku rozhodnutí, považoval kárný senát zjištěnou nečinnost soudního exekutora
za nečinnost závažného rozsahu. Uvedená procesní pochybení soudního exekutora pak dále
mohla mít vliv (a prakticky měla) na zákonnost jeho postupu, což je významnější tím spíše,
že v exekučním řízení jsou takové následky nevratné.
Kárný senát dospěl k závěru, že kárná opatření ve formě napomenutí či písemného
napomenutí by spravedlivě nevystihovala rozsah prokázaných pochybení, avšak výši pokuty
navrhovanou kárným žalobcem v částce 300 000 Kč považoval za nepřiměřenou. Při zohlednění
všech okolností případu dospěl k závěru, že kárné opatření uloží ve formě pokuty v částce
100 000 Kč s tím, že je přesvědčen o tom, že pokuta v uvedené výši vystihuje závažnost a rozsah
pochybení i skutečnost, že kárně obviněný nebyl dosud kárně postižen.
Uložená pokuta je splatná do 30 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet
Nejvyššího správního soudu.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné.
V Brně dne 13. června 2011
JUDr. Marie Turková
předsedkyně kárného senátu